Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Ford Mustang - Hřebec přichází na scénu – 1.část (1964-1973)

Karel Haas
Americká mládež toužila na začátku šedesátých let minulého století po levném, sportovně vyhlížejícím automobilu a tak se v hlavě viceprezidenta společnosti Ford Lee Iaccocy zrodila myšlenka vyvinout jednoduché, cenově přístupné sportovní auto.

Netušil však, že se tímto modelem podaří dosáhnout jednoho z největších úspěchů v historii amerického automobilového průmyslu po druhé světové válce. Mustang se stal průkopníkem koncepce nazvané „Pony Car“ a postupně vyrostl až do třídy tzv. „Muscle Cars,“ tedy ryze sportovních svalnatých vozů.

V roce 1962 postavili návrháři automobilky Ford pod vedením Gene Bordinata prototyp Mustang I, dvousedadlový vůz se čtyřválcem do V, umístěným před zadní nápravou. V říjnu 1962 se Mustang I představil veřejnosti na Velké ceně Spojených států ve Watkins Glen, kde se s ním projel po okruhu slavný závodník Dan Gurney. Ukázalo se ale, že tato koncepce nemá šanci na velkosériovou výrobu a proto se o rok později objevil další, tentokrát již čtyřsedadlový prototyp Mustangu, který se již dosti podobal sériovému provedení.

Sériový Ford Mustang (jméno dostal po slavné stíhačce P-51 z druhé světové války) byl poprvé představen 13. dubna 1964 na světové výstavě v New Yorku. Vůz se od začátku nabízel ve dvou variantách: jako čtyřmístné dvoudveřové kupé se stupňovitou zádí a jako kabriolet s plátěnou stahovací střechou. Jeho typickými znaky byla dlouhá přední kapota, krátká záď, boční prolisy a trojitá zadní světla. Základní cena standardního provedení se šestiválcem 2782 cm3 o výkonu 74 kW byla u kupé stanovena na 2368 dolarů a pro kabriolet na 2614 dolarů. Před zahájením prodeje byla spuštěna masivní reklamní kampaň a hned první den bylo přijato 22.000 objednávek. Během dalších čtyř měsíců se prodalo sto tisíc vozů a v březnu 1966 miliontý Mustang.

První Mustangy vyrobené ještě v roce 1964 byly označeny jako model 1964 1/2. Aby bylo možno co nejvíce snížit výrobní náklady, byly v sériové výrobě využity některé díly z kompaktu Falcon. V následujícím roce byly obě karosářské verze doplněny pohledným kupé 2+2 se splývavou zádí – Fastback s typickým žebrováním za bočními okny. Komu nestačil výkon základního šestiválcového motoru s rozvodem OHV, mohl si připlatit na šestiválec 3,3 litru (85 kW) nebo vidlicový osmiválec 4,2 litru (120 kW). Pro ty, kterým ani to nestačilo, byla nabídka doplněna o osmiválce s objemem 289 kubických palců (tedy 4728 cm3), které proslulý konstruktér motorů Carroll Shelby ladil na výkony 155, 162 nebo dokonce 199 kW.

Ještě vyšší výkony nabízel model Shelby GT-350 s motorem 289 V8, který v „civilní“ verzi dosahoval výkonu přes 220 kW (300 k) a ve speciální závodní verzi (GT-350R) dokonce 265 kW (360 k). Tyto závodní vozy neměly zadní sedadla a byly dodávány pouze v bílé barvě.

Rok 1966 byl pro Mustanga nejúspěšnější: prodalo se přes 600 tisíc vozů. Přibyla verze GT s mlhovkami v přední masce, kotoučovými brzdami vpředu a chromovanými koncovkami výfuku. Model GTA měl automatickou převodovku. Na podzim 1966 prošel Mustang prvním větším faceliftem. Karoserie si zachovala původní tvary, ale poněkud povyrostla (na délku o 5 cm a do šířky dokonce o 7 cm). Maska chladiče již nepřipomínala včelí plástev, zakončení bočního prolisu dostalo jiný tvar. Modely 1967 přinesly další drobné stylistické změny (například jemnější žebrování za bočními okny u modelu Fastback). Nový Shelby GT-500 poháněl sedmilitrový motor 428 V8 s výkonem přes 260 kW. Byl to poslední Shelby Mustang skutečně stavěný v továrně Shelby American, kde také vznikaly legendární sportovní vozy Cobra. V následujícím roce byl GT-500 nahrazen vrcholným modelem GT-500KR (zkratka znamenala King of the Road, tedy král silnic). Vůz dostal nový motor Ram Air 428 Cobra Jet. Tento motor se na přání dodával i do ostatních modelů a tyto vozy se pak vyznačovaly zvětšeným sacím otvorem na kapotě.

Modely 1968 měly proti předchůdcům jen drobné změny na karoserii (např. boční prolis byl zvýrazněn masivní chromovanou lištou), ale nabídka motorů byla dále rozšířena, takže bylo možno volit mezi dvěma řadovými šestiválci a šesti motory V8. Přesto začala prodejní čísla klesat. Prodalo se jen 317 tisíc vozů. Jedním z hlavních důvodů poklesu byla konkurence v podobě podobně koncipovaných vozů Chevrolet Camaro a Pontiac Firebird.

Mustang modelového ročníku 1969 opět povyrostl (rozměry 476x182x130 cm), v masce chladiče s logem pádícího mustanga se objevily další dva světlomety. Debutovala verze Mach 1 standardně s motory 351 V8, ale na přání bylo možno vůz vybavit motory 428 Cobra Jet ve třech úrovních úprav.

V roce 1970 dostal Mustang změněnou příď s dvojicemi větracích otvorů po stranách a světlomety uvnitř masky. Stejnými změnami prošel i model Mach 1. Objevila se další série sportovních Mustangů s názvem Boss. Tento název má původ v přezdívce tehdejšího prezidenta společnosti Ford Semona „Bunkie“ Knudsona. Modely Boss 302 a Boss 429 nahradily vozy Shelby Mustang, jejichž výroba byla koncem roku 1969 ukončena. Tyto modely byly určeny převážně k závodním účelům. Boss 302 vyhrál v sezoně 1970 americké mistrovství TransAm. Boss 429 byl homologován k závodům NASCAR, ale kvůli poruchám motorů se neprosadil.

Poslední velkou inovaci prodělala první generace vozu Ford Mustang v září 1970. Modely 1971 dostaly novou, ještě mohutnější karoserii s rozvorem prodlouženým na 277 cm a rozměry 481x188x129 cm. Modely Boss 302 a Boss 429 byly nahrazeny novým modelem Boss 351. Stále přísnější emisní předpisy vedly k poklesu výkonů a tento trend pokračoval i v roce 1972, když karoserie zůstaly jak u základního modelu, tak i u modelu Mach 1 prakticky beze změny. Do modelového roku 1973 vstoupil Mustang s většími bezpečnostními nárazníky vyhovujícími při nárazu do rychlosti 5 mil za hodinu, což příliš neprospělo vzhledu vozu. Mustang se značně vzdálil původní koncepci z roku 1964 a proto se počty prodaných vozů každým rokem snižovaly. Pouze ohlášené ukončení výroby modelu první generace mírně zvýšilo prodej, ale to již byla jen labutí píseň tohoto legendárního Mustanga.

Druhý díl (1974-2005) je zde.

Karel Haas