Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Autonomní auta zabrání zácpám. Prý stačí jedno...

Ondřej Pavlůsek
Diskuze (7)
Zácpy a na první pohled bezdůvodně stojící kolony se mohou podle výsledků experimentů prováděných nezávisle na sobě Michiganskou a Illinoiskou univerzitou stát minulostí.

Prakticky každý řidič mnohokrát zažil, že na dálnici dojel nebo se dostal do kolony, která se úplně zastavila, přestože k tomu nebyl žádný viditelný důvod v podobě nehody či uzavírky.

Důvodem totiž byli sami řidiči, což je dnes ostatně vidět i v malých městech, na semaforech -místo aby se plynule rozjížděli, někteří na červené zaspí, a tak rázem mnohé vozy musejí zastavit, byť by jinak zelenou ještě v pohodě stihli.

A podobně to funguje i na dálnici. Stačí, aby se stala i maličkost – přeběhlo přes cestu zvíře nebo někdo vjel jinému vozidlu do cesty – a kolona se kvůli silné dopravě začíná tvořit. Jakmile třeba jedno auto prudce zabrzdí, to za ním brzdí ještě prudčeji, načež v silném provozu následuje kaskáda, kvůli níž najednou jedno z aut musí zcela zastavit, což postupně zastaví i ta za ním.

Následkem jedné nepozornosti nebo prudkého zabrzdění se tak provoz zastaví, a to klidně v naprosto jiném místě, než kde se daná událost odehrála. Proto se pak řidiči diví, co se vlastně stalo.

Těmto kolonám mohou předcházet samotní řidiči, tím, že budou více předvídat, nebudou prudce brzdit a budou dodržovat bezpečný odstup od vpředu jedoucích vozidel. Díky tomu lze lépe reagovat na situaci a někdy postačí jen lehce zpomalit, bez brzdění.

Řešením těchto kol se mohou v budoucnosti stát i autonomní vozy, což dokazují experimenty, za nimiž stojí Michiganská univerzita a Illinoiská univerzita.

V případě první uvedené univerzity byly v letošním roce zveřejněny výsledky experimentu, kterého se na silnicích jihovýchodního Michiganu účastnilo osm automobilů, z nichž jeden fungoval jako autonomní vůz. Tato vozidla spolu mohla komunikovat, resp. sdílela mezi sebou informace o své rychlosti a směru jízdy.

Kolona osmi vozidel se pohybovala rychlostí kolem 88 km/h a i při prudkém brzdění vedoucího dokázala komunikující vozidla za ním jemně zpomalovat. Výsledkem nakonec bylo, že se netvořila kolona pomalu jedoucích nebo stojících vozidel. Navíc došlo i k výraznému snížení spotřeby paliva a to i vozů, které během experimentů plně ovládali lidé, reagující pouze na mezi sebou komunikující automobily.

Illinoiská univerzita již v loňském roce provedla v Arizoně experiment, kterého se zkušebním okruhu v Arizoně účastnilo dvacet vozů. Mezi automobily s běžnými řidiči se pohyboval jeden autonomní vůz, který měl za úkol udržovat stále průměrnou rychlost. Díky tomuto vozu se pak při situacích, při nichž dnes vznikají kolony, dařilo udržovat stále plynulý provoz všech vozů.

Ondřej Pavlůsek
Diskuze (7)
26. 5. 2018 08:10
Re: Rozbiehanie na zelenu
Hm, to jako když stojím na světlech zhruba metr za autem, tak potom pojedeme třeba padesátkou s tímto odstupem?
Avatar - praděda7
25. 5. 2018 17:41
Re: Rozbiehanie na zelenu
Jo, to jo. Ale kdyby jeden borec zazmatkoval a náhle zastavil, tak by z toho byla natorata řetězová srážka. Proto je dobře si dát patřičného fóra.... ;-)
Avatar - praděda7
25. 5. 2018 17:36
Re: Ach jo.....
Šak já vím, sleduju naše mladé.......hraní je nový směr. Ale tak něco okopat na zahradě to ani omylem........ ;-)
25. 5. 2018 17:13
Re: Ach jo.....
To není hraní, pouze nový směr, který se dá ve vědecké činnosti, v některých oborech, vypozorovat. Dříve se zkoumali různé hovadinky, ale poslední dobou čtu častěji o souvislostech, které jsou z praxe známé a začínají se vědecky zkoumat, aby se tyto empirické poznatky vědecky ověřily.
25. 5. 2018 16:55
Re: Rozbiehanie na zelenu
A prečo by sa to učilo, je to blbosť. Teoreticky by to autonómne autá zvládli, ale jedine za predpokladu, že by ich riadiace systémy boli spriahnuté - ale to už by neboli úplne autonómne. Čiže aj tak blbosť. Celý nápad s autonómnymi autami je pri dnešnej reálnej úrovni cestnej premávky iba sci-fi.