Vývoj autonomních vozidel: Budoucnost bez řidičů

Z žánru sci-fi do reality

Fanoušci silných motorů neskrývají odpor. Že by v budoucnu nebylo možné prohnat se zatočenou okreskou? Možná opravdu ne. A má to dokonce logiku. Bezpečnost silničního provozu a její vliv na životní prostředí rezonují společností stále silněji a bytost mezi volantem a sedadlem je v tomto ohledu tím nejslabším článkem. Člověk je totiž tvorem omylným a statistiky nehodovosti to jedině potvrzují. Nejefektivnější způsob jízdy také není vlastní každému.

Možná se to nezdá, ale éra autonomního řízení automobilů je už dávno tady. Jen si spočítejte, kolik různých pomocníků v autě máte. Začíná to automatickou převodovkou a pokračuje třeba přes adaptivní tempomat. K tomu si přidejte systém aktivního sledování jízdních pruhů, který vede vůz správným směrem. Jak daleko je ještě doba, kdy volant z auta zcela zmizí?

Šest stupňů k plnému automatu

Asociace SAE International v roce 2014 definovala stupně autonomního řízení od 0 do 5. Pod nulou si lze představit systém, který auto nijak neovládá a řidiče pouze varuje. Auto pípá, když se blížíte k překážce nebo bez signálu přejíždíte z pruhu do pruhu. Nic nového pod sluncem, že?

Každý další stupeň znamená vyšší míru automatizace. Jednička tak popisuje situaci, kdy řidič stále automobil řídí, avšak může využít asistence, například samočinného parkování. I toto je dnes běžné.

Ve stupni 2 se vůz v provozu řídí sám, avšak řidič je stále schopen kdykoli zasáhnout, a musí se tak řízení neustále věnovat. V dalším stupni se už jízdě nevěnuje, avšak musí být schopen převzít řízení. Předposlední fáze znamená, že řidič zasahuje jen v rizikových situacích. No a pětka vypadá tak, že posádka autu zadá cíl cesty a stroj ji tam bezpečně přemístí. S trochou nadsázky lze říct, že z řidiče je tak pouze osoba, která platí pojištění auta.

U nás nejvýše dvojka, ve světě se testuje i pětka

V ČR nyní potkáte pouze vozy spadající nejvýše do druhého stupně autonomního řízení. S auty, která dokáží sama zrychlovat, zastavovat nebo zatáčet už leckdo jezdí. Stále ale musí mít situaci pevně pod kontrolou. Například pětihvězdičkové hodnocení v nárazovém testu EuroNCAP dnes nezíská žádný vůz, který není vybaven systémem nouzového brzdění. Škoda, že tato položka ve výbavě nevede k nižším platbám za povinné ručení.

Budoucnost se ale testuje jinde. Mezi pionýry patří například společnosti Tesla, Google nebo Bosch. Ty prý testují dokonce už režim 4 nebo 5. Odborníci hovoří o tom, že se takové technologie v běžných vozech objeví během nejbližších dvaceti let. Do té doby však bude třeba vyřešit mimo jiné i etickou a právní problematiku v případě způsobení škody autonomním vozidlem. Ani stroj totiž nemůže pracovat bezchybně a k nehodám bude docházet i v éře autonomních vozidel.