Autonomní řízení: Chceme, aby za nás auto dělalo všechno?
Autonomní vozy už nejsou sci-fi. Testují se po celém světě a automobilky i technologické firmy tvrdí, že brzy sníží počet nehod a vyřeší dopravní chaos. Jenže s tím přichází i otázka, kterou si musíme položit všichni – chceme skutečně odevzdat volant technologiím?
Podle fundovaných odhadů by už do roku 2035 mohla čtvrtina nových aut nabízet vysoký stupeň autonomie. Pojišťovny, jako například Allianz, přitom počítají, že by se díky tomu mohlo snížit množství dopravních nehod až o pětinu. Dává to smysl – stroje se neunaví a nedrží v ruce telefon za jízdy. Většina dopravních nehod je dnes způsobena lidskou chybou.
Jenže s tím přichází i nové dilema. Kdo ponese odpovědnost, když samořídící auto způsobí nehodu? Výrobce? Řidič, který jen seděl, a tak vlastně není řidičem? Nebo algoritmus, jehož rozhodování nikdo přesně nerozumí? Právní systémy po celém světě zatím nemají jasnou odpověď.
Technologicky jsou autonomní vozy nejdál v USA a Číně, kde už několik let jezdí flotily testovacích taxíků bez řidiče. Úspěchy jsou nesporné – software dokáže předvídat lidské chyby a vyhnout se kolizím, které by běžný řidič nezvládl. Ale zároveň se objevily i nehody, které ukázaly, že AI není neomylná.
V Evropě pomaleji, ale přece ano
V Evropě se autonomní řízení rozvíjí pomaleji než v USA či Číně, hlavně kvůli přísnějším předpisům a otázce odpovědnosti. Evropská unie už ale schválila AI Act, který má nastavit jasná pravidla pro bezpečnost a transparentnost samořídících systémů.
Německo povolilo provoz vozidel úrovně 4 (druhý nejvyšší stupeň autonomie) už v roce 2021 v rámci přesně vymezených oblastí, Francie a Švédsko už také umožňují pilotní projekty a testy. Podle odborníků pro bezpečnost silničního provozu by tyto technologie mohly snížit počet smrtelných nehod až o 22 % do roku 2040.
Evropa však klade důraz i na etiku a důvěru veřejnosti. Podle průzkumu by se více než polovina Evropanů necítila bezpečně v autě bez řidiče. Proto většina evropských značek – Mercedes-Benz, Volvo, Stellantis – volí opatrnější přístup: místo plné autonomie zavádějí spíš asistované řízení, kde člověk zůstává součástí rozhodování.
Co na to vy?
Odborníci upozorňují, že plná autonomie by mohla přinést i společenské dopady: ztrátu profesí v dopravě (byť právě profesionálních řidičů je v současnosti dlouhodobě nedostatek), nové etické problémy či omezení osobní svobody. Auto bývalo symbolem nezávislosti – a teď se pomalu mění v dopravní kapsli, která nám říká, kdy máme držet volant a kam smíme jet.
Takže – chceme bezpečí, nebo kontrolu? Autonomní řízení může zachraňovat životy, ale i měnit způsob, jakým vnímáme odpovědnost a svobodu.
Zdroje: Allianz, Eurobarometr, STRMTG, McKinsey, University of Michigan, foto: auto.cz a automobilky, video: auto.cz
