TEST UAZ AMC 3163 Patriot - Po širé stepi za Ural

Na milimetr se příliš nehledí, ovšem kola vede pěkných pár metráků poctivé oceli. Historicky první ruský automobil v testu Auto.cz se představuje.

Ruské UAZy si dobře pamatuje každý, kdo byl v posledních padesáti letech kdekoliv v tzv. Východním bloku na vojně, či přímo ve válce. Modely GAZ 69, UAZ 452 a 469 z Uljanovska ve statisícových sériích vozily důstojníky i pěšáky po úrodné české kotlině, africkou džunglí, po necestách balkánských hor i přes krví zbrocená prašná bojiště Afghánistánu. Od poloviny padesátých let nechyběly u žádného významného ozbrojeného konfliktu v Evropě, Asii či Africe a jejich vojenská proslulost se může směle měřit s jeepem či hummerem.

Historie

Uljanovského automobilového závodu (UAZ) započala v třeskotu zbraní II. světové války, kdy Stalin ve snaze zachránit průmysl před rychle postupující německou armádou, jej narychlo přesouval do bezpečné vzdálenosti za frontovou linii. To byl i osud moskevské automobilky ZIS, jejíž podstatná část skončila v Uljanovsku ve Volžské oblasti, kde byla v roce 1942 zahájena výroba aut a techniky pro armádu.

Když akutní nebezpečí pominulo, bylo rozhodnuto zachovat výrobu, nové továrně udělit samostatnost a ponechat výrobu vojenských a polovojenských, vesměs licenčních automobilů. Poválečnou éru zahájil v polovině padesátých let první čistě ruský model 69, jehož výroba se přesunula z moskevského GAZu do Uljanovska. Matička Rus nikdy nikam nespěchala, takže „šedesátdevítka“, kterou bylo donedávna v hojných počtech vidět i u nás, vydržela ve výrobě dvacet let.

V polovině šedesátých let přišlo nové vedení a zahájilo výrobu první vlastní konstrukce – slavného typu 469, brzy následovaného dodávkovým modelem 452. Uplynulo dalších 25 let pokojné hromadné výroby bez obměn a výrazných modernizací. Pak ovšem nabraly události spád – skončilo socialistické plánované hospodářství, s ním na léta dopředu zajištěný statitisícový odbyt a UAZ byl postaven před úkol uživit se v nastávajícím pseudotržním chaosu.

To se mu podařilo i díky tomu, že se dostatečně včas začal zaměřovat na civilní sektor. První nevojenský model Hunter byl jen lehce přikrášlenou „čtyřišestdevítkou“, pozdější typ 3160 však zahájil po třech desetiletích třetí výrobní řadu a dal vzniknout řadě relativně moderních velkých SUV, jejíž zatím posledním zástupcem je i 3163 Patriot. Souběžně pokračuje výroba celé palety užitkových modelů na základě prapůvodní dodávky 452 a také spartánského off-roadu Hunter.

Patriot

se jako zatím nejnovější model (2005) představil po privatizaci UAZu. Po technické stránce se prakticky shoduje s typem 3162, dostal však nový, nečekaně elegantní design, a útulnější interiér. Je vyvážen na mnoho míst po celém světě, kde si ho rostoucí okruh zákazníků volí pro robustní konstrukci a nízkou cenu.

Stejné důvody vedly i českou firmu AMC k jeho dovozu po boku dalších značek z bývalého socialistického bloku; český trh je bohatší o remotorizovaný model 3163, prodávaný pod jménem UAZ AMC Patriot.

První pocity

z osobního setkání s ruským bohatýrem jsou překvapující. Po několika Rusech z poslední doby, kteří jsou všechno možné, jen ne hezcí, působí linie Patriotu vyváženě a elegantně. Ačkoliv se nejedná o žádnou designérskou lahůdku, pohled na „rozkročenou“ karoserii už nevyvolává pozvednuté obočí, jako svérázně řešená příď přímého předchůdce 3162 Simbir. Patriot je pohledné auto s poněkud neobvyklými proporcemi.

Už při prvním pohledu zaujme vysoce nadstandardní výška a světlost, při obcházení karoserie si všímáme i extrémně krátkých převisů a velice širokého rozchodu kol. Profil karoserie, která se směrem vzhůru výrazně zužuje, dává jasně najevo, že užitečnost dostala přednost před vnitřním prostorem. Vzhledem k tomu, s jakou technikou máme co do činění, nás překvapují i elegantně tvarované světlomety a módní malé mlhovky.

Bereme za kliku

a musíme pěkně škubnout, aby se dveře otevřely, skoro jako u náklaďáku. A takové to je skoro se vším; všechny mechanismy a páky, se kterými přijde člověk do styku, svými dimenzemi a mechanickými vlastnostmi připomínají to, čím je UAZ přes svůj elegantní vzhled především – pracovní stroj. Dveře se však přesto otevírají snadno a téměř do pravých úhlů. Překvapení čeká pod kapotou – zvedne se sama na plynových vzpěrách a na její spodní straně nechybí nadmíru praktická lampička na osvětlení motoru. Dveře do zavazadlového prostoru se otevírají klasicky na bočních pantech, bohužel doprava, tedy do silnice. Vzadu pak čeká obrovský, ryze užitkový a užitečný prostor, obložený snadno omyvatelnými materiály a masivní mříží. Po stranách pak nechybějí dvě sklopné dvojsedačky, poskytující ryze spartánské pohodlí.

Usedáme

do překvapivě pohodlných a rozměrných sedaček, které podpírají celé tělo a nezpůsobují únavu ani po delší době. Chybí jim výškové nastavení, ovšem volantu nikoliv, tak lze najít pohodlné sezení poměrně snadno. Všemi směry je bohatý přebytek místa a pět dospělých se usadí s pohodlím. První pohled na interiér je příjemným překvapením – plastové panely jsou pohledné, ergonomie solidní, ovšem pokulhává kvalita materiálů a zejména jejich lícování. Při pohledu kamkoliv jinam, než na přístrojovou desku či výplně dveří, spatří nekryté kovové spoje a nepříliš pečlivě zpracovaná zákoutí. UAZ je zkrátka především pracovní stroj.

Startování

suv testy také provází nostalgie. Ortodoxní komůrkový turbodiesel vyžaduje poměrně dlouhé žhavení, ovšem ještě předtím je třeba provést jeden nepříliš obvyklý úkon; Patriot je vybavený dvěma palivovými nádržemi, mezi nimiž se přepíná mohutným třícestným kohoutem. Pod řidičovým sedadlem je velká červená páka, ne nepodobná té, kterou se doma zavírá přívod vody. Nádrže jsou dost velké, ovšem před startem není na škodu v obou zkontrolovat stav paliva s pomocí kolébkového přepínače na středové konzole.

Stojí také za to popřemýšlet, zda nafta do motoru momentálně prýští ze stejné nádrže, jako signál o stavu zbývajícího paliva, pak se uživateli nestane – jako nám během testu – že UAZu dojde uprostřed nejtěžšího terénu nafta. Ovšem potom stačilo přepnout na druhou nádrž a mechanické čerpadlo ušetřit námahy díky ruční pumpičce. Za dvě minuty jsme zkrátka znovu nastartovali a jeli dál. Jednoduché, účinné, účelné. Poněkud kuriózně působí dvě palivová hrdla, každé na jedné straně auta. Dvě nádrže mají ovšem své nepopiratelné výhody a nám se toto řešení zalíbilo.

Motor

si zaslouží zvláštní zmínku. Použitý robustní dvaapůllitrový přeplňovaný vznětový čtyřválec pochází od malého polského výrobce Andoria a pod kapotou UAZu se ocitá až v ČR, kde jej technici v dílně výhradního dovozce mění za původní zastaralý zážehový čtyřválec 2,7 l. Podle slov českého dovozce s ním podle několikaletých zkušeností nejsou v provozu větší problémy a ani po najetí 200 tisíc km prý nevykazují nejstarší exempláře nadměrné opotřebení. Zajímavé na něm je, že ryze mechanickou cestou splňuje Euro III a díky dobrým zkušenostem jej zařadila do nabídky pro jiné své modely už i mateřská automobilka(!).

Pro náš trh je k dispozici ve dvou výkonových variantách; základní nabízí 66 kW, za příplatek je k mání 75 kW (náš případ). V obou případech spolupracuje s mechanickou pětistupňovou převodovkou Eaton, dvoustupňovou redukční převodovkou Praga a mechanicky přiřaditelným pohonem všech kol.

Podvozek

suv testy je tvořen masivním rámem se dvěma pevnými nápravami, vpředu s vinutými pružinami, vzadu s klasickými podélnými půleliptickými listovými péry. Z toho se odvíjejí jízdní vlastnosti; zatímco chování na silnici se podobá spíše náklaďáku a zejména udržení směru je třeba věnovat speciální pozornost, do terénu si UAZ nemohl přát nic lepšího. Díky samočinným předním nábojům již není nutné při řazení „čtyřkolky“ ven z vozu, k dokonalosti už chybí pouze uzávěry diferenciálů.

Jízda

přináší několik specifik, daných ortodoxní konstrukcí. Hned tím prvním je odlišné řadící schéma pětistupňové převodovky – na klasickém dvojitém „H“ je zpátečka na místě, kde obvykle bývá jednička, jednička je pak místo dvojky, dvojka místo trojky atd.. Kdo zná Tatru 613, Porsche 911 nebo starší Iveco Daily, nemá problém, ostatní musejí zpočátku při každém řazení přemýšlet, jakouže rychlost vlastně volí, zejména při podřazování na čtyřku a trojku. Dalším je poněkud neobvyklé ovládání ventilace; celkem tři spínače na středové konzoli jsou označené nepříliš povědomými symboly – těmi se ovládá přídavné teplovodní topení. Myslet je třeba na nepříliš účinný posilovač brzd – na pedál je třeba šlapat opravdu zostra a při panickém brždění neustále myslet na specifické vlastnosti auta.

Silnice

není tím, pro co jaký UAZ kdy apriori vznikl, přesto ve srovnání s modelem 469, kteří si mnozí z nás pamatují z vojny, či jeho novějšími deriváty, jde o jednoznačný pokrok. Ostatně výrobce označuje modely z řady 316x, do které patří i Patriot, jako SUV, tedy univerzální vozidlo, patřící také na zpevněné vozovky. Podle nás je toto tvrzení přehnané a i při vědomí toho, že neexistuje přesně definovaná hranice mezi SUV a čistokrevným off-roadem, UAZ je daleko blíže druhé skupině, i když mu chybí svorné či uzavíratelné diferenciály.

suv testy Přesto lze se zavalitým vozem snadno jezdit i po městě, kde pomáhá účinný posilovač řízení a solidní akcelerační schopnosti. Za pozornost stojí takřka absolutní pohlcení větších nerovností bez velkých otřesů, zatímco série těch menších dokáže vyvolat směrovou nervozitu. Za městem lze udržovat povolenou devadesátku bez větších problémů, připravit je se ovšem třeba na chování podvozku, který si, také díky bahennímu vzorku na pneumatikách, v rychlejších zatáčkách žije tak trochu vlastním životem a moc se mu do oblouků nechce. Vysoká karoserie se také poměrně silně naklání. Poněkud znervózňující je vůle v řízení, která při jízdě rovným směrem ubírá na suverenitě, ovšem není to nic, na co by se nedalo po pár kilometrech zvyknout. Prostě stačí jet trochu pomaleji a je po problému, rovně jede UAZ bez náhlých překvapení a tendencí k náhlému vybočování.

Dálnice

není místem, kde by se UAZ cítil jako doma. I když je motor schopen bez větších problémů udržovat přes značné odpory stotřicítku, a na rovném úseku se rozjede i na stopadesát, ovšem to už se tak trochu podobá krocení lodě na rozbouřeném moři, včetně vnitřního hluku, který hladce předčí nejen solidní autorádio, ale také vše ostatní. Stačí ovšem zpomalit na stodvacet, UAZ ztichne a uklidní se a posádka může polykat dlouhé kilometry v relativně solidním pohodlí.

Terén

je ovšem tím, pro co se UAZ narodil. Jako když na suchu neohrabaný tučňák sklouzne do vody – všechna příkoří jsou zapomenuta a UAZ se stává králem. Robustní rám oddělí posádku od všech nerovností a lhostejno, zda se po nich veze pomalu či rychle, i největší výmoly jsou vnímány jako pouhé zhoupnutí. Výsledkem je, že lze jet trvale značnou rychlostí po nezpevněné cestě a udržovat při tom nadprůměrný komfort i kontrolu nad divoce poskakujícími koly. Pevné nápravy s dostatečně masivními úchyty a čepy dělají svou práci i při trvalé zátěži a odolávají i hodně velkým „štosům“.

suv testy V těžkém terénu jsme na každém zlomu, bouli i hraně zvýšené vozovky děkovali za nadprůměrné nájezdové a přejezdové úhly, velkou světlost i robustní konstrukci spodku, které vůbec nevadí nějaká ta rána. Ačkoliv na první pohled vadí prahové nástavce, v terénu se ukázalo, že to není pravda a UAZ hladce přejel i metrovou bouli s poměrně strmým náběhem. Odolával i bočním náklonům, při kterých se podle subjektivních dojmů dvoumetrová karoserie měla už dávno převrátit. Jediným limitem se tak staly chybějící uzávěrky; jen kvůli nim se ve více než stoprocentním stoupání zastavil pod vrcholem a také na sněhu často ztratil pevný kontakt nepříjemně brzy. Vůbec nejlepší ale byla grácie, se kterou se projetí jámy, v jiných off-roadech provázené prudkým otřesem karoserie i celé posádky, vyřídilo jen s nevelkým poskočením bez ztráty směru.

Závěr

Patriot je i přes svůj pohledný zevnějšek především pracovní nástroj a k tomu je vybaven skvěle. Robustní podvozek bude dlouhodobě odolávat každodennímu otloukání o rozbité necesty a vysoce nadprůměrná průchodivost terénem dovolí pracovním četám dostat se i na nepřístupná místa. Jeho terénní vlastnosti na neklouzavém povrchu patří k naprosté špičce; absenci uzávěrek diferenciálů vynahrazuje schopností jet velmi rychle po nerovném povrchu bez ztráty ovladatelnosti, znamenitými parametry nájezdových úhlů a křížitelnosti náprav. Pokud bude využíván většinu času ve středně těžkém až těžkém terénu, poskytne vynikající služby a k tomu odveze slušný kus nákladu, Na silnici se moc nehodí, i když mu výrobce říká SUV, přesto s ním lze cestovat i na delší vzdálenosti, pokud cestovní rychlost příliš nepřesáhne stovku – v tom případě nabídne solidní pohodlí pěti dospělým osobám a nouzové dalším čtyřem, případně solidní porci zavazadel.

Ovšem nejlepší je se s ním jen tak projíždět v terénu – UAZ projede téměř stejnými místy, jako Hummer, do jehož pověstné všudyprůchodnosti jej dělí prakticky jen horší stoupavost. A to vše za necelé tři čtvrtě milionu a s dvouletou zárukou. Ruská technika se vrací na naše silnice a není to vůbec špatné!

Ceny jsou včetně DPH.

Plusy

• pohledný exteriér i interiér
• robustní pojezd
• devítimístné provedení
• absence elektroniky – opravitelnost v provizorních podmínkách
• vnitřní prostor
• vynikající vlastnosti v terénu
• možnost odpočtu DPH

Minusy

• ztížené nastupování přes prahové nástavce
• odlišné řadící schéma převodovky
• značná hlučnost ve vyšších rychlostech
• chování na silnici
• špatné dílenské zpracování interiéru