Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

24 hodin v Brně: Zrodí se tradice?

Michal Štěpanovský
Diskuze (1)
Na okruhu v Brně proběhl první automobilový závod na 24 hodin v České republice. Povedl se? A jakou má budoucnost?

Vítězové ujeli 3490 kilometrů a zvládli 9044 zatáček. Proč mluvíme právě o těchto informacích? Zasloužil se o to suchým britským humorem Tom Onslow-Cole z české stáje Scuderia Praha. Když sledoval boj parťáka Petera Koxe o první místo hned po startu, poznamenal: „Tak, šest zatáček máme za sebou. Ještě devět tisíc a budeme v cíli.“

Rudý stroj bez chyb

Od začátku bojovalo ve špičce Ferrari 488 GT3 české stáje Scuderia Praha společně s továrním Lamborghini Huracán GT3 reprezentovaným rakouským týmem Grasser Racing a Porsche 991 GT3 R jedoucím v barvách stáje Precote Herberth Motorsport, která vyhrála dva poslední vytrvalostní podniky.

Situace se začala krystalizovat po půlnoci, kdy rakouské „lambo“ kvůli potížím s alternátorem muselo zamířit na 63 minut do boxů a bylo po nadějích. Do potíží se dostalo i jinak dříve suverénní porsche, jež muselo odstoupit.

Naopak rudé ferrari s číslem 11 jezdilo bez sebemenšího problému a vydrželo to celých čtyřiadvacet hodin. Posádka Čechů Jiřího Pisaříka, Josefa Krále, Brita Tom Onslow-Cola a Nizozemce Petera Koxe se tak mohla radovat z vítězství. Pro vůz 488 GT3 to bylo první vítězství v závodě na 24 hodin. Česká Scuderia se za úspěch dokonce dočkala pochvaly od vedení automobilky z italského Maranella, kde se vítězný speciál Ferrari zrodil.

Smůlu měly posádky na strojích KTM X-Bow GT4. Čtveřice rakouského týmu, v němž závodil Tomáš Enge, se potýkala se zadní poloosou. Po odstranění problémů se dokázala propracovat z třiadvacátého místa na jedenácté v cíli a třetí v kategorii.

Trable měla i sestava české stáje RTR Project, která nad ránem jezdila dokonce třetí v absolutním pořadí. Upadlý držák převodovky a poškozená poloosa KTM X-Bow GT4 si vyžádaly dvě hodiny vynucené pauzy. I takový je vytrvalostní závod, kde statečný výkon na dobrý výsledek nestačí.

Čtyřiadvacítka je drahá

Původně byl závod v Brně plánovaný na dvanáct hodin, ale pořadatelé se dohodli s nizozemskou promotérskou společností Creventic na čtyřiadvacetihodinovce. Nápad vypadal zajímavě. Z původně přihlášených padesáti posádek se jich však na startu objevilo pouhých šestadvacet.

„Byla to chyba. Na konci sezony už týmy nemají peníze na maratony. Vím o řadě takových, které plánovaly účast na dvanáctihodinovce. Když promotér závod prodloužil, stáje účast odřekly, protože na ni jednoduše neměly,“ byl rezolutní Tomáš Enge. Ze všech účastníků má nejvíce zkušenostní se závody na 24 hodin. Jel jich téměř dvacet po celém světě včetně devíti startů v Le Mans.

Další z českých pilotů ve startovním poli Josef Král měl podobný názor, ale našel i pozitiva. „O změně délky závodu se rozhodlo v průběhu sezony, což není dobře. Jet na dvanáct, nebo na čtyřiadvacet hodin je zásadní rozdíl. Náklady se nenásobí dvakrát, ale několikrát. Po delší štrece je auto skoro na odpis. Na druhou stranu je dobře, že v se Česku takový maraton odjel. Může z toho vzniknout dobrá tradice. A nějak se přece začít musí,“ domnívá se Král.

Český podnik byl součástí seriálu 24h Series. Nový ročník začne v polovině ledna 2017 v Dubaji. Bude Brno součástí šampionátu? „Nizozemský promotér byl s organizací spokojený, a tak se snažíme najít společnou řeč a termín na další sezonu,“ říká Miroslav Bartoš, sportovní ředitel Automotodromu Brno.

Podnik ve francouzském Le Mans, který založil tradici a proslavil vytrvalostní závody na 24 hodin, se jel poprvé v roce 1923. V Brně se odehrála premiéra v říjnu 2016. Jak dlouho se bude čtyřiadvacítka v Česku pořádat?

Jak to viděli...

Vyzpovídali jsme několik účastníků prvního českého závodu na čtyřiadvacet hodin. Každý byl do dění zainteresován jiným způsobem. Ve všech

oslovených převládají spíše pozitivní pocity.

Závodníci (Tomáš Enge, Josef Král)

Enge. Na začátku mělo naše auto problémy, ale v noci se nám podařilo posunout hodně dopředu. Jezdil jsem pět hodin bez vystřídání a během závodu nešel spát. K udržení bdělosti mi pomohly energetické nápoje a adrenalin, když se začalo dařit.

Král. Měl jsem štěstí na střídání, takže se přes noc našly skoro tři hodiny na spánek. Při samotném závodě přišly na řadu prášky, což bylo vzhledem k mé nemoci nutné. Pak už člověka pumpovalo napětí i adrenalin. Vytrvalostní závody jsem začal jezdit letos a moc si je užívám.

Traťový komisař (Jiří Nezdařil)

Společně s jedenadvaceti kolegy jsme dohlíželi na dodržování pravidel v boxech. Znamená to, zda byl motor auta při zastávce vypnutý, jestli na něm

pracují jen čtyři mechanici a šéf týmu. Při počtu komisařů a startujících aut hlídal každý z nás dvě až tři. Nesměli jsme místo opustit. Jedinou výjimkou bylo, když si někdo potřeboval odskočit a na chvíli odpočinout. V tom případě musel druhý hlídat až pět aut. Během závodu se však nestalo, že by přijela do boxů všechna najednou. A v boxech nedošlo k žádné dramatické události.

Fotograf (Petr Frýba)

Fotit v noci není obtížné, pokud je v okolí okruhu dostatek světel, která vytvoří pozadí k noční fotce. To je případ třeba Dubaje a Barcelony. V Brně

jsou asi jen tři více osvětlená místa, takže je to složitější. Tohle je už má letošní sedmá čtyřiadvacetihodinovka, a tak vím, jak si rozvrhnout čas:

kdy fotit na trati, kdy v boxech a kdy si alespoň hodinu pospat. Bez toho byste zaspali cíl, protože organismus nelze podvést.

Inženýr (Jarek Janiš)

S krátkými výjimkami jsem se z boxové zídky nehnul celých čtyřiadvacet hodin. Musím mít v každém okamžiku přehled o vývoji závodu, reagovat na aktuální situaci. Vědět, v jakém stavu jsou gumy a množství benzinu, kdo jezdí jaké časy. Z toho všeho určuji taktiku. Pilot za volantem a lidé v boxech mě musí poslechnout. Musí mi věřit, že se rozhoduji správně. Bohužel se stávají situace, kdy vstoupí do hry technické problémy jako u našeho KTM X-Bow GT4. Je třeba na ně reagovat a výsledek bohužel neodpovídá nasazení desítek lidí.

Komentátor (Martin Straka)

Byla to moje dvanáctá čtyřiadvacetihodinovka u mikrofonu. Desetkrát Le Mans a letošní premiéra při Spa Francorchamps, ty vysílala televize. Komentování na okruhu je jiná disciplína. S kolegou Tondou Kalou jsme se domluvili na intervalech. Od startu do tmy ve dvojici, přes noc ctít pravidlo, že stále musí někdo být u mikrofonu, a od nedělního rána až do cíle opět v tandemu. Oba jsme si dali jedno spaní, zhruba okolo sedmačtyřiceti minut. Samozřejmostí byly procházky za jezdci, mechaniky a vedením závodu. Bylo to skvělé osvěžení a zároveň zdroj informací.

Divák (Ondřej Novotný)

Je mi sedmnáct a už několik let patřím k nadšeným fanouškům automobilových závodů. S dalšími čtyřmi kamarády z České Třebové jsme měli vstupenky VIP Platinum a mohli se dostat mezi auta ještě před startem. Užívali jsme si i další možnosti podívat se na závody v místech, kam se jako diváci často nedostaneme. Hodinu po půlnoci jsme se vydali také na „Céčko“, proslulou diváckou tribunu. Musím říci, že i ve tři ráno bylo na co se dívat. Komu se v Česku poštěstí vidět závody v noci a ještě u ohně, kde se může ohřát?

Výsledky

Hankook 24h Epilog: 1. Pisařík, Král, Onslow-Cole, Kox (ČR, ČR, Brit., Niz./Ferrari 488 GT3) – 646 kol = 24:01:32,744 (prům. rychl. 145,270 km/h); 2. Frankenhout, Heyer, Eggiman, Kroll, Krollová (Niz., Něm., Švýc., Švýc., Švýc./Mercedes SLS AMG GT3) -38 kol; 3. Jakubík, Palcr, Scarpaccio, Cressoni, Zsigo (Slov., ČR, It., It., Sloven./Ferrari 458 Challenge) -56 kol. Na startu 26 vozů, v cíli 21.

Michal Štěpanovský
Diskuze (1)
28. 10. 2016 18:12
Opět
s křížkem po funuse. Proč neinformujete o těchto událostech dopředu? Třeba by někdo tyto informace ocenil. 8-s