TEST Kia Picanto 1.0 – Velké mezi malými

Kia Picanto už od počátku patřila k mým nejoblíbenějším miniautům, protože dokázala už před lety nabídnout dostatek prostoru a poměrně slušný posaz za volantem i pro vyšší osoby, což se úplně nedá říct ani o některých nejnovějších modelech. Dokáže ale s nimi držet krok i v ostatních oblastech?

kia testy minivozy
 

Modernizované autíčko poznáte na první pohled podle změněné přídě s novými světlomety a maskou chladiče a jak si tak tyhle partie prohlížím a můj pohled sklouzne k ozdobným krytům kol, přemýšlím, kde asi čerpali pro facelift Korejci inspiraci. Ale co, raději změním téma, nebo mi příznivci nejmenované italské značky přijdou vytlouct okna, že tohle auto přece produkty jejich zamilované značky vůbec nepřipomíná. Co se dalších změn týče, určitě nepřehlédnete nový tekipi81 design zadních svítilen. V kabině se nic převratného neudálo. Palubní deska má stále stejný vzhled se středovým panelem natočeným k řidiči, již zmíněný dobrý posaz se také nezměnil, delší sloupek volantu způsobuje, že není třeba sedět nalepený na palubní desce. Volant se dobře drží a sedadla sice postrádají boční vedení, ale jsou příjemně tuhá. Pochválit musím i dobrý tvar řadicí páky pětistupňové manuální převodovky. Takže to, co platilo tehdy, je aktuální i nyní, v Picantu se budou i vyšší řidiči cítit opravdu pohodlně. Na zadních sedadlech není místa na rozdávání, ale i tam se dospělí docela komfortně posadí. Ovšem prostorové zázraky se nekonají a tak to za prostornou kabinu odskákal kufr. 157 l představuje místo tak akorát pro dvě menší sportovní tašky.

kia testy minivozy
 

Litrový benzinový čtyřválec má výkon 46 kW a točivý moment 87 Nm, což rozhodně neuchvátí a stejně tak papírové zrychlení na stovku za 15,8 s není z kategorie snů, ovšem v praxi motůrek spíše překvapí, byť to může být způsobeno i tím, že od něj mnoho neočekáváte. Svezení je překvapivě svižné, motor se i vzdor docela dlouhým převodům ochotně vytáčí a je i poměrně tichý. Se zvyšujícím se zatížením pochopitelně dynamické schopnosti auta klesají, ale celkově v nás zanechal dobrý dojem už proto, že dokáže jezdit bez problémů do šesti litrů. Řazení pětistupňové převodovky je lehké a na poměry dané třídy i poměrně přesné, byť s vůlemi v kulise.

Dobrý dojem v nás zanechalo i komfortní nastavení pérování, které statečně tlumilo přejezdy většiny nerovností včetně dlažebních kostek, nelibě šasi neslo pouze přejezdy krátkých příčných nerovností, jako jsou spáry ve vozovce, retardéry nebo koleje na přejezdech. Tento typ nástrah se projevoval v kabině výraznějšími rázy. Nic ale není zadarmo a tak je komfort na úkor jízdních vlastností. Picanto je prostě auto do města – jeho manévrovatelnost a poloměr otáčení jsou vynikající, ale v zatáčkách je výrazně nedotáčivé, nerovnosti dokáží vůz s krátkým rozvorem pěkně rozhodit a sundání nohy v zatáčce nezřídka způsobí přetáčivé choutky zádě. Potenciální krizovou situaci ale dává najevo s dostatečným předstihem, rozhodně tedy není záludné. Řízení je lehké, kolem přímého směru necitlivé a je v něm hodně cítit práce posilovače, ale tohle auto si žádné sportovní ambice nedělá. Brzdy mají příjemný nástup, ale při intenzivní deceleraci má vůz tendenci se rozvlnit.

kia testy minivozy
 

Jak si tedy stojí omlazené Picanto na současném trhu? Podle mého názoru stále patří do té lepší poloviny současné nabídky. Ne, že by šlo o tak vynikající vůz, ale kategorie miniaut je plná kompromisů a malá Kia jimi docela schopně proplouvá.