Drogy za volantem: Tráva, perník, kokain, hašiš - co škodí více?

Česká republika je podle Světové zdravotnické organizace na druhém místě ve spotřebě drog – hned po Spojených státech. V konopí jsme dokonce na první příčce, v požívání extáze druzí, v případě amfetaminu šestí. A podle agentury Bloomberg je dokonce naše země nejneřestnější ze sedmapadesáti hodnocených!

Není asi překvapením, že za to může i shovívavá tolerance ve společnosti k drogám – na marihuanu už lidé nehledí skrz prsty. Mezi příležitostné kuřáky patří i lidé, do nichž byste to na pohled neřekli. Žádný z nich nemá dojem, že by mohl mít potíže s příležitostným „hulením“. A za volant by potom nikdy neusedli.

Jenže droga se na rozdíl od alkoholu pozná v policejních testech ještě hodně dlouho po požití. Vždy se hovořilo o travním vystřízlivění zhruba za 12

hodin. Jenže jak zjistil náš novinářský kolega z Reflexu Jiří X. Doležal, u dlouhodobých kuřáků marihuany se ukládají aktivní látky v tucích, a tak vlastně nikdy pořádně nevystřízlivějí. J. X. D. to řešil tím, že se raději dobrovolně vzdal řízení (rozhovor ve Světě motorů 50/12).

Trávu tolerujeme

„Marihuana je sice společensky přijímanou drogou, ale ne za volantem,“ říká toxikolog Jaroslav Zikmund z pražské nemocnice Na Bulovce. U jednorázového vykouření cigarety marihuany hovoří až o deseti dnech, kdy lze silniční kontrolou prokázat. Aspoň pět dnů po víkendové „pařbě“ a vykouření „marijánky“ byste podle něj neměli řídit. A pozor si dejte i v případech, kdy třeba sedíte v restauraci vedle kuřáka marihuany. Na stěrech z kůže ji pak máte také. „Člověk k tomu někdy může přijít, ani neví jak,“ říká toxikolog. Současně ale dodává, že drogy za volantem je potřeba opravdu přísně postihovat.

Za pravdu mu dávají výzkumy. Specialisté z Kolumbijské univerzity (USA) došli k závěru, že marihuana zvyšuje riziko bouračky téměř dvojnásobně, narkotika trojnásobně a antidepresiva téměř pětinásobně. Řidič pod vlivem alkoholu a současně drog ovšem představuje více než třiadvacetkrát větší riziko vzniku fatální dopravní nehody.

Nelichotivým faktem pro Českou republiku je, že mezi roky 1993 až 2012 u nás došlo k 1443 střetům způsobeným řidiči pod vlivem léků a narkotik. Pro představu – v roce 2012 bylo zaviněno šoféry pod vlivem léků a narkotik téměř jedenáctkrát více nehod než v roce 1993. A za minulý rok stoupl jejich počet ještě o dalších patnáct!

svetmotoru

Perník nebezpečím

Jenže mnohem větší problém než marihuana dnes představují silnější drogy – hlavně pervitin. „Řidiči pod vlivem více hazardují, riskují, přeceňují své

schopnosti rychlou jízdou. V důsledku odeznívání návykové látky přichází podrážděnost a nervozita,“ uvádí Martina Školníková z kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. V tom je rozdíl proti marihuaně. „Ve srovnání s alkoholem je tráva mnohem bezpečnější,“ míní Jiří X. Doležal. Zatímco alkohol a pervitin vyvolávají ochotu riskovat, marihuana naopak uklidní a zpomalí.

Podle zákona o silničním provozu hrozí v případě malého zjištěného množství pokuta 2500 až 20 000 Kč, 7 bodů a zákaz řízení od 6 do 12 měsíců. Jenže v případě stavu vylučujícího způsobilost už je sankce od 25 000 do 50 000 Kč a zákaz řízení až na dva roky. Rozlišit hranici musí soudní znalec, definovaná promile jako na alkoholu zde neplatí. Ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi máme postihy ještě malé. Například v Itálii nebo Rakousku zaplatí zdrogovaný šofér přes 160 000 Kč!

I v Česku platí, že když je vliv látky obzvlášť vysoký (nad 10 ng/ml) nebo řidič způsobí nehodu, ublížení na zdraví či větší škodu na cizím majetku, pak už jde o trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky. Orientační limity, které pro posuzování závažnosti platí dnes, se mají upřesnit. „V nové prováděcí vyhlášce budou hladiny velice přísné,“ končí toxikolog Zikmund.

Testery a stěry

Česká policie pochopitelně o drogách za volantem ví a na řidiče se postupně vybavuje. „Přítomnost návykových látek v silničním provozu je skutečně

nebezpečná,“ říká šéf dopravní policie Tomáš Lerch.

Jenže testy jsou tak nákladné, že není možné používat je plošně na každého. Zatímco u dechové zkoušky na alkohol to stojí státní pokladnu maximálně pár korun na náustek, tady už hovoříme o stovkách. Testerů ze slin nebo stěrů z kůže je navíc málo. Policisté jsou proto vyškoleni, jak poznat už z chování řidiče, že drogu požil. Prozradí jej, jak mluví, jak se chová, zda nemá zúžené zorničky. Zkušenosti ukazují, že u poloviny vytipovaných se trefí. Bohužel v jejich sítech uvízne i pár motoristů, kterým se nakonec drogy nepotvrdí. Když se kácí les, létají třísky. Vysvětlujte to ale těm, kteří přijdou na čas o řidičák, přestože se jim krevní test nepotvrdí…

A taky pijeme

Poměrně přesnou představu o společenském náhledu na požívání drog a alkoholu za volantem dává projekt SARTRE (Social Attitudes to Road Traffic Risk in Europe). V aktuálním, čtvrtém běhu se ho zúčastnilo více než 21 tisíc respondentů v 18 evropských státech a Izraeli. Během něho se například zjistilo, že:

• čtyři z pěti řidičů jsou si vědomi, že je nebezpečné řídit po požití léků, u nichž je deklarováno možné negativní ovlivnění výkonu. Nicméně 10 % evropských šoférů často či přinejmenším příležitostně uvedené léky požije. Češi patří v obou případech k zodpovědnějším.
• u každé čtvrté nehody v Evropě asistuje alkohol.
• 9 % řidičů věří, že pokud jedou opatrně, mohou po požití alkoholu řídit vozidlo. Muži jsou „optimističtější“ – jedná se o 11 %, kdežto u žen jen o 6 %. Nejvíce si ovšem věří jedinci ve věku 17–24 let.
• 28 % těch, kteří přiznají řízení pod vlivem alkoholu, je ve věku 25–34 let.
• přes 20 % více problémů s alkoholem proti jedincům žijícím na venkově vykazují městští řidiči.
• 88 % českých šoférů v posledním měsíci neřídilo pod vlivem alkoholu, naopak v Belgii a Španělsku se jednalo jen o 26 %.
• čím více kilometrů řidič ročně najede, tím větší problémy s alkoholem deklaruje. Ti, kteří zdolají 3500–5000 kilometrů, mají o 56 % problémů více než řidiči s výkonem do 3500 km. Motoristé, kteří ročně absolvují 7500–10 000 km, deklarují o 78 % více incidentů, osoby s výkonem nad 10 000 km pak o 93 % více.

Jak drogy působí?

„Návykové látky ovlivňují a mění normální funkci mozku a všech tělesných funkcí,“ říká Martina Školníková z kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dodává, že zneužívání návykových látek řidiči v silničním provozu je současným velkým problémem a představuje nebezpečí nejen pro šoféry samotné, ale i ostatní účastníky dopravního provozu. „Řidič ovlivněný návykovou látkou je ve svém konání nevyzpytatelný, jeho reakce nepředvídatelné, úsudek a náhled na dopravní situaci vlivem látky je nereálný,“ doplňuje s tím, že účinky různých látek s sebou nesou různá rizika, která řidiči často přesně neznají, a přesto každá změna v chování či myšlení může ovlivnit řidičský úsudek a vést často k tragickému konci. Připravila i přehled vlivů, jaké mají jednotlivé látky na motoristy.

Alkohol

Zhoršení schopnosti řídit, prodloužení reakčního času, poruchy soustředění.

Konopné drogy

Účinky marihuany nebo hašiše nastupují do pěti minut od konzumace. Minimálně na 10 až 12 hodin snižují schopnost řídit vozidlo, protože ovlivňují pozornost.

Opioidy a opiáty

Morfium, oxikodon, subutex, metadon, opium nebo heroin působí tlumivě, zužují zorničky a povznášejí náladu řidiče. V jejich důsledku je až euforická.

Halucinogeny

LSD, lysohlávky nebo extáze vyvolávají halucinace, mohou ovlivňovat řidiče i víc než 12 hodin po požití.

Stimulancia

Amfetaminy, kokain nebo pervitin působí dvoufázově. V první fázi aktivují a snižují pocit únavy. Ve druhé se naopak dostaví rychlý útlum, řidič může

za volantem usnout.

Analgetika, sedativa a trankvilizéry

Léky na bolest, spaní nebo úzkost vedou k útlumu. Patří mezi ně tramal, dolsin, morphin, rohypnol, diezepam nebo apaurin.

Těkavé látky

Rozpouštědla, lepidla nebo ředidla patří k oblíbeným a snadno dostupným látkám. Spadají sem obligátní toluen, aceton, éter, rajský plyn a dokonce

i benzin! Způsobují poruchy vnímání a zmatené reakce.

Tabák

Že je nikotin návykový, ví i malé dítě. Málokdo ale tuší, že za volantem hrozí nebezpečné abstinenční příznaky – nesoustředěnost, podrážděnost, únava a poruchy spánku.

Co hrozí v cizině?

„Sankce v zahraničí při řízení pod vlivem drog jsou vysoké a pokuty v nejvyšší možné hranici pro přestupky,“ říká Petr Vomáčka z Ústředního

automotoklubu ČR. ÚAMK pro nás oslovil další evropské autokluby s dotazem, jak se jejich policie staví k problematice. „Ve všech námi oslovených státech se testuje namátkově při podezření z užití drog anebo po dopravní nehodě,“ dodává Vomáčka s tím, že test probíhá nejčastěji ze slin. Pokud

není prokazatelný či zadržený odmítne, je převezen na test moči nebo krve.

Slovensko

V malém množství přestupek, v případě trestného činu odnětí svobody až na dva roky. Sankce: 200 – 1000 eur (5500 – 27 500 Kč) a zákaz řízení do pěti let.

Německo

Jedná se o trestný čin. Sankce: 500 - 3000 eur (13 750 – 82 500 Kč) vězení 6 měsíců až rok. Zabavení řidičského průkazu na 6 měsíců.

Rakousko

Jedná se o trestný čin. Testuje policejní lékař. Sankce: 300-5900 eur (8250 – 162 250 Kč). Zákaz jízdy v Rakousku po dobu až 2 let. Zabavení vozidla a řidičského oprávnění.

Polsko

Sankce: Pokuta stanovena soudem nejčastěji na 5000 PLN (33 250 Kč). Navíc hrozí až 2 roky odnětí svobody při závažném porušení nebo způsobení nehody. Odebrání oprávnění na 6 měsíců až 10 let.

Itálie

Testuje lékařská služba při podezření. Sankce: 1500-6000 eur (41 125 – 165 000 Kč), 10 bodů, 1-2 roky odebrání oprávnění, nehoda 6–12 měsíců vězení.

Chorvatsko

Testuje policie (krev, moč, sliny). Sankce: 5000-15 000 (18 500 – 55 500 Kč), 3 body, 60 dní vězení, odebrání řidičáku na 8 dní.

Švýcarsko

Trestný čin. Testuje policie i celní správa na místě. Pokud řidič odmítne, převoz na test krve. Sankce: 700 CHF (15 890 Kč), zákaz řízení 6 měs., vězení.

Rozhovor: Dvakrát mu vzali řidičák - Omluvu si můžou strčit za klobouk…

Drogy prý nebere, nekouří ani nepije. Přesto přišel už dvakrát na čas o řidičák kvůli pozitivnímu nálezu na drogy. Při opakovaném testu se přitom nález nikdy nepotvrdil.

Vždyť je mi přece padesát a nejsem padlý na hlavu, kroutí hlavou Jiří Němeček z Prahy. Ozval se nám sám, protože se cítí být českou policií šikanován a hodlá vymáhat svá práva u soudu. Říká, že kamkoliv jede po Praze autem, zastaví ho policejní hlídka. Věčně musí dýchat do přístroje na důkaz požití alkoholu, k tomu předvádí lékárničku. Nikdy přitom nebyl trestán a svůj černý třídveřový Fiat Punto si koupil před šestnácti lety jako nový. Nechápe tedy, proč s ním policie tak zachází. Dvakrát v životě byl vyzván k testu na drogy – v obou byla orientační zkouška na silnici pozitivní. „Bylo by snazší, kdybych opravdu něco spáchal. Mělo by to aspoň logiku jako zločin a trest,“ myslí si. Teď sedí za stolem v naší redakci a při pohledu na něj si říkáme, že takhle konzument drog opravdu nevypadá.

Jak vypadalo vaše první zadržení?

Před třemi lety v sobotu jedenáctého dubna jsem byl zastaven v pražské Jaromírově ulici. Byl jsem vyzván k dechové zkoušce na drogy, která

byla pozitivní. Následovalo odstavení mého auta, odvoz s pouty na služebnu, osobní prohlídka, odvoz na odběr krve a moči na záchytnou stanici. Zase cesta v poutech zpět k sejmutí otisků prstů, výslech a sdělení obvinění. Potom opět v poutech odvoz k dalšímu odběru otisků prstů a fotografování. Propuštěn jsem byl až po čtyřech hodinách bez řidičského oprávnění, aniž bych o jeho zadržení dostal jakýkoliv doklad. Mimochodem

ta čerň na prstech vůbec nejde smýt.

Kdy vám byl průkaz vrácen, když další testy drogy nepotvrdily?

Oznámení o zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu mi přišlo ve stejný den, kdy pošta doručila usnesení o odložení trestní věci. Jelikož ho ale

policie neposlala magistrátnímu odboru dopravních přestupků, trvalo přesně třicet dnů, než jsem dostal oprávnění zpět. A kdybych neobtelefonoval státního zástupce, referenta na dopravním odboru magistrátu a nedošel si osobně na policejní služebnu pro razítko, trvala by celá anabáze ještě déle. Vždyť i kdyby přivázali policisté rozhodnutí na želvu, doplazila by se na magistrát do Jungmannovy ulice rychleji.

Ve druhém případě to bylo stejné?

Předloni v listopadu jsem před půlnocí projížděl pražskou Americkou ulicí. Když jsem viděl, že se na mě hlídka přilepila, už jsem jen čekal, kdy se rozblikají majáky. Možná jsem paranoidní. Opět následovala dechová zkouška na drogy přístrojem Drugwipe. Po pozitivním testu mi bylo prohledáno auto a pak mě už bez pout odvezli na služebnu za rohem. Následovala osobní prohlídka a vysvlečení donaha, už v šatech umístění na celu předběžného zadržení. Odvoz na krevní test, pak zpět na služebnu, výslech a sdělení obvinění. Tentokrát jsem už dokonce jako zkušený v cele na chvíli usnul. V půl třetí jsem byl propuštěn znovu na svobodu, tentokrát s dokladem o zadržení řidičského oprávnění.

Vypadalo vrácení dokladu obdobně?

Státní zástupce už ani nedal souhlas se zahájením řízení o zadržení řidičského oprávnění, protože věc byla policií odložena. Takže jsem si mohl

průkaz vyzvednout po dvaceti dnech.

svetmotoru

Jak si vysvětlujete, že testy detekovaly požití drog?

Nad důvody pozitivního testu přístrojem znovu přemýšlím, ale napadá mě jedině to, že drogu měli na palečcích sami příslušníci policejní motorizované jednotky, pochopitelně nevědomky. To bych nesměl v Praze ani vyjít na ulici, abych nepřišel do kontaktu s drogou, takže zatím je to záhada hlavolamu. Nikdy nepřišla žádná, ani formální omluva.

A omluva by stačila?

Teď už nestačila, poněvadž právní zastoupení advokátních kanceláří není zadarmo. Jsou země, kde si v osvěžovně opaříte ústa horkou kávou a řetězec, jemuž provozovna patří, vám a širší rodině vyplatí na odškodném tolik, že zbytek životů strávíte na Floridě. Kdybych věděl, že se dozvím pravdu, omluvu a finanční náhradu si můžou strčit za klobouk. Ale vzhledem k aroganci ministerstva vnitra, kterému nestačila na odpověď ani šestiměsíční lhůta, si nedělám iluze. Věřím v chybnou manipulaci s přístrojem.

Nechoval jste se nějak podezřele, když vás zastavila policejní hlídka?

Tehdy ne. Dnes už začínám být drzý a uražený, protože čekám, co přijde příště, až mi přístroj opět ukáže pozitivní výsledek testu. Další otázky, které z člověka už předem udělají závadovou osobu? Nebo prohlídka tělních dutin? Úplně nejhorší je vlastní bezmocnost, když vidíte neskrývanou snahu vás na něco dostat.

Jaká škoda vám zadržením řidičského oprávnění vznikla?

Zbytečně placené povinné ručení, dálniční známka, telefonování, nervy. V obou případech zůstalo moje auto stát v modré zóně, takže mi jej museli

odvézt známí, jinak bych riskoval odtah. Nejsem na řízení vozu nijak životně závislý a chůze mi nedělá problém. Ale kolik zaměstnavatelů by asi chtělo řidiče, který je každoročně dvacet až třicet dnů bez papírů?

Kde vidíte pochybení?

Instituce, která má na dveřích svých vozů nápis Pomáhat a chránit, je schopna zničit život člověka. Hledám, co jsem udělal špatně. Jsem rozhodnutý hnát případ až k evropskému soudnímu dvoru. Proč mám být bez řidičského oprávnění bez jediné omluvy?

Opravdu jste drogy nikdy neměl?

Nejsem svatý a zamlada jsem drogy okusil. Ale asi jsem nesprávně šlukoval a naškrábaný primalex mě do euforie nepřivedl. Prostě mě marihuana ani kokain nijak neuchvátily. Alkohol nepiju, ročně vykouřím ani ne krabičku cigaret, výjimečně si dám kávu. Závislý jsem jen na čokoládě.

Tři otázky pro toxikologa Jaroslava Zikmunda

Je vůbec možné, aby orientační test na drogy ukázal jejich požití, přestože se tak nestalo?

Ano, test je ze slin nebo stěr potu z čela. Na pokožce se vyskytují zneužívané látky z různých možných aerosolů, kouře a podobně. Ve slinách je situace podobná například i po intenzivním líbání s konzumentem. První testy slouží k roztřídění řidičů na negativní a podezřelé. Nutno si uvědomit,

že ve většině případů je důvod ke kontrole ze způsobu jízdy. Po zastavení je uskutečněna lustrace řidiče, vyhodnocení jeho vzhledu a chování, dále případná posádka a čichové vjemy. Až toto často rozhodne o vykonání testu.

Má podle vás Policie ČR dostatečné metody ke zjišťování požití drog před jízdou?

Policie používá stejné metody testování jako například v Německu. Jen pravomoci jsou omezenější, a to zejména k možnosti odběru biologického vzorku. Uskutečnění testu z moči přímo při kontrole, tedy na ulici, a možnost i nedobrovolného odběru vzorku krve.

Jsou tedy metody na přítomnost drog v České republice v souladu s mezinárodními standardy? Kde bychom měli hledat inspiraci?

V tomto asi mírně pokulháváme. Podle mého názoru to chce více se inspirovat například v Bavorsku.

Tři otázky pro Petru Ščasnou, právničku zastupující pana Němečka z advokátní kanceláře JUDr. David Karabec

Očekáváte stoprocentní úspěšnost ve vymáhání požadované újmy? Nestačila by jen omluva?

Dopředu nikdy nelze říci, že vymáhání dané škody bude stoprocentně úspěšné. Nicméně se domníváme, že náš klient disponuje nárokem na náhradu nemajetkové újmy, jelikož se daného jednání vůči němu policejní orgán dopustil opakovaně. Rovněž i nový občanský zákoník je vystaven

na tezi, že při porušení osobnostních práv, ke kterému v tomto případě zcela zajisté došlo, náleží poškozenému náhrada nemajetkové újmy v penězích.

Řešili jste už ve své praxi podobný případ stížnosti na policejní postup?

Každý případ je odlišný, běžně v praxi řešíme různé typy stížnosti. Identický případ jsme ještě neřešili. Ve své praxi jsme ovšem měli několik případů, kde jsme úspěšně vymáhali náhradu nemajetkové újmy za porušení osobnostních práv, například nároky poškozených z dopravních nehod.

Jaké budou v případu pana Němečka další kroky vaší právní kanceláře?

V tomto okamžiku se obrátíme na ombudsmana a následně se žalobou na soud, jelikož ze strany příslušných orgánů jsme na naši žádost doposud neobdrželi žádnou odpověď.

Jak se chytají řidiči pod vlivem drog: Číhaná na škodnou

Počet odhalených řidičů, kteří za volant usedli po užití drog, rok od roku roste. Jak taková kontrola vypadá? A dostanou všichni „na výletě“ rovnou klepeta?

Stojíme v sychravém dopoledni v rušné mělnické ulici poblíž nádraží. Jsme zvědaví, jak policie kontroluje drogy za volantem. Speciální akce zaměřené jen na ně probíhají pouze několikrát do roka, ale jejich sledování se děje pořád, a to v rámci standardních policejních kontrol. Hlídka řidiče

zastaví, zkontroluje doklady, náklad, technický stav, přítomnost alkoholu. Drogy sleduje jen namátkou. „Testy neděláme u všech řidičů. Vyhodnocujeme si každého jen vizuálně. Teprve při podezření, že je pod vlivem drog, používáme tester,“ říká Michal Hodboď, expert z policejního prezidia.

Hledání jehly

Samozřejmě nás zajímá, jak takové prvotní vyhodnocování vypadá. „Už při komunikaci s řidičem hlídka sleduje, jak na kontrolu reaguje. Může být třeba zmatený nebo euforický, malátný či agresivní,“ vysvětluje policista. Jak dál přibližuje, každá omamná látka působí jinak. „Poznáme to třeba na reakci zorniček – některá droga je zúží, jiná rozšíří nebo deformuje,“ připomíná. U marihuany může být v kabině také cítit její charakteristický pach.

A když se policistovi zdá, že je řidič pod vlivem? „Pak nastupuje takzvané orientační vyšetření,“ pokračuje náš průvodce. Postup je jednoduchý: otevře se testerová jednotka, z ní se vyjme horní část a tou se setřou sliny z šoférova jazyka. Některé testy používané Policií ČR umějí vyhodnocovat nejen sliny, ale i pot. Kartáček se vloží zpět do těla testeru a promáčkne se ampulka s tekutinou, která začne sliny nebo pot analyzovat.

V našem případě se test odehrává v policejním autě, aby byla zachována optimální teplota pro vyhodnocení. Venku totiž dost fouká a lezavé povětří zalézá za nehty.

Máme ho?

Když zkouška zhruba po deseti minutách doběhne, vidíme jen tři růžové čárky při okraji – co znamenají? „Ukazují, že test proběhl v pořádku. Stěr byl

negativní.“ V takovém případě může šofér pokračovat v jízdě. „Kdyby se před závěrečnou linií ukázaly barvy nebo linky, to by bylo jiné. Pak by test byl pozitivní,“ vysvětluje Hodboď. Takového řidiče by pak hlídka vezla k lékaři, v policejním žargonu „na odběr biologických materiálů“ – tedy krve a moči. Následuje jejich rozbor. Moči proto, aby se upřesnilo, zda droga skutečně v těle je. Krve proto, aby se zjistilo její konkrétní množství. Výsledky rozboru mohou napovědět, zda jde o trestný čin (stav vylučující způsobilost řídit), nebo jen přestupek (jízda pod vlivem návykové látky).

Od této kvalifikace se odvíjí i sankce pro řidiče – a stanovují ji správní orgány, nikoli policie. Ta je tu podle Hodbodě pouze od toho, aby zajistila důkazy – dokazování je na úřadech. V budoucnu by jim měla hodně pomoci tabulka hraničních množství návykových látek v krvi, takzvaných cut-off hodnot (viz tabulka Množství větší než malé). Ty říkají, od jakého hodnoty (v nanogramech na mililitr) je již automaticky konkrétní droga považována za prokázanou. Bohužel prozatím je tabulka ještě ve schvalovacím procesu.

svetmotoru

Komplikace

A kdyby řidič odběr u lékaře nechtěl podstoupit? „V případě odmítnutí orientačního vyšetření nebo odborného lékařského vyšetření se dopouští přestupku. Ve správním řízení hrozí sankce v rozmezí 25 000 až 50 000 Kč, minimálně rok až dva roky zákazu řízení a sedm trestných bodů,“ vypočítává náš průvodce.

Protože víme, že detekování drog není levnou záležitostí, zajímá nás, kolik test na silnici stojí a kdo platí lékařské vyšetření. Samotný tester podle nepotvrzených informací vyjde na 400 až 500 korun. Policie však jeho cenu nekomentuje. „Pro nás není důležité, kolik tester stojí, ale že pomáhá odhalit drogy za volantem,“ vysvětluje policista.

Kontrola vzorku moči vyjde na několik set korun, cena vyšetření krve může dosáhnout až deseti tisíc. A kdo platí tahle vyšetření? Záleží na tom, zda se droga prokáže. „Pokud ji řidič v těle má, jdou náklady za ním. V opačném případě platí Policie ČR,“ upřesňuje náš expert.

A když má policista jistotu, že řidič je pod vlivem drog? „Postup je individuální, každý případ je jiný. Každopádně ale hříšníkovi zakazujeme další jízdu. Dále máme možnost zadržet mu řidičský průkaz nebo zabránit v jízdě vozu, například nainstalováním botičky. Nebo se auto může nechat odtáhnout,“ vysvětluje Hodboď.

Z filmů by se mohlo zdát, že pokud se prokáže droga za volantem, dostává šofér automaticky želízka. „Ne, moc koukáte na televizi. Vždy záleží na chování řidiče,“ říká policejní důstojník. Když je motorista klidný a spolupracuje, nejsou podle něj „klepeta“ potřeba. Zato jestliže před hlídkou ujíždí,

je agresivní nebo někoho dokonce napadne, není jiné cesty. A nejsou to jen želízka. „Zvlášť agresivním nasazujeme takzvaného medvěda, kdy se pouta upevňují ještě kolem pasu, případně pak i na kotníky. Nebo můžeme použít kuklu na hlavu – ztěžujeme jim tím prostorovou orientaci a lépe je tak zvládáme,“ popisuje hraniční případy Hodboď.

Hlídka končí – během zhruba hodinové kontrolní akce, u níž jsme byli přítomni, nikdo na drogy pozitivní nebyl.

Čtyři otázky pro vrchního policejního komisaře Michala Hodbodě

Co stojí za nárůstem počtu zjištěných řidičů pod vlivem drog?

Určitě investice policie do vybavení pro detekci omamných látek a stále se zvyšující odbornost policistů při boji s drogami. Zároveň je to ale i odraz současné společnosti a jejího postoje k užívání drog.

Když je šofér pod vlivem, prohledávají se i auta?

U takového řidiče je důvodné podezření, že by se mohly ve vozidle drogy nacházet. V tom případě má policista oprávnění jej prohledat.

Co když se zjistí, že kromě řidiče jsou pod vlivem i další pasažéři?

Pokud se nijak neprojevují, nic neporušují. Problém by však měli, kdyby se u nich drogy nalezly.

A co se stane šoférům, kteří usedají pod vlivem drog za volant pravidelně?

Takové případy bohužel nejsou výjimkou. Osoby opakovaně přistižené při páchání trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky končí ve vězení

nebo jim je soudem uložena ochranná léčba.

Drahý špás

Jaký postih hrozí řidiči, jemuž bylo požití drog za volantem prokázáno? Záleží opět na konkrétním případu. U přestupku je stanoveno rozpětí sankce od 2500 do 20 000 Kč, k tomu zákaz řízení na šest měsíců až rok a sedm trestných bodů. V případě trestného činu může být sankcí kromě trestu odnětí svobody zákaz řízení v rozmezí do 10 let. Peněžitý trest, který určuje soud podle příjmu viníka, může být teoreticky v rozmezí od 2000 Kč do 36 500 000 Kč a k tomu sedm trestných bodů. Pokud řidič odmítne orientační vyšetření nebo odborné lékařské vyšetření, je zde sankce 25 000 až 50 000 Kč, zákaz činnosti od jednoho roku do dvou let a sedm trestných bodů.

Čím se kontroluje?

Kromě testů DrugWipe 5S (jeho použití jsme viděli v reportáži) slouží policejním hlídkám i podobné zařízení DrugWipe 5+, které umožňuje detekovat drogu i z potu. Velké přístroje Dräger DrugTest 5000, které se vozí v zavazadlovém prostoru služebních vozů, používají k detekci drog také analýzu slin.

Drogy a dopravní nehody

Policie eviduje konkrétní případy pouze u dopravních nehod. Za loňský rok to bylo celkem 233 zaviněných karambolů pod vlivem drog. V 17 případech šlo o ženy. Dvakrát dokonce ve vozidle bylo s řidičem i dítě.