TEST Honda FR-V 2.0 i-VTEC - šestinásobná radost

Honda je známá především jako výrobce sportovně laděných vozů. Japonská automobilka ale vyrábí také MPV. Novou šestimístnou Hondu FR-V jsme otestovali s benzínovým dvoulitrem.

Zeptejte se kteréhokoliv teenagera, který model od Hondy zná, a uslyšíte na 99 procent jména Civic nebo Accord. Položte stejnému mladíkovi otázku, který automobil s háčkem na kapotě považuje za nejlepší a dozvíte se, že Civic Type-R dokáže natrhnout zadnici BMW, Mercedesu a možná i Ferrari. Ačkoliv jsou mnohé představy mladých řidičů i neřidičů značně zkreslené, v podstatě vystihují základní fakt, a to že sportovní potenciál automobilů Honda zná i malé dítě.

Pro mnohé méně informované české motoristy je proto obrovským překvapením, že japonská automobilka produkuje i automobily méně sportovní a spíše praktické, automobily prostorné a komfortní, zkrátka automobily kategorie MPV. V Evropě se Honda pokoušela v posledních letech prorazit s modelem Stream. MPV zvláštních tvarů připomínající částečně americký „autobus“ Odyssey ovšem nedokázalo oslovit dostatek zákazníků a předčasně se odporoučelo do důchodu.

Honda potřebovala konečně prolomit evropskou bariéru v segmentu MPV a přivést prostorných automobilů chtivé Evropany do vlastních autosalonů. Proto v Paříži 2004 představila úplně nové velkoprostorové želízko v ohni, jehož radikálními tvary jasně naznačila, že to s útokem na tradiční evropské značky myslí opravdu vážně. Následný vstup na jednotlivé evropské trhy ambice FR-V potvrdil, např. v Anglii se okamžitě vyšplhalo na vrchol. V Česku máme FR-V od listopadu 2004.

Multipla na druhou

honda testy mpv Když se začalo hovořit o představení nového MPV značky Honda, asi nikdo nepředpokládal, že se designéři inspirují v roce 2001 prezentovanou studii Bulldog. Ještě donedávna poměrně konzervativní japonský výrobce nedbal hloupých konvencí a klidně použil některé odvážné linky. Jako výsledek experimentálního koktejlu revolučních myšlenek s aktuální strategií designu ztělesněnou např. modely Accord nebo Civic vzniklo zcela neopakovatelné empévéčko s dynamickou přídí a šokující zádí.

Zepředu rozeznáte v FR-V (Flexible Recreational Vehicle) typickou Hondu posledních let, s výraznou chromovanou mřížkou chladiče, agresivními světlomety i nárazníkem a celkově dramatickým výrazem. Dramatický výraz si zachovává Honda FR-V ze všech stran, při pohledu z boku ovšem musíte umazat slovo typický. Za onou typickou přídí se totiž rozehrává koncert inspirativních tvarů s odvážnou siluetou a ještě odvážnější zadní částí.

Rozložité boční dveře osazené na první pohled nevýraznými okny nutí zbystřit pozornost, zadní sklo zlomené ve dvou třetinách šířky a veliká nepravidelná světla dokáží stoprocentně probrat z letargie. Za tyto prvky budete Hondu možná nenávidět, označíte odpovědné designéry za naprosté břídily nebo alkoholiky, ale možná si efervéčko kvůli nim zamilujete. Více než kde jinde zde platí: sto lidí, sto chutí.

V tomto ohledu má Honda FR-V mnoho společného s předfaceliftovanou podobou Fiatu Multipla, jehož kontroverzní karoserie si vysloužila posměšky a občas i obdiv. FR-V spojuje s multiplou nejen někdejší vnější kontroverze, ale rovněž šestimístné uspořádání interiéru. I v Japonsku vsadili na nepříliš rozšířený koncept a posadili vedle řidiče dvojici pasažérů. Tento krok s sebou přinesl mnohé výhody, ale i některá omezení, o nichž bude dále řeč.

Jakýchkoliv omezení a překážek se nemusíte obávat při nastupování, neboť velké boční dveře zakrývají rozměrný vstupní otvor, jenž umožní pohodlně nastoupit i vysokým pasažérům, a to na předních i zadních sedadlech. Stejně pohodlně zmizí v útrobách vozu zavazadla. Nakládací hrana není sice položena nejníže, ale hodnota 60 cm zaručuje bezproblémové naložení těžších předmětů. Parametry samotného zavazadelníku téměř kopírují hodnoty největších rivalů.

Základní objem 439 litrů je možné sklopením sedadel, čímž vznikne zcela rovná podlaha, zvětšit na 1049 litrů. Posunovat nebo vyjmout sedadla není možné. Hloubka zavazadlového prostoru je 75 cm, využitelná šířka 135 cm a výška 55 (po roletu). Pro vyšší pasažéry a něžné pohlaví máme dobrou zprávu: víko se otevírá dostatečně vysoko a k jeho zavření nepotřebujete sílu terminátora.

V šesti se to lépe táhne

Šest sedadel ve dvou řadách – to je základní informace, kterou vám Honda FR-V sdělí po otevření dveří a jež ovlivnila rozvržení celého interiéru. Začněme samotnými sedadly, jejichž povrch pokrývá pevná látka. Sedadla jsou docela měkká a poskytují dostatečný cestovní komfort, nevýrazné boční vedení ovšem nedokáže bezpečně udržet tělo, takže v prudkých zatáčkách z opěradla vykluzuje.

Délka sedáku a z toho plynoucí opora stehen odpovídá běžnému standardu. Kvůli trojici sedadel v předu museli inženýři vyšetřit maximum prostoru na šířku, což přineslo zúžení sedadel, efektivnější využití okrajových oblastí interiéru (tedy oblasti dveří) a odstranění všeho nepotřebného právě z prostoru dveří. Sedadlo řidiče i spolujezdce se nachází v jejich těsné blízkosti. To může zpočátku vyvolávat pocity stísněnosti.

honda testy mpv Přední prostřední sedadlo zaostává šířkou za sedadly krajními. V Hondě s námi možná nebudou souhlasit, ale posadit doprostřed vyšší osobu (nad 165 cm) znamená nutně problém kam složit její nohy, jelikož tam prostě není dostatek místa. Pasažér uprostřed se sice může posunout vzad, maximálním posunutí sedadla vzad bohužel vymaže výhodu šestimístného interiéru, neboť na prostředním zadním sedadle se neposkládá ani trpaslík.

Řidič navíc při změně rychlostí občas nechtěně osahává prostřednímu cestujícímu koleno, což může občas způsobit problémy. Na předním prostředním sedadle se budou nejlépe cítit osoby s výškou do 165 cm. Velkorysý prostor nad hlavou vyplývající z koncepce karoserie potěší hlavně dlouhány, v oblasti kolen se naopak musí osoby s vyšší tělesnou výškou trochu uskromnit.

Extravagantní zevnějšek má ve vnitřku zdatného konkurenta nejen pro uspořádání sedadel, ale rozvržení a tvary palubní desky. Ty samozřejmě uspořádání sedadel ovlivnilo. Palubní desku bylo nutné navrhnout tak, aby přítomnost prostředního pasažéra nestěžovala ovládání vozu, neovlivňovala řízení, řazení a přístup k pedálům, zároveň ale neomezovala právě uprostřed sedícího.

Velmi složitého úkolu se Honda zhostila důstojně. Podlouhlá palubní deska s futuristickými tvary vytesaná převážně z tvrdých plastů postrádá tradiční středovou konzolu. Všechny důležité ovladače se nachází v úrovni sloupku řízení, mimochodem nastavitelného výškově i podélně. Honda zaplaťpánbůh konečně objevila kouzlo integrovaných audiosystémů, palubní deska proto vypadá pěkně a důstojně.

Pod audiosystémem s dobře čitelným displejem, velkými tlačítky a otočnými ovladači sídlí klimatizace rovněž s velkými a přehledně uspořádanými tlačítky. V ergonomii lze Hondě FR-V těžko něco vyčítat, jen musíte počítat s tím, že uprostřed umístěné ovladače můžete z místa řidiče ovládat pouze zcela nataženou rukou – daň za prostřední sedadlo. Tím samozřejmě zvláštnosti nekončí.

V těsné blízkosti ovladačů klimatizace vyrůstá z palubní desky zahnutá řadicí páka a jen několik centimetrů pod ní se schovává netradiční páka či táhlo ruční brzdy. Řešení je to bezpochyby zvláštní, ale funkční. Netradičně, na levé straně vedle volantu naleznete tlačítka elektrického ovládání oken a naopak tradičně vypínání stabilizačního systému. O odkládací plochy není v Hondě FR-V nouze.

Do přihrádky pod prostředním sedadlem (vpředu) schováte i 1.5 litrovou láhev a spoustu dalších i rozměrných předmětů, uprostřed palubní desky naleznete krytou přihrádku ideální na uschování mobilního telefonu, neschází kapsy na dveřích ani důmyslný držák nápojů.

Pohoda a výkon za deset litrů

Když schází naftový motor v nabídce kupé nebo kabrioletu, nikdo se nad tím nepozastavuje. Když schází naftový motor v nabídce kompaktního hatchbacku, zákazník si povzdechne, ale záhy se uklidní větší kultivovaností a nižší cenou benzínového agregátu. Když ovšem schází vznětový motor v nabídce kompaktního MPV, bude to potenciální zájemce pravděpodobně považovat za velký nedostatek.

honda testy mpv

Přesto Honda se zařazením turbodieselu do motorové palety nespěchala, protože nemusela. Benzínové motory s proměnným časováním ventilů patří dlouhodobě k absolutní špičce, což se obecně ví, a tak Honda nepotřebovala rozmazlovat zákazníky verzí osazenou výborným naftovým motorem 2.2 i-CTDi. Ač je to s podivem, i v České republice, tradiční baště vznětových motorů, dokázala Honda FR-V s benzínem prorazit.

Novinka se od ledna do dubna roku 2005 dotáhnula na úroveň matadora segmentu Citroen Xsara Piccaso a nástup naftového motoru v září 2005 jistě pomůže Hondě vydobýt ještě lepší pozice. V současné době je možné vybírat ze dvou zážehových motorů s objemem 1.7 a 2.0 litru, pro náš test jsme zvolili zážehový dvoulitr s rozvodem DOHC i-VTEC a čtyřventilovou technikou.

Jednotka poskytuje nejvyšší výkon 110 kW při 6500 otáčkách a točivý moment 192 Nm při 4000 otáčkách. Výše zmíněná příslušnost k elitě se projevuje od prvních okamžiků, jak pružností a dostatečným výkonem, tak kultivovaným chodem a výborným odhlučněním. V nízkých otáčkách panuje v kabině příjemné ticho, z motorového prostoru vychází sluchu posádky příjemné ševelení.

S rostoucími otáčkami se zvuková kulisa pochopitelně mění, ale ani v červenám poli za 6500 otáčkami se nestává nesnesitelnou. Motor si zachovává cca do poloviny efektivních otáček skutečně vynikající kultivovanost a zvuk, v druhé polovině potom projevuje sportovní naturel, který neobtěžuje dokonce ani řidiče nesportovního založení. Kultivovanost následuje tradiční pružnost.

Široký rozsah využitelných otáček vytváří ve spojení s šestistupňovou manuální převodovkou, která se mimochodem k charakteru motoru i automobilu velmi hodí, prostor pro pohodlnou jízdu s menším podílem podřazování (za tím stojí i dobře odstupňovaná převodovka). I když otáčky klesnou pod 2000, neztratí motor zcela sílu, takže se nemusíte okamžitě chopit řadící páky a vystřelit otáčky o 2000 výše.

Pro pohodlné zrychlení stačí citlivě přidávat plyn a vychutnávat si postupné zrychlení. Dynamická jízda a zrychlení častější práci s řadicí pákou vyžaduje, za to budete oceněni dostatečným potenciálem pro předjíždění na rovinkách, v kopci i na dálnicích. Jedinou výraznou nevýhodou testovaného benzínového motoru byla spotřeba. Ani s lehkou nohou na plynu a dodržováním zásad pro úspornou jízdu, jsme nedokázali srazit spotřebu pod 9,8 litrů na 100 km.

Přestože výrobce uvádí kombinovanou spotřebu 8,4 litru, byla spotřeba na hranici deseti litrů naším absolutním rekordem. Ve městě se spotřeba vyšplhala na 12,4 litru, mimo město klesla na 8 litrů. Docela vysoká spotřeba nás překvapila, vždyť motory od Hondy jsou považovány za úsporné a navíc Honda FR-V s tímto motorem váží stále příznivých 1457 kg.

Převody a rychlosti

V rychlosti 50 km/h točí motor na třetí převodový stupeň 2500 otáček, na čtvrtý 1600 otáček. V rychlosti 90 km/h točí motor na pátý převodový stupeň 2500 otáček, na šestý potom 2100 otáček. V dálniční rychlosti 130 km/h točí motor 5000 otáček na čtvrtý převodový stupeň, na pátý 4000 a na šestý 3000 otáček. Na druhý rychlostní stupeň je možné dosáhnout rychlosti 100 km/h.

Vše pro pohodlí

Zapomeňte na kvílející pneumatiky, vzedmutý prach a drifty. Honda FR-V není stavěna na sportování, ale pohodlné cestování nejen na hladkých německých silnicích. Komfortně naladěný podvozek japonského empévéčka dokáže slušně vyžehlit nerovnosti na českých silnicích a informovat posádku o nedostatku financí na opravu děravých vozovek většinou pouze tichých cvakáním pneumatik.

honda testy mpv Je až s podivem, jak elegantně se FR-V přenáší přes malé i větší díry a neoznamuje překonání obrovského výtluku hlasitým rázem. Orientace na komfort se společně s vyšší stavbou karoserie projevuje v zatáčkách, kde se automobil naklání, ve vyšších rychlostech náklony zvýrazňují typickou nedotáčivost. Limit vozu nicméně leží daleko za hranicemi běžných cestovních rychlostí.

Umění inženýrů Hondy dokazuje minimální citlivost na boční vítr, převodovka s hladkým a přesným chodem s krátkými drahami mezi rychlostními stupni a nepostřehnutelným odporem, velmi přesné řízení spojené s optimálně naladěným posilovačem. Brzdný účinek lze přesně dávkovat, jeho maximum se dostavuje po prudkém sešlápnutí pedálu. Aerodynamický hluk začíná výrazně vzrůstat teprve nad 140 km/h.

Zajímavě vyznívá srovnání Hondy FR-V a Renaultu Scénic, který z hlediska prodejů v České republice segmentu kompaktních MPV vévodí. Rozměry jsou si oba vozy velmi podobné, Honda FR-V měří na délku o 26 mm více, na šířku o 5 mm více, scénic kontruje větší výškou (+ 10 mm) a rozvorem (+ 5 mm). Základní cena Renaultu Scénic s motorem 1.4 16V začíná na 509 000 Kč, 1.6 16V s výkonem 83 kW (o 9 kW méně než základní 1.7 u Hondy FR-V) stojí nejméně 529 000 Kč, zatímco Honda FR-V 599 000 Kč.

S benzínovým dvoulitrem o výkonu 99 kW a střední výbavou Confort přijde scénic na 609 000 Kč, zatímco Honda s motorem o 10 kW silnějším stojí 669 000 Kč. Výbava základní verzí se velmi podobá, FR-V nabízí navíc manuální klimatizaci, autorádio s CD přehrávačem a konečně i silnější motor, Renault Scénic disponuje kartou Keyless. V nejvyšší výbavě scénic pokulhává pouze manuální klimatizací, příplatkovým stabilizačním systémem, tempomatem a např. rádiem. Jeho cena je o 60 000 nižší.

Téměř bez chybičky

Honda chtěla s FR-V nabídnout Evropanům důstojného nástupce modelu Stream. To se jí dokonale povedlo. Efervéčko nabízí v podstatě vše, co můžete po MPV chtít: prostorný a variabilní interiér, bohatou výbavu a komfortní svezení na krátkých i dlouhých trasách. Jako návdavek zde máte šestimístný interiér, netradiční design a agilní a kultivovaný benzínový motor, jehož jediným nedostatek je vyšší spotřeba. Až doplní nabídku verze s turbodieselem 2.2 i-CTDi, má se konkurence na co těšit.

Plusy

• prostorný šestimístný interiér
• kultivovaný a silný motor
• přesné řazení a řízení
• komfortní odpružení
• dobré jízdní vlastnosti
• dostatek odkládacích prostor

Minusy

• pouze dojezdové kolo
• vyšší spotřeba
• nevýrazné boční vedení sedadel