TEST Mazda 6 2,2 MZR-CD Wagon: Dlouhodobý test
Aktuální Mazda 6 předvedla své vyvážené vlastnosti už v několika krátkodobých testech, jejichž závěry najdete v archivu Auto.cz. Rádi jsme proto přijali nabídku českého zastoupení k dlouhodobějšímu seznámení se s šestkou v karosářské verzi Wagon.
Kombi jsou v této třídě skoro stejně populární jako spalování nafty, a tak snad nepřekvapí, že pod kapotou je turbodiesel 2,2 MZR-CD se 120 kW. Automobil nalakovaný hnědozelenou metalízou (+14.100,-Kč) je v naší výbavě GTA osazen standardně 18palcovými koly s originálním vzhledem (Design 140).
Automobil jsme přebírali k testu v dubnu 2011 v době, kdy měl na počítadle přes 19 tisíc km. Vozidlo bylo do provozu poprvé přihlášeno v květnu 2010. Má za sebou testovací období na Slovensku.
Výbava
Výbavová politika japonských automobilek se ani v roce 2011 nemění. Obvykle vám prodejce nabídne několik stupňů vybavenosti žádaného modelu s tím, že výběr příplatkových položek je následně velmi omezený. Obvykle se proto prodávají dobře vybavená auta, která dokáží konkurovat cenou evropským modelům, ovládajícím dění v segmentu. Mazda 6 je v tomto charakteristickým Japoncem.
Náš model GTA představuje druhý nejlépe vybavený stupeň v nabídce. Nemělo by mu tedy téměř nic chybět. Ceník je v předposledním sloupci tučnými tečkami standardních položek zaplněn velmi dobře, jenže srovnání s konkurencí ukáže, že nadstandard by mohl být ještě bohatší.
První problém objevíte rychle. Vestavěný navigační systém je až ve standardu nejdražší výbavy GTA Plus. Prodejce jej sice dokáže nahradit kvalitním přístrojem z druhovýroby, avšak tovární integrace navigace má přeci řadu výhod. Když nic jiného obvykle je ovládání jednodušší a samotné navigování příjemnější.
Moderní asistenční systémy zastupuje v šestce systém RVM (Rear Vehicle Monitoring), který v běžném městském i dálničním provozu účinně varuje před kolizemi s vozidly momentálně ukrytými v mrtvém úhlu zorného pole řidiče. Děje se tak rozsvícením žluté kontrolky v rohu předních dveří u vnějších zpětných zrcátek. Když varovného blikání nedbáte a pokračujete směrem ke kolizi, upozorní vás akustický signál. Systém postavený na datech z radarových senzorů za zadním sklem můžeme doporučit.
Standardem všech šestek je stabilizační systém, asistent pro rozjezd do kopce nebo automatické stěrače (od druhé výbavy výše).
Kdo by si rád objednal pokročilejší asistenční systémy jako je adaptivní asistent, automatické parkování nebo některou obdobu pre-crash systému, který připraví vozidlo na nevyhnutelnou kolizi, má u Mazdy zatím smůlu.
Komfort na palubě obsluhuje konvenční sada elektrické výbavy (okna, zrcátka), základnímu stupni CE ale schází několik položek, které v této třídě a cenovém pásmu považujeme za samozřejmé. Za vše chybějící jmenujme tempomat, mlhovky nebo palubní počítač.
V našem stupni GTA stojí za pozornost standardní a skvěle hrající audiosystém Bose (6 reproduktorů, MP3 přehrávač), adaptivní bi-xenonové světlomety nebo bezproblémově fungující bezklíčový systém pro přístup do vozu a startování, jehož součástí je také alarm.
Od druhé výbavy výše se můžete těšit na dvouzónovou automatickou klimatizaci, vyhřívaná přední sedadla, kůží obšitý volant nebo nastavitelnou loketní opěrku mezi předními sedadly s úložným prostorem. Zapomeňte na skoro-prémiové položky jako vyhřívání zadních sedadel nebo ventilovaná přední sedadla
Život s šestkou, díl první
Z prvních několika týdnů pobytu na palubě jsme si odnesli několik rychlých postřehů.
Šestka svou velikostí tvoří zlatý střed neprémiové střední třídy. Tváří se velmi sportovně a sportovně je naladěn i její podvozek. V kombinaci s osmnáctipalcovými koly si užijete kontaktu s autem dosytnosti, což je rys, který se z tak velkých vozů dnes už vytrácí. Tuhost podvozku překáží především když jedete s prázdným autem po ne zrovna kvalitní dálnici. Řízení i řazení patří k tomu nejlepšímu, co dnes ve třídě můžete dostat. Kapitolu brzd zatím ponecháme otevřenou. První dojmy jsou totiž ovlivněny opotřebením, které si auto odvezlo z předchozích angažmá.
Interiér sice neoplývá měkčenými materiály, ale jeho podoba rozhodně neuráží. Přístrojová deska i dveřní výplně jsou poměrně robustně vyrobeny a smontovány, celek je sice laděn do antracitových odstínů, ale je vkusně oživen několika různými materiály a dekory.
Bluetooth (standard od TE Plus) si nerozumí s několika rozšířenými telefonními přístroji (vč. finských aparátů Nokia), takže před koupí (vozidla/telefonu) doporučujeme prověřit kompatibilitu.
Ve výbavě GTA jsou obsažena sportovní sedadla s výraznějším bočním vedením těla. Jejich tvarování je spíš umírněné, rozhodně ne vyloženě sportovní, ale k volbě materiálů nemáme připomínky. Středová část sedadel je čalouněna látkou, exponovaná místa na bocích jsou kožená. Výplně jsou i na evropské poměry spíše tužší, což dobře koresponduje s charakterem vozu.
Na začátku testovacího období (duben 2011) jsme absolvovali několik set kilometrů na zimních pneumatikách při teplotách mezi 0° C a 20° C. I v tomto režimu umí být velké kombi mimořádně úsporné. Na dálnici běžně jezdilo (podle palubního počítače) za méně než 6 l/100 km, při využívání rychlostních limitů a vytížení na 50 % užitečné hmotnosti.
Po přezutí na letní pneumatiky jsme zaznamenali další napřímení již tak velmi dobré odezvy auta na pohyby volantu, zlepšení odezvy brzd, ale taky mírně zhoršení tlumicích vlastností podvozku. O jízdě se šestkou, spotřebě v různých jízdních režimech a praktičnosti jejího zavazadelníku se rozepíšeme v některém z dalších pokračování. Zaměříme se i na přesnost údajů palubního počítače, jízdu na dlouhé vzdálenosti, provoz ve městě, rodinné využití a celkové náklady, spojené s vlastnictvím tohoto vozu.
V diskusi pod článkem uvítáme vaše tipy na oblasti, které by vás zajímaly, na které se máme zaměřit v dalších článcích.