Ohlasy po 3. dakarské etapě: Zatracené penalizace

Chvíli sníh, pak tropy

Extrémní nadmořská výška až 5000 metrů byla hlavním jmenovatelem třetí etapy. Jediný český zástupce v kategorii automobilů Martin Prokop s navigátorkou Ilkou Minor do ní vstupovali z šestnáctého místa a prokousávali se výsledkovou listinou až na skvělé deváté místo.

Studená sprcha pro celý český tým MP-Sports i jeho fanoušky však přišla brzy od organizátorů, kteří česko-rakouské posádce udělili hodinovou penalizaci za jeden neprojetý waypoint (kontrolní bod).

„Auto po úterní pekelné etapě fungovalo již o mnoho lépe, takže jsme se místo chlazení a obav o fungování motoru mohli začít věnovat závodění. Ráno začalo hodně divoce a dalo nám to pořádně zabrat, protože prvních 75 kilometrů byl off-road, jaký jsem ještě nezažil. V jednu chvíli jsme se trápili s navigací, když jsme ztratili i stopy v terénu. Podle toho, co jsme viděli, tam bloudil kde kdo. Zbytek byl vysokohorský přejezd přes pět tisíc metrů vysoký průsmyk And a to jsme jeli bez potíží svoje tempo. Zastihla nás bouřka a začalo sněžit. Takže ve srovnání s úterními téměř padesáti stupni ve stínu to je celkem srandovní změna,“ uvedl Prokop.

K nešťastné hodinové penalizaci český jezdec dodal: „Je to hodně mrzuté, ale nedá se nic dělat, Jedeme a bojujeme. Pokusíme se udělat zase nějakou radost našim fanouškům, kterým na dálku děkuji za skvělou podporu.“

Naději zmařila pumpa

Vynikající výkon opět předvedla ve třetí etapě posádka Martina Kolomého, která zajela druhý nejrychlejší čas a stejná pozice jí patří i v průběžném pořadí. Aleš Loprais nabral ztrátu půl hodiny poté, co musel přímo na trati měnit se svou posádkou čerpadlo servořízení.

„Výsledek dobrý, ale od první půlky nám nešla spojka,. V těch těžkých pasážích jsem jednou tolik kroutil volantem, že jsem si odepnul pásy a vyletěl z nich. Musíme udělat pár změn, opravit to a bojujeme dál,“ řekl v cíli Kolomý.

Problémy s hledáním kontrolních míst měla i jeho posádka. „Rozpoznal jsem brzy, že jsme minuli kontrolní bod, ale zajeli si jen pět set metrů. Bylo tam hodně aut, která hledala ten bod, takže se prášilo a nešlo najít správnou cestu. Navíc v tom místě, kterým se mělo projet, byl převrácený osobák, takže to bylo opravdu tvrdý,“ popisoval komplikace při navigačních manévrech René Kilián.

Etapu měl dobře rozjetou také Aleš Loprais s Janem Tománkem a Jirkou Strossem. Ti byli až do posledního mezičasu na pátém místě se ztrátou čtyř minut. Do cíle však dojeli jako patnáctí. „Nádherná etapa, mne se to moc líbilo. Bohužel dvacet kilometrů před cílem nám rupla servo pumpa, takže jsme stáli a měnili ji. Ztráta je veliká, ale je to pořád začátek, tak se na nás snad usměje štěstí a nebudou se nám dít takovéto patálie,“ uvedl v cíli Aleš, kterému i nadále patří jedenáctá příčka se ztrátou třiceti minut na vedoucího Rusa Eduarda Nikolajeva s Kamazem.

Macík zlobil komisaře

Blikající kontrolka dobíjení způsobila, že se žlutý kamion Franta týmu Big Shock Racing přihnal na start speciálního úseku třetí etapy s mírným zpožděním. Posádka odstartovala až jako dvaadvacátá a po obrovském nasazení si Macík s Tomáškem a Mrkvou vydobyli zpět výbornou 11. pozici. Ve vzduchu však visí časová penalizace.

„Brzo se rozsvítila kontrolka dobíjení a my čtyřicet minut hledali příčinu. Nepovedlo se nám ji najít ani po výměně alternátoru,“ popisuje perné chvilky pilot Martin Macík. Na start rychlostní zkoušky se liazka přiřítila o sedm minut později. S tím nebyl spokojený traťový komisař, a tak našim závodníkům může hrozit penalizace.

První část etapy byla pravá dakarská, s technickými pasážemi a se spoustou písku. Posádka vybírala ideální stopu a objížděla zakopané nešťastníky, kterých na trati nebylo málo. „Bohužel v tom chaosu jsme zřejmě minuli jeden kontrolní bod, což bude skoro jistě znamenat dalších dvacet minut navíc,“ říká navigátor František Tomášek.

„V druhé části etapy nám povrch trati bezvadně seděl a pustili jsme se do předjíždění. Šlo to jako na běžícím pásu, auta, motorky, čtyřkolky a mezi nimi i několik kamionů. My i Franta jsme ze sebe vydali maximum, abychom dohnali ty minuty tušené penalizace,“ dodal Martin Macík. Do cíle etapy dorazila posádka na výborném 11. místě a čeká na verdikt komisařů.

Pády motorkářů

V hodnocení motocyklových jezdců je z Čechů nejlepší Ondřej Klymčiw, ale ani on se nevyhnul potížím. „Bylo to drsné. Nejdříve jsem spal tři hodiny, na přejezd mezi speciálkami nebyl čas a hned nás pořadatelé hnali do bouřky ve druhé části erzety. Na jednom solisku byly asi čtyři centimetry krup a na nich mi to asi ve stovce uklouzlo. Motorka byla dost pomlácená a já taky, protože jsem se dost uhodil do hlavy. Naštěstí jsem v cíli a věřte nebo ne, těším se další etapu,“ hodnotil Ondřej Klymčiw třetí etapu. V celkovém pořadí je zatím na 25. místě.

Dost si užil také nováček Tomáš Kubiena, který jede na čtyřkolce a aktuálně je dvanáctý. „Mám za sebou hodně drsnou etapu. Měl jsem během ní docela drsnou havárii v hrozně jemném písku zvaném feš feš. Uvidíme, jak bude vypadat kotník, až ho vytáhnu z boty. Cítím ale, že to nebude takový, abych nepokračoval,“ komentoval svou situaci Kubiena, který jede v týmu MRG Group.

Havárie a blesk

O zrádnosti třetí náročné etapy, která začala stoupat do argentinských hor, se přesvědčil i favorit kategorie automobilů Katařan Nasser Al-Attiyah, který havaroval s toyotou a musel odstoupit.

V nemocnici bohužel skončil slovenský motocyklista Ivan Jakeš, kterého trefil blesk. „Moc mě mrzí, že je Ivan v nemocnici. Je to můj dlouholetý kamarád a když já začínal na Dakaru, tak jsme byli spolu v jednom týmu. V horách bohužel opravdu hodně pršelo, padal sníh, tak je možné, že se taková věc stala,“ uvedl v bivaku Martin Kolomý.