Historie: Rallye Dakar
Rallye Paříž-Dakar (zkráceně pouze Dakar) je každoroční terénní závod motocyklů, čtyřkolek, automobilů a kamionů. Soutěž je organizována francouzskou společností A.S.O. – Amaury Sport Organisation. Zúčastňovat se mohou závodníci jak z řad profesionálů, tak i amatérů, kteří běžně tvoří kolem 80 procent zúčastněných.
I když oficiální název zní - rallye, jedná se spíš o vytrvalostní závod v terénu, kde se více používají upravené speciály, než klasické soutěžní vozy v závodech rallye. Většina měřených úseků vede těžkým terénem. Převážně se sestávají z průjezdů písečnými dunami, blátem, travnatými pláněmi a skalními úseky. Délka etap se pohybuje denně od několika desítek do stovek kilometrů.
Dějiny a trasa
Všechno začalo v roce 1977, kdy se tehdy osmadvacetiletý francouzský závodník a dobrodruh Thierry Sabine ztratil při závodě Abidjan – Nice na tři dny v libyjské poušti. Tehdy ho napadlo zorganizovat rallye, která by byla zkouškou lidí a strojů. „Pro všechny, kteří jdou za snem a nechtějí zůstat pozadu.“ Takové bylo jeho heslo. Pro svou myšlenku založil společnost T.S.O. – Thierry Sabine Organisation.
Jeho sen se naplnil na druhý svátek vánoční, když 26. prosince 1978 odstartoval z pařížského náměstí Trocadéro první ročník Rallye Paříž – Dakar. Start pozorovala jen hrstka lidí. Nikdo v tu chvíli netušil, že se právě rodí nejtěžší automobilový maratón moderní doby.
Na startu stálo celkem 182 vozidel, z toho 90 motocyklů, 80 automobilů a 12 kamiónů. Celková délka závodu představovala 10 000 kilometrů včetně 3 168 kilometrů rychlostních zkoušek. Odpočinkový den byl 8. ledna v malijském Gao. Do cíle u Růžového jezera nedaleko senegalské metropole Dakar dorazilo 14. ledna 1979 pouze 72 vozidel a jen dva kamiony. Poprvé a dosud naposledy v historii zvítězil v absolutním pořadí bez rozdílu kategorie motocyklista Cyril Neveu.
Trať soutěže vedla z Francie přes Alžírsko, Niger, Mali a Horní Voltu do Senegalu. Mezi startujícími bylo sedm žen, ale i Hubert Auriol, pozdější ředitel závodu v letech 1994 až 2003, velký obdivovatel motocyklů i Afriky. Prvním médiem na Dakaru byla stanice německá televizní stanice RTL. Každý večer reportér Max Meynier vysílal z Toyoty Land Cruiser. Lékařskou asistenci poskytoval vůz Peugeot 504 s pohonem přední nápravy. Pro většinu soutěžících byl největším šokem kontrast moderní techniky s tradičními vesnicemi s domky ze sušeného bláta. Na trati zahynul francouzský motocyklista Patrick Dodin.
Původně vedl závod z Paříže do Dakaru v Senegalu s přerušením při převozu přes Středozemní moře. Politická situace a další faktory však způsobily, že se trasa včetně startu a cíle časem měnila. Do roku 1994 se začínalo v Paříži. Kvůli stížnostem starosty města byl cíl přesunut z Avenue des Champs-Élysées do EuroDisneylandu. To také způsobilo, že organizátoři naplánovali v následujících letech rallye do různých míst.
V roce 2007 se konal zatím poslední ročník na africkém kontinentu, jelikož v roce 2008 byl závod kvůli hrozbě teroristických útoků zrušen. Následně byla soutěž od roku 2009 přesunuta do Jižní Ameriky, konkrétně do Argentiny a Chile. V roce 2012 bylo k Argentině a Chile přidáno ještě Peru, které se po jednom ročníku účasti vzdalo, a naposledy se přidala také Bolívie, kde se pojede letos podruhé.
Pravděpodobně nejsmutnějším ročníkem v historii Dakaru byl ten s datem 1986. Při havárii vrtulníku během etapy Niamey - Gourma v úterý 14. ledna kolem devatenácté hodiny zahynulo pět lidí včetně zakladatele soutěže, Francouze Thierry Sabine. Společně s ním našli smrt francouzský zpěvák Daniel Balavoine, novinářka Nathaly Odent, pilot vrtulníku Francois Xavier-Baagnoud a radiový technik Jean Paul Le Fur). Přežili Patrick Verdoy a Gilbert Sabine, otec Thierryho. Všichni účastníci Dakaru byli v šoku, přesto Sabinův zástupce Patrik Verdois rozhodl, že závod musí pokračovat. Sabinův popel byl v místě nehody rozptýlen v poušti. Ve stejném ročníku zahynuli v průběhu soutěže na trati rallye také dva motocyklisté, Japonec Jasuo Kaneko a Ital Jean-Paolo Marinoni.
V roce 1992 vyhrál Hubert Auriol v kategorii automobilů po předchozím vítězství v závodu kategorie motocyklů a stal se prvním, který vyhrál závod na dvou i na čtyřech kolech. Jedním z nejúspěšnějších závodníků v kategorii kamionů se stal Karel Loprais, kterému se díky jeho šesti zlatým, čtyřem stříbrným a jedné bronzové medaili přezdívá „Monsieur Dakar“.
Absolutním rekordmanem Dakaru v počtu vítězství je Francouz Stéphane Peterhansel (49 let), který vyhrál Dakar šestkrát v kategorii motocyklů (1991, 1992, 1993, 1995, 1997 a 1998) a pětkrát v hodnocení automobilů (2004,2005, 2007, 2012 a 2013). Nechybí ani na startu Rallye Dakar 2015, ve kterém startuje s vozem Peugeot.
Seznam tras rallye
1979 – 1980: Paříž – Dakar
1981 – 1988: Paříž – Alžír – Dakar
1989: Paříž – Tunis – Dakar
1990 – 1991: Paříž – Tripolis – Dakar
1992: Paříž – Kapské Město
1993: Paříž – Dakar
1994: Paříž – Dakar – Paříž
1995 – 1996: Granada – Dakar
1997: Dakar – Agadez – Dakar
1998: Paříž – Granada – Dakar
1999: Granada – Dakar
2000: Dakar – Káhira
2001: Paříž – Dakar
2002: Arras – Dakar
2003: Marseille – Šarm aš-Šajch
2004: Clermont-Ferrand – Dakar
2005: Barcelona – Dakar
2006 – 2007: Lisabon – Dakar
2008: zrušena
2009: Buenos Aires (Argentina) – Valparaíso (Chile) – Buenos Aires
2010: Buenos Aires – Antofagasta (Chile) – Buenos Aires
2011: Buenos Aires – Antofagasta (Chile) – Buenos Aires
2012: Buenos Aires (Argentina) – Lima (Peru)
2013: Lima (Peru) – Santiago de Chile (Chile)
2014: Rosario (Argentina) – Valparaíso (Chile)