Studie luxusních Renaultů: Vzpomínky na budoucnost

Pojem Initiale Paris je v oblasti automobilového designu skloňován již řadu měsíců. Prvotní nadšení a očekávání luxusního modelu bez viditelných vazeb na běžné Renaulty se však mění v netrpělivé čekání, neboť takto koncipovaný vůz je – alespoň prozatím – v nedohlednu. Projekt Initiale Paris nejprve poslouží pro cizelování konvenčních Renaultů – v budování image bude tedy postupovat podobně jako Citroën v případě řady DS, která se pokouší o skloubení tvarové extravagance se sériovou produkcí. Opatrnost Renaultu v této oblasti je pochopitelná, neboť jeho poslední modely byly veřejností přijaty vlažně, což může být způsobeno řadou faktorů – kupříkladu silnou německou konkurencí (a v porovnání s ní menšími zkušenostmi ve vyšších třídách) a diskutabilním pojetím vozidel, jež se vymykala konvencím a která oslovila jen malou část společnosti.

I přes nepříliš uspokojivé počínání značky v segmentu vyšší střední třídy (kde je v současné době nabízen sedan korejského původu s názvem Latitude) je třeba říci, že luxusní automobily nejsou Renaultu cizí. Podívejme se do nepříliš vzdálené historie, kde nás čeká několik pozoruhodných studií, které nahlíží na reprezentativní vozidlo originální optikou. Ta je zaměřena na progresi, díky níž se tyto francouzské koncepty vzdalují běžné karosářské praxi. Dodejme, že i přes jejich mládí mohou být některé z nich pozapomenuty. O důvod více si je připomenout.

Initiale Paris: Luxusní značka Renaultu chce získat image postupně

Futuristické představy – Od limuzíny po organický crossover

Renault si pod pojmem „reprezentativní vozidlo“ představoval ledacos – nezvyklé liftbacky, experimentální velkoprostorové vozy či crossovery. Pojďme se tedy ohlédnout za automobily, jež tyto představy vytvářely a které se měly stát základem pro sériovou výrobu.

Jedním z nejvýznamnějších počinů Renaultu v oblasti luxusních vozidel je kreace Initiale, která byla představena v roce 1995 na autosalonu v Paříži. Jde o prototyp, jenž má velký význam pro vývoj dalších konceptů značky, neboť prostřednictvím vize Initiale byla prezentována celá řada inovativních designových řešení, která během následujících let našla uplatnění u dalších vozidel.

Exteriér přetváří karoserii typu sedan do zcela nové podoby. Vozidlo se zříká všeho, co je s reprezentativními modely spojováno – rozměrné masky chladiče (což vedlo ke zcela novému pojetí přídě s menšími světlomety a drobnějšími nasávacími otvory), optické mohutnosti (což je zřejmé zejména při pohledu na profil, kde vyniká nízká příď i ponton) a klasického víka zavazadlového prostoru, který je přístupný skrze atypické víko, jež zdvihají vertikální vzpěry. Tím se dostáváme k patrně nejpozoruhodnější části vozu, jíž je záď s neobvyklou – a v porovnání s jinými studiemi luxusního vozu nebývale progresivní – architekturou. Namísto běžného ztvárnění třetího karosářského prostoru zde vidíme celek, který svou stavbou připomíná páté dveře liftbacku – strmá záď je totiž krátká a plynule navazuje na C-sloupek. Víko zavazadelníku je rozděleno na dva segmenty – první, který je na úrovni pontonu, a druhý, jenž vytváří základ pro zadní okno s šípovitým zakončením, v němž se nachází brzdové světlo ve tvaru trojúhelníku.

Specifický tvar zadních partií našel uplatnění v sériové výrobě – podíváme-li se na záď Renaultu Laguna 2. generace, spatříme inspiraci, zvláště po stránce tvaru svítilen a optického členění celku na dvě části.

Interiér je vybaven čtyřmi rozměrnými sedačkami. Přístrojová deska představuje minimalistický celek s bohatým dřevěným obkladem. Po nastartování vozu se její horní polovina odklopí (i s kapličkou) a stane se členitější. Estetický soulad dotváří všudypřítomná krémová kůže a důraz na uhlazené tvary s minimem ostrých hran.

Vize Initiale přispěla k boření hranic mezi jednotlivými oblastmi designu - značka Louis Vuitton zhotovila pro tento koncept speciální zavazadla, s nimiž byl pak vůz prezentován po boku staré lampy pouličního osvětlení, čímž je propojována avantgardní (vozidlo) a tradiční (lampa) estetika. Jde tedy o nové pojetí futurismu, který moderními prvky doplňuje starý design (namísto jeho likvidace, což je typické pro původní futurismus). Vozidlo vzniklo pod vedením Patricka le Quémenta, tvůrce osobité identity značky, kterou teprve nedávno vystřídal nový designový směr, jenž geometrické prvky nahradil měkčími tvary s organickými motivy.

Designový směr, založený studií Initiale, byl důkladně rozvinut prostřednictvím kupé Vel Satis, uvedeným roku 1998 v Paříži. Jde o čtyřmístné kupé, jež představilo prvek, který se posléze stal jedním z hlavních identifikačních znaků vozidel francouzské značky – masku chladiče rozdělenou na dvě části s vertikálním prokladem. Průkopnický charakter vozu je zřetelný i na zádi, která kombinuje plynulé zaoblení s konkávně klenutým oknem. To se o rok později objevuje u experimentálního velkoprostorového kupé Avantime, kde tvoří jeden z nejvýraznějších znaků designu exteriéru.

V roce 2001 byl na autosalonu ve Frankfurtu představen koncept s názvem Talisman. Jedná se o čtyřmístné kupé, jehož design je syntézou toho, co bylo dosud vymyšleno – ať už jde o masku chladiče s členěním na dva díly, bohaté prosklení kabiny či originální ztvárnění zádě (s viditelným odkazem na Initiale). Zvláštností karoserie je však kombinování ostrých hran s křivkami, což je patrné zejména v boční části exteriéru. Kontrast mezi přímo vedenými linkami a oblými rysy vyniká také při 3/4 zadopohledu, kde roztříštěnost kompozice umocňují drobné svítilny, navazující na střešní linii.

Kabina přichází s novou filozofií Touch Design, jejímž cílem je vytvořit co nejpříjemnější prostředí pro posádku. Tomu je přizpůsobeno uspořádání a celková stavba interiéru, v němž najdeme měkké a lehké materiály či nově konstruovaná sedadla – to vše v maximálně jednoduchém designu, který je, dle Patricka le Quémenta, nutný pro přiblížení složité technologie jejímu jednoduchému využití v praxi.

K určitému zlomu dochází v roce 2004, kdy je na autosalonu v Paříži uvedeno kupé Fluence, jež představilo zcela nové tvarové řešení – absenci masky chladiče a propojení světlometů s nasávacími otvory v nárazníku. Tento styl našel uplatnění u kreace Nepta, která byla na témže místě vystavena o dva roky později. Nepta, čtyřmístný kabriolet s dveřmi, při jejichž otevření se odkrývá i motorový prostor, pracuje s filozofií Touch Design, jíž se řídí bílá kabina s čistými tvary a propracovanými detaily. Za zmínku stojí rovněž praktické uspořádání přístrojové desky, jejíž spodní část tvoří dvě přihrádky (z toho jedna na brýle).

Na karoserii kabrioletu lze vysledovat organické rysy, které byly důkladně rozvinuty konceptem Ondelios, uvedeným roku 2008 v Paříži. Vůz neobyčejně zvláštních tvarů překvapil hned dvakrát – kromě výrazného odklonu od dosavadního designu značky také tím, že byl pojat v čistě organickém duchu. Nemělo však jít o pouhou výstavní studii – model byl dáván do souvislosti s budoucími generacemi vozidel Espace a Vel Satis, jež měly sdílet technický a karosářský základ. Po delší době šlo o Renault ztvárněný v bio-designu (ke kterému se však Renault vrací formou studie, na níž pracoval britský designér Ross Lovegrove – model bude představen 8. dubna v Milánu).

Ondelios je prozatím poslední vizí Renaultu s potenciálem inspirovat sériové vozidlo vyšších tříd. Příchodem nového designového směru jsme se dostali do situace, kdy nemáme při spekulování nad podobou budoucího Renaultu vyšší střední třídy z čeho vycházet. Pro srovnání – u řady DS od Citroënu (která bude konkurencí pro modely Initiale Paris) je situace jiná, neboť je vysoce pravděpodobné, že design možného nástupce vozidla C6 využije prvky studie Numéro 9, přičemž jako zdroj inspirace se nabízí rovněž limuzína Metropolis z roku 2010. Budoucí Renault segmentu E je tedy tajuplnější a nejasnější.