Fangiovo Ferrari 290 MM za 668 milionů korun: Padne aukční rekord?

Legendární Argentinec vyhrál 24 mistrovských Grand Prix formule 1 na vozech Alfa Romeo, Maserati, Mercedes-Benz a Ferrari. Získal pět titulů mistra světa, více jich má jen Michael Schumacher, ale Němcova kariéra v královské disciplíně automobilového sportu byla podstatně delší... Vzhledem k tomu, že v padesátých letech minulého věku sezóna obsahovala mnohem méně závodů než dnes, jezdili piloti i klání sportovních vozů.

V roce 1956, kdy byl Fangio právě továrním jezdcem Maranella, pro něj postavili prototyp 290 MM výrobního čísla 0626, jeden ze čtyř vozů stejného typu. Všechny poháněl tehdy nový tříapůllitrový motor Tipo 130, pochopitelně vidlicový dvanáctiválec, jak se na správné Ferrari sluší. Celohliníkový dvouventilový agregát s rozvodem OHC nabízel výkon 239 kW/7000 min^-1 a o palivo se starala trojice karburátorů Weber, o přenos síly dozadu zase čtyřstupňová přímo řazená převodovka. Základem konstrukce byl ocelový trubkový rám, podvozek s rozvorem 2,35 m vyznával vpředu dvojité lichoběžníky a vinuté pružiny, vzadu bychom našli nápravu de Dion odpruženou příčným listovým perem. Nechyběly ani hydraulické tlumiče. Za všemi koly se skrývaly ještě bubnové brzdy a karoserie byla hliníková, proto vozy vážily jen 880 kg.

Ano, 290 MM byl určen pro legendární závod Mille Miglia, kterého se mimochodem Fangio zúčastnil naposledy v kariéře. Následující sezónu se konal poslední ročník, po tragické havárii Alfonsa de Portaga už většinou 1.600 km dlouhé klání na veřejných italských komunikacích za běžného provozu v původní podobě obnoveno nikdy nebylo. Fangio dokončil ročník 1956 na čtvrtém místě v celkové klasifikaci.

Poté vůz startoval ještě na Nürburgringu s Philem Hillem za volantem, v Grand Prix Rouenu jej vodil právě vzpomínaný markýz de Portago, stál i na začátku hvězdné kariéry Wolfganga von Tripse ve Scuderii. Nejvýznamnějšího vítězství dosáhl v tisícikilometrovém závodě v Buenos Aires, to už se psal rok 1957 a vavříny získala trojice Eugenio Castellotti/Luigi Musso/Masten Gregory. Závodili s ním i Peter Collins, pozapomenutý Ken Wharton, Olivier Gendebien a noblesní Švéd Joakim Bonnier. Úspěchy pomohly Ferrari získat titul v MS značek v obou sezónách, šampionát jezdců ve vytrvalostních závodech sportovních vozů FIA tenkrát ještě nevyhlašovala. Trips s Hillem spolu bojovali ve stejných barvách o korunu krále F1 o čtyři léta později, Němec však zahynul na Monze...

Popisovaný vůz typu 290 MM nebyl nikdy havarovaný. V roce 1957 jej koupil přes amerického importéra Luigiho Chinettiho, také šéfa týmu NART, bohatý nadšenec Temple Buell, který nasazoval do závodů Gregoryho a Bonniera. Poté prošel rukama dalších dvou majitelů týmů a sezóna 1964 pro něj znamenala tu poslední. Nedočkal se instalace amerického vidlicového osmiválce, což je poněkud překvapivé, tahle bastardizace byla za mořem poměrně dost obvyklá. Dlouhých 34 let byl součástí sbírky Mas du Clos Pierra Bardinona, putoval tedy přes oceán zpět do Evropy, než jej získal zatím ještě současný majitel. Zúčastnil se samozřejmě mnoha akcí a závodů historických vozů.

Dnes má originální startovní číslo 600 (znamenalo čas startu v „Tisíci mílích italských“, 6 hodin ráno) a klasická rudá barva je doplněna modrou přídí a žlutým pruhem, symboly Argentiny. I registrační značka Bo 62295 je původní. Pilot seděl vpravo, což nebylo nijak neobvyklé ani později, vlevo našel své místo mechanik, nebo kryt. Právě při Mille Miglia 1956 jel Fangio celý závod sám!

290 MM nabídne v aukci „Driven By Disruption“ síň RM Sotheby's, dražba se koná 10. prosince 2015 na Manhattanu v New Yorku. Očekává za něj přes 28 milionů dolarů, tedy zhruba 668 milionů korun, oficiální rozmezí stanoveno nebylo. Konečná částka se samozřejmě může vyšplhat ještě výše, ale také nemusí. Unikátní vozy Ferrari se prodávají za opravdu absurdní peníze, ty dražší však měnily vlastníky mimo oficiální dražby. Takže může padnout aukční rekord...

10 nejzajímavějších konceptů Ferrari