Politici věří, že se Opel spojí s PSA. Kdo by na tom vydělal? A kdo naopak ztratil?

O žádné jiné zprávě z automobilového průmyslu se tento týden nemluví více. V úterý vyšlo najevo, že francouzská Skupina PSA má zájem o značku Opel, o jejíž koupi aktuálně jedná s koncernem General Motors, jejím současným vlastníkem. Mělo by spojení PSA – Opel smysl, nebo postrádá logiku?

Některé analytiky totiž možnost Opelu překvapila. General Motors by tímto krokem totiž naplno ztratil evropské zastoupení, čehož ale americký koncern možná chce dosáhnout. Ostatně vzpomeňme na nedávný konec značky Chevrolet ve většině Evropy, respektive omezení její nabídky výhradně na sportovní modely Corvette a Camaro.

Jenže GM má pro prodej Opelu své důvody. Evropská divize koncernu je už od roku 1999 ztrátová, což v posledních letech nezvrátila ani výrazná restrukturalizace Opelu a mohutná mezigenerační výměna jeho modelů i techniky. Když už se totiž loni zdálo, že Opel bude konečně ziskový, do hry zasáhl brexit, který výsledky firmy výrazně ovlivnil. A to kvůli britským továrnám, kde Opel (respektive sesterská značka Vauxhall) též vyrábí, a to v Lutonu a Ellesmere Portu. V Británii přitom dnes vzniká i Astra, která je pro Opel nadmíru důležitým modelem.

Podle některých názorů by se GM patrně rád zbavil i vývojového centra Opelu. To sice vyvinulo platformu Astry, kterou využívá třeba také americká značka Buick pro svůj model Verano, jenže zároveň dlouhodobě pracuje i na turbodieselech. A ty se do budoucna nemusí vyplatit, protože kvůli přísnějším emisním normám je jejich vývoj stále nákladnější, což se projeví i na jejich prodejní ceně. Rostou proto názory, že vznětové motory v osobních autech zcela skončí, což by pro centrum s bohatými zkušenostmi v této oblasti mohl být problém. Muselo by hledat jiné využití.

PSA chce koupit Opel! Co na to General Motors?

Zároveň je otázkou, co by takový nákup přinesl PSA. To samo mělo před lety finanční problémy, a tak je otázkou, jak by si poradilo s převzetím další ztrátové firmy. Navíc Opel je vyloženě evropská značka, a tak PSA nemůže moc pomoci v globálním měřítku. Odborníci navíc upozorňují na to, že vozy Opel se pro prodej mimo Evropu v současné formě moc nehodí – mají bohatou výbavu, což je spolu s nákladnou výrobou prodražuje. Nic, co by se na mimoevropských, ne tak náročných trzích hodilo. A co víc, Opel a Peugeot si vlastně konkurují, jedná se o podobně laděné značky, což pro případné spojení není výhodné. Bylo by totiž potřeba je více odlišit.

Na druhou stranu existují i důvody, proč by spojení PSA-Opel mělo smysl. Firmy už dnes spolupracují, francouzskou techniku německá značka použije u svých nadcházejících crossoverů Crossland X a Grandland X, přičemž tato kooperace by se při případném spojení dále rozšířila. PSA by patrně mělo zájem o platformu Insignie, kterou by rádo použilo pro nástupce Peugeotu 508 a Citroënu C5. A rozsáhlé sdílení techniky by jistě bylo z hlediska výrobních nákladů výhodné.

Spojením s Opelem by navíc PSA posílilo svoji pozici na evropském trhu. Dnes je třetím největším koncernem v Evropě, přičemž díky zakomponování Opelu do své struktury by se stalo dvojkou. Přeskočilo by Alianci Renault-Nissan.

PSA-Opel jako evropský šampion?

Přestože zatím pouze probíhají jednání mezi PSA a GM, v tuto chvíli se zdá, že k dohodě o prodeji Opelu skutečně dojde. Třeba německá ministryně hospodářství Brigitte Zypriesová se už nechala slyšet, že podle jejího názoru bude Opel opravdu prodán. Ministr hospodářství německé spolkové země Porýní-Falc, kde má Opel jednu ze svých továren, Volker Wissing, zase už hlásá, že příchod PSA do Opelu povede k vytvoření „evropského šampiona“.

Že to nejsou jen slova do větru, naznačují události posledních dnů. Vedoucí představitelé GM totiž již ujišťovali zástupce německé a britské vlády, aby projednali důsledky prodeje Opelu pro jeho továrny v tamějších státech. Šéf PSA Carlos Tavares se zase chce sejít s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jíž patrně bude prezentovat plány francouzské skupiny s německou značkou. Německá strana jistojistě bude chtít vedle výroby zachovat i vývoj v Německu.

Do prodeje Opelu každopádně budou mluvit silné německé odbory. I proto už na povrch vyplývají zprávy, že Skupina PSA chce Opel zachovat jako německou značku a že patrně zachová současnou strukturu managementu. Na druhou stranu ale zaznívají názory, že nový vlastník bude muset propouštět. Továrny Opelu totiž údajně stále nejsou naplněny tak, jak by měly být (údajně jen na 72 % své kapacity), což výrobu zdražuje. Navíc je hodně nákladný i německý vývoj, a tak se nabízí jeho přesun do Francie. Jenže to jsme opět u těch odborů.

A co na to Fiat?

Nechme se tak zatím překvapit, zda se prodej Opelu podaří. Podle některých názorů by mohlo být o výsledcích jednání jasno ještě před letošním ženevským autosalonem, který startuje již druhý březnový týden. Pokud dohoda klapne, bude se jednat o největší sloučení automobilek od doby, kdy se Fiat spojil s Chryslerem. Postupné propojování vyvrcholilo v roce 2014, kdy vznikl koncern FCA.

Když už jsme u Fiatu, je nutné zdůraznit, že prodej Opelu by mohl mít důsledky i pro něj. Díky nárůstu PSA o další velkou značku by měl ještě menší vliv na evropském trhu. To ale není to nejzajímavější, v této souvislosti je nutné připomenout někdejší zájem šéfa FCA Sergia Marchionneho o spojení italsko-amerického koncernu s GM. Nejvyšší vedení General Motors takový nápad v roce 2015 odmítlo, přestože Marchionne tehdy vysvětloval, že spojení FCA-GM by bylo pro oba partnery výhodné. Není vůbec nereálné, že Marchionne tato pozitiva začne opět zdůrazňovat. A co když na ně šéfka GM Mary Barraová tentokrát uslyší?