24 hodin Le Mans 2010: Trojnásobný triumf Audi, Peugeoty vyhořely

Tovární prototypy se čtyřmi kruhy prokázaly potřebnou spolehlivost, která lvům chyběla. Ze začátku to na vítězství německých vozů vůbec nevypadalo, Peugeoty byly daleko rychlejší, jenže rychlost není v Le Mans zdaleka vše. Audi měly pouze drobné problémy na začátku závodu, kdy jeden z vozů při zastávce v boxech přišel o zrcátko při kolizi s fotografem. Po půl osmé večer pak Tom Kristensen na chvíli opustil po kolizi s BMW M3 trať.

Lev dořval

Naproti tomu Peugeot udával tempo hned od startu. První rána přišla ale už ve třetí hodině, kdy Pedro Lamy zničil zavěšení a odpadl z vedoucí pozice. Pro devětsetosmičku se startovním číslem 3 tak vytrvalostní klání skončilo snad příliš brzy. Po půl jedenácté večer přišly první technické problémy posádky Gené/Wurz/Davidson, údajně se startérem. Ztratili tak tři kola. Trable se během noci nevyhly ani čtvrtému vozu týmu Oreca.

To však nebylo nic proti tomu, co se odehrálo po rozednění. V 7:02 vyšlehly plameny z auta, ve kterém seděl Franck Montagny, porucha motoru ukončila naděje jeho i Stephana Sarrazina a Nicolase Minassiana. Mimochodem, krátce předtím absolvoval pit stop. Do čela se tak dostala dvě Audi. Anthony Davidson ve zbylém továrním Peugeotu nasadil ke stíhací jízdě a nezastavila jej ani kolize s Corvettou Emmanuela Collarda. Jeho kolega Alexander Wurz v boji pokračoval, dostal se dokonce do stejného kola jako vedoucí Audi a na chvíli i na druhou příčku, ale deset minut před jednou hodinou odpolední zklamala technika i tuto posádku.

Zbýval čtvrtý vůz, který nasadil tým Oreca Huguese de Chaunaca. Za volantem seděl Loic Duval a i on se pokusil o stíhací jízdu. V tu chvíli byl na čtvrtém místě a jeho cílem byly alespoň stupně vítězů. Duval zajel nejrychlejší kolo, dokonce lepší, než byl Bourdaisův čas v kvalifikaci. Dopadl ovšem úplně stejně jako Montagny. Ve 13.45 se objevil oheň i na jeho Peugeotu 908 Hdi-FAP, navíc rovněž těsně po zastávce v boxech!

Dokonalý triumf

Třem vozům Audi tak už nic nebránilo v tom, aby si dojely pro vítězství. Nakonec byla nejrychlejší posádka Timo Bernard/Romain Dumas/Mike Rockenfeller, navíc v novém rekordu, ujela celkem 397 kol, což znamená 5.410,713 km (zatím neoficiální údaj). Padl tak dosavadní nejlepší výkon, který dosáhli v roce 1971 Helmut Marko s Gijsem van Lennepem na legendárním Porsche 917 K (5.335,31 km).

Stupně vítězů doplnili Marcel Fässler, André Lotterer, Benoit Treluyer na druhém Audi a konečně doslova legendární trio Dindo Capello, Tom Kristensen a Allan McNish na třetím. Čtvrtý spider Oreca 01-AIM měl již hrozivou ztrátu 29 kol na vítěze, což ale není při vytrvalostním závodě nic neobvyklého.

Havárie

Havárií bylo v letošním ročníku poměrně dost. Ta první se odehrála už v kvalifikaci a nepustila na start Ferrari F430 GT AF Corse trojice Luis Perez Companc/Matias Russo/Mika Salo. Pole, které v sobotu v 15:00 odmávl bývalý slavný lyžař Jean-Claude Killy, tak čítalo jen 55 aut.

První vážnější nehoda se stala již po čtvrt hodině a hlavní roli si v ní zahrála Ginetta-Zytek týmu Beechdean Mansell. Mistra světa F1 z roku 1992 Nigela Mansella (jel s tradiční pětkou) postihl tzv. pomalý defekt levého zadního kola, šampion narazil do bariéry a safety car byl na trati přes půl hodiny. Pilota se nakonec podařilo vyprostit a naštěstí zůstal nezraněn.

Hodně velké vzrušení přinesl podvečer. V začínající šesté hodině závodu vzplál Ford GT, který právě řídila Švýcarka Natacha Gachnang. I pro čistě ženskou posádku, kterou dále tvořily Cyndie Allemann a Rahel Frey, letošních 24 hodin Le Mans skončilo předčasně. Nedařilo se ani čtvrté a poslední ženě, Belgičance Vanině Ickx na Lole-Aston Martin týmu Signature Plus. Její kupé (mimochodem ten, se kterým jeli loni Enge a Charouz) se odporoučelo před půl jedenáctou dopolední, uvnitř byl ale v tu chvíli Pierre Ragues.

Již v sobotu večer skončil po nehodě Rob Bell se žlutým Astonem Vantage. Kačírkem létala obě starší Audi R10 Colina Kollese, nakonec také nedojela. V půl dvanácté dopoledne se něco podobného přihodilo i Lottererovi na tovární R15 plus, ale ten pokračoval dále vstříc druhému místu. Hodin a odstoupení kvůli starostem s technikou bylo nepočítaně, vytrvalostní bitvu ale neovlivnily přírodní podmínky.

Češi v akci

Tomáš Enge měl bohužel letos smůlu, na jeho Aston Martinu DBR9 se celkem dvakrát měnila prasklá poloosa. Jeho ranní stíhačka tak nepřinesla kýžený úspěch. Ač aspirovala na vítězství v kategorii LMGT1, posádka Enge/Nygaard/Kox dojela až na třetím místě. Na překvapivě vítězný Saleen S7R týmu Larbre Competition (Gardel/Berville/Canal) jí chybělo celých dvacet okruhů, navíc byla klasifikována jako poslední ve třídě. Trojice Fordů GT neuspěla, stejně jako Alphandův Chevrolet Corvette.

Jan Charouz na prototypu Pescarolo-Judd měl více štěstí. Celkem nenápadnou jízdou se placka stáje OAK Racing postupně propracovávala dopředu a pomohly jí koneckonců i výpadky rychlejších. Nakonec z toho bylo pro trio Lahaye/Moreau/Charouz velmi pěkné sedmé místo a druhé v LPM2. Slabší speciály vyhráli Nick Leventis, Danny Watts a Jonny Kane s HPD ARX.01 a to i přesto, že zejména Nick Leventis se nevyhnul drobným haváriím, jednou dokonce za safety carem! V celkové klasifikaci jim patřila pátá příčka.

Pohroma favoritů

Třída GT2 byla doslova pohromou favoritů. Šachovnicovou vlajku neviděly tovární Corvetty, ani Ferrari F430 GT Risi Competizione. Souboj Olivera Gavina (Corvette) s Jaimem Melem (Ferrari) na konci sedmé hodiny byl tím pravým kořením, Melovu kolegovi Gianmariovi Brunimu nebyla ale ani výměna převodovky nic platná. Odpadlo jedno tovární BMW M3 i Jaguar XKR Paula Gentilozziho. Nakonec se radovali Marc Lieb, Richard Lietz a Wolf Henzler s Porsche 997 GT3 RSR.

78. ročník legendárních 24 hodin Le Mans patří již historii. Ač dnes i ve vytrvalostních závodech tohoto typu hraje roli spíše rychlost, spolehlivost nelze podceňovat. O tom se přesvědčil hlavně letošní poražený: tovární tým Peugeot Total. Na okruhu La Sarthe zkrátka vždy vyhrává auto, které ujede nejvíce kilometrů.

Velkou fotogalerii ze závodu najdete na AUTOFUN.cz