Aprilia Tuono V4 1100 RR: Tenhle tuňák musí být nadívaný dynamitem!

Aprilii Tuono motorkáři neřeknou jinak než tuňák. Původně dvouválcový naháč vznikl v roce 2002 vysvlečením supersportu RSV Mille, dnes již se čtyřválcovým véčkem představuje bezkapotovou alternativu k RSV4.

Úplný hanbář ale tuňák není, pár plastů si na přídi nechal, a hlavně nizoučká maska kolem tří světlometů pomáhá vytvářet správně agresivní výraz. Do letošní sezony vyrazila aprilka s novými barvami a aktuálně i s akční slevou padesát tisíc. Rovnice dnešního testu tedy zní: 175 koní/205 kg = 349.900 Kč.

Pokud vám zmíněný poměr výkonu a hmotnosti nepřišel podezřelý, pak vězte, že je to hotové peklo. Ale postupně.

Na motorku je potřeba se nejdřív usadit a my chrochtáme blahem. Stupačky leží sportovně výš, kolena máme pokrčená a váha leží trochu na zápěstí, ale vše v míře pohodlné a vzdálené ultimativní pozici skrčence na supersportu. Uznáváme však, že měřit víc než 178 cm, možná bychom tak nadšeni nebyli. Velkým bonusem jsou rovná a široká řídítka, díky nimž se dá s tuňákem cestovat i na pohodu. Překvapivě v tom nebrání ani brutální motor.

Spojka chodí jemně, nemáme problém rozjíždět se hladce ani v ostrém režimu Race. Dokonce i podvozek slušně tlumí jak městské nástrahy, tak rozbitou okresku. Zatím se jen tak kocháme, sžíváme, jezdíme na čtvrt plynu, a mašině to vůbec nevadí. Jenže neustále cítíme tu chuť vystřelit vpřed a absolutní nechuť dodržovat předepsané rychlosti, při kterých se oba tak šíleně nudíme.

TEST: Yamaha Tracer 900. Tohle je fakt holka pro všechno!

Menu palubního počítače je neskutečně obsáhlé: tři módy motoru, tři úrovně ABS, osm levelů kontroly trakce, asistent zamezující zvedání předního kola při akceleraci, systém pro rychlý start a omezovač rychlosti v boxech okruhu… Zkusili jsme najít nastavení, při kterém se hned nezabijeme, a bereme pořádně za plyn. Po chvíli musíme zastavit a rozdýchat ten masakr. Ruce montujeme zpátky do ramenních kloubů, krev se pomalu vrací i do předních částí mozku a nevíme, jestli se smát, nebo brečet. Hotové peklo na zemi. Vždyť na začátku to byla taková mazlivá kočička. A teď sprostá rajda, co jde okamžitě na věc a hulvátsky na nás řve. Lidé kolem mají pocit, že se do Prahy vracejí tanky, když si výfuk po ubrání zabublá a bouchnou v něm zbytky plynů.

Síla čtyřválce je vážně nehorázná, kolem deseti tisíc otáček máte pocit, že jste omylem osedlali startující tryskáč. Nejlepší na tom je, že díky fantastickému podvozku a perfektnímu posezu máte všechnu sílu dokonale pod kontrolou. A to jedeme na základní RR s tlumiči Sachs, o sto tisíc dražší verze Factory má ještě ostřejší, ale zase méně komfortní podvozek Öhlins. Nám to ale takto naprosto vyhovuje, aprilka je chirurgicky přesná a dělá nám pomyšlení.

Vzájemná důvěra se rychle prohlubuje, dynamit pod zadkem je totiž dokonale čitelný a předvídatelný. Takže bez obav taháme za plyn a opájíme se rychlořazením bez spojky, které vyžaduje rozhodnou hlavu a tvrdou nohu. Žádné šudlání. „Plnej a kop, kop, kop…“ Bez spojky jde řadit i dolů, takže máte víc času a klidu srovnat se do zatáčky.

Skvělých motorek už jsme v redakci pár měli, ale poprvé nás musel importér přemlouvat, abychom mu testovací mašinu vrátili. Je třeba něco dodávat?

Plusy

• Nehorázně silný motor
• Ďábelské efekty výfuku
• Chirurgicky přesný podvozek
• Překvapivý cestovní komfort

Minusy

• Nehodí se pro vyšší postavy
• Pouze nouzové sedlo spolujezdce
• Komplikovanější palubní počítač