Jensen 541: Vzácné britské GT na videu od Petrolicious

Kupé Jensen 541 debutovalo na londýnském autosalonu v říjnu 1953. Nelze mu upřít mnoho zajímavostí, třeba maska chladiče byla jednou velkou funkční klapkou, kterou ovládal samočinně termostat a otevírala se, či naopak zavírala dle aktuální teploty motoru. Pod celou vzhůru výklopnou přední částí se ukrýval čtyřlitrový šestiválec Austin se třemi karburátory SU o výkonu 99 kW. Britský uzavřený sporťák měl vzadu klasickou tuhou nápravu s půleliptickými listovými pery, přední kola byla ale zavěšena nezávisle, nechyběla zde pahnardská tyč ani moderní vinuté pružiny. Bubnové brzdy měly posilovač, za drátová kola s centrální maticí se muselo připlatit, ale kdo by váhal utrácet libry navíc, když to na nich autům tak neuvěřitelně slušelo?

Lehounká laminátová karoserie, kterou navrhl Eric Neale, měla hliníkové dveře. Zajímavým prvkem bylo i zadní okno, které zasahovalo značnou měrou do boků karoserie. Kabina byla čalouněna luxusní kůží, zadní sedačky s loketní opěrkou se daly sklopit. 541 vážila jen 1220 kg a i přes relativně malý výkon motoru se rozjela na 175 km/h. Velký motor pochopitelně nebyl úsporný, spálil na každých 100 km 14 litrů benzinu. V roce 1956 se za koly objevily kotoučové brzdy od Dunlopu, ty se v další sezóně u typu 541R ještě zvětšily. „Erko“ se také lišilo vyboulenou kapotou a změněnými zadními blatníky, které svým tvarem odpovídaly těm předním. Nová hlava válců vyhnala výkon na 110 kW a ovladatelnosti napomohlo hřebenové řízení. Jensen 541S (1960) dostal konvenční oválnou masku chladiče, nad ní byla ještě jedna mřížka. V útrobách zůstal řadový šestiválec, i když se zkoušely také vidlicové osmiválce. V interiéru se objevily standardní bezpečnostní pásy a samočinná převodovka od Rolls-Royce, ve skutečnosti licenční Hydramatic z vývoje General Motors.

Výroba řady 541 skončila po deseti letech a vzniklo jen 546 aut. Škoda, že jich stylově nepostavili po pět méně, že? Nejvíce bylo původního modelu, celých 226 exemplářů, verze R dosáhla 193 a

naopak nejvzácnější bylo „esko“ se 127 kusy na kontě. Modrý unikát na videu od Petrolicious je z úplně první série, pochází z roku 1954. Nadchne milovníky klasických gétéček, obzvláště těch z Albionu. Hlavně se nejedná o všeobecně známé auto, spíše zapomenuté. Boky možná trochu připomenou slavný Gullwing 300 SL od Mercedesu, ale nezapomeňme, W198 je o rok mladší než 541! Zezadu je to jasný Brit... a možná tady našel hrabě Albrecht von Görtz inspiraci pro BMW 507, kdo ví?

Současný majitel Gianfranco Giovine koupil představovaný kus v Irsku roce 2011 a je pro něj něco jako krásná žena. „Trápil mě ještě dřív, než jsem ho mohl mít,“ řekl. Ano, Ital si svou 541 přivezl ze severu domů. Lancií, alf romeo a fiatů tam přece jezdí dost, proč nemít v garáži něco jiného? Musel si zvyknout na řízení na opačné straně. Ale do výjimečného vozu se zamiloval, vztah je pevný, na celý zbytek života a jensen rozhodně nebude na prodej. Nedivíme se...