9.9. 2017 David Bureš Google+ profil David Bureš

Nenáviděná dálnice se staví už 50 let. Podívejte se na fotky z výstavby D1

 

Výstavba dálnice D1 v podobě, jak ji známe dnes, začala v září 1967. Ani po padesáti letech však stále není dokončena, nadále chybí část u Přerova.

Nejstarší, nejdelší, nejvyužívanější a mezi českými řidiči nejméně oblíbená, dálnici D1 lze charakterizovat mnohými superlativy. Tento týden dálnice slaví 50 let, její výstavba v podobě, jak ji známe dnes, byla oficiálně zahájena 8. září 1967. První úsek pak byl zprovozněn 12. července 1971, mezi Prahou a Mirošovicemi.

Ve skutečnosti je ale historie nejstarší české dálnice ještě starší, se spojením Čech a Moravy vysokorychlostní, respektive „dálkovou“ silnicí se počítalo již ve třicátých letech, kdy tato dálnice měla vést přes Slovensko až na Podkarpatskou Rus. Po okleštění republiky v důsledku mnichovské dohody se navíc taková silnice stala nutností, protože odtržením Sudet byly přerušeny některé dopravní spoje. Kvůli tomu se změnily i plány a dálnice (zkratka ze spojení dálková silnice vzniklá díky Karlu Chmelovi, který se na stavbě podílel) měla najednou spojit jen Čechy a Moravu, a to v úseku Praha – Jihlava – Brno, což bylo jiné vedení než dříve zamýšlené. Třeba průmyslník Jan Antonín Baťa zamýšlel páteřní silnici Cheb – Plzeň – Brno – Žilina – Velký Bočkov (na dnešních ukrajinsko-rumunských hranicích), která by se vyhnula Praze.

V roce 1939 dokonce byla výstavba tohoto díla na několika úsecích zahájena a pokračovala i po zahájení války, až do roku 1942, kdy byla okupanty ukončena, a to v rámci přechodu na řízené válečné hospodářství. Už předtím však probíhala hodně komplikovaně, a to kvůli nedostatku pracovních sil. Tehdy vznikla třeba část mostů přes údolí Šmejkalky u Senohrab či přes údolí Želivky u Píště.

Po válce se stavba opět rozběhla a bylo postupně dokončováno budování zahájených mostů. Jenže v padesátých letech je z horních míst bez nějakého konkrétního důvodu opět ukončena. Mezi Prahou a Moravou je tak najednou ladem 77 kilometrů tělesa dálnice v různém stádiu rozpracovanosti.

Jak se jezdilo za socialismu? Na D1 dvě pumpy, žádné rychlostní limity a benzin za dvě kačky

Když ale v šedesátých letech silniční doprava opět roste, komunistická strana si uvědomuje, že bez modernizace silnic se neobejde. A tak se vrací i k myšlence dálnice. Ta má opět spojit Čechy s Moravou, avšak v aktualizovaném provedení podle tehdejších hospodářských a státoprávních poměrů. Koncepce dálniční sítě z roku 1963 počítá s výstavbou D1 v trase Praha – Jihlava – Brno – Trenčín – Žilina –Prešov – Košice – hranice SSSR. Většina úseků byla projektována pro rychlosti 120 km/h, přitom třeba u jiných dálnic (Praha – Hradec Králové, Brno – Přerov) se v projektu počítalo až s rychlostí 150 km/h.

V srpnu 1967 je výstavba dálnice předsednictvem vlády konečně odsouhlaseno, a tak je o měsíc později oficiálně zahájena. Začíná se pracovat na dvou úsecích, mezi Prahou (Spořilovem) a Mirošovicemi a mezi Mirošovicemi a Benešovem. Do roku 1970 se na území Československa podařilo rozestavět na 113 kilometrů dálnice, tempo se ale ukazuje jako pomalé. I proto úsek mezi Prahou a Mirošovicemi byl za účasti Čestmíra Gregora, tehdejšího místopředsedy federální vlády, uveden do provozu až 12. července 1971 a dálničního spojení Prahy s Brnem a Bratislavou se povedlo dosáhnout až 8. listopadu 1980. V úseku Brno-Bratislava nicméně už nešlo o D1, ale o D2. D1 měla totiž vést výše, směrem na Starý Hrozenkov.

Dálnice se částečně přizpůsobila rozestavěnému tělesu z meziválečného období, i proto byly ještě používány dlouhé rovné úseky, od kterých se později kvůli bezpečnosti upustilo. Ne všechno ale šlo využít, třeba původní most přes Sedlický potok byl zatopen při vzniku vodní nádrže Švihov, dokončené v polovině sedmdesátých let. Zajímavostí pak byl úsek mezi Měřínem a Velkým Meziříčím, který byl navržen tak, aby mohl sloužit jako záložní vojenské letiště. Střední dělicí pás měl tak stejný povrch jako vozovka, nechyběla tu ani snadno demontovatelná svodidla.

Exkluzivní video: Zatopený most u dálnice D1

Výhodou pro řidiče v době dostavby byla neomezená rychlost, tehdejší zákony totiž nijak neomezovaly rychlost mimo obce. K tomu došlo až v roce 1979, odkdy se na dálnici mohlo jezdit maximálně 110 km/h (130 km/h přišlo v roce 1997). Z pohledu dneška je pak zajímavostí žluté vodorovné označení, které bylo bílým nahrazeno až později, kdy se ukázalo, že jej povolují mezinárodní normy.

V osmdesátých a devadesátých letech se tempo výstavby zpomaluje. Hlavní úkol dálnice, tedy spojit Prahu s Brnem a Bratislavou se už povedlo splnit, a tak se přesunula pozornost jinam, a to hlavně na dálnice D5 (směrem na Plzeň a dále k hranicím s Německem) a D11 (směrem na Hradec Králové). Přesto je ještě v roce 1992 dokončen úsek k Vyškovu.

Zpomalení výstavby souvisí i se změnami plánů. Jestliže původně měla dálnice D1 spojit Česko se Slovenskem, někde v okolí Starého Hrozenkova, po rozpadu Československa bylo postupně rozhodnuto o tom, že jakožto D1 bude označen tah výhledově spojující Prahu, Brno a Ostravu. Na D1 tak byla postupně přejmenována připravovaná dálnice D47, zatímco původně zamýšlený úsek na Slovensko se má jmenovat D49 a povede z Hulína, přes Zlín na hranice se Slovenskem, kde by měla být napojena na tamější R6.

V novém tisíciletí se dálnice opět prodlužovala, v roce 2007 se přiblížila ke Kroměříži, v roce 2010 k Hulínu, mezitím byly dokončovány také úseky původně zamýšlené D47 v okolí Ostravy, přesto stále není hotová. Zatím chybí dokončit úsek u Přerova. Zatímco jeho část (z Lipníku nad Bečvou do Přerova) má být zprovozněna v červenci 2018, zbývající úsek kolem Říkovic stále bude chybět. Stát stále nemá vykoupené všechny pozemky pro tuto stavbu, která začne nejdříve příští rok. Z Prahy do Ostravy tak výhradně po dálnici dojedete pouze v případě, že to vezmete oklikou přes D46 a D35, tedy přes Prostějov a Olomouc.

Více než o dokončení D1 se však nyní píše o stále probíhající modernizaci dálnice mezi Prahou a Brnem. Ta měla být původně dokončena už příští rok, jenže kvůli zpoždění to vypadá, že se konce oprav dočkáme nejdříve v roce 2020. Modernizace přitom neřeší zásadní problém v podobě přetížení dálnice, s rozšířením dálnice na tři pruhy po celé délce mezi Prahou a Brnem se kvůli finančním a administrativním potížím nepočítalo. A tak D1 bude přetížená dopravou ještě hodně dlouho, minimálně do doby než bude hotová její severní alternativa, D35.

Spolupracujeme s TipCars.com
Glosa Tomáše Stingla: Africké jaro Glosa Tomáše Stingla: Africké jaro

Snad čerta nevystřídá ďábel. Tančící lidé na ulicích…

Uber investuje do autonomních vozů. Koupí více než 20 tisíc aut od Volva Uber investuje do autonomních vozů. Koupí více než 20 tisíc aut od Volva

Alternativní taxislužba Uber hodlá od švédské společnosti…

 
Zdroj: Foto: ŘSD

Štítky Český trh Dálnice

 

Přidat názorDiskuse: Nenáviděná dálnice se staví už 50 let.…







Doporučujeme
Pohon všech kol je stále oblíbenější. Tohle je kompletní nabídka čtyřkolek na trhu! Pohon všech kol je stále oblíbenější. Tohle je kompletní nabídka čtyřkolek na trhu!

Jestliže před deseti lety bylo pohonem všech kol vybaveno…

Jsou české silnice nejhorší v Evropě? Tohle nám na nich nejvíce vadí! Jsou české silnice nejhorší v Evropě? Tohle nám na nich nejvíce vadí!

České silnice mají hrozný povrch a jsou špatně značené, v…

 

AutoRevue
Test ojetiny BMW řady 1: Bazarový průšvihář s dokonalým podvozkem Test ojetiny BMW řady 1: Bazarový průšvihář s dokonalým podvozkem

Ceny jedničkových BMW už klesly pod stotisícovou metu.…

Co obnáší práce testovače pneumatik? 550 km denně bez ohledu na podmínky Co obnáší práce testovače pneumatik? 550 km denně bez ohledu na podmínky

Skoro pět desítek zaměstnanců továrny Continental-Barum v…

 





 
Subaru WRX STI – Konečně funguje!

TEST: Subaru WRX STI – Konečně funguje!

Dnes 15:54

Je to trochu s křížkem po funusu, modernizované WRX STI ale konečně jezdí alespoň zhruba tak, jak si fandové představují.




Blesk.cz

První lyžování v Krkonoších přilákalo asi 2500 lidí: Sjezdovka se znovu otevře ve středu

První lyžování v Krkonoších přilákalo asi 2500 lidí:…

První lyžování v Krkonoších v nové zimní sezoně si o prodlouženém víkendu vyzkoušelo asi 2500 lyžařů. Na Černé…

T-Mobile přilákal 130 tisíc nových zákazníků a navýšil tržby na 20 miliard korun

T-Mobile přilákal 130 tisíc nových zákazníků a…

T-Mobile zveřejnil kumulované hospodářské výsledky za první tři čtvrtletí letošního roku. Operátor…

 

iSport.cz

Kouč z Lajny jde dělat rozhovor: Je lepší starostlivá matka, nebo striptérka?

Kouč z Lajny jde dělat rozhovor: Je lepší…

V dalším díle hokejového seriálu Lajna vyráží trenér druholigového Havířova Luboš Hrouzek, kterého hraje Jiří…

Rána pro český tenis! Zemřela vítězka Wimbledonu Jana Novotná (†49)

Rána pro český tenis! Zemřela vítězka Wimbledonu…

Smutná zpráva jako blesk z čistého nebe zasáhla nejen český tenis. V neděli po těžké nemoci zemřela legendární…

 

Reflex.cz

Ghanská laguna Korle: Skládka bez života, která pomalu zabíjí své obyvatele

Ghanská laguna Korle: Skládka bez života, která…

V řece Odaw, která protéká Accrou, hlavním městem Ghany, byste jakoukoliv rybu hledali jen marně. Břehy místní…

Britští vědci zjistili, že psi vědomě manipulují lidmi ve vlastní prospěch

Britští vědci zjistili, že psi vědomě manipulují…

Téměř každý majitel psa vám potvrdí, že ten jeho se umí smát, radovat, být smutný i naštvaný. Jenže proč výraz…