Jak se podvádí s ojetinami: Opravdu skončil Divoký západ?

Můžete nám ukázat nějakou historii toho Citroënu C3, co máte na ploše? S tímto dotazem přicházejí do kanceláře autobazaru v Králově Dvoře dvě dámy, do nichž bychom tak uvědomělé dotazy při nákupu nehádali.

Přesně ale ilustrují dnešní trend, kdy každý rovnou počítá s tím, že se ho prodejce ojetiny snaží ošidit. Na ústní sliby nedá a chce si vůz před koupí prolustrovat. Vždyť pro většinu normálních smrtelníků je auto po bydlení největší investicí v životě. Jenže děláme to my kupující dobře? „Lidé se sice ptají, jenže pořádně nevědí, co vlastně mají hledat,“ krčí rameny provozovatel stejnojmenného královodvorského bazaru Aleš Grňa.

Češi chtějí víc

Podle lidí pohybujících se v branži (lidově řečeno autíčkářů) se trh s ojetými auty v Česku za posledních pár let zkultivoval. Naštěstí už nepatříme mezi národy, které si ze Západu dovážejí největší šunky, a jsme velkými zákazníky. „Když si od obchodníka beru dvě stě aut za rok, už si to nedovolí,“ říká Ivaň Grňa s tím, že ho sám rovnou nasměruje na kvalitní ojetiny určené pro náš náročný trh. Aby ne, vždyť Češi se naučili očekávat i u starší ojetiny stav nového vozu. Takže se i notně používané patnáctileté auto musí opravovat, pořádně vyčistit, a jakmile má zjevné vady, velmi těžko se v konkurenci prodává. Za všechno může přetlak ojetin.

Zato v dalších postkomunistických zemích panuje stejný hlad po ojetinách, jaký byl v devadesátých letech u nás. Horší exempláře proto směřují do Polska či na Ukrajinu. Zaplaťpánbůh to znamená, že auta svařená ze dvou půlek už v Česku patří divoké minulosti. „Kdysi jste u nás narazili i na vozy, které měly podvozek přeplátovaný asfaltovou lepenkou, aby zakryla odbyté svary,“ říká Tomáš Svoboda, ředitel služeb velkého bazaru Auto ESA se sítí po celé ČR.

Prostě se krade

Úskalí je v tom, že zatímco dřív jste i coby laik měli šanci nějaký ten podvůdek odhalit, dnes se podvádí jinak a rafinovaněji. Například autorizované

servisy Škody Auto hlásí větší výskyt nefunkčních a odpojených systémů, které se tváří jako provozuschopné. Typicky airbagy, předpínače pásů nebo klimatizace. Kupující vozů domácí značky mají ale velkou výhodu a málo z nich o tom ví – pokud uvažují o víc než čtyři roky staré fabii, octavii, superbu nebo felicii, mají v autorizovaných servisech předprodejní prohlídku zdarma.

Vzrostl také výskyt trestných činů, které prodejci zjišťují při prověření na odcizení, servisní historii či leasingové a jiné závazky. „Lustrace každého vozu trvá asi půlhodinu, kolikrát objevíme i kradené auto či doklady,“ říká Tomáš Svoboda s tím, že v takových případech volají policii. Prý je to asi jednou za měsíc. Patří sem i padělané výrobní číslo VIN a pokusy o úvěrový podvod či prodej vozu v exekuci, kdy majitel nesmí se svým majetkem nakládat.

Naposledy vzpomíná na případ těhotné ženy, která si přišla koupit auto na úvěr za 150 000 korun. Pracovníkům bazaru neseděla její tvář s předloženým občanským průkazem, a tak zjistili ve Zlatých stránkách telefon na skutečnou držitelku. Obratem se dozvěděli, že jí před pár hodinami vykradli auto a vzali kabelku. Občanka se tak ještě ani nestihla objevit v databázi odcizených. Zakrátko tedy před bazar s hvízdáním gum dorazila policejní zásahovka v černých kuklách. Ženu zadrželi, ale její dva snědí kumpáni mezitím stihli utéct.

Drobnější podvůdky policie neřeší, protože na to nemá právní páky. Ostatně ani je nikdo nikdy nenahlásí. Vždyť stočené kilometry a omlazené vozy jsou přece normální, ne?

svetmotoru

Máme řešení, ale…

„Chtěli jsme zveřejnit výrobní čísla VIN u aut zatížených nějakým podvodem, ale nesmíme,“ zlobí se Filip Kučera ze stejného bazaru jako Tomáš Svoboda. Úřad na ochranu osobních údajů totiž dal veto, protože prý je výrobní číslo tajným údajem a bazar je sice smí zpracovávat se souhlasem majitelů aut, ale už je nesmí zveřejňovat. „VIN je osobním údajem vlastníka a provozovatele vozidla,“ potvrzuje David Pavlát, tiskový mluvčí úřadu, s tím, že pokud ztotožníte VIN s dalšími údaji v registru vozidel, dostanete se až k osobním údajům jeho majitele. Kromě bydliště i rodnému číslu, potažmo datu narození. „Je naprosto absurdní, že kdo zveřejní VIN vozidla se stočeným tachometrem, může být pokutován až do výše pěti milionů

korun, ale tomu, kdo tachometr stočí, žádné riziko v podstatě nehrozí,“ kroutí hlavou Svoboda.

Bazar přitom nezastírá, že za roky působení nasbíral slušnou databázi. Ročně mu prý přijede na výkup 20 000 aut. U čtyřiadvaceti procent přitom zjistí technici právní vady, stočený tachometr, leasing, exekuci či nebezpečný technický stav.

Taková databáze by pomohla nejen dalším bazarům, ale hlavně běžným spotřebitelům, aby nenaletěli. A také nemuseli peníze na prověření tahat z vlastní kapsy. Zatímco běžný zákazník dá pětistovku za jedno vyhlédnuté auto, pro tak velký bazar to znamená náklady ve výši devíti milionů korun ročně!

Kontrolujte kroupy

Jak se vyvíjí trh s ojetinami, mění se i metody oklamání zákazníka. Nebo věci, které je mu třeba zatajit. Pokud teď například budete hledat ojetinu, dejte pozor na auta po kroupách, které se v létě přehnaly východem Německa. Někdy jsou totiž zjevné, jindy sotva viditelné. „Když je karoserie mokrá, na první pohled drobné promáčkliny nepoznáte, musíte si tak dát velmi dobrý pozor,“ říká Ivaň Grňa a dodává, že se to týká hlavně aut z oblastí Saské Kamenice a Cvikova, kde o prázdninách kroupy řádily.

Na druhou stranu se tak dá hodně ušetřit. „Řada majitelů se zbavovala i pěkných rodinných aut, protože jim pojišťovna vyplatila škodu. Teď nám toho překupníci vozí kamiony,“ prozradil nám prodejce v bazaru v Kosmonosech u Mladé Boleslavi s tím, že se všechny „krupáky“ dobře prodaly a je rád. Polohlasem ale dodává, že další už na ploše nechce.

Stáčí se všude

Důkazem, že se Češi nechtějí nechat opít rohlíkem, je i to, že v průměru třetina kupců si přizve ke koupi svého automechanika. Někteří z nich s sebou nosí i diagnostiku a auta rovnou na ploše bazaru kontrolují.

Přetrvávajícím problémem jsou stočené kilometry, které se pohledem odhalují těžko. Navíc už neplatí tradovaná zkazka, že se v Německu nestáčí kvůli obavě z vysokých trestů. „Samotné legislativní opatření nic neřeší. V praxi je totiž obtížné stočení dokázat konkrétní osobě,“ říká Martin Pajer ze společnosti Cebia, která za peníze zjišťuje historii vozu. „Malé bazary v Německu už také stáčejí,“ potvrzuje Aleš Grňa a dodává, že na to má jediný recept: jezdit jen k osvědčeným obchodníkům. A podle Tomáše Svobody z Auto ESA se dokonce vždy v cizině stáčelo stejně jako v ČR. „Nejen u nás je divočina,“ říká a uvádí příklad vozu, který dokonce koupili v aukci od leasingové společnosti stočený o dobrých padesát tisíc kilometrů. Vysvětlení se brzy našlo: klient měl v leasingové smlouvě uvedeno, že po tu dobu nesmí autem ujet víc než 120 000 km. A protože cifru překročil a nechtělo se mu platit smluvní pokutu, nechal tachometr upravit…

Co se dělalo v minulosti?

1. Omlazená auta

V technickém průkazu najdete jen údaj o první registraci, nikoliv rok výroby. Jediným spolehlivým vodítkem tak může být pouze přímý dotaz u výrobce nebo rozklíčování podle čísla VIN. Specialitou byly takové podvody u dovozových vozidel. Pokud předtím prošla už reexportem z jiného státu, v technickém průkazu bývá jen první registrace v poslední zemi. Jestliže se údaj liší o rok od skutečného roku výroby, je to běžné. „Může jít například o neprodanou skladovku,“ říká Tomáš Svoboda a dodává, že jakmile je vůz omlazen o dva roky, už je něco podezřelého. A když o tři, jde evidentně o podvod.

Technická náročnost provedení Minimální a prakticky bez jakýchkoliv investic.

Finanční výdělek překupníka V řádech tisíců až desítek tisíců. Vozidlo prodá za vyšší cenu coby mladší ročník.

Jak poznat Jedinou šancí je dotaz u výrobce nebo zaplacení za prověření vozu. Popřípadě změny jednotlivých modelových ročníků. Hodně mohou napovědět údaje na oknech či plastových dílech, kde lze vyčíst, v kterém roce a měsíci byly vylisovány.

2. Svařence

Na českých silnicích se v devadesátých letech objevovala auta po velmi těžkých nehodách, která byla mnohdy sestavena z půlek i čtvrtek karoserii, často opravených neodborným způsobem. Jindy naopak tak šikovně, že by na to majitel nikdy nepřišel. Ten samozřejmě za vůz zaplatil stejnou částku, jako kdyby nikdy karambolem neprošel.

Technická náročnost provedení Velká, a proto postupně z nabídky zmizely.

Finanční výdělek překupníka Až v řádech stovek tisíc korun. Mnohdy šlo o vozy vyřazené z provozu po totální havárii či skelety jinak už nevyužitelné.

Jak poznat Po kvalitní opravě jen velmi obtížně. Zkušený odborník to ale pozná, protože strojní svary prostě nejde ruční opravou napodobit.

svetmotoru

3. Fiktivní katalyzátor

Zatímco dnes můžete v ČR přihlásit prakticky cokoliv z jiné členské země EU, dřív platila omezení i pro okolní státy. Například pokud nebylo auto vybaveno řízeným katalyzátorem, nešlo legálně přihlásit. Řešení bylo nasnadě – stačilo vyříznout katalyzátor z jiného bouraného auta a na vůz ho doplnit. Potíž ale byla v tom, že nebyl funkční, protože chyběla další instalace a funkční lambda sonda. Požadovalo to tedy ještě spolupracující STK. Dnes už by něco takového bylo obtížnější.

Technická náročnost provedení Pro zkušeného opraváře pár hodin práce.

Finanční výdělek překupníka Zisk až statisíců korun, protože vůz by jinak nešlo vůbec přihlásit.

Jak poznat Na měření emisí se projevilo okamžitě. Dnes už jsou takové dvacet a více let staré vozy obvykle za hranicí životnosti.

4. Přeražená čísla

Číslo motoru sice můžete nechat vymazat z evidence, ale pořád se musí shodovat typ. To je komplikace v případě, kdy je ve voze měněn motor.

Oblíbeným řešením je prý kápnout na číslo kyselinu z baterie s tím, že je číslo poškozeno. Jenže je to podvod. Ještě závažnější je to v případě

amatérsky převařených dílů s číslem karoserie. V minulosti jednoduše šikulové vyřízli celou přepážku s vyraženým VIN či hrnec tlumiče a navařili na nové místo. Pak totiž nikdo nezkoumal okolí štítku, zda s ním nikdo nemanipuloval. Moderní vozy ovšem mají VIN mnohdy zaznamenáno na více místech, často skrytých, což svázalo podvodníkům ruce.

Technická náročnost provedení Velká

Finanční výdělek překupníka Prakticky stoprocentní, závislý na hodnotě vozu. Princip spočíval v naroubování VIN z bouraného vozu třeba na odcizený kus, který nešlo legálně přihlásit.

Jak poznat V případě dobrého provedení je neodborník prakticky bez šance. Napovědět může jen nesoulad specifi kace s tím, co by vůz podle VIN měl obsahovat.

svetmotoru

5. Záslepky airbagů

Češi byli v „devadesátkách“ lační po jakýchkoliv ojetinách ze Západu. Nikdo se zase až tak moc netajil s tím, že jeho auto prošlo silnou bouračkou. Naopak byl pyšný na to, jak dokázal vydělat na rozdíl od hlupáka, který auto kupoval normálně vcelku za desetinásobek. Nejdražší položkou na takto opravovaných vozidlech byla náhrada vystřelených airbagů. Nejlaciněji se jednoduše zaslepily krytkami (na dotyk jste je ovšem promáčkli) a kontrolka airbagu byla napojena například na kontrolku ABS.

Technická náročnost provedení Nacvaknout na volant záslepku je otázkou pár minut. Přepojení napájení kontrolky už chvilku zabere, ale nejde o nic, co by zkušený autoelektrikář nezvládl za dalších pár minut.

Finanční výdělek překupníka V tisících korun. Ceny airbagů naštěstí výrazně klesly, takže už se s nimi tolik nepodvádí. Zato se pořád kradou.

Jak poznat Po otočení klíčkem se musí kontrolka rozsvítit a zhruba po dvou sekundách zhasnout. Pokud stále svítí, je něco špatně. Stejně tak jakmile zhasne po nastartování. Pak jde o přemostění s jinou kontrolkou, nejčastěji ABS.

svetmotoru

6. Leasingové podvody

Buď se uzavíraly smlouvy na falešné doklady, nebo stačilo zaplatit první splátku a hned po koupi auto vyvézt za hranice. Pak nahlásit krádež a nechat pojišťovnu škodu zaplatit. Tím se podvodník zbavil leasingového závazku a prodejce dostal své peníze. Typický pojišťovací podvod. Skončilo to společně s ukončením poskytování leasingu fyzickým osobám. Dnes už si jako jednotlivec můžete koupit auto jen na úvěr, což přineslo zase jiný druh podvodů.

Technická náročnost provedení Minimální a prakticky bez nákladů.

Finanční výdělek překupníka Statisíce až miliony podle hodnoty vozu.

Jak poznat Auto z úvěrového podvodu nešlo legálně přehlásit.

svetmotoru

7. Stočené tachometry

U mechanických počítadel se dala manipulace poznat podle rozskákaných čísel. Stáčení přitom kdysi bylo velmi zdlouhavé, protože se muselo

dělat mechanickým pohybem. Nejčastěji vrtačkou otáčet počítadlem na druhou stranu. Když se to nepovedlo, dal se snadno poškodit mechanismus počítadla. „Kdysi jsem auto stáčel kamarádovi o třicet tisíc kilometrů a trvalo to asi dvě hodiny,“ vzpomíná člověk, který pamatuje dřevní doby podvodů s ojetinami. „Ale znal jsem jednoho šikulu, který dokázal za jedinou noc stočit i sedm aut,“ směje se.

Technická náročnost provedení Stačila vrtačka a hodně trpělivosti.

Finanční výdělek překupníka V řádech tisíců, protože za hodně ojetý vůz dostal víc peněz, než byla běžná cena na trhu.

Jak poznat Rozskákaná písmenka na počítadle a především nadměrné opotřebení neodpovídající deklarovanému nájezdu kilometrů.

svetmotoru

8. Falešné servisní knihy

Když mělo auto vůbec nějakou servisní knihu, byl to sám o sobě úspěch. Kvalitu jednotlivých záznamů nikdo zase až tak moc nezkoumal. A možnost dopátrat se celkové servisní historie vozu byla prakticky nulová. „Naštěstí dnes už servisní knížka s razítkem z brambory vůbec nic neznamená,“ říká provozovatel autobazaru Ivan Grňa. Vzápětí vytahuje z poličky šanon a ukazuje v průhledných složkách kopie cizojazyčných

dokladů. „Při dovozu ze zahraničí musíte originální technický průkaz odevzdat na úřadě, já si ho okopíruji a každý pak může zavolat původnímu majiteli auta do Německa a poptat se. To je nejjednodušší a nejlepší,“ říká s tím, že už se dokonce takoví klienti našli.

Technická náročnost provedení Snadné jak facka.

Finanční výdělek překupníka Dnes už minimální, dřív se ale mohlo jednat o silný impulz ke koupi právě konkrétního exempláře.

Jak poznat Pokud jsou všechny podpisy stejné, navíc napsané totožnou propiskou, je zřejmé, že je vytvořil podvodník v jediný den.

Na co dát pozor dnes!

1. Stočené tachometry

Vrtačka už není potřeba, tachometry jsou digitální. Stačí kabel za pětistovku a volně šířený program, kterým se změní stav počítadla. Sice to není všechno, ale na oklamání zákazníka to spolehlivě stačí. Brání se tomu sami výrobci třeba duplikováním údajů z počítadla v dalších řídicích jednotkách po autě. Například BMW (řada 3 od typu E46) tím, že už léta ukládá záznam o ujetých kilometrech také do klíčku zapalování. Jakmile prodáváte vozidlo do velkého bazaru, připravte se na smlouvu, kde se zavazujete vrátit peníze v případě, že se ukáže jakýkoliv zásah do tachometru.

Technická náročnost provedení Když víte, jak na to, stačí pět minut a auto má najetu polovinu.

Finanční výdělek překupníka Tisíce až desetitisíce. Které auto byste si raději pořídili? To se sty tisíci, nebo třemi sty? A co v případě, že jde o tentýž vůz, jen po kvalitním předprodejním servisu stylu „vyčištění, výměna oleje a stočit kilometry“?

Jak poznat Jedině prověřením historie vozu. Popřípadě důkladnou kontrolou opotřebení volantu, řadicí páky, sedačky či pedálů. Zkuste před koupí obhlédnout víc exemplářů stejného typu, ať si uděláte představu o průměrné trvanlivosti jednotlivých součástí.

svetmotoru

2. Falešné servisní knihy

Naproti očekáváním některých motoristů není servisní knížka ničím, co by se nedalo normálně pořídit. A dokonce stojí pár korun. Nabídka původně sloužila pro případy, že majitel palubní literaturu ztratil a potřeboval vytvořit duplikát. Nebo dokonce ani nemusí být kniha falšovaná, jen se vytrhne pár posledních listů a tachometr stočí na poslední hodnotu. Nepozorný kupující na to nepřijde. O nápravu se snaží výrobci. Třeba Toyota už čtyři roky nemá klasické papírové servisní knihy, ale všechno je veřejně dostupné na webu.

Technická náročnost provedení Koupit papírovou knížku na webu či u dealera a natisknout libovolná razítka zvládne i děcko.

Finanční výdělek překupníka Maximálně pár tisíc. Servisní knížka sama o sobě nic neznamená, ale může pomoci auto lépe prodat.

Jak poznat Nejlepší je na servisní knížku vůbec nespoléhat a ještě před koupí odvézt vůz do servisu, kde ho podrobí důkladné

kontrole. Popřípadě stačí zvednout telefon a dotázat se servisů, které v knížce figurují a kde měl vůz údajně jezdit na údržbu.

svetmotoru

3. Vykuchané filtry pevných částic

Kdo má zkušenost s moderními vznětovými motory s filtry pevných částic, ví, že taková součástka umí pořádně pozlobit. Pokud jezdíte hlavně po městě či na krátké vzdálenosti, nestihne se částicový filtr vyčistit - řešením může být i jeho drahá výměna. „Stálo mě to deset tisíc,“ svěřil se nám před časem nešťastný majitel Fordu Focus 1.6 TDCi/80 kW. A byla to pro něj taková zkušenost, že už příště diesel nechce. Mnozí majitelé to řeší i prodejem vozu s filtrem, který si právě žádá o výměnu. A nepoctiví servismané hlásí: za čtyři tisíce ho umíme odstranit. Jestliže na něco takového přistoupíte, můžete mít potíže při následném prodeji vozu. Velké bazary takto „dobastlené“ automobily zásadně nevykupují. A pozor: vozy dotažené z Německa (například VW Golf 1.9 TDI/77 kW) obvykle tuto příplatkovou součástku mívají.

Technická náročnost provedení Stačí rozbrušovačka, svářečka a chuť nadýchat se usazených sazí. Vyříznout filtr a přeplátovat ho není nic složitého.

Finanční výdělek překupníka Tisíce korun.

Jak poznat Po zdvihnutí na zvedák je obvykle zřetelně vidět zaplátovaný plášť filtru.

svetmotoru

4. Vozy poškozené povodní

Bohužel neplatí, že by se auta z povodní objevovala v bazarech jen pár týdnů po živelné katastrofě. Chytří podvodníci počkají pár měsíců a až poté vůz prodají jako zcela funkční. Jenže nikdy nevíte, kdy se vyskytne nějaká závada zejména v elektrice způsobená zkratem či naplavenými nečistotami. „Spolehlivě to poznáte podle konektorů v motoru, kde najdete jemný píseček. Nebo pod sedačkou řidiče, kde rozpojte konektor patrony přepínačů pásů,“ říká Tomáš Svoboda z Auto ESA.

Technická náročnost provedení Vylovení, odbahnění a vysušení něco stojí a dlouho trvá. A pokud se dělá pořádně, nejde vůbec o nic levného.

Finanční výdělek překupníka Může být až celková hodnota vozu, který by jinak vůbec nebyl prodejný. Popřípadě pouze na součástky.

Jak poznat Skvrny po vodě se velmi obtížně odstraňují, stejně jako všudypřítomný jemný píseček. Pomůže třeba odstranění výplně dveří, kde můžete zevnitř bezpečně poznat, kam až sahala voda.

5. Exekuce na majitele

Těžko byste dnes našli člověka, který nemá na nic půjčku. Dejte si pozor na to, že řada z nich nemůže splácet. A jakmile už u dveří zazvoní exekutor se soudním příkazem, nemůže dlužník nakládat se svým majetkem. Pokud od takového člověka koupíte vůz, nemůžete ho legálně přehlásit

na sebe. Dostat z dlužníka peníze zpět je už ale obvykle na delší lokty.

Technická náročnost provedení Žádná. Stačí zatajit exekuci a to ani nic nestojí.

Finanční výdělek překupníka Správný bazar takové auto nevykoupí, protože ho na sebe nemůže přehlásit.

Jak poznat Na první pohled těžko. Pomůže jen před koupí prověřit osobu prodávajícího. Třeba na webu www.centralniregistrdluzniku.cz.

6. Zásahy do nosných částí karoserie

Svařence z více aut už se dneska nenosí. Zato narazíte na neodborně opravená bouraná auta. K vidění jsou taková zvěrstva jako řezané sloupky nebo nosníky. „Pokud se dodrží předepsaný opravárenský postup, nemusí ani to být na závadu,“ říká Tomáš Svoboda z Auto ESA. Vzápětí ale dodává, že taková auta prostě nevykupují. Vozy opravené po tak závažných nehodách si totiž obtížněji hledají kupce.

Technická náročnost provedení Když se oprava dělá pořádně, něco stojí. Jakmile se lacině zfušuje, je takový vůz životu nebezpečný.

Finanční výdělek překupníka V řádech desítek až stovek tisíc. Bouraný automobil by byl jinak neprodejný, nebo za podstatně menší částku.

Jak poznat Laik to obvykle nepozná. Odborník by měl rozeznat kritická místa a neoriginální svařované body.

svetmotoru