Morocco Desert Challenge: Jak tohle mohla česká posádka přežít...
Pouhých dvě stě metrů před cílem první etapy jejich speciál Ford Ranger Dakar, který byl aktuálně nejrychlejším strojem na trati, nečekaně vletěl v maximální rychlosti do neoznačené díry a několikrát se přetočil přes střechu. Jako zázrakem Tomáš s Davidem neutrpěli žádná vážná zranění. Vůz byl ovšem téměř celý zdemolován.
Přípravy na soutěž proběhly na výbornou. Tomáš Ouředníček s Davidem Křípalem odjížděli pozitivně naladěni. Ford Ranger Dakar i asistenční kamion Ford F-750 prošly pečlivou přípravou, aby závodní trasu dlouhou 2500 kilometrů zvládly bez problémů. Poprvé v životě jako vítěz předchozího ročníku startoval s prestižním číslem 301.
Bohužel tato pohádka měla rychlý konec. Na konci první etapy měli Tomáš s Davidem těžkou nehodu. Jejich speciál se přetočil devětkrát přes střechu. Pokud by existovala Guinessova kniha rallyeových nehod, tak by tato figurovala na přední straně. Auto bylo zdevastované a odlétnuvší díly se nacházely až 130 metrů daleko. Diváci byli zděšeni, ale k jejich velké úlevě se oba borci dostali ven z kokpitu sami. Sice otřeseni, ale v pořádku. Za to vděčí především bezpečnostním prvkům, jako je helma, šestibodové pásy a systém HANS, protiotřesová páteřní podložka, ale v neposlední řadě také mimořádně pevnému ochrannému rámu speciálu Ford Ranger Dakar.
„Na začátku bylo všechno v nejlepším pořádku. Povedl se nám fantastický start a etapa byla nádherná. Trať připomínala trasu pro rallyeové speciály WRC, lehce kluzká, poté pár průjezdů řeky, ale všechno nám klapalo. Auto jelo ukázkově, nastavení fungovalo výborně. V jedné části byla velice náročná navigace, ale David odvedl bezchybnou práci. Posledních dvacet kilometrů vedlo po pláži, kde se dá jet na plný plyn. Dosáhli jsme maximální rychlosti i přes 180 km/h.
Předjeli mnoho aut a vidět už byly cílové vlajky, když jsme v plné rychlosti skočili do protibřehu velké díry. Do posledního momentu nebyla vůbec vidět. Podle palubní kamery jsme se přetočili devětkrát, než se auto zastavilo na levém boku. Naštěstí Ford Ranger vydržel takový nápor a zachránil nás, jako zázrakem nebyl vnitřní ochranný rám ani poničený. Díky tomu, že jsme byli téměř v cíli, organizátoři byli v mžiku u nás a sportovní ředitel Jean-Claude Kaket nás neprodleně odvedl k lékaři na zevrubnou prohlídku.
Díra nebyla v roadbooku označená, nebyla to ani jezdecká ani navigační chyba. Bohužel i takové věci se na dálkových rallye stávají. Kdokoliv jiný by přijel první, čelil by asi stejnému problému. Do okamžiku nehody bylo skvělé tempo, s autem i navigací jsem byl nadmíru spokojený. Teď se ale musíme dívat dopředu. Hlavně, že jsme přežili. I kdyby toto byl můj poslední závod, byl krásný," řekl Tomáš Ouředníček.
A co k celé situaci dodal navigátor David Křípal? „Po Dakaru a technických problémech jsem se opravdu těšil, že si s Tomem v Maroku zlepšíme náladu. Etapa byla perfektní, přátelská atmosféra, takřka dokonalé tempo a byli jsme opravdu šťastní, že jde všechno hladce. Podle mého názoru to byla jedna z nejkrásnějších etap, které mám za sebou. Za to, co se stalo dvě stě metrů před cílem, nemůže ani jeden z nás. Jsem moc rád, že jsme z auta vylezli živí! Teď se s Tomem dáme dohromady a doufám, že budeme v závodění pokračovat.“