DeTomaso DeAuville: První dojmy

Původní De Tomaso Deauville byl luxusní sedan z let 1970 až 1985, na jehož základě vzniklo také Maserati Quattroporte III. Nový model vynechává mezeru z názvu automobilky a přidává velké A – vznikl crossover DeTomaso DeAuville, zatím v podobě předprodukčního prototypu.

Motor 2,8 V6 Turbo (221 kW/400 Nm) a zřejmě tedy i pohon všech kol a šestistupňovou automatickou převodovku bere DeTomaso ze Saabu 9-4X.

Vůz je na živo skutečně majestátní – vždyť na délku měří 5080 mm, na šířku 1950 mm a na výšku 1630 mm. Rozvor náprav a rozchod těmto proporcím a mohutným tvarům nezůstávají nic dlužny, mají hodnotu 2950m resp. 1655 mm.

Pininfarina při návrhu karoserie vsadil na elegantní obliny zvýrazněné několika ostřejšími prolisy. Výsledek nepřekypuje originalitou – například příď působí jako syntéza stylů Aston Martin a nového designu Chryslerů. Exteriér je ale sladěn do dobře vyváženého celku.

K zajímavým prvkům patří beze sporu boční prosklení a fakt, že zadní dveře jsou viditelně kratší než ty přední.

Nutností u nového modelu je vyzkoušet interiér a u nové (resp. obnovené) značky se zcela novým modelem je to přímo povinnost. Vystavovaný exemplář měl atraktivní interiér v kombinaci barev krémové (mj. kožená sedadla a alcantarový strop) a modré (volant, horní díl palubní desky a rámy oken – obojí v kůži). Celek dotváří karbonový dekor a hliníkové elementy.

Přední sedadla oplývají hojností místa a relativně nízkým posazem nad podlahou. Tento dojem umocňuje také masivní, avšak nízká palubní deska a vysoká středová konzole. Přínosné pro praxi je, že řidič ze svého místa vidí kapotu motoru, designovým pozitivem je pak vlastní a velmi povedený design přístrojového štítu.

Nadbytek místa lze hledat i v zadní řadě sedadel, kde svažující se střecha představuje jen symbolické omezení. Ani do délky nebo do šířky nedochází k prostorovým kompromisům. DeTomaso tak na rozdíl od BMW X6 představuje plnohodnotně čtyřmístný luxusní crossover.

Opravdu nepovedený je ale tvar sedadel. Věříme, že jde teprve o první pokus, kdy zvítězil design nad funkcí. Jak jinak si totiž vysvětlit, že na pohled pěkná a komfortní sedadla mají vpředu i v zadu nesmyslně silné a úzké sevření bočnic sedáků. V kontrastu s tím jsou navíc téměř plochá a velmi široká opěradla, která naopak tělo vůbec nepodrží.

Doporučujeme na tomto nedostatku zapracovat, protože jinak se DeAuville zdá být zdařilým autem. V segmentu luxusních crossoverů a SUV totiž zatím žádná italská automobilka nic nenabídla a DeTomaso vypadá, že je na dobré cestě to se ctí změnit. Pokud tedy automobilka dokáže v rozumné době dopracovat auto do definitivní a plně funkční podoby.