TEST Opel Signum – první jízdní dojmy

Opel pojal svou modelovou ofenzivu vskutku vážně – představit v jediném roce kompaktní Merivu, luxusní Signum a očekávanou novou Astru znamená pořádně zamíchat kartami minimálně evropského automobilového trhu. Alespoň dle přání marketérů.

Jaké má tedy naděje právě Signum, představený teprve nedávno v Ženevě? Pokud jsme Opel Meriva představili jako zdařilý kompaktní minivan, nad zařazením modelu Signum trochu váháme. Spojení luxusní hatchback se zdá trochu násilné, takže po jistém váhání přijímáme za své poněkud strohé označení jednoprostorový vůz vyšší střední třídy.

Přijmeme-li tuto definici, vychází jako jediný přímý konkurent Renault Vel Satis. Proti němu působí Signum o dvě třídy konzervativněji (což zdaleka není špatně), ale stále si nemůžeme zvyknout na ustřiženou záď. Tady stojí za to připomenout, že Signum sice vyrostlo na platformě nové Vectry a má s ní společné téměř vše až do úrovně B-sloupku, pak ale přijde ke slovu prodloužený rozvor a prostor pro cestující vzadu se tak rázem dostává do jiných dimenzí.

Vnitřní uspořádání je podobné – vepředu Vectra, vzadu je pro kolena místa jako v Superbu a díky chytrému systému sklápění sedadel FlexSpace zde mohou pohodlně cestovat na delší vzdálenosti i opravdu pohodlní lidé. Zajímavá je stropní konzole s celkem čtyřmi (!) schránkami na brýle a také příplatková schránka Travel Box mezi sedadly. Zavazadlový prostor o objemu 370l je jen průměrný a má poměrně vysoko položené dno – je to ale daň za plnohodnotné náhradní kolo a objem se dá zvětšovat pomocí již zmíněných všestranně posouvatelných a sklopných sedadel. Potěší naopak pohodlné otevírání pátých dveří, i když z boku pak vypadá Signum dosti nezvykle.

Netypická silueta je vůbec prvkem, na který si budeme zvykat u tohoto vozu asi nejdéle. Nesporná vnitřní prostornost a míra pohodlí je vyvážena otázkou, kolik kupujících bude chtít tyto atributy kombinovat se vzhledem hatchbacku.

Z motorů jsme vyzkoušeli jízdu se vznětovým 2.2DTI a přeplňovaným zážehovým dvoulitrem. Z hlediska jízdní dynamiky se více osvědčil benzínový agregát, jehož spotřeba okolo 9,5 l byla jen o málo větší než když jsme se na stejné trati pokoušeli rozhýbat vůz s rozvážným turbodieselem. Ač jsme nestihli seznámení se všemi sedmi motorizacemi, lze předpokládat, že optimální z hlediska dynamických vlastností budou třílitrový turbodiesel a zážehový šestiválec 3.2. O stupeň menší, námi testované jednotky pak představují rozumné kompromisy z hlediska přijatelného poměru nákladů a výkonu a méně výkonné agregáty je vzhledem k hmotnosti vozu možno označit za vyloženě ekonomickou volbu.

Jízdní vlastnosti modelu Signum se logicky podobají Vectře, delší rozvor se pak kladně projevuje při vysokých rychlostech a ve větším klidu při projíždění zatáček. Výhodou jsou stále malé náklony a neznatelné ponořování přídě při brždění, sklon k nedotáčivosti je překvapivě malý.

Z hlediska jízdních a dynamických vlastností, prostornosti a vnitřního uspořádání je tedy možno Signum považovat řádného člena vyšší střední třídy. Pokud se kupující ztotožní s pojetím celkem luxusního vozu jako hatchbacku, neznáme důvody, proč o koupi pochybovat.