Auta od roku 2021 dostanou dvanáct povinných prvků výbavy. Maximální rychlost nám prý nadiktují značky
Nehody vozidel a bohužel i oběti na životech lidí jsou s automobilismem spjaty od samého začátku. I po více než 100 letech, kdy se na silnicích objevila první auta, se v daném ohledu nic nezměnilo. Přesto v současné době umírá v zemích Evropské unie při automobilových nehodách asi 26.000 lidé ročně. Jde o velké číslo, avšak k jistému zlepšení dochází, což dokazuje další údaj. A sice, že od roku 2010 klesl počet mrtvých při nehodách o zhruba 20 procent.
V posledních letech však k nějak výraznému zlepšení nedochází. EU si tak dala za cíl snížit počet objetí do roku 2030 na polovinu a do roku 2050 by už na silnici neměl zemřít ani jeden člověk!
Opravdu nám pomůže elektronika? Jak v čem
Již nyní mají auta celou řadu asistenčních systémů, které zvyšují bezpečnost jízdy. Ty jsou však u řady vozidel pouze za příplatek a u jiných nejsou některé systémy dostupné vůbec. Dle Evropské unie by měl zlom přijít za tři roky. Od roku 2021 lze očekávat zavedení hned 12 povinných systémů, které mají zvýšit bezpečnost jízdy a tím přispět k onomu plánu výrazně snížit nehodovost se smrtelnými následky.
O co tedy jde a co lze v autech od uvedeného data očekávat? Půjde například o systém nouzového brzdění, detekci únavy řidiče, signalizaci nouzového zastavení, rozšíření zóny pro ochranu chodců a dále systémy, které jsou dnes již k vidění častěji. Například hlídání mrtvého úhlu či jízdy v pruzích.
Zmíněné systémy jsou již známé. Jenže EU chce jít ještě dál a požaduje třeba zařízení, které by z dechu řidiče dokázalo vyhodnotit, zda požil před jízdou alkohol. A pokud by tak usoudilo, znemožnilo by mu nastartování motoru.
Druhou poněkud kontroverzní záležitostí má být zařízení, které by mělo předcházet rozptylování řidiče při jízdě a hlídat jeho pozornost. Vše, co se dnes ovládá konvenčními ovladači, by mělo být svěřeno hlasovému ovládání. Nejde jen o smartphone či audio, které to už dnes nabízejí, ale také o klimatizaci a jiné systémy. Je jasné, že u některých činností se toto podařit nemůže. Asi těžko budete hlasem ovládat třeba směrování výdechů topení.
S rozptylováním navíc souvisí i sociální faktor. Asi žádný stroj nenahradí funkci rodiče ve vztahu k malému dítěti, které veze třeba sama matka v autě. V opačném případě by EU musela zakázat jízdu dítěte v autě pouze s jedním dospělým – řidičem.
Víme, kolik jste jel
Objevit se ale mají ještě další dva systémy. Tím prvním je takzvaná „černá skříňka“. Záznamové zařízení, do něhož by se ukládala rychlost jízdy a změny v dynamice vozidla, třeba prudké brzdění či zrychlení. Tedy vlastně obdoba takzvaného flight data recorder, tedy zapisovače letových údajů u dopravních letadel. Její použití u aut by mělo přispět k případnému objasnění dopravní nehody. Toto zařízení se používá už od roku 1996. Samozřejmě jen volitelně. V nejvyspělejší verzi by pracovalo s daty z navigace GPS.
Velmi kontroverzním návrhem je použití takzvaného inteligentního asistenta rychlosti, který by omezil maximální rychlost vozidla v daném úseku podle dopravního omezení. Prostě by auto na osmdesátce nejelo víc než 80 km/h. Aby bylo plně účinné, nesmělo by být možné jej vypnout, což je ale v rozporu s právy uživatele soukromého vozidla.
Problém bezpečnosti v dopravě je ale natolik široký, že jen práce automobilek na tomto poli nestačí. V sázce je také výchova řidičů a samozřejmě dopravní infrastruktura.