Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Rallye Dakar 2019 shrnutí: Bylo to peklo na zemi!

Michal Štěpanovský
Diskuze (1)
Jedenačtyřicátý ročník nejslavnějšího dálkového maratonu Rallye Dakar už je minulostí. Všichni šťastní, kteří přečkali nástrahy soutěže, mají za sebou slavnostní zakončení u cílové rampy v peruánské metropoli Limě. Co říkají někteří čeští účastníci?

Poprvé v jednačtyřicetileté historii se jelo v jediné zemi, na území Peru. Novinkou byla možnost, aby se do druhé poloviny soutěže vrátili ti, kteří odstoupili v první části.

Loprais obstál proti továrně

Tatra Jamal posádky Aleš Loprais, Španěl Ferran Marco Alcayna, Petr Pokora dojela do cíle jako pátá v kategorii kamionů. Malý rodinný Instaforex Loprais Team tak nejen zdolal všechny nástrahy extrémně náročného ročníku slavné soutěže, ale dokázal se také prosadit v konkurenci silných a početných továrních týmů.

Organizátoři byli nuceni připravit letošní Dakar pouze v Peru. Rallye proto ve srovnání s předchozími lety zkrátili co do počtu ujetých kilometrů i závodních dnů, přesto většina účastníků mluví o dlouhém Dakaru. Pořadatelům se totiž povedlo postavit trať, která až na dřeň prověřila fyzickou i psychickou kondici lidí a také techniku. V průběhu deseti etap řešili nějaké problémy úplně všichni. Z 41 kamionů, které do soutěže 6. ledna v Limě odstartovaly, se jich o jedenáct dní později do peruánské metropole vrátila pouze třetina.

Video se připravuje ...

„Pro mě to byl asi nejtěžší Dakar, když nepočítám ty, na nichž jsme havarovali. Co do náročnosti a výkonu byl tohle jeden z nejtěžších ročníků. Je to takový návrat k dřívějšímu charakteru maratonského závodění. Myslím si, že právě toto by nám do budoucna mohlo svědčit,“ míní Loprais.

Před závěrečnou etapou Aleš s Ferranem a Petrem slíbili, že se ještě pokusí atakovat průběžně čtvrtého Argentince Federica Villagru (Iveco). Na relativně krátké rychlostní zkoušce, která měřila 112 kilometrů, byli druzí nejrychlejší, ale na úplné smazání deficitu to už nestačilo. V cíli dělilo Královnu, jak Aleš Loprais své Tatře přezdívá, od soupeřova kamionu necelých 11 minut.

„Moc jsme chtěli, ale potřebovali bychom, aby byl tento Dakar ještě trošičku delší. Osud tomu tak chtěl a my musíme být rádi za to, kde jsme. Jsme malý soukromý rodinný tým bez tovární podpory a uspěli mezi těmi továrními,“ připomíná frenštátský závodník fakt, že zbylých devět míst v první desítce konečné klasifikace patřilo právě fabrickým posádkám.

„Je to prostě radost a hlavně bych chtěl poděkovat klukům, celému týmu, rodině, fanouškům, partnerům, protože bez nich by to nešlo. I když jsme prožili jen dvě úplně bezproblémové etapy, tak právě ony stály za to a naplnily nás do budoucna nadějí. Pokoušet se porážet tovární týmy je veliká výzva a já věřím, že v tom budeme pokračovat,“ uzavírá Loprais.

Kolomý v cíli: Peklo na zemi

Jezdec týmu Tatra Buggyra Racing Martin Kolomý si na letošním Dakaru prošel doslova peklem. Do cíle v peruánské Limě dorazil na čtvrté pozici v hodnocení takzvaného půlmaratonu. V celkovém pořadí „malého“ Dakaru mu patří pátá pozice. Martin Šoltys byl nucen odstoupit po sedmé etapě hlavního závodu, když se nestihl dostavit na start následující etapy.

Video se připravuje ...

„Pro mě byl letošní Dakar jednou z nejtěžších soutěží, kterou jsem kdy absolvoval. Dakar opravdu se vším všudy. Peklo na zemi, náročný etapy, opravy. Budu na to dlouho vzpomínat. Škoda technických problémů, ale to prostě k závodům patří. Důležité je, že nás Tatra dovezla až do cíle. Chtěl bych poděkovat celému týmu a mechanikům, protože v okamžiku, kdy nám praskl kardan, mi problesklo hlavou, že je definitivní konec. Kluci dali auto dohromady a díky pořadatelům jsem mohl pokračovat v druhé půlce závodu,“ hodnotil své počínání na letošním Dakaru Martin Kolomý. „Teď nás čeká týmová porada, kde budeme muset vyhodnotit vše pro a proti a uvidí se co dál. Momentálně nemůžu předjímat, co bude za rok.“

Video se připravuje ...

„Na letošní ročník budu vzpomínat dlouho. Pro mě to byl těžký závod. Tím, že se jelo pouze v Peru, tak to bylo hrozně namotaný. Ve srovnání s loňskem to bylo navigačně mnohem složitější. Těším se na slavnostní pódium. Že jsme to nějak dotáhli až sem po těch všech komplikacích považuji za malý zázrak,“ řekl v cíli letošního ročníku nejnáročnějšího dálkového závodu světa Rostislav Plný.

„Tak jsme konečně v cíli. Pořadatelé udělali letošní ročník opravdu extrémně náročný. Technika trpěla, během závodu odstoupilo hodně závodníků. Vždyť jen v kategorii kamionů startovalo přes čtyřicet posádek a cíl jich v hlavní soutěži vidělo jen třináct. Škoda Martinova vypadnutí, měl zaděláno na krásný výsledek, ale ve sportu se na „kdyby“ nehraje. Mám ohromnou radost z posádky Martina Kolomého, bojovala se dvěma velkými závadami, přesto to ani jednou nevzdala. Teď budeme muset dát hlavy dohromady, zanalyzovat všechna nasbíraná data z letošního ročníku.

Ouředníček jistil Prokopa

V poslední dakarské etapě se startovalo v obráceném pořadí. Posádky MP-Sports proto použily týmovou taktiku. Tomáš Ouředníček s Davidem Křípalem počkali na Martina Prokopa, aby mu pomohli v dosažení co možná nejlepšího výsledku. Posádce s číslem 305 (Prokop – Tománek) se podařilo protnout cílovou pásku etapy jako jedenáctý automobil a v celkovém hodnocení vybojovat historicky nejlepší český výsledek – 6. místo v kategorii automobilů.

Video se připravuje ...

Stoprocentně peruánský ročník byl extrémně náročný a poslední etapa toho byla důkazem. Tomáš Ouředníček, plný emocí, řekl k poslední etapě: „Byli jsme ve velkém napětí. Nechtěli jsme, aby se výsledek pokazil. Zvláště, když nám pořadatelé oznámili, že poslední etapa bude opravdu těžká. A tak to se také potvrdilo. Protože jsme startovali před Martinem, přišla na řadu týmová strategie a my dvacet minut čekali, abychom mu kryli záda. Mohli jsme si to dovolit, protože jsme měli velký, asi dvouhodinový, náskok na osmnáctý automobil v pořadí. Takže jsme to riskli. Byla to nádherná jízda. Společně jsme předjeli Al Rajhiho na Mini. Když se začalo prášit, museli jsme nechat Martina poodjet.

Pak jsme zapadli na jedné malé duně, ale vyproštění trvalo jen chvilku. O trošku víc zapadli ve feš feši při průjezdu kaňonem, když jsme se vyhýbali autu. To už jsme znervózněli. Náskok byl sice luxusní, ale taky jsme mohli o všechno přijít. Pak přišel kamion a obtížný feš fešový kaňon. Téměř jsem zavřel oči a jel na plný plyn. V cíli to byl opravdu nádherný pocit! Super počasí, mraky diváků a parádní atmosféra. Moc jsme si to užili. Na výsledek můžeme být hrdí.

Máme velkou radost z šestého místa Martina Prokopa. To byl náš cíl, ve který jsme doufali. Martin se chtěl dostat do první desítky a my do druhé. Oběma posádkám se to podařilo díky skvělému týmu a perfektně fungující technice. Jsme hrozně šťastní. Teď si užíváme těch pár vteřin slávy.“

Navigátor David Křípal dodal: „Tomáš řekl asi všechno. Bylo to super, ale na poslední etapu, která bývá kolikrát jen do počtu, to bylo opravdu náročné. Bojovali jsme do poslední chvíle a dopadlo to skvěle. Jsme šťastní, že jsme v cíli. Děkujeme rodinám, fanouškům a partnerům za obrovskou podporu během Rallye Dakar 2019.“

Video se připravuje ...
Michal Štěpanovský
Diskuze (1)