Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu
Honda CR-V e:FCEV
Honda CR-V e:FCEV
Honda CR-V e:FCEV
Honda CR-V e:FCEV
40 Fotogalerie

Zmizí další nezávislé značky? Honda se může spojit s Nissanem

Roman Šitner

Problémy Nissanu by mohla pomoci řešit fúze s Hondou. Obě automobilky už o tom jednají, připojit by se mohlo i Mitsubishi. Experti ale ukazují na Stellantis. Říkají: podívejte, také si mysleli, že se stačí spojit a všechny problémy se tím vyřeší. 

Automobilový svět poslední dekády prochází neúprosnou konsolidací. Výrobci se spojují a kvůli nákladům sdílí stále větší část techniky i softwaru. Někdy se vozy liší jen už logy a kosmetickými detaily. Další krok se podle informací světových agentur blíží. Nissan a Honda zvažují fúzi, detaily by mohli oznámit už v pondělí.

Teoreticky by se tak japonské značky mohly rozdělit na dva silné tábory. Je tu dominantní Toyota, pod kterou spadá i Daihatsu a samozřejmě Lexus, má ale i pětinový podíl v Subaru a menší podíly v Suzuki, Mazdě a Yamaze. Tyto firmy už začaly kooperovat na technickém vývoji i mají několik sdílených modelů.

Spolupráce Nissanu, Hondy a Mitsubishi se přímo nabízí, zvláště pokud chtějí zůstat konkurenceschopnými. Přitom právě menší japonské automobilky jsou považovány za poslední zástupce opravdu nezávislých menších výrobců, kteří nepatří k žádné větší skupině. Brzy to může být minulost. 

Srovnání Hondy a Nissanu
 Prodeje (2023)Počet zaměstnancůTržní kapitalizace
Honda3.980.000194.99344 miliard dolarů
Nissan3.370.000133.58010 miliard dolarů

Nissan je v ekonomických problémech a dlouhodobě spolupracoval s Renaultem a společně vystupovali jako jedna skupina. Nikdy to ale úplně nefungovalo. Francouzi a Japonci měli příliš rozdílné postoje a věci si oba tábory chtěli dělat po svém. Vše ještě nějak kočíroval Carlos Ghosn, který šéfoval oběma firmám naráz a z této pozice dokázal spolupráci lépe organizovat (rozuměj nařídit). Když ten ale skončil (podle něj jej vyštípala japonská mocenská klika v Nissanu), naplno se ukázalo, že Nissan a Renault nejsou nejlepší přátelé a obě strany touží po větší nezávislosti. 

Jenže k reálným úsporám a vyšší konkurenceschopnosti byla je třeba těsnější spolupráce. Ta narážela na to, že Francouzi si představovali, že Nissan si vezme jejich techniku a bude následovat jejich představy, Nissan to zase viděl přesně obráceně. Experti to popisovali jako snahu řídit vůz se dvěma volanty, když za každým sedí někdo s trochu jinou představou o trase. Obě značky ale u těch nejdůležitějších vozů po letech spolupráce sdílí platformy. Podobnost modelů jako u Stellantisu tu ale není tak patrná. 

Námluvy s Hondou, kde se dá čekat podobná firemní kultura a koneckonců hlavně společná řeč, tak může teoreticky dávat více smyslu. Zatímco Nissanu to úplně neklapalo s Renaultem, Honda zase ukončila spolupráci s General Motors. Jejich spojením by vznikl třetí největší výrobce aut na světě. 

Nissan a Renault k sobě pasovali, protože každá firma byla úspěšnější v různých částech světa a i svým zaměřením se dobře doplňovali. Nissan a Honda jsou dvě japonské automobilky, které jsou s podobnými úspěchy na podobných trzích, jako by od sebe opisovaly. Pro obě firmy je klíčový trh Severní Amerika, v obou případech jde o 37 procent jejich prodejů. Pak je to Čína, Japonsko a Evropa je až vzadu. Nissan je proti Hondě slabší v Číně ale výrazně silnější v Evropě. 

Podíly trhů na celkových prodejích
TrhHondaNissan
Severní Amerika37 %37 %
Čína31 %23 %
Japonsko15 %14 %
Evropa2 %10 %
ostatní15 %16 %

Závislost obou značek na Americe je nyní mimořádně velkým tématem. Nově zvolený americký prezident Donald Trump slibuje cla na dovážené automobily. Honda i Nissan mají sice své výrobní kapacity přímo v USA, ale řadu modelů pro tento trh vyrábí v Kanadě, Mexiku, případně je dováží z Japonska. Společně mohou tomuto problému lépe čelit.

Honda a Nissan mají rozdílné image. Honda se dlouhodobě zaměřuje na techniku a hlavně na pohonné jednotky. Nissan má sice své Nismo, ale jeho modely neprodávají dynamiku tolik, jak to dělá Honda. Obě značky ale mají jeden společný problém. I když byl Nissan v elektromobilech průkopníkem a dlouho i jejich největším výrobcem, v současnosti na trhu aut do zásuvky firma spíše paběrkuje.

Honda stojí v této oblasti už úplně stranou. Malý elektromobil Honda e skončil neúspěchem. Nový model s japonsky komplikovaným názvem e:Ny1 se v Česku ani neprodává a v západní Evropě má velmi okrajovou pozici. Mitsubishi, případný třetí člen do nově vznikající skupiny, patřilo stejně jako Nissan k průkopníkům a jejich model i-MiEV byl prvním masově vyráběným elektromobilem. I zde jde ale o minulost a firma nyní žádný elektromobil nenabízí. Nástup Tesly, evropských elektromobilů a hlavně těch čínských tak tyto japonští výrobci v podstatě jen sledují. 

Elektromobil Nissan Ariya stojí na stejné platformě jako renaulty Megane a Scenic, tento základ dostane i nový Leaf, který přijde příští rok. Proti tomu Honda e:Ny1 má čínský základ a vyrábí se v Číně. Honda i Nissan musí posilnit svou pozici jako v elektromobilech, tak v hybridech, pokud si chtějí i v dalších dekádách udržet svou pozici na trhu a koneckonců si i splnit své vlastní cíle v oblasti podílu těchto pohonů na celkových prodejích. 

Video placeholder
Nissan GT-R NISMO: Rekord na Tsukuba Circuit • Nissan

Do všeho vstupuje ještě propletenost s dalšími automobilkami. Nissan má podíl v Renaultu i v Mitsubishi, Renault má zase významný podíl v Nissanu. Agentura Reuters s poukazem na své zdroje z francouzské skupiny uvedla, že Renault s námluvami Nissanu a Hondy problém nemá. 

O Nissan má zájem i tchajwanský Foxconn, který by se rád rozkročil i směrem k výrobě elektrických aut a zavedená a významná automobilka, která je nyní relativně levně k mání, by k tomu mohla dobře posloužit. Nissan ale nabídky z Tchaj-wanu odmítá. 

Otázka je, jak všechno nakonec skončí. Spolupráce a ještě více pak spojení automobilek může přinést nižší náklady a tedy i vyšší konkurenceschopnost. Jenže v minulosti je vidět řada případů, kdy to prostě nefungovalo. Zpravidla proto, že to v jedné značce nevzali úplně za své. Máme tu třeba snahu Mercedesu směřovat Chrysler, to jak Ford řídil Volvo nebo jak Saab odolával představám General Motors. Pokud to nefunguje, místo úspor se dostaví jen problémy. Druhým extrémem je, když spolupráce znamená, že jednotlivé značky mají modely, které se liší jen logem. Zákazník může ve výsledku tápat a ztratí nakonec i důvod si vozy konkrétního výrobce kupovat.