Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Kde všude pomáhalo Porsche s vývojem? Škoda Favorit, vysokozdvižné vozíky i Opel Zafira!

Ondřej Pavlůsek
Diskuze (6)
Porsche vyrábí vlastní automobily od konce čtyřicátých let, ale historie slavné značky se začala psát již v roce 1931, když Ferdinand Porsche založil konstrukční kancelář.

Firma Dr. Ing. h.c. F. Porsche Gesellschaft mit beschränkter Haftung, Konstruktion und Beratung für Motoren- und Fahrzeugbau, sídlící na Kronenstrasse ve Stuttgartu, byla do obchodního rejstříku zapsána 25. dubna 1931. Ferdinand Porsche tehdy ve své poradenské a konstrukční kanceláři zaměstnal řadu vynikajících konstruktérů a mezi nimi i svého syna Ferryho, zodpovědného za založení automobilky Porsche.

Před tím, než se Ferdinand Porsche osamostatnil, získal řadu cenných zkušeností v několika důležitých společnostech a automobilkách. První z nich byla elektrotechnická firma Bela Egger & Co a po ní následoval rakouský dvorní dodavatel kočárů C&K Hofwagenfabrik Jakob Lohner, u nějž Porsche úspěšně navrhoval elektromobily a hybridní automobily.

V roce 1906 následoval přestup k Austro Daimler a odtud Porsche v roce 1923 odchází k Daimler Motoren Gesselschaft (dnešní Mercedes-Benz). Posledním zaměstnavatelem Ferdinanda Porsche se stala v letech 1929 až 1931 automobilka Steyr. První prací samostatné konstrukční kanceláře Porsche založené v roce 1931 byl šestiválcový motor pro značku Wanderer.

Mezi nejslavnější projekty kanceláře Porsche z třicátých let patří vývoj monopostů Auto Union typ A, typ B a typ C. Tyto závodní automobily při představení prvního modelu v roce 1934 překvapily svou koncepcí s motorem před zadní nápravou. Jejich pohonné jednotky si rozhodně zasloužily stejnou pozornost jako výkony, které předváděly na trati. Kompresorem přeplňovaný vidlicový šestnáctiválec o objemu 4,35 l v roce 1934 disponoval zprvu výkonem 184 kW (250 k) a jeho šestilitrová verze z roku 1937 se mohla pochlubit výkonem přes 383 kW (520 k).

Dalším slavným a úspěšným projektem konstrukční kanceláře Porsche z třicátých let se stal

automobil, který dnes zná prakticky celý svět jako Volkswagen Brouk. První prototypy lidového vozu ve spolupráci s firmou Zündapp Werke vznikly ještě v roce 1931, ale firma nakonec od vývoje o rok později odstoupila. V roce 1933 se začala rozvíjet spolupráce se značkou NSU, ale i z té sešlo. Nakonec se v roce 1934 z vývoje lidového vozu stala vládní zakázka.

Konstrukční kancelář Porsche pokračovala ve své činnosti i po válce a své služby nabízí i v současnosti. Ve druhé polovině čtyřicátých let konstruktéři pracovali na vývoji monopostu Porsche-Cisitalia s kompresorovým 1,5litrovým plochým dvanáctiválcem o výkonu 265 kW (360 k) uloženým před zadní nápravou a pohonem všech kol. Veřejnosti se představil na autosalonu v Turíně v roce 1949 a následně se ještě pracovalo na jeho dalším vývoji, ale nakonec celý projekt skončil pro finanční potíže italské automobilky Cisitalia.

Další ze zajímavých prací konstrukční kanceláře Porsche byly prototypy pro americkou značku Studebaker, na nichž se začalo pracovat v roce 1952. Tyto sedany byly u severoamerické automobilky vedeny jako Z-87, zatímco německá společnost je uváděla jako typ 542.

Čtyřdveřový vůz se pyšnil moderním řešením podvozku s nezávislým zavěšením všech kol. Pohonnou jednotkou měl být vidlicový šestiválec se vzduchem chlazenými hlavami a vodou chlazenými válci. Toto řešení bylo příliš komplikované a došlo na vývoj dvojice šestiválců, z nichž jeden byl chlazen vzduchem a druhý vodou. Prototypy postavené v Německu se nakonec proměny v sériové modely nedočkaly.

K dalším téměř zapomenutým vozům patří Projekt 597. Tento terénní automobil byl v roce 1954 navržen pro Bundeswehr, ale ve výběrovém řízení jej nakonec porazilo jednodušší DKW Munga, a tak vznikla série pouhých 71 vozidel. Tyto automobily s celkovou délkou 3,6 m byly vybaveny vzduchem chlazenými čtyřválci o objemu 1,5 l nebo 1,6 l uloženými v zádi a pohonem všech kol. První prototyp se zrodil přímo ve Stuttgartu, karoserie pozdějších vozů vyráběl Karmann.

V padesátých a šedesátých letech pracovala konstrukční kancelář Porsche i pro automobilku Volkswagen na vývoji nových modelových řad Typ 3 a Typ 4, resp. Volkswagen 1500/1600 z let 1961 až 1973 a Volkswagen 411/412 z let 1968 až 1974.

Vedle vývoje osobních a závodních automobilů se Porsche v letech 1975 až 1984 věnovalo vývoji systému SAVE (Schnelle Ambulante Vorklinische Erstversorgung), což mělo být vozidlo pro poskytnutí rychlé lékařské pomoci. V rámci tohoto systému bylo mimo jiné možné nástavby s lékařským vybavením sejmout z vozidla a vytvořit z nich například kliniku v místě hromadné nehody, v níž budou zranění ošetřeni a připraveni pro transport do nemocnice.

Podobně zaměřeným projektem jako systém SAVE byl i koncept ORBIT, představující studii speciálního automobilu pro hasičské nasazení, navrženou na objednávku spolkového ministerstva pro výzkum a technologii. Porsche připravilo zajímavý projekt modulárního systému, který bohužel nepřekonal fázi modelů ve zmenšeném měřítku.

VAZ 2103 se začal vyrábět jako druhý samostatný model své značky v roce 1972 a již tehdy volžská automobilka navázala spolupráci s Porsche. Německá konstrukční kancelář pak v roce 1976 připravila rozsáhlou modernizaci tohoto modelu, kterou prezentovala prostřednictvím plně funkčního prototypu VAZ-Porsche 2103 s novými nárazníky i maskou chladiče a kompletně přepracovaným interiérem. VAZ tento projekt odmítl a na trh uvedl svou méně radikální modernizaci v podobě modelu 2106.

Porsche se značkou VAZ spolupracovalo i na vývoji jejího moderního hatchbacku s pohonem předních kol. VAZ 2108, který dostal pro export jméno Lada Samara, vstoupil na domácí trh v roce 1984, ale jeho vývoj byl zahájen již ve druhé polovině let sedmdesátých. Inženýři německé konstrukční kanceláře pomohli s designem i pohonnými jednotkami a podvozkem.

Na počátku osmdesátých let se Porsche podílelo na vývoji převodovek pro vysokozdvižné vozíky značky Linde a následně společnost Porsche Design pracovala i vzhledu těchto pracovních strojů.

Všestrannost konstrukční kanceláře pak odhaluje i ve stejné době vyvíjená dvouspojková převodovka PDK pro Audi Sport Quattro S1, soutěžní speciál slavné skupiny B, který byl uveden v roce 1985. Prostřednictvím převodovky vyvinuté u Porsche byl tehdy na všechna čtyři kola přenášen výkon přeplňovaného 2,1litrového pětiválce. Zen disponoval oficiálně nejprve hodnotou 350 kW (480 k) a později dokonce 390 kW (530 k).

V první polovině osmdesátých let pracovalo Porsche i na vývoji první generace malého španělského hatchbacku SEAT Ibiza, jehož světová premiéra se odehrála na autosalonu v Paříži v roce 1984. Karoserii tohoto vozu navrhlo studio Italdesign, do výroby jej připravila německá karosárna Karmann z Osnabrücku a pohonné ústrojí s převodovkou bylo vyvinuto ve spolupráci s Porsche. Za poplatek 7 marek za každý vůz mohlo být na bloku motoru nápis „System Porsche“.

Konstrukční kancelář Porsche v osmdesátých letech v tehdejším tzv. východním bloku vedle značky VAZ spolupracovala i s mladoboleslavskou automobilkou na vývoji modelu Škoda Favorit. V případě tohoto vozu se němečtí inženýři podíleli na zavěšení motoru a předních kol s ohledem na optimální akustiku a vibrace. Výsledkem byly nejen na dobu vzniku velmi vysoce hodnocené jízdní vlastnosti a ovladatelnost.

S vývojem i výrobou vypomohlo na počátku devadesátých let Porsche automobilce

Mercedes-Benz s modelem 500 E, jehož výstavní premiéra se odehrála na autosalonu v Paříži v roce 1990. Tento na první pohled relativně nenápadný sedan s téměř pětilitrovým osmiválcem o výkonu 240 kW (326 k) představoval nejsportovnějšího zástupce své modelové řady.

Porsche se podílelo na ladění pohonné jednotky i podvozku a úpravách karoserie. Samotná výroba byla poměrně komplikovaným procesem, kdy Mercedes-Benz dodal skelet karoserie do automobilky Porsche, kde jej doplnili o specifické karosářské díly a pak zamířil zpět do lakovny mateřského podniku, aby odtud byl převezen opět k Porsche, kde se odehrála finální montáž vozu. Jeden automobil takto i díky vysokému podílu ruční práce vznikal 18 dní.

Mercedes-Benz 500 E/E 500: Éčko s osmiválcem slaví 25 let

Podobný stylem jako Mercedes-Benz 500 E vzniklo jen o pár let později Audi RS2 Avant. Tento model pomohl automobilce se čtyřmi kruhy ve znaku k vylepšení image, zatímco Porsche díky němu opět využilo své volné výrobní kapacity. Od března 1994 do července 1995 bylo do světa vypuštěno z Rössle Bau 2908 vozů, jiné zdroje uvádějí nižších 2891 exemplářů.

Audi RS2 Avant se od svých krotších příbuzných na první pohled odlišovalo designem svého předního nárazníku, nižší světlou výškou a vnějšími zpětnými zrcátky i koly vypůjčenými od Porsche 911. Pod kapotou se ukrýval pětiválec o objemu 2,2 litru naladěný na 232 kW (315 k), který spolu se šestistupňovou manuální převodovkou a pohonem všech kol uděloval 4,51 m dlouhému kombíku nadprůměrnou dynamiku v podobě akcelerace z 0 na 100 km/h za 4,8 s a maximální rychlosti 262 km/h.

Když v 90. letech Čína usilovně hledala způsob jak uspokojit dramaticky rostoucí poptávku po automobilech a současně maximálně upřednostnit domácí výrobu, vyhlásila mj. výběrové řízení na nový externě vyvinutý lidový automobil, který by pomohl motorizovat místní nenasycený trh.

Vedle dvacítky konstrukcí z celého světa se do soutěže přihlásila i renomovaná konstrukční kancelář Porsche z Weissachu se svým projektem sedanu s kódovým označením C88. V roce 1994 byl představen prototyp čtyřdveřového automobilu s celkovou délkou 4050 mm a hmotností 980 kg, jehož přední kola roztáčel vpředu napříč uložený zážehový čtyřválec o objemu 1,1 litru s výkonem 50 kW (68 k).

Z výroby nakonec sešlo, ale C88 lze považovat za jednoho z předchůdců myšlenky levného auta pro rozvíjející se trhy, kterou později k životu a ekonomické efektivitě přivedl Renault se značkou Dacia.

Na spolupráci při vývoji a výrobě Audi RS2 Avant chtělo Porsche v polovině devadesátých let navázat v podobném stylu upraveným MPV. V roce 1995 vznikl dokonce prototyp pojmenovaný RS1 Varera, jehož základem byl Volkswagen Sharan. Podobně jako v případě kombíku značky Audi i zde došlo na lehké retuše designu v kombinaci se sportovním naladěním podvozku a výkonnou pohonnou jednotkou. Jízdní testy byly údajně úspěšné, ale podle marketingového průzkumu nebyl tehdy trh ještě připraven na takto radikální rodinný van.

Porsche přesto do světa MPV proniklo již během druhé poloviny devadesátých let a to díky spolupráci s automobilkou Opel. Právě pro ni totiž slavná konstrukční kancelář navrhla první generaci modelu Zafira na platformě modelu Astra G. Koncept byl představen na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1997 a sériová výroba se rozběhla v lednu roku 1999. Opel pak byl první odvážným výrobcem, který v Evropě představil sportovně laděné MPV. Stala se jím Zafira OPC, která byla představena na ženevském autosalonu roku 2001 a vedle atraktivního zevnějšku se pyšnila i výkonem 141 kW (192 k), akcelerací z 0 na 100 km/h za 7,6 s a maximální rychlostí 219 km/h.

Konstrukční kancelář Porsche nenabízí své služby pouze výrobcům automobilů, což ostatně dokazují i výše zmíněné vysokozdvižné vozíky Linde a rovněž Harley-Davidson V-Rod, který byl představen v roce 2001 a naboural tradice své značky podobně jako generace 996 u značky Porsche.

Tento model se totiž stal prvním velkosériovým zástupcem své značky, který zamířil na trh s kapalinou chlazeným motorem. Tato pohonná jednotka o objemu 1131 cm3 a výkonu 86 kW (115 k) vycházela z motoru superbiku Harley-Davidson VR-1000 z devadesátých let a Porsche se významně podílelo na jejím vývoji. V souvislosti s jejím vývojem se dokonce na přelomu dvacátého a jednadvacátého století objevily v časopisech více či méně zaručené zprávy o příchodu špičkového silničního motocyklu značky Porsche.

Od svého založení na počátku třicátých let se konstrukční kancelář Porsche podílela na řadě projektů, z nichž zde zmiňujeme vlastně jen zlomek. V případě automobilek lze zmínit například ještě vývoj pohonných jednotek pro značky Daewoo, Yugo či Subaru nebo spolupráci na vývoji modelů Volvo 850 T5-R či Hyundai Coupe v devadesátých letech.

Samostatnou kapitolou jsou kolová i pásová vozidla vyvíjená během třicátých a čtyřicátých let pro armádní využití a stopu této konstrukční kanceláře můžeme najít i v oblasti těžkých nákladních vozidel, kde například pomohla s vývojem kabin vozidel značky Scania nebo v letectví. Za provedení svého interiéru vděčila inženýrům od Porsche například pilotní kabina dopravního letounu Airbus A310 a v osmdesátých letech byl na základem šestiválcem devětsetjedenáctky vyvinut letecký motor PFM 3200, který byl vyroben v sérii čítající okolo 80 jednotek použitých nejčastěji v lehkých jednomotorových turistických strojích jako je například Mooney M20.

Ondřej Pavlůsek
Diskuze (6)
Avatar - beibej
20. 2. 2017 23:03
Obrázek Varrery nemáte?
no vono to s ní bylo trochu jinak. ;-)
20. 2. 2017 17:09
Pár poznámek
Brouk
Ferdinad Porsche se na Hitlerově vládním úkolu malého lidového vozu pro III. říši silně inspiroval v Tatře, kde již měli prototyp V570 (r.1933) vystavený dnes v továrním muzeu. Existují o tom knižně vydané bohaté vzpomínky kopřivnických zaměstnanců s fotografiemi. F.Porsche pak usilovně hledal výrobce. Dědictví koncepce V570 překvapivě zůstává i dnes v 911, kdy už je vlastně přes 50 let funkčně překonané.

VAZ2108 - Samara, Seat - Ibiza
Platformou se zavěšením kol jsou si podobné skoro jak vejce vejci a podoby najdeme i u tehdehších vozů VW.

Škoda - Favorit
Ano, byly zde konzultovány vibrace a hluky, protože tehdy nebyly ve Škodovce s předním pohonem, motorem napříč a McPheronem zkušenosti. Výsledkem bylo nápadité dolní uchycení motoru ke karoserii pomocí táhla s přednastaveným předpětím, které mizelo s tahem (naklápěním) motoru, až se při rovnoměrných cca 90 km/h vynulovalo.
Ale vyjímečné jízdní vlastnosti jsou dílem Škodovky pod vedením Ing.Petra Hrdličky. Vždyť se na nich významě podlílela i zadní kliková náprava s vycizelovaným pasivním přiřizováním.
Dokumentuje to i úvodní fotografie Ibizy v zatáčce, kde Ibiza napadá na přední vnější kolo a má snahu zvedat vnější zadní. To byl i projev v tomto ohledu příbuzného VW Golf. Favorit takové chování neměl - a i proto se umísťoval na prvních místech v různých soutěžích, a to nejen mezi silnějšími vozy, ale i mezi 4-kolkami!

Opel - Zafira
Velkoprostorový (MPV) automobil? Pokud v něm nebylo ve druhé řadě sedadel uprostřed odpovídající místo pro třetího pasažera, pak by se nemělo o MPV vůbec mluvit - navzdory variabilitě interiéru. Pak je to jen "šatník" s příslušnými jízdními nevýhodami, který však pojme stejně, jako o pár decimetrů nižší kombi.
Bohužel se tento nedostatek táhl u Zafir z generaci na generaci a teprve ta poslední ji vyřešila.
20. 2. 2017 11:40
2,5 Duratec
Ještě jsem někde četl že Fordí 2,5 V6 Duratec prý taky rozpracovalo Porsche, velice povedený motor ;-)
Avatar - 3_diamanty
20. 2. 2017 10:14
Re: Kto vypomáhal pri TSi a FSi?
asi nejaky nepovolany skriatok ;-)
Avatar - Auto CZ
20. 2. 2017 09:15
Kto vypomáhal pri TSi a FSi?
:-! :-! :-!