TEST Volkswagen Passat Variant 2,0 TDI 4Motion – Rodinný manažer

Samozřejmě, nejen český chalupář, ale i český manažer či otec od rodiny vídá Passat Variant ve svých snech. A není se co divit, vždyť tohle auto je dlouholetým etalonem mainstreamové střední třídy. Má spoustu konkurentů, ale už mnoho let jim nedává nic zadarmo a drží se vždy mezi těmi nejlepšími. Patří mezi ně stále?

Naftový dvoulitr: nesmrtelná klasika

Pod kapotou bílého kombi pracuje nejoblíbenější agregát 2,0 TDI BMT o výkonu 103 kW. Je jasnou hvězdou výrobního programu; v celkem 90% podílu vznětových motorizací mezi všemi prodanými Passaty bychom šestnáctistovek našli jen pár.

A zákazníci neudělají špatně. Motor je velmi dobře utlumen, byť na volnoběh stále umí zadunět. V námi testované verzi nabízí solidních 103 kW a 320 Nm, rovnoměrný zátah a ve verzi s pohonem předních kol i příjemnou spotřebu. Co se změnilo zástavbou 4Motionu?

Tak za prvé, řidič získá jistotu vyškrábání se na většinu myslitelných kopců a stoupání na našich silnicích i mimo ně. Ať už jde o lehce zasněženou polní cestu, strmý výjezd z garáže nebo příjezd k horské chatě, díky spojce Haldex se nemusíte stresovat. Haldex také pomáhá při normální jízdě, kdy na zadní nápravu (za určitých podmínek) přesměrovává sílu, která by jinak putovala pouze k předním kolům. Na výjezdu ze zatáček nebo při sportovnější jízdě další bodík k dobru.

Má to však i svou stinnou stránku. Nechme stranou vyšší pořizovací náklady (a výhledově třeba i náklady na servis), které činí 45.500,- Kč. I když nejde o permanentní pohon všech kol v pravém slova smyslu, jako u Subaru či systému Audi Quattro s Torsenem, stále je v mechanismu tření a spojka stále přenáší několik procent výkonu k zadním kolům. Také mají čtyřkolky s Haldexem kvůli ne tak čistému uspořádání podlahy o něco větší aerodynamický odpor. Haldex o hmotnosti 85 kilogramů samozřejmě vozíte stále s sebou, takže už asi tušíte, kam mířím: spotřeba musí nahoru.

vw passat testy strednitrida  

V tabulce vidíte, jakou spotřebu jsme naměřili u obou verzí Passatu Variant; s Haldexem i bez něj. Při nižších rychlostech je rozdíl zanedbatelný, ale dlouhé dálniční výlety budou pro majitele čtyřkolky nákladnější: zhruba litrový rozdíl ve spotřebě se při předpokládaném velkém nájezdu dieselového kombi střední třídy musí brát v potaz. Otáčky motoru jsme naměřili shodné, při 100 km/ je to 1.800 min^-1, ve 130 km/h pak 2.400 min^-1.

Interiér na jedna mínus

Než se ponoříme do útrob zavazadelníku, začněme interiérem. Po nasednutí zamrzí tvrdé plasty v oblasti kolen, to je však spolu s přemístěním tlačítka nouzových blikačů (a jeho nahrazení analogovými hodinami) dolů na palubní desku asi jedinou výraznější výtkou.

Tříramenný volant se dobře drží, není tak měkký jako u některých dalších konkurentů, což ale může být pro někoho plus. Tlačítka na něm mají precizní zdvih, výborné zpracování a co se týče uživatelské přívětivosti, hodnotíme je velmi vysoko. Jsou však poměrně hodně náchylná k nechtěnému stisknutí v případě rychlejšího ručkování po volantu.

Přístrojový panel nabízí klasické, velmi dobře čitelné přístroje a nešetří se zde stříbrnými obroučkami, což zvyšuje pocit luxusu. Ovládání klimatizace a barevného displeje velkými a dobře separovanými tlačítky je bez připomínek. Chválíme velký, výborně přístupný a vyčalouněný prostor ve výplních předních dveří, kam může řidič pohodlně umístit na stojáka i dvoulitrovou láhev. Na automatickou ruční brzdu jsme si nakonec zvykli, pokud jste naučení poutat se až s rozjezdem, máme pro vás špatnou zprávu – brzda je zpražena se zámkem pásu a automaticky se neuvolní.

vw passat testy strednitrida  

Startování probíhá zatlačením klíčku do palubní desky, startovací tlačítko či bezklíčový vstup byste zde hledali marně. Na nerovnostech si cosi v palubní desce před spolujezdcem občas zaskřípalo, po zkušenostech s jinými Passaty to však můžeme označit za neduh daného kusu.

Celkové hodnocení interiéru vyznívá jednoznačně kladně. Někdo může Passatu zazlívat jistou přehnanou serióznost a unifikaci, někdo zase to, že s novou generací (což je v podstatě větší facelift) se interiér změnil jen pomálu. Na druhou stranu, proč měnit něco co evidentně funguje? Proč se snažit překopávat výbornou ergonomii?

Zavazadelník na jedničku

Zhruba 50 procent vozů z rodiny Passat bylo v roce 2011 prodáno ve verzi Variant. Zbylé dvě čtvrtiny si mezi sebe rovným dílem rozdělil sedan a Passat CC. Kombi se tedy zákazníkům líbí, navíc objem zavazadelníku 603 litrů je více než zajímavý.

Avšak pozor. Udávaných 603 litrů je hodnota i s místem pro rezervu pod podlážkou, bez ní se dostáváme na reálných 513 litrů. I tak jde o opravdu veliký prostor pro vaše zavazadla, navíc nádherně pravidelný. A má to ještě jeden klad – rezerva je plnohodnotná.

Předchozí odstavec vyjádřeme řečí čísel. V nejužším místě kufru jsme naměřili rovný jeden metr, délka u dna je v klasickém uspořádání 112 centimetrů. Mezi podlahou a roletkou je solidních 50 centimetrů. Nakládací hrana ve výši 62 cm dovoluje bez problémů naložit i těžší předměty (směrem dovnitř následuje menší schůdek), spodní hrana zvednutého víka ve výšce 193 cm pak nebude drtivé většině populace bránit v nerušeném průchodu pod otevřenými pátými dveřmi.

vw passat testy strednitrida  

Jízda

Variant na šestnáctipalcových kolech určitě nehodlá být hvězdou zatáček, avšak překvapila nás jeho stabilita a čitelnost na limitu. Ten logicky přichází dříve než na větších discích, avšak citlivě nastavené ESP vám svižnější cestu domů z práce neznechutí.

Co se týče komfortu, pamatovali jsme si Passat Variant jako pohodlnější auto. Rázy do zad se nekonají, ale drobné nerovnosti vůz nepřekonával zdaleka tak plavně, jako před časem předokolka na totožných pneumatikách. Nebo že by za to mohly rozbité zimní silnice? Každopádně je zde ještě co pro příští generaci zlepšovat, byť v porovnání s konkurenty může být Passat poměrně klidný.

I u řazení je prostor, kam dál vyvíjet. Z čistě mechanického hlediska nemáme co vytknout, jednotlivé rychlostní stupně zapadají bez protestování a okamžitě, dráhy jsou přiměřené a řadička se výborně drží. Jenže řidič přející si větší vtažení do děje právem požaduje silnější mechanickou vazbu, alespoň nějaký náznak radosti ze života. Znovu musíme opakovat: řadit vás moc bavit nebude, i když po funkční stránce lepší šestistupňový manuál v mainstreamu nenajdete. Hodně podobně je na tom řízení: přesné ale příliš lehké; ani z točení volantem se vám endorfiny určitě nevyplaví.

vw passat testy strednitrida  

Závěr

Passat nenasadil v poslední generaci zrovna zběsilé tempo a je to vidět. Konkurence se dotahuje, už zanedlouho mu v redakčním srovnávacím testu kombíků bude zle na paty šlapat Toyota Avensis. Jak to dopadne si zatím nechám pro sebe, ale vnímavý čtenář jistě odtuší, že boj to bude velmi nekompromisní.

Volkswagen Passat Variant s pohonem všech kol je jako celek vyvážené auto bez výrazných slabin, což je ostatně asi ta nejdůležitější věta, kterou vám tento test mohl sdělit.

Plusy

• Prostor pro cestující i zavazadla
• Jízdní vlastnosti
• Nízký aerodynamický hluk a hluk od kol
• Pravidelný zavazadelník

Minusy

• Přesné, ale gumové řazení
• Tvrdé plasty na spodní části palubní desky
• Méně komunikativní řízení
• Nelogický přesun tlačítka varovných světel