TEST Opel Crossland X vs Suzuki Vitara – Evropa Evropanům?

Úvod, pořizovací náklady

Suzuki je v SUV kategorii pojmem a o modelu Vitara to platí dvojnásob, jakkoli se nositel tohoto jména v průběhu času poměrně radikálně změnil. Je také třeba říci, že vitara je auto, které se nesnadno poráží. Je sice postavená poměrně jednoduše, nemá však žádné výrazné slabiny a prodává se za dobré peníze, což je nebezpečně silná kombinace.

Její dnešní vyzyvatel se však dobře připravil. Novinka Crossland X doplňuje v nabídce typ Mokka a příliš se od ní rozměrově neliší, je menší jen o kousek. Nejzásadnějším rozdílem je nemožnost přikoupit si pohon všech kol, ale vozy této třídy se beztak v naprosté většině prodávají jako předokolky, takže to asi žádný velký handicap nebude.

Zvláštní je ostatně i nabídka motorů, technika je totiž kompletně francouzská, vůz je de facto identický s Peugeotem 2008 a v Rüsselsheimu jim tak stačilo pouze navrhnout design exteriéru a interiéru, respektive provést lehké úpravy nastavení různých oblastí v souladu s individuálními chutěmi a potřebami Opelu.

Opel za hubičku?

Možná právě tato skutečnost Opelu umožnila nabízet auto za opravdu dobrou cenu. Crossland X s 60 kW začíná už na necelých 310 tisících korunách, což je na dohled od o třídu menšího Suzuki Ignis. Přeplňovaný tříválec s 81 kW a pětistupňovým manuálem pak lze mít už od 370 tisíc korun a i ten by si s atmosférickou vitarou bez problémů poradil. Ceny vitary a crosslandu se však protnou až v případě střední výbavové verze opelu s 96 kW a šestistupňovým manuálem za 390 tisíc korun, za stejné peníze však dostanete „japonce“ v základu! Neuvěřitelné…

Suzuki sobě ani zákazníkům nekomplikuje život politikou příplatkových výbav, v nabídce jsou tři (tedy vlastně čtyři) pevně dané verze, které lze „zpestřit“ de facto pouze metalízou, respektive dvoubarevným lakováním a dvěma stylingovými pakety. Plně vybavená verze Elegance stojí s pohonem předních kol 455 tisíc korun, se čtyřkolkou jako v našem případě necelých 504 tisíc. Ovšem po hrubém dorovnání výbavy na srovnatelnou úroveň se ukazuje, že obě auta stojí vlastně téměř stejně… Jak se ale ukazuje dále, Suzuki Vitara za podobné peníze nabídne přece jen více muziky…

Design, interiér

Když přišlo Suzuki Vitara na český trh, to už je něco přes dva roky, vyvolal její vzhled pozitivní ohlasy. V souladu s trendy v segmentu malých SUV vsadili Japonci na „cool“ vzhled, ale místo dnes obvyklých ocucaných tvarů udělali to, co historicky opravdu dobře umí – hranaté, stylové auto s minimalistickým designem a naprosto jasnou a nezaměnitelnou identitou. Nepůsobila jako nejnovější módní doplněk, ale zase hned tak nezestárne. A nyní, po dvou letech, se to potvrzuje. Stále vypadá dobře…

Testovaný exemplář vitary je navíc v limitované edici v typicky „JDM stylu“ - se zlatými koly, zrcátky a maskou z ostřejší verze „S“ jako bonusem. Jak velký bude mít v konzervativním Česku úspěch, si netroufám říci, ale koneckonců – na funkci to nemá žádný (negativní) vliv a ženy zlato přece milují.

Opel Crossland X už nemůže být odlišnější. Nový německý crossover je ztvárněn v souladu s nejnovějším stylistickým pojetím rüsselsheimské automobilky. Příď, profil i záď – je to prostě typický opel konce druhé dekády 21. století. Na pečlivě nasvícených oficiálních fotkách vypadá báječně, jenže… Naživo se kouzlo auta nějak vytrácí a zajímavé detaily mizí, možná za to může barva laku, ale třeba jsem jen od auta očekával víc, takže jsem byl poněkud zklamán. Osobně v tomto případě preferuji hranatého „Japonce“, ale klidně se může stát, že to budete cítit přesně naopak.

Retro vs moderna

Jestli je lehký nádech retra u designu vitary kladem, v interiéru už to má určité slabiny. Palubní deska je minimalistická možná už trochu moc a navíc vyrobena z tvrdých plastů, kaplička s přístroji působí zastarale a zlaté zdobení je až příliš… zlaté. Na druhou stranu po stránce ergonomie není kabině moc co vytýkat, vše je na svém místě, v dobrém dosahu řidiče, tedy s výjimkou ovladačů topení a ventilace, které jsou utopeny kdesi dole na středovém panelu. Vitara to ale částečně kompenzuje opravdu báječným infotainmentem. Je jednoduchý, přehledný a intuitivní.

Interiér Crosslandu X působí vzhledově jako o generaci novější auto. No, spíš o dvě. Palubní deska je moderní, z velké části měkčená, středový panel natočen lehce natočen k řidiči, pochválit musím i provedení kapličky a volantu. Auto navíc disponuje i (příplatkovým) head-up displejem, promítaným na výsuvné plexi. Ani zde se ale tvůrci nevyhnuli „utopených“ a titěrných ovladačů klimatizace. Navíc mi přišlo ovládání infotainmentu poněkud komplikované a ovladače na volantu nepříliš intuitivní.

Přední sedadla vitary jsou spíše tužší a mají lehké boční vedení, crossland má měkčí čalounění a stavitelný sklon sedáku. Jeho bočnice také v zatáčkách lehce podrží, v tomto ohledu je na tom tedy opel o trošku lépe, ale ztrácí příliš úzkým interiérem, vitara je zde o sedm centimetrů (!) širší. Vzadu je rozdíl v šířce 30 mm ve prospěch suzuki a výše ukotvené sedáky podpírají pro změnu lépe pasažéry v japonském voze. Ti mají sice nepatrně méně místa pro kolena, ale i tak je ho zde dostatek.

Pokud jde o kufr, tam je na tom o poznání lépe crossland. V základní konfiguraci nabídne 410 litrů oproti 375 litrům vitary, posouváním zadní lavice pak lze získat až 520 l, to ale už vylučuje obsazení zadních sedadel kýmkoli, kdo má nohy. Prostor pro zavazadla má v opelu také pravidelnější tvar.

Motory, jízdní vlastnosti

Vitara je vybavena dobře známým atmosférickým čtyřválcem o objemu 1,6 litru, jenž má výkon 88 kW a točivý moment 156 N.m. Ten je zkombinovaný s pouze pětistupňovou manuální převodovkou. Proti ní stojí opravdu těžký soupeř – přeplňovaný tříválec 1,2 l nejen že má výkon 96 kW a točivý moment 230 N.m, ale navrch ještě šestistupňový manuál. Asi tušíte, že to dopadne pro suzuki nedobře…

Tedy minimálně po stránce dynamiky. Výkonu ani točivého momentu není nazbyt a pětistupňová převodovka s dlouhými převody nepomáhá – při dálniční stotřicítce točí motor jen 3300min, zatímco u crosslandu je to na šestku 3200 otáček! Schopnosti motoru tak subjektivně ještě zaostávají za nepříliš vysokými očekáváními, vytáčí se sice ochotně, ale bez nějakého velkého efektu a navíc je v horní části spektra trošku hlučnější. V nízkých otáčkách a středním pásmu je pak poněkud letargický, hodí se spíše k defenzivní jízdě.

Opel působí vedle vitary bez přehánění jako raketa. Jakmile se otáčky dostanou za dvoutisícovou hranici, crossland mohutně zabere a nepolevuje až za hranici 5500/min, bohatě však stačí točit do 5000/min, pak už se dynamika nelepší. Jeho akcelerace je znamenitá a lekci uštědří suzuki i co se spotřeby týče. Při devadesátce si vystačí se 4,6 l a na při dálničních 130 km/h spaluje 7,4 l benzinu, zatímco vitara vyžaduje 5,3, respektive 8,3 l na 100 km.

Obrovský rozdíl je také v pružném zrychlení, to není jiná liga, ale zcela jiný sport… Ale drtivá porážka japonského SUV se přesto nekoná. Vitara je totiž překvapivě schopná, co se ovládání týče. Pětistupňová převodovka má krátké a přesné dráhy s jen lehkým odporem na neutrálu, zatímco šestikvalt opelu je vpravdě noční můrou řidiče. Dráhy jsou dlouhé, gumové a poskládané daleko od sebe, netrefit potřebný kvalt je opravdu snadné, pokud nejsem při řazení opravdu důsledný. A pak je tu dávkování plynu. Zatímco čtyřválec reaguje přesně a plynule, foukaný tříválec jako by si vzpomněl na ranou éru turbomotorů.

Po sešlápnutí pedálu se chvíli neděje nic a poté motor zabere tak mohutně, že není nouze o torque steer, což není zrovna vhodné chování pro pohodový (pří)městský crossover. A to je dost překvapivé, protože původem francouzská dvanáctistovka z Peugeotu 2008 se takto nevycválaně rozhodně nechová.

Francouzské pohodlí vs japonský sport

Japonské malé SUV už nás mnohokrát přesvědčilo svým podvozkem. Představuje velmi dobrou kombinaci jízdních vlastností a komfortu. A na tom se zjevně po dvou letech nic nezměnilo. Vitara je jedním z aut, které dokáže příjemně zpestřit každodenní rutinu jízdy z A do B. V zatáčkách je skoro tak agilní jako malé hatchbacky, zatáčí s ochotou, nadšením a jen minimálními náklony a k dobrému pocitu z jízdy přispívá také přesné a strmé řízení. Současně si zachovává slušnou míru komfortu, naše rozbité cesty zvládá se ctí a kapituluje pouze na opravdu velkých výtlucích a propadlých kanálech. Pouze na sérii krátkých nerovností občas působí trochu nejistě.

Crossland X se v tomto ohledu ani moc nesnaží zakrýt své francouzské geny. Naprostou většinu nerovností pod koly v autě ani nepocítíte a auto zvládá slušně ztlumit rázy i od opravdu velkých „pastí“. Na druhou stranu jízdní vlastnosti nedosahují kvalit těch u suzuki, náklony v zatáčkách jsou o poznání větší a nedotáčivost přichází dříve. Ale i přesto hodnotím jízdní vlastnosti jako slušné, s ohledem na kvalitu tlumení jsou schopnosti na silnici lepší, než bych od takového auta očekával. Navíc má opel lepší brzdy. Tedy po zahřátí. Zatímco vitara si vede dobře při prvním nouzovém zabrzdění, crossland v tuto chvíli výrazně ztrácí, při opakovaných pokusech se ale suzuki už jen zhoršuje a opel naopak zlepšuje.

Na komfortní podvozek crosslandu je ale tříválec až příliš zběsilý. O torque steeru už byla řeč, auto však navíc na nerovném povrchu tancuje, chytá se vyjetých kolejí a větších nerovností a crossland je tak při plné akceleraci nutné po silnici „honit“. Jako bych řídil Astru G OPC nebo Corsu D OPC. V případě hot-hatche možná zábavné, avšak u malého crossoveru poněkud nešťastné…

Závěr

Závěr

Vítězem srovnávacího testu se stal Opel Crossland X, ale má to menší háček. Ze všech sledovaných kategorií vyhrál vlastně pouze v oblasti pohonného ústrojí. Ovšem zase tak jednoznačně, že to stačilo vykompenzovat lehké ztráty v ostatních kategorií. Dynamikou a spotřebou opel s technikou PSA japonskou atmosféru doslova převálcoval a to i přesto, že řazení je velmi špatné. Pochvalu naopak zaslouží jízdní komfort, pěkně zkombinovaný s jízdními vlastnostmi a velký kufr.

Uživatelsky přívětivější Suzuki Vitara potěší snadnější ovladatelností a to jak na silnici, tak při hledání v infotainmentu. Osloví také slušnou šířkou interiéru i řízením a podvozkem s lehce sportovní charakteristikou, jenž dobře zvládá i tlumení nerovností. Kromě již zmíněného motoru, jenž má navrch trošku horší odhlučnění, nepotěší ani lacině působícím interiérem. Úplně velký není zavazadlový prostor, s případnou rolí rodinného vozu by tedy mohla mít trošku problémy.

Suzuki si vždy zvyklo slušně bodovat díky zajímavé ceně, v tomto případě ale tahá za delší konec opel, Němci nacenili auto tak agresivně, že tam, kde vitara s pohonem předních kol začíná, tam ceník crosslandu s dramaticky výkonnějším motorem skoro končí. Rozdíl se sice sníží při dorovnání výbavy na minimum, ale to nemění nic na tom, že je opel za opravdu velmi slušné peníze, navíc disponuje možností volby takových prvků výbavy, jaké nemá suzuki vůbec v nabídce. Pokud se mu povede nekrást zákazníky modelu Mokka, německá automobilka se stane ve třídě malých crossoverů opravdu silným hráčem.

Opel Crossland X 1.2 Ecotec DIT

Plusy

• Dynamický a úsporný motor
• Jízdní komfort
• Útulný interiér
• Variabilita sezení vzadu
• Větší kufr

Minusy

• Velký turboefekt, torque steer
• Nepřesné řazení
• Úzký interiér

Suzuki Vitara 1.6 VVT AllGrip

Plusy

• Přehledná karoserie, specifický design
• Přesné řízení a řazení
• Ovladatelnost atmosférického motoru
• Jízdní vlastnosti na silnici a v terénu
• Prostorná kabina

Minusy

• Slabý motor
• Těžké zpřevodování pětistupňového manuálu
• Vyšší spotřeba
• Laciněji působící interiér

Foto: Petr Homolka