Chevrolet Malibu slaví 50 let

Rok 1964 přinesl řadu automobilových novinek. Na tehdejší československý trh byla například uvedena Škoda 1000 MB a za oceánem byla nástup novinek výrazně pestřejší.

Mezi pony cars vyrazil Mustang od Fordu a Barracuda od Plymouthu. Ve své první generaci byl uveden jeden z nejslavnějších muscle cars, kterým je Pontiac GTO.

Premiéru měl ovšem i o něco skromnější Chevrolet Chevelle, který mířil do tehdejší severoamerické střední třídy. Právě s tímto modelem se v roce 1964 objevilo i označení Malibu, které zpočátku nebylo samostatným modelem, ale zastupovalo vrcholná provedení Chevelle.

První generace (1964 až 1967)

Chevrolet Malibu ve své první generaci představoval poměrně konzervativní model a podobně jako většina tehdejší severoamerické produkce sázel na klasickou rámovou konstrukci, k níž byla přimontována karoserie, i když vpředu měl již nezávislé zavěšení kol s vinutými pružinami.

Jak se na tehdejší poměry slušelo byl Malibu k dispozici jako dvoudveřový kabriolet, dvoudveřové kupé, čtyřdveřový sedan a kombi. Zákazníci měli možnost volby mezi šestiválcovými a osmiválcovými motory.

Základní pohonnou jednotkou byl 3,2litrový řadový šestiválec s nijak závratným výkonem 90 kW. Na opačném konci nabídky figuroval Malibu SS, který byl k dispozici jako kabriolet a dvoudveřový hardtop. Osmiválce tohoto provedení o objemu 5,4 l, resp. 6,5 l u SS-396 nabízely výkony od 220 do 280 kW podle modelového roku.

Druhá generace (1968 až 1972)

Čtyři roky po premiéře první generace přišel čas na uvedení nového zástupce. Ten sice zůstal věrný konveční koncepci s rámovou konstrukcí, tuhou zadní nápravou a pohonem zadních kol, ale nabídl atraktivnější design a dva rozvory náprav.

Především díky náznakem splývavé linie střechy působila kupé a sedany výrazně dynamičtějším dojmem než doposud. Kabriolety a verze s dvoudveřovou uzavřenou karoserií měly rozvor náprav 2845 mm, zatímco čtyřdveřové sedany a kombi byly mezi nápravami o 101 mm delší.

S ohledem na tehdejší módu se Malibu druhé generace dočkalo v každém modelovém roce úprav vzhledu techniky i výbavu. I tentokrát byla k dispozici nabídka několika pohonných jednotek od základního šestiválce o objemu 3,8 litru až po 7,4litrový osmiválec. V nabídce nechybělo ani ostré provedení SS, které se řadilo mezi tehdejší muscle cars.

Třetí generace (1973 až 1977)

Poslední generace, která měla sesterský model v podobě Chevelle, si zachovala dvojici rozvorů se stejnými rozměry jako u druhé generace, ale v souvislosti s přísnějšími bezpečnostními předpisy se dočkala o přibližně 130 mm delší a o 25 mm širší karoserie.

Po atraktivním linií druhé generace došlo na návrat ke konzervativnějšímu pojetí designu, i když ještě nebylo nejhůř. Nabídku karosářských verzí opustil kabriolet, ale stále bylo možno volit mezi dvoudveřovým kupé, čtyřdveřovým sedanem a praktickým kombi.

Paleta pohonných jednotek obsahovala celkem šest motorů. Na spodním okraji nabídky byl řadový šestiválec 4,1 l a následovaly osmiválce s objemy 5,0 l, 5,7 l, 6,6 l a 7,4 l. výkony těchto motorů samozřejmě otupil nástup prvních emisních norem a také palivová krize.

Ostré SS se stává minulostí a místo něj v roce 1976 dorazilo kupé Laguna S-3, které bylo inspirováno evropskými vozy a stalo se nejluxusnějším Chevroletem s karoserií Malibu.

Čtvrtá generace (1978 až 1983)

Druhá polovina sedmdesátých let přinesla plošnou vlnu zmenšování prakticky ke všem severoamerickým značkám. Nevyhnula se ani Chevroletu Malibu, jehož čtvrtá generace vypadá vedle svých předchůdců trochu jako chudý příbuzný.

Díky výraznému zmenšení rozměrů došlo na snížení hmotnosti od 230 do 450 kg podle karosářské verze, motoru a výbavy Malibu. Podobně jako u předchůdce i nyní bylo k dispozici dvoudveřové kupé, čtyřdveřový sedan a kombi.

Nabídka pohonných jednotek byla každý rok mírně upravována, ale i nadále v ní figuroval základní šestiválec o objemu 3,2 l, resp. 3,8 l a osmiválce s objemy 5,0 l a 5,7 l, které poskytovaly výkony od 70 kW do 125 kW.

V letech 1982 a 1983 bylo Malibu možné objednat s jedním ze dvou dieselových motorů. Prvním z nich byl šestiválec o objemu 4,3 l (62 kW) a druhým byl 5,7litrový osmiválec s výkonem 77 kW.

Pátá generace (1997 až 2003)

Po odchodu čtvrté generace na odpočinek si zákazníci Chevroletu museli na další Malibu počkat 14 let. V pořadí pátá generace na své předky odkazovala prakticky jen jménem a zařazením do střední třídy.

Pod oblou karoserií bylo ovšem všechno jinak. Základem se stala platforma P90, kterou Malibu sdílel s modely Buick Skylark, Pontiac Grand Am, Oldsmobile Cutlass a Alero. Novinka dostala pohon předních kol a bylo možno si ji objednat se čtyřválcovými motory o objemu 2,2 l (107 kW) nebo 2,4 l (112 kW) a šestiválci 3,1 l, disponujícími výkony 116 kW a 127 kW. Standardem byla čtyřstupňová automatická převodovka.

Spolu s přechodem na samonosnou karoserii a koncepci vše vpředu přišel Malibu o možnost nabídnout několik karosářských verzí. Tentokrát si mohli zákazníci ze showroomu domů odvézt jedině čtyřdveřový sedan.

Šestá generace (2004 až 2007)

Rok 2004 přinesl novou generaci Malibu stojící na platformě Epsilon, na níž vyjížděl z bran výrobních závodů i evropský Opel Vectra. Čtyřdveřový sedan doplnil v nabídce pětidveřový Malibu Maxx, který byl na severoamerickém trhu označován jako station vagon, i když měl blíže k prodlouženému hatchbacku.

Vedle návratu možnosti volby z více karosářských variant se v případě šesté generace dočkal oživení i ostřejší Malibu SS, který nastoupil s modelovým rokem 2006. Velký osmiválec byl sice minulostí, ale zájemcům o sportovně střižený sedan udělal radost i 3,9litrový šestiválec s výkonem 179 kW, tužší tlumiče, 18palcová kola a agresivnější design exteriéru spolu s rozšířenou standardní výbavou.

Sedmá generace (2008 až 2012)

Za designem prozatím předposledního Malibu stojí Bryan Nesbitt, kterému se podařilo navrhnout moderně působící americký sedan, který bez jakýkoliv retro prvků vyvolává vzpomínky na výrazně slavnější časy značky Chevrolet.

Sedmá generace nabídla vedle atraktivnějšího vzhledu oproti svému předchůdci i prostornější interiér, za což vděčí prodloužené platformě Epsilon a mohla se pochlubit i kultivovanějšími jízdními vlastnostmi a nižší spotřebou.

Všechny tyto vlastnosti sedanu nabízenému se čtyřválcovými a šestiválcovými zážehovými motory s výkony od 121 kW do 185 kW ve spojení se čtyřstupňovými a šestistupňovými automatickými převodovkami přinesly zisk titulu North American Car of the Year 2008.

Osmá generace (2012)

Prozatím poslední Malibu je první globálním zástupcem své značky s tímto jménem. Výroba osmé generace se rozběhla již na podzim roku 2011 a jejím základem je platforma Epsilon II.

Čtyřdveřový sedan střední třídy některými detaily svého designu exteriéru i interiéru odkazuje na aktuální Camaro.

Nabídka pohonných jednotek se liší podle trhů, na nichž je Malibu nabízen. V případě českého trhu je tento model nabízen se zážehovým čtyřválcem o objemu 2,4 l s výkonem 123 kW a turbodieselem 2.0 CRDi o výkonu 117 kW.

Severoamerické provedení se podle zdejších zvyklostí dočkalo první modernizace, přinášející úpravy designu, výbavy i techniky, již pro modelový rok 2014.