10 let bodového systému: Sami je nechceme, ale jiným přejeme žalář!

S prvním prázdninovým dnem uplyne deset let od chvíle, kdy začal platit bodový systém v České republice. Dnes ho má v Evropě v různých podobách už třiadvacet zemí a řidiče obvykle rozděluje na dvě poloviny, z nichž žádná ho vyloženě nemiluje – první body nenávidí, ti druzí respektují jako fakt vynucený okolnostmi rostoucího počtu smrtelných nehod.

Ani u nás nebyly začátky snadné. Nejprve se totiž zdálo, že je vliv bodového systému na nehodovost v ČR nulový – rok po jeho zavedení narostl počet mrtvých z 956 za dvanáct měsíců na 1123. Teprve v sezoně 2007/2008 asi zafungoval a od té doby si statistici mnuli ruce nad klesající křivkou. Nutno uznat, že se na tom nepochybně podílejí i stále bezpečnější auta a hustší síť dálnic coby nejbezpečnějších vozovek.

Ovšem pokles se zastavil před třemi lety a od té doby zase počet obětí provozu stoupá na finálních 660 za loňský rok (přestože prvních pět měsíců letošního roku je zatím nejoptimističtější od roku 1980!).

Funguje vůbec?

„Za deset let existence bodového systému ale ve skutečnosti neexistuje jednoznačný důkaz o tom, jestli bodový systém skutečně funguje a zda preventivně působí na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,“ myslí si Oldřich Vaníček, prezident Ústředního automotoklubu ČR, s tím, že největší četnost bodových postihů, tedy za marginální překročení rychlosti, telefonování nebo nepřipoutání, má minimální vliv na bezpečnost silničního provozu. „Jde spíše o trest pro řidiče, bez ohrožení zájmu společnosti,“ dodává Vaníček.

Občas lze zaslechnout, že závažnost nehod opět stoupá, protože si řidiči na bodovou hrozbu zvykli, a je tedy ne účinná – přestože se už v ČR rozdalo 15 milionů „trestňáků“. Proto ministerstvo dopravy hovoří o velké revizi bodového systému se zaměřením na ty nejzávažnější přestupky oplácené lidským zdravím, či dokonce životy.

Letos už nejspíš novela platit nezačne. Ale i pokud se do finálního znění dostane byť jen polovina návrhů, půjde o další silniční revoluci stejně jako před deseti lety.

Půl milionu bodovaných

Od začátku systému 1. 7. 2006 už se vybodovalo na 70.000 řidičů, k dnešnímu dni má stále plný počet dvanácti na kontě 40.000 z nich. S body už má zkušenost přes půl milionu šoférů, kteří je dostali aspoň jednou v minulosti, a podle statistik má aktuálně na svém kontě aspoň jeden bod každý dvanáctý držitel řidičského oprávnění. Je asi zbytečné vysvětlovat, že každý, kdo má průkazku, ji nevyužívá. V praxi je tak procento obodovaných reálných účastníků provozu vyšší.

ceskytrh svetmotoru

Ministr dopravy Dan Ťok se netají svým záměrem zatočit s piráty silnic při příležitosti završené dekády bodového systému. Za nejzávažnější porušení předpisů chce udělovat ve správním řízení až 75.000 Kč – takové proklamace působí úderně, ačkoliv vlastně s body nesouvisejí. „Rozhodně není cílem řidiče šikanovat za drobné přestupky. Nechceme vytvářet atmosféru strachu pro běžné slušné řidiče, kteří se občas mírně zapomenou. Jde nám o to, postihnout ty, co vědomě páchají přestupky toho nejtěžšího kalibru,“ říká ministr na svůj plán zavést systém dvakrát a dost. Při opakovaném spáchání závažných přestupků chce okamžitě odebírat řidičáky.

Kde je prevence?

Velké revizi neunikne ani bodová tabulka. Ministerstvo dopravy chystá její zjednodušení na pouhé tři skupiny po dvou, čtyřech a šesti bodech. Za nejméně závažné přestupky dostane řidič dva a v jednom roce to může ještě pětkrát opakovat do plných dvanácti. V případě závažnějších přestupků dostane čtyři body, což může zopakovat ještě dvakrát. Zato u šestibodových v jednom roce získá už jen jedinou šanci spáchat totéž a bude chodit pěšky. „Nechat lidi systémem dvakrát či třikrát a dost za prkotiny vybodovat, to nikdy respekt neudělá. Jen bude více lidí trestáno za maření výkonu úředního rozhodnutí,“ myslí si advokát a předseda Asociace autoškol ČR Ondřej Horázný.

Ukazuje tak na často vytýkaný rozpor bodového systému – z principu má totiž vychovávat, ale místo toho jde podle mnohých jen o další represi souběžně s finanční sankcí. Poprvé na to zareagovala technická novela před osmi lety, která od května 2008 umožnila odpočet bodů za dobrovolné absolvování doškolovacího kurzu na cvičišti. Dosud toho využilo přes 20.000 potrestaných šoférů. A prevence? Pro řidiče kurz znamená „oběť“ čtyř tisíc korun a den volna, zato se naučí lépe zvládat své auto.

Jenže podle dopravních odborníků je to málo. Takže jako další stupeň k prevenci požadují (stejně jako motoristická veřejnost) okamžité informování

o získaných bodech – policisté o tom totiž nehovoří, a tak šofér neví, kolik mu ještě do dvanácti zbývá. „Stačí jedna věta do zákona, která podle mě způsobí vysokou respektovanost bodového systému. Dnes nikdo nic neví, policie mlží a mnohdy lže. Takže systém logicky neplní ten účel, aby si řidič dal příště pozor,“ říká advokát Horázný. Ministr dopravy Ťok už slíbil, že s tím v novele počítá. Ostatně už Nejvyšší soud se vyslovil v konkrétním případu motoristy se zadrženým oprávněním, že pokud o bodech neví, tak neplatí…

Vězení pro piráty!

Ministerstvo dopravy se letos na jaře nečekaně obrátilo na veřejnost a vyzvalo ji k zasílání návrhů. Podle mnohých proto, aby se o bodech hovořilo hlasitěji než o zpackaném tendru na výběr mýta, stavbu dálnic a závalu na D8. Od poloviny dubna do konce května se tak mohli lidé svěřovat s podněty k bodovému systému na speciální mail. Dorazilo 922 zpráv.

Chtěli jsme do připomínek nahlédnout, ale ministerstvo se dušuje, že nesmí zprávy od občanů zveřejnit. Pustilo jen tolik, že se v nich často objevil požadavek trestat agresivní jízdu, řízení pod vlivem alkoholu a drog nebo vjíždění na železniční přejezd přes zákaz. Řidičům prý také vadí nedodržování bezpečné vzdálenosti reprezentované „lepením na zadek“.

ceskytrh svetmotoru

Nastal tak zajímavý paradox – lidé nesouhlasí s řadou bodových sankcí a chtějí jejich zmírnění, ale současně hlasitě vyžadují tvrdší postihy pro ty druhé, kteří často porušují předpisy. „Veřejnost navrhovala pro piráty silnic doživotní odebrání řidičského průkazu, zabavení vozidla, penalizaci formou přidělení hodin všeobecně prospěšných prací nebo vězení,“ přibližuje Tomáš Neřold z ministerstva dopravy a dodává, že od občanů padl například návrh, aby vybrané pokuty vůbec nešly státu či obcím, ale na charitu nebo důchodcům. Zazněla také připomínka, že bodový systém je nastaven moc přísně, protože se dá nehorázně rychle vybodovat za jedinou rychlou jízdu Prahou…

Bohatí ať platí víc!

Bestsellerem mezi návrhy je požadavek na určování výše pokuty podle výdělku motoristy. Ministerstvo je proti tomu. V praxi by to při každém řešení přestupku znamenalo komplikovanou administrativu při prověřování majetku řidiče. A jak z resortu zaznívá, také „vyvolávalo otázky týkající se ochrany osobních údajů“. Kromě toho se návrh vlastně vůbec netýká samotného bodového systému. „Je třeba od sebe oddělit správní trestání a bodový systém. Správní trestání trestá řidiče za jejich jednotlivé přestupky a bodový systém má dlouhodobě sledovat jejich chování. Bodový systém byl zaveden proto, že působí hrozbou ztráty řidičského oprávnění na všechny řidiče stejně, bez ohledu na to, jak jsou bohatí či chudí a co pro ně znamená pokuta,“ říká advokát Ondřej Horázný.

Desítky dalších připomínek zasílali motoristé také na ministerský facebook, kde jsou veřejně přístupné. A mnohé z nich stojí za zamyšlení. „Zvyšování pokut nemá smysl, protože je stát neumí vymáhat. Dokud nebude trestným činem neplacení správních pokut, tak se nic nezmění, tady se musí začít,“ radí facebookový přispěvatel Pepa Meze. František Los zase považuje za buzeraci nutnost měnit lékárničky po určité době, pokud jsou obvazy a náplasti v neporušeném originálním obalu. „Zažil jsem mnoho školení první pomoci a každý lékař, který někdy v terénu zachraňoval životy, vám řekne, že zastavit tepenné nebo masivní krvácení ze žíly musíte udělat bez ohledu na riziko infikování raněného. To však úředníci, kteří si

hrají na doktory, nevědí.“ Další z přispěvatelů navrhuje omezit výkon pro čerstvé držitele oprávnění na auta jen do 50 kW, podobně jako to platí pro řidičák na motorku.

Práce s mladými

Jednou ze součástí bodového systému by měla být i výchova mladých řidičů, kteří jsou častými viníky nehod s vážnými následky. Jenže na to se zatím zapomnělo. Řešit to má až připravovaná novela. Ale dopravní odborníci se zase chytají za hlavu – místo systematického vzdělávání se má výchova „rybízků“ ošetřit pouhým snížením bodové hranice z dvanácti bodů na šest po první dva roky od vydání průkazu. Neřeší se tak, že stačí jen dva roky nejezdit, což je pro mladé bez vlastního auta časté a rozhodně jim to víc zkušeností za volantem nepřinese. „Myslím, že není v současnosti

důležité pilovat vybodovávací alternativy vůči novým řidičům s cílem trestat je za porušení pravidel zdvojnásobením bodového trestu, nebo je do jejich

řidičských začátků obdařit pouze polovinou jejich vstupní bodové výbavy. Z pouhé represe je nutné zásadně změnit směr a přenést naše úsilí do oblasti prevence,“ říká prezident Ústředního automotoklubu ČR Oldřich Vaníček a doplňuje ho i specialista na dopravní právo Pavel Bušta. „Při současném, nevyváženém bodovém systému záznam šesti bodů lze utrpět velmi snadno i za bagatelní jednání s důsledkem, že to, co se řidič naučil, lehce pozbude během následujícího roku, kdy nebude smět řídit motorové vozidlo. Řešením je řádná výuka a výcvik k získání řidičského oprávnění a odpovídající objektivní zkouška z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel,“ končí Bušta. Ukazuje to každopádně na řadu oblastí,

které se musejí při příležitosti desátého výročí bodového systému ještě podrobit revizi. Dřív než napřesrok tak žádné změny nečekáme.

ceskytrh svetmotoru

Silniční šrapnel

Pro české řidiče zvyklé z minulosti třeba na štípací kolonky v řidičáku byl start bodového systému před deseti lety radikální změnou. Už proto, že současně zmizela možnost řešení přestupku domluvou.

První dny to opravdu vypadalo, jako by všichni zatáhli za ruční brzdu – každý sledoval bedlivě tachometr a někteří brali sázky, kdy se vybodují. Už za drobné překročení rychlosti platila citelná bloková pokuta a body – mimochodem i po deseti letech si pořád část motoristů v ČR myslí mylně, že se jim s každým přestupkem odečítají místo přičítání až do dvanáctibodové hranice pro zákaz řízení.

Nakonec se ukázalo, že to není tak horké. Dokonce ani s povinnou minimální finanční sazbou za přestupky – jinak slušný řidič se dokázal s policisty dohodnout na sazbě za jiný přestupek bez bodů.

Přes pár drobných korekcí přinesla zásadní změnu už velká revize bodového systému v roce 2011. Po pěti letech fungování se ukázalo, že je nutné

vrátit do hry řešení přestupku domluvou. I v bodové tabulce se hýbalo s dotacemi. Zmizel třeba záznam do karty řidiče za nedovolené použití vyhrazeného jízdního pruhu. A nedovolené telefonování při řízení už není hodnoceno třemi body, ale mírněji jen za dva. Zato u nepoutání nastal přesný opak. Poslanci naštěstí kývli na zmírnění v nelogických případech – až do té doby totiž hrozilo po bodu i za neoprávněné užití dálnice nebo nerozsvícená světla. To už je dnes minulost. Revize ale byla pořád jenom kosmetická. To, co se chystá na ministerstvu nyní, bude doslova „šrapnel“. Necháme se překvapit.

Co chce ministerstvo zavést

Informování řidičů o bodech prostřednictvím SMS či mailu

MD: „Řidič, který by chtěl dostávat informace o udělených bodech, by si na úřadě požádal o zasílání zpráv. Prokázal by svou totožnost a uvedl číslo či e-mail, na který chce informace dostávat. Pak by bez další administrativy dostával automaticky informaci o každé změně bodového konta. Dnes může informace o stavu bodového konta získat na Czechpointu, osobně nebo přes datovou schránku.“

Přísnější kontrola řidičů, kteří přišli kvůli alkoholu či drogám o řidičské oprávnění

MD: „U řidičů, kteří dostali zákaz činnosti za řízení pod vlivem alkoholu, drog či kvůli odmítnutí zkoušky na tyto látky, by podmínkou pro znovuzískání řidičského oprávnění byl lékařský posudek specialisty na závislosti, který by ověřil, že řidič není na alkoholu či návykových látkách závislý. Dnes je podmínkou pro vrácení zdravotní posudek od praktického lékaře, nikoliv speciální vyšetření u odborníka na závislosti.“

Snížení horní sazby ve správním řízení u méně závažných přestupků

MD: „V návrhu už jsme snížili horní hranici blokové pokuty u méně závažných přestupků, jako je zapomenutí dokladů, z 2000 Kč na 1500 Kč, ve správním řízení ale byla úřadům udělena možnost vyměřit pokutu s horní hranicí 5000 Kč proti dnešním 2500 Kč. Zvážíme, zda toto pásmo zachováme, nebo snížíme horní hranici.“

Zmírnění postihu za nehodu s lehkým ublížením na zdraví, kde se nejedná o trestný čin

MD: „Původní návrh počítal u těchto přestupků s tím, že může být udělen zákaz činnosti na 18 měsíců až tři roky, nově upravíme na šest až 18 měsíců, snížení se týká i horní hranice pokuty.“

Jak se s body měnili ministři?

Během deseti let od zavedení bodového systému máme v České republice už 11. ministra. A přitom platí, že co hlava resortu, to jiná vize. Zásadně se měnily už charaktery ministrů – zatímco první Milan Šimonovský nechtěl zmírňovat bodový systém ani o chlup, hned jeho nástupce Aleš Řebíček

se změnám nebránil. Jen si stál tvrdě za tím, že diskuse kolem tolerance alkoholu je zcela vadná. „Nemusí nás ani moc zajímat, jak je to s tolerancí alkoholu v zahraničí. My jej tady prostě nechceme,“ hřímal. Následovník Petr Bendl si naklonil motoristickou veřejnost, protože sám jezdil v rychlém porschi, než ho prodal. Prý, protože byl jeho provoz moc drahý. Vít Bárta okouzlil se svými Věcmi veřejnými široké masy, místo odsouzení mu naopak body za sympatie přinesla ztráta řidičáku za neoriginální značku na jeho maserati. A takový Antonín Prachař se zase rád projel na jednom

ze svých motocyklů. Aktuální hlava resortu Dan Ťok slibuje veliké změny. Jak dlouho vydrží?

Rozhovor s šéfem dopravních policistů Tomášem Lerchem: Policisté budou více vidět!

Ředitel služby dopravní policie Tomáš Lerch (40) má za sebou tři roky v křesle. Předtím pracoval jako dopravní inženýr nebo šéf obvodního oddělení v Mělníku. S praxí ze silnic má tedy bohaté zkušenosti. Ptali jsme se ho, s čím mohou motoristé v dohledné době počítat.

Policie chce řešit víc přestupků blokově na silnici, aby tím ulevila úředníkům. Neznamená to ale nárůst agendy pro policii?

Blokové řízení bylo a nadále zůstává prioritou dopravní policie s ohledem na možné způsoby řešení protiprávních jednání řidičů. Tento způsob se nám jeví jako nejefektivnější po stránce vymahatelnosti práva i po ekonomické stránce. Policie ČR není v oblasti dopravních přestupků správním orgánem, a tedy blokové řízení je pro nás naprosto přirozený způsob řešení přestupků.

Jakým způsobem jsou policisté v ČR schopni odhalit a postihnout agresivní jízdu?

K odhalování a dokumentaci agresivní jízdy využíváme nejmodernější dostupnou techniku. V této oblasti se osvědčují vozidla v civilním provedení, která jsou vybavena dokumentační technikou a dalším specializovaným zařízením.

A funguje to?

Případy agresivních řidičů jsou zpravidla dále medializovány a takovíto řidiči často přestávají být pouze anonymními piráty silnic. I to přispívá k tomu, že to nejagresivnější chování na našich silnicích je spíše selhání jednotlivců než nějaký globální jev.

Kdo je tedy okolí nejnebezpečnější?

Nejnebezpečnější je z našeho pohledu nepozorný řidič, kterých je, bohužel, mnohem více.

Chystají se nějaké změny v kontrole dodržování bezpečné vzdálenosti?

Legislativní změny jsou v gesci Ministerstva dopravy ČR, nám nepřísluší je komentovat.

Proč to nikdo nepokutuje?

Nedodržení bezpečné vzdálenosti se zpravidla projeví při dopravní nehodě. Není však dosud nikde taxativně stanoveno, která konkrétní vzdálenost je a není bezpečná. Zákonné definování bezpečné vzdálenosti je ze strany Policie ČR dlouhodobě podporováno. V současné době doporučujeme správcům komunikací využívat v rizikových místech dopravní značení informující řidiče o bezpečném odstupu mezi jedoucími vozidly.

Policisté mohou opět zabavovat technické průkazy. Proč dosud nevyužívali více možnosti poslat vozidlo na stanici STK do vzdálenosti osmi kilometrů?

Toto oprávnění je využíváno zejména v případech, kdy má policista důvodné podezření na vážnou nebo nebezpečnou závadu na vozidle a není ji schopen na místě kontroly prokázat. Musí však být splněna podmínka vzdálenosti STK, tedy osmi kilometrů včetně cesty zpět do místa kontroly, což ne vždy je. Většinu vážných či nebezpečných závad jsou policisté schopni identifikovat standardní základní kontrolou technického stavu vozidla.

Jaký je váš názor na senátorský návrh povolit u cyklistů limit alkoholu 0,8 promile?

Zásadně nekomentujeme jakékoliv legislativní návrhy.

Jsou podnapilí cyklisté problémem v provozu?

Pravdou je, že zhruba třetina cyklistů, kteří zaviní dopravní nehodu, je pod vlivem alkoholu.

V jednom rozhovoru jste uvedl, že řidiči na dálnici kvůli policejním passatům a superbům zvolnili. My ten dojem nemáme, protože je v praxi často nepotkáváme.

Vždy, když do služby přebíráme novou techniku, včetně té určené pro takzvaný skrytý dohled nad bezpečností silničního provozu, s tím seznamujeme veřejnost. Samotné vědomí, že vozidla nejsou na první pohled snadno identifikovatelná, působí na řadu řidičů preventivně.

Je vozů dostatečný počet?

Počet těchto vozidel je vzhledem k délce a hustotě dálniční sítě dostatečný.

Jak se osvědčily rychlé octavie na skrytý dohled mimo dálnice?

Těchto octavií jsme do služby předali 85. Na každém dopravním inspektorátu máme takové vozidlo a řidiči se s nimi mohou potkat prakticky na jakékoliv komunikaci. Došlo tak k obměně techniky, jejíž stáří se v některých případech pohybovalo okolo dvaceti let.

Plánuje policie další rozšíření skrytého dohledu?

Rozšiřování skrytého dohledu více neplánujeme, naopak v tomto roce se zaměřujeme i na to, aby policisté byli na dopravně vytížených komunikacích

co nejvíce viditelní, a přispěli tak ke zklidnění provozu.

Tři otázky k…

… podstavu u dopravní policie

Otázka náboru nových policistů jde napříč službami, nejde jen o dopravní policii. V tuto chvíli probíhá nábor nováčků prakticky u celé Policie ČR.

… vizi, že do roku 2020 nezemře v ČR víc než jediný člověk denně

Tento cíl chápeme jako splnitelný, nicméně je to otázka celé řady různých oblastí, prevence, výchovy mladých řidičů, práce s řidiči současnými, bezpečného dopravního prostoru. Policie ČR a její činnost jsou pouze jedním z faktorů, který se na bezpečnosti silničního provozu spolupodílí.

… stavu dopravního značení v ČR

Policejní dopravní inženýři jen v loňském roce předali příslušným správcům komunikací více než jedenáct tisíc podnětů, které se týkaly dopravního značení. Osobně se při svých cestách také setkávám s nedokonalostmi v této oblasti, myslím ale, že se situaci pomalu daří zlepšovat.

Rozhovor s ministrem dopravy Danem Ťokem: Nikdo vás nenutí dělat přestupky!

Aktuální šéf ministerstva dopravy se netají plány na zvýšení pokut. Chce trestat hlavně notorické piráty silnic.

Na ministerstvo dorazila bezmála tisícovka námětů od občanů k bodovému systému. Kolik z nich se dostalo až k vám osobně?

E-mailovou adresu jsem nechal zřídit právě proto, že mě osobně připomínky občanů k našemu návrhu bodového systému zajímají. Připomínky občanů jsem si pročetl, často se občané obracejí na mě přímo – například při návštěvách krajů, ale i e-mailem či telefonicky.

Budete na některé odpovídat?

V rámci svých možností se snažím i těmto lidem odpovídat a jejich názory si rád vyslechnu.

Motoristé požadují řešení agresivity na silnicích. Co resort dopravy udělá?

Celý návrh na změnu bodového systému vznikl právě i proto, že si na ministerstvu dopravy uvědomujeme, že bodový systém po deseti letech fungování již nemá tak silný preventivní účinek jako na začátku. Chceme postihovat „piráty silnic“, a naopak nešikanovat slušné řidiče za bagatelní přestupky.

Jak konkrétně?

Navrhujeme tři pásma bodů. Pokud tedy řidič spáchá v jednom roce dvakrát za sebou závažný přestupek, ohodnocený šesti body, vyboduje se a přijde o řidičský průkaz.

V návrzích se často opakuje požadavek na okamžité informace o změně bodového konta, které se chystá MDČR vyslyšet. Proč to nešlo doposud?

Tato problematika mě osobně také trápila, proto jsem rád, že jsme se nakonec shodli na tom, že uděláme vše proto, aby mohl každý řidič, který projeví zájem, získat aktuální informace o svém bodovém kontě automaticky.

Jak to bude vypadat v praxi?

Bude pouze potřeba, aby každý řidič nahlásil na úřadě svou e-mailovou adresu či mobil, kam mu bude Centrální registr řidičů posílat automaticky informaci při každé změně na jeho bodovém kontě.

Opakovaně jste se vyslovil, že nechystáte drakonické zvyšování pokut. Znamená to, že vám přijde sankce pětasedmdesáti tisíc korun jako

přiměřená?

Je to horní hranice pokuty udělené ve správním řízení za velmi vážné přestupky. Neznamená to, že je to automaticky udělovaná pokuta, ale ve správním řízení hodnotu pokuty vždy ovlivňuje více faktorů, jako jsou například okolnosti spáchání přestupku. Nikdo vás navíc přece nenutí přestupky dělat.

Kdo tedy tak vysoké pokuty dostane?

O pokutě až pětasedmdesáti tisíc korun mluvíme opravdu v případech pirátů silnic, které chceme lépe a přísněji postihovat. Navíc, málokdo ví, že již

v současné podobě bodového systému jsou přestupky, za které může být udělena pokuta až 50 tisíc Kč.

Dopravní odborníci vám vytýkají neřešení nehodovosti začínajících řidičů. Návrhy počítají místo systematického vzdělávání pouze se snížením bodové hranice z 12 na šest bodů po dobu několika let. Proč?

Není pravda, že by se ministerstvo dopravy nezaměřovalo na začínající řidiče. Nejen na ně, ale na všechny rizikové řidiče se zaměřuje projekt Repado, který sleduje snižování recidivy u pachatelů trestných činů a přestupků v dopravě a prošel v letech 2010-2015 pilotním testováním.

K čemu to bylo dobré?

Testování jednoznačně potvrdilo, že s řidiči, kteří se v provozu neosvědčí, je nutné pracovat a hledat důvod, proč daný řidič o řidičský průkaz přišel.

Z výsledků projektu je zřejmé, že při práci s těmito řidiči dochází ke snížení recidivy tak, že neopakují stejné přestupky. Tento projekt tedy chceme

zavést do praxe v rámci novely zákona o silničním provozu, který bude procházet komplexní novelizací.

Kdo se k novele vyjadřuje?

Na ministerstvu dopravy se pravidelně schází speciální pracovní skupina. Jejími členy jsou zástupci legislativy MD, Besipu, dopravní policie, dopravních psychologů a podobně, jež na návrhu rehabilitačních programů věnovaných všem zmiňovaným skupinám řidičů pracuje.