Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Největší automobilové průšvihy podle Auto.cz: Propadáky na kolech

Aleš Dragoun
Diskuze (71)
Ne každý automobil má na růžích ustláno. Někdy se nepovede odvážná technika, jindy jej zákazníci nepřijmou kvůli designu...


Úvod


Za 130 let vývoje moderního automobilu se spalovacím motorem se toho událo mnoho. Parovozy, které byly v určitých ohledech v závěru 19. století modernější, pomiňme, ty jejich konstruktéři stavěli většinou po jednotlivých kusech, výjimek bylo jen pár. O sériové produkci a promyšleném marketingu se dá mluvit až s příchodem století dvacátého (Oldsmobile a Ford). Ale ne vždy dopadlo vše podle představ inženýrů, konstruktérů, manažerů a obchodníků.

Někdy se auto neprosadilo kvůli příliš odvážnému designu, jindy kvůli nespolehlivosti jinak pokrokové techniky i konstrukce, jeho příchod byl špatně načasován, přišlo příliš brzy a naopak. Jindy zasáhly i vnější faktory, dokonce válečné konflikty, případně politika jako taková. Případně vyjíždělo ve statisícových sériích a přesto by se dalo zařadit bez problémů mezi průšvihy. Pojďme se podívat na desítku z nich.

Citroën C3 Pluriel


Citroën C3 Pluriel

V první generaci C3 všichni viděli nástupce kachny 2CV, i když se proti tomu Citroën ohrazoval. Tvary sériové verze byly ale velmi podobné, na roztomilý koncept z roku 1998 už se pomalu zapomnělo. Na stejném základě vznikl Pluriel. Legendu připomínal ještě více, byť mu ubyl jeden pár dveří. Měl výhradně shrnovací plátěný horní díl střechy jako osobní kachny. Francouzská automobilka velebila jeho univerzálnost, protože jste z něj mohli mít hatchback, polokabriolet, nebo klasický kabriolet s bezrámovými okénky bez středních sloupků a... ehm, bez střechy. Zcela! Až k čelnímu sklu se totiž dala odmontovat. Jenomže jste ji pak museli nechat doma v garáži, což bylo nemilé, pokud se zkazilo počasí a začalo pršet. Navíc se nepodařilo vyztužit karoserii tak dobře, aby nevrzala a nekroutila se, a to i tehdy, když jste jeli s uzavřeným vozem. Dovnitř beztak zatékalo a foukalo, což majitelé 2CV také důvěrně znají. Limitovaná edice Charleston (2008) se také ohlížela do minulosti. Pluriel prostě nefungoval v žádné podobě a ještě byl neuvěřitelně nepraktický.


Chrysler PT Cruiser Cabrio


Chrysler PT Cruiser Cabrio

Chrysler PT Cruiser je báječné auto. Dobře se do něj nastupuje, je v něm celkem dost místa, má velký kufr a variabilitou se řadí mezi MPV. Závodník to není. Pro milovníka veteránů představuje prakticky jedinou volbu, když si ke svému předválečnému, nebo případně těsně poválečnému miláčkovi chce pořídit něco vizuálně podobného na běžné denní ježdění. Facelift v roce 2005 trochu z retra ubral, což bylo spíš na škodu, obzvláště ledvinovitá přední světla se nepovedla. Diesel 2.2 CRD je docela úsporný, ale spíš než za tabulkových 7 litrů nafty jezdí za osm. Když mu šlápnete na krk, tak i za deset. Největším průšvihem ameriky, která se vyráběla přes dekádu, je ale kabriolet. Vysoká karoserie musela být po odstranění střechy a zadních dveří dále vyztužena a zpevněna, dokonce i dávno nemoderním ochranným obloukem. Ale moc jí to nepomohlo, kroutila se neskutečně. U nás se kabriolet prodával krátce, osobně jsem za poslední tři roky narazil v provozu jen na dva s německými značkami.


Edsel


Edsel

Ford E-Car měl představovat vůz americké třídy full-size za relativně málo peněz. Nakonec se z něj stal Edsel. V rámci koncernu s modrým oválem byl vyčleněn jako samostatná značka, cenově pod Mercury a Lincolny. Jméno nesl po zemřelém synovi Henryho Forda. Automobilka novou značku uvedla masivní reklamní kampaní, jenže ta se ukázala jako zbytečně vyhozené peníze. Auta byla zastaralá a poptávka po nich mizivá, přišla příliš pozdě. Střední vysoká a úzká část přední masky připomínala puritánským Američanům ženské intimní partie, což je pobuřovalo. Edsely se vyráběly pouze dva roky: od září 1957 do listopadu 1959, kvalita montáže navíc nebyla bůhvíjaká. Měly sice standardně slušnou výbavu: posilovač řízení, klimatizaci a samočinné ladění stanic rádia, ale to bylo vše. Poslední modely sice ztratily už jednou modifikovanou kontroverzní příď ve prospěch skutečně klasické, ale ani to značku nezachránilo, Ford ji zrušil. Prodělal na ní 350 milionů dolarů a vyrobil jen necelých 111 tisíc vozů, což je na americké poměry opravdu málo.


Ford Scorpio


Ford Scorpio

Ford nahradil první generaci skvělého Scorpia (třeba v Británii mu zůstal název Granada) v Paříži 1994. Někdy bývá pokládána za pouhý facelift, což rozhodně není pravda, protože minimálně šlo o výraznou modernizaci. Techniku sice převzal z posledních verzí předchůdce a podvozek též, jen rozvor se natáhl o necelý centimetr, ale interiér i vzhled přídě a zádě u sedanů byly radikálně pozměněny. Právě design exteriéru se ukázal jako hlavní slabina auta. Vykulené hlavní světlomety a hodně „americké“ koncové svítilny okamžitě vzbudily v Evropě vlnu odporu u odborníků i veřejnosti. Navíc z nabídky zmizel praktický liftback, zůstala jen limuzína a kombi. Druhé Scorpio sice nehnilo tak rychle jako to první, ale kvůli prazvláštním tvarům se neprosadilo. Jeho výroba byla ukončena po necelých čtyřech letech, v létě 1998. Prošlo dokonce i faceliftem, ale ten se omezil na zatmavení předních reflektorů, rozpojení koncových svítilen a přepracování mlhovek, auto radikálně neproměnil a proto záhy skončilo. Bez následníka. Upřímně, mně se vždycky líbilo, i když nemělo ladné křivky předchůdce.


Lancia Thesis


Lancia Thesis

Osud Lancie je smutný a nepomohl mu ani obchodní neúspěch velkého Thesisu. Jako alternativa německým sedanům vyšší střední třídy přitom mohl fungovat velice dobře, byl dokonce levnější. Navíc jej nepoháněly „plebejské“ čtyřválce, ale výhradně pěti- a šestiválcové motory. Jenže karty jsou zde v Evropě už rozdány dlouho. Platformu s předním pohonem si Lancia vyvinula sama, design exteriéru byl dílem Michaela Vernona Robinsona a obdobné linky vyznávaly už prototypy Dialogos a Giubileo. Právě vnější tvary se ukázaly být základním kamenem úrazu. Pouhých šestnáct tisíc vyrobených aut během sedmi let (2002-2009) dává Thesisu už dnes punc rarity a jednou se může stát sběratelským kouskem. Neotřelá auta to mají občas hodně těžké a Lancie už bohužel kupují pouze Italové, i když se jedná o značku, která v minulosti udávala v mnoha směrech trendy světového vývoje. Thesis nahradila na jaře 2011 Thema coby Chrysler 300 s jiným logem. Možná namítnete, že by se do přehledu hodila více, ale tenhle badge-engineering byl předurčen k propadáku už předem.


NSU Ro 80


NSU Ro 80

Technicky vyspělý sedan strávil na linkách celých deset let a získal titul evropského Automobilu roku 1968. Poháněl jej motor s krouživým pístem, jehož vývoj byl tehdy ještě v plenkách a k dokonalosti jej dovedla usilovnou prací až Mazda, která rovněž koupila práva. Na svou dobu rychlé sedany (180 km/h) byly moderní, měly přední pohon a vynikající jízdní vlastnosti. Navíc jsou krásné i dnes, ale za své služby žádaly klidně i 15 l benzinu, což se v době prvního ropného šoku ukázalo jako velký problém. Druhý pak Ro 80 definitivně zlomil vaz. Přidala se k tomu i katastrofální nespolehlivost, rotační agregáty mají méně mechanických pohyblivých částí, ale ty se rychleji opotřebovávaly. Mnozí majitelé je pak vyměňovali právě za ty povedenější od Mazdy. Většina z 37.204 postavených exemplářů skončila svůj život na vrakovištích a kusy s originálními agregáty aby dnes člověk pohledal. Ro 80 bylo posledním vozem se značkou NSU. Jméno úplně nezmizelo, dnešní společnost NSU GmbH spravuje práva na motory Felixe Wankela.


Renault Vel Satis


Renault Vel Satis

Velká francouzská auta byla vždy synonymem komfortu a o Vel Satisu to platí dvojnásob. Zástupce vyšší střední třídy už ovšem Citroën, Peugeot i Renault ve svém programu nemají, dvojitý šíp končí s hydropneumatikou a Peugeoty 508 jsou tvrdší. Vel Satis tak byl vlastně jedním z posledních pohodlných kočárů ze země galského kohouta. Neuspěl. Zčásti kvůli prapodivnému designu, ale každopádně vzbuzoval pozornost všude, kde zastavil. Většina lidí jeho tvary odmítala, Renault však postavil vskutku originální auto. Prošly mu dva liftbacky (25 a Safrane), tak to zkusil s vysokým hatchbackem. Stal se ovšem pouze volbou individualistů, na rozdíl od ještě originálnějšího dvoudveřového Avantime už nepoužíval klasické klíčky, ale kartu, která sem tam zazlobila, stejně jako elektrická výbava a elektronika obecně. Nepomohly mu ani třílitrové turbodiesely od Isuzu a automatické nastavování hlasitosti audia mě neskutečně štvalo. Naopak šestiválec 3,5 l od Nissanu byl famózní záležitostí, v rámci dálničních limitů jezdil za 12 l, s těžkou nohou na plynu do patnácti. O jízdních vlastnostech tohle auto není, tupé řízení od předních kol nepřenášelo skoro nic, jízda na dlouhé vzdálenosti Vel Satisu však vyhovovala. A komfortní křesla neunavila záda ani po několika stovkách kilometrů, ač na to nevypadala...


Rumpler Tropfenwagen


Rumpler Tropfenwagen

Německý inženýr a konstruktér, který kdysi působil i v Kopřivnici, se pustil začátkem 20. let do konstrukce nevšedního vozu s vlastním jménem. Šlo o jeden z prvních pokusů o aerodynamický automobil v dějinách. Vždyť při pozdějším měření v tunelu vykázal součinitel odporu vzduchu 0,28, ten překonaly až moderní vozy,a to ještě jen některé. Vpředu seděl pouze řidič, zbylí pasažéři až za ním mezi nápravami. Vzadu byly mimochodem výkyvné polonápravy, dva roky před Tatrou 11... Skutečná avantgarda, to samé se dalo říci i o technice. Poháněl jej v zádi umístěný unikátní šestiválec do W 2,58 l/27 kW, který pro Rumplera vyráběli u Siemens & Halske. Spolehlivostí ovšem zrovna neoplýval. Kromě taxikářů tohle auto prostě nikdo nechtěl a do všeho ještě promluvila německá hyperinflace. Tropfenwagen nezachránila ani montáž konvenčního čtyřválce Benz 2,61 l s výkonem 37 kW. Proslavil se tak alespoň jako filmový hrdina v němém sci-fi snímku Fritze Langa Metropolis (1927), kde však bylo v závěrečné apokalyptické scéně několik aut zničeno. Ze zhruba stovky postavených vozů přežily dodnes dva.


Saab 9-2X


Saab 9-2X

Jeden z posledních hřebíčků do rakve švédského Saabu se jmenoval 9-2X. Představil se v prosinci 2003 a okamžitě dostal přezdívku Saabaru, neboť šlo jen o přeznačkovanou druhou generaci Subaru Impreza s přídí Saabu. Marketingový tah vzešlý ze spolupráce bývalého majitele skandinávské automobilky General Motors a Fuji Heavy Industries (kde měl GM podíl) se nepovedl ani náhodou. V letech 2004 a 2005 se 9-2X vyráběl jen pro Severní Ameriku, nikde jinde se ho nabídnout neodvážili. Nic proti staré Impreze - až na určitou bezradnost v designu, o čemž svědčí hned dva facelifty. Dvouapůllitrové boxery i pohon všech kol byly pýchou značky a odlišovaly ji od konkurence. Ale musí mít logo s Plejádami, ne čtyři písmena. Saab zbankrotoval a pod křídly NEVS momentálně živoří, spíš neexistuje než naopak.


Škoda 105/120/130


Škoda 105/120/130

Co v žebříčku průšvihů dělá všeobecně oblíbené auto, se kterým jela (nebo ve kterém se vezla) většina Čechů, snad kromě dnešních teenagerů a mladších? Je to jednoduché, neměla se vůbec vyrábět. Jenže projekty 740 s klasickou koncepcí, respektive 760 s předním pohonem, se nepodařilo realizovat. Předchozí řada 100/110 přitom byla plánována jen jako přechodná záležitost a 105/120 nepředstavovala nic jiného než stejnou techniku v novém, pravda, úhledném a originálním kabátku. Ruku v ruce s prvními chromovanými a dnes vzácnými modely šly katastrofální jízdní vlastnosti, které se podařilo eliminovat globálně až s nástupem modelů M na podzim 1983 s rozšířeným rozchodem a novou zadní nápravou s vlečenými rameny. Kdo má svou stopětku či stodvacítku schovanou v garáži a čeká, až ceny začnou vzrůstat, tak k tomu došlo právě nyní. Nemluvě o Garde/Rapid. Přece jen od ukončení produkce už uběhlo čtvrt století, i když se zrodily dva miliony aut celé řady. Ne, komerční neúspěch to nebyl, ale vysoký odbyt i dlouhou dobu produkce si vynutily nepříznivé okolnosti.


Zobrazit celý článek
Aleš Dragoun
Diskuze (71)
13. 10. 2015 08:46
Re: kapitoly??
Není problém aby si auto.cz zavedla funkci, která nezobrazí uživatelům Adblocku obsah stránek. Ale to by chtělo trochu odvahy a málo zdravého rozumu, protože by to odradilo spoustu čtenářů...
12. 10. 2015 21:07
Autor článku by se měl zamyslet...
řekl bych, že autor článku je ten stejný, co před týdnem napsal podobnou snůšku nesmyslů o zbytečných FL a teď opět plácá amatérské výplody fantazie. Zde je pro zajímavost článek od konkurence týkající se FL, kterému jsem já osobně nemohl nic výčíst - [odkaz]
12. 10. 2015 15:43
Re: Vel Satis...
Ale Signum aspoň vyzeral. Zabila ho cena.
Francúzi sa nepoučia. Stále chcu nóbl modely. Prepadák v predaji bol aj Safrane. A Latitude len na obrázkoch.
Avatar - Stejsn
12. 10. 2015 08:49
Úspěšnost nebo neúspěšnost
se dá objektivně změřit jedině prodejními výsledky. A těžko auto, které bylo vypordané na roky dopředu a čekalo se na něj v pořadníku, prohlásit za neúspěšné. Takže přestože stopětka a příbuzné byly strašné krámy, propadák to nebyl ani náhodou. A notabene v porovnání s investovanými prostředky, když to byla jen třetí variace na embéčko bez výraznějších modernizací.

Chybí mi tu třeba Brera, která se ani nevyprodala a posledních 180 vyrobených kusů šlo rovnou do šmelcu.

[odkaz]
Avatar - Ja Prvni 123
11. 10. 2015 21:03
Re: Lancia
Přesně tak.
Kdybych ho měl kam postavit, tak ž je doma... a čeká na "veteránství"... prostě jen tak, na památku.
;-)