TEST Nová Octavia - první jízdní dojmy!

23. 3. 2004 • 17:00

Jak moc se liší prezentace od skutečnosti? Silné i slabé stránky nové Octavie jsme hledali během několika set kilometrů po řeckých silnicích. S novým podvozkem i motory a ve všech jízdních režimech.

První novodobý výlet Škodovky do nižší střední třídy se velice povedl – Octavií první generace se od roku 1996 vyrobil již více než milion kusů a produkce stále pokračuje. Přesto škodováci před třemi lety zahájili vývoj druhé generace tohoto středoevropského bestselleru.

Po prvních informacích, podrobné technické prezentaci i vizuálních dojmech z představení skutečného vozu v Ženevě bylo konečně načase Octavii vyzkoušet prakticky.

Několik stovek kilometrů absolvovaných na prezentaci v okolí Athén sice nemůže nahradit pravou zátěž klasického dvoutýdenního testu na českých silnicích, nasbírali jsme ale mnoho poznatků, které zatím v tuzemských mediích nezazněly. Pro jízdy jsme přitom záměrně volili motorizace, se kterými bude nová Octavia spojována premiérově - na špici přitom stojí nový čtyřventilový 2.0 TDI (103 kW, 320 Nm) s šestistupňovou převodovkou.

Jízda – 2.0 TDI

Hlavním dojmem ihned po nastartování bylo výborné odhlučnění a utlumení vibrací – subjektivně lepší než v Golfu se stejnou motorizací. Krátká jednička a dvojka umožňuje protočit při prudším rozjezdu kola hned dvakrát, těžší zbylé převody dávají potom vyniknout výbornému kroutícímu momentu 320 Nm, který je z velké části k dispozici již od 1.500 otáček. Díky velmi dobrému odladění nepolevuje zátah až do 4.500 otáček. Výborné vlastnosti agregátu, především široký rozsah použitelných otáček, nám připomněl Accord i-CTDi, který jsme testovali o týden dříve a jenž je považován za současnou špičku mezi vznětovými čtyřválci. Oproti Hondě neruší akustickou pohodu ani svištění turba. Palubní počítač během několika hodin ostré jízdy ukázal průměrnou spotřebu osm litrů na 100 km, tzn. při běžném ježdění jistě nebude problém jezdit za necelých šest.

Zvláštní zmínku zaslouží šestistupňová převodovka – bezchybně sladěná s charakteristikou motoru. Řazení optimálně dlouhou a příjemně masivní řadicí pákou jde velmi lehce a přesně. Nezaznamenali jsme neduh, známý ze stávající Octavie – nedokonalou synchronizaci některých převodů (2., 3. a zpětný chod), projevující se občasným zadrhnutím řadící páky při přeřazování.

Nadšení z tohoto pokročilého tédéíčka trochu kalí předpokládaná vysoká prodejní cena, která v době psaní tohoto článku nebyla dosud zveřejněna.

Jízda - 1.6 FSI

I tento moderní přímovstřikový čtyřválec s výkonem 85 kW nás potěšil svou akustickou střídmostí – při civilní jízdě s ručkou otáčkoměru pod hranicí 4.500 je motor v interiéru prakticky nezaslechnutelný. Bohužel potřeba výraznějšího zrychlení přináší nutnost výletu do horní třetiny otáček, provázeného naopak nepříjemně zvýšeným mechanickým hlukem. Na stejné testovací trase (opět ostrá jízda stejně jako s TDI) jsme zaznamenali průměrných 9 litrů na 100 km - samozřejmě v běžném provozu bude spotřeba nižší. Náš závěr: 1,6 FSI bohužel spaluje drahý benzín o.č. 98, takže optimální volbou bude levnější klasická jedna-šestka (75 kW). Pětistupňová převodovka prošla testem bez připomínek.

Pozoruhodná je velkorysost výrobce, který nabízí alternativně ke všem zážehovým motorům kromě nejslabšího šestistupňový(!) Tiptronic. Stejný údiv zaslouží i hi-tech sekvenční převodovka DSG, figurující v příplatkové výbavě pro oba turbodiesely. Bohužel jsme ani jeden z těchto pokročilých šestistupňových automatů neměli příležitost vyzkoušet.

Podvozek

Octavia opět sdílí podvozkovou plošinu s Golfem a Audi A3, tzn. o kvalitní jízdní vlastnosti se stará čtyřprvková zadní náprava. Podvozek překvapí komfortním naladěním, absorbce nerovností je příkladná. Karoserie dává najevo svou tuhost (dle výrobce +25% proti současné Octavii), přejezd nerovností se obejde bez pazvuků v interiéru. Jízdní vlastnosti jsou i přes měkčí pérování jisté, nadstandardní rozchod se postaral o dobrou směrovou stabilitu, pokročilá zadní náprava zase o držení stopy v zatáčkách. Při extrémním jízdním stylu se vůz díky přidanému zadnímu převisu zcela nezbavil tendence k přetáčivosti. Přesné řízení s degresivním elektromechanickým posilovačem zprostředkovává dobrý kontakt se silnicí, chválíme i minimální přenos rázů do optimálně tvarovaného volantu. Podvozek se stejně jako u předchozího modelu opět řadí k dobové špičce, jistě však i zde platí, že menší kola levnějších verzí budou akcentovat komfort na úkor sportovních vlastností. Brzdy znamenají kvalitativní skok – všechny modely mají sériově čtyři kotouče a osobní zkušenost potvrdila na rozdíl od současné Octavie téměř nulový fading.

Interiér

Hlavním pocitem z pobytu uvnitř nové Octavie je prvotřídní kvalita zpracování (na rozdíl od nedávno testovaného Golfa, který trpěl několika drobnými nedostatky) a použití jakostních materiálů. Jízda se zcela obešla bez pazvuků a vrzání, vysoká úroveň zpracování jde do detailů. Promyšlený je i koncept odkládacích prostor (schránka na mobil pod čelním oknem, stojánky na láhve mezi sedadly a v bočních kapsách vpředu i vzadu, klimatizovaná schránka pod nastavitelnou a posuvnou loketní opěrkou).

Estetický dojem zlepšuje pohledná přístrojová deska s hezkým volantem (v reálu pěknější než na fotografiích), což vůz opět posouvá před strohého Golfa. Výhled dopředu a do stran nevybočuje ze zažitého standardu, naopak směrem vzad je omezen zkosenými vnějšími zpětnými zrcátky a pochopitelně i vysokou zádí. Orientaci zhoršuje i rozměrný příplatkový zadní stěrač, ubírající další čtvereční centimetry zadnímu oknu (viz foto).

Sedadla jsou paradoxně příliš měkce polstrována, což kromě nevalného bočního vedení znamená i nasedání na přední sedačky s častým nepříjemným kontaktem stehen s bočními plastovými kryty sedáku (stejně jako u Golfu a Touranu - boční vedení se příliš zmáčkne). Poloha za volantem je nastavitelná v extrémním rozsahu, také díky standardně dvouose seřiditelnému volantu a výškově stavitelné řidičově sedačce. Přirozenější je i pedál plynu á la BMW s čepem uchyceným v podlaze (viz foto).

Zavazadlový prostor

Konstruktéři se pochopitelně zaměřili na nejslabší místo stávající Octavie a pro prostor na zadních místech využili všech 66 mm zvětšeného rozvoru. V praxi se Octavie konečně v této oblasti dostala mezi průměr třídy. Mohutná příplatková konzole mezi předními sedačkami omezuje prostor pro nohy případného třetího cestujícího vzadu.

Prostor pro zavazadla posunul laťku ještě o něco výše špičkovým objemem 560/1350 l, a i při těchto mamutích proporcích se pod podlahu vešla plnohodnotná rezerva. Praktické výklopné háčky umožňují zavěšení např. tašek s nákupem, které se dříve volně převalovaly po dně. Radost poněkud kalí fakt, že nová Octavia přišla proti stávajícímu modelu o výklopný sedák. Sklopit lze pouze opěradlo (ve verzi Classic není dělené), čímž vznikne cca 5 cm vysoký schod (viz foto).

Závěr – value for money

Nová Octavia, která přijde do českých autosalonů v červnu, dává jasně najevo, že se již nebude podbízet. Za vyšší prodejní cenu však nabízí vynikající kvalitu zpracování, hodnotně působící interiér s podstatně zlepšeným vnitřním prostorem a velmi dobrou úroveň standardní bezpečnostní výbavy. Ke svým přednostem nově přidává komfortní podvozek, výborné brzdy, pokročilé samočinné převodovky a rekordní zavazadlový prostor. Největší zájem se dá opět očekávat o slabší tédéíčko (77 kW, 250 Nm) a dvojici zážehových jedna-šestek (75 a 85 kW).

Fotogalerie

Pod článkem si můžete prohlédnout velkou fotogalerii, která ukazuje detaily nové Octavie včetně zajímavého orámování zadních sdružených světel - které při rozsvícení vytvářejí obrys tvaru C u levé lampy a opačného C u pravé lampy.