Tatra 600 se možná vrátí. Připomeňte si slavný Tatraplan

Kopřivnická automobilka Tatra je dnes známá hlavně pro svoje nákladní vozy, až do roku 1999 se ale zabývala také osobními vozy. Jedním z nejlegendárnějších z nich je model 600, přezdívaný Tatraplan. Při příležitosti zprávy, že by Tatra mohla vyrábět jeho moderní repliku, jsme se tento vůz rozhodli připomenout.

Vývoj automobilu střední třídy později nazývaného Tatraplan byl zahájen na konci druhé světové války, a to pod označením Tatra 107, kterým navazovalo na meziválečné řady 77, 87 a 97. Na tyto vozy sice měla novinka navázat aerodynamickou karoserií, novinkou ale bylo uložení motoru (nového plochého čtyřválce o objemu 1750 cm³) a konstrukce zadní nápravy.

První prototyp nového vozu byl dokončen v prosinci 1946, s odkazem na den dokončení se mu přezdívalo Ambrož. Druhý prototyp následoval v březnu 1947, přičemž jemu se ve stejném duchu říkalo Josef. Prototypy bohužel ukázaly mnohé nedostatky, vedle slabého motoru především nestabilitu z důvodu konstrukce zadní nápravy, která byla tvořena výkyvnými poloosami. Proto se konstruktéři pod vedením tehdy teprve jednatřicetiletého Vladimíra Popeláře museli vrátit k rýsovacím prknům a techniku přepracovali. Na úpravách se údajně podílel i slavný Hans Ledwinka, za kterým konstruktéři jezdili do vězení. V něm byl po odsouzení za kolaborantství s Němci.

Desítka slavných i méně známých osobních vozů značky Tatra

Výsledek prací se ukázal již na podzim téhož roku, kdy byla postavena pětikusová série prototypů s interním označením T2-107. Tyto vozy se pozdějšímu sériovému modelu už blížily kulovitými světlomety, menší ploutví na zádi nebo lapači chladného vzduchu na střeše. Zážehový čtyřválec byl uložen ve třech silentblocích pomocí vidlice vybíhající z centrální nosné páteře, přičemž jeho objem vzrostl ze 1750 cm³ na 1952 cm³. Spolu s tím vzrostl i jeho výkon, z původních 29 kW na 38 kW. Vůz tak zvládl dosáhnout rychlosti 130 km/h.

Automobily vznikly hlavně kvůli jejich prezentaci na pražském autosalonu v říjnu 1947. Tam už se vůz nazývá Tatraplan, což byla slovní hříčka odkazující na ladnou karoserií připomínající letadla (Tatraplan x aeroplán). Letoun se navíc objevil i na propagačním letáku k autu. Nové interní označení Tatra 600 pak souviselo s novou koncepcí číslování aut kopřivnického výrobce, která osobním autům přidělovala právě číslovku 600 (viz pozdější 603).

Tatraplan veřejnost vůz rozhodně zaujal a dočkal se množství objednávek. I kvůli zájmu měla být jeho sériová výroba zahájena už v roce 1948, což pro vývojáře byl takřka nereálný úkol. Vývoj ještě nebyl dokončen a některé nedodělky bylo potřeba doladit.

V době budovatelského nadšení se ale úkoly musí plnit za každou cenu, a tak výroba Tatraplanu skutečně startuje 24. června 1948. Produkce ale probíhá v provizorních podmínkách, auto se dokončuje za pochodu, a proto do konce roku nakonec vzniká jen pár desítek vozů. Původní plány přitom počítaly s výrobou 2.100 aut ročně...

Výroba se naplno rozbíhá až v roce 1949, kdy už je vyrobeno 1.500 automobilů. Od poloviny roku se dokonce Tatraplan začíná exportovat do zahraničí. To už se postupně odstraňují nedostatky – dokonce se v průběhu „sériové“ výroby mění systém chlazení nebo zesiluje zadní náprava. V útrobách nicméně zůstává podélně za zadní nápravou uložený vzduchem chlazený plochý čtyřválec o objemu 1952 cm³ a výkonu 38 kW, který je spárován se čtyřstupňovou převodovkou.

Ladná karoserie svojí charakteristickou zádí navazovala na předchozí Tatry. Vedle krásných tvarů nabízela na svoji dobu i perfektní aerodynamiku, součinitel aerodynamického odporu činil 0,32. Automobil byl dlouhý 4.540 mm, široký 1.670 mm a vysoký 1.520 mm, s rozvorem náprav 2.700 mm. Pohotovostní hmotnost činila 1.200 kilogramů.

V roce 1950 už produkce překonává hranici 2.000 kusů za rok, zároveň ale přichází krutá rána. Ta nejvyšší stranická místa rozhodla o přesunu výroby k AZNP do Mladé Boleslavi, kam měla být centralizována výroba osobních aut, zatímco kopřivnická Tatra se měla výhradně orientovat na produkci nákladních vozidel. Na jaře 1951 tak v Kopřivnici vznikají poslední kousky Tatraplanu s tím, že v Mladé Boleslavi se produkce začala rozbíhat až na podzim téhož roku. Mladoboleslavské vozy byly na první pohled rozpoznatelné díky zaoblenému okraji zadního víka, který nahradil špičaté řešení.

Už následujícího roku je ale výroba auta ukončena. Kvalita se po přesunu produkce výrazně zhoršila, což Tatrováci často vysvětlují tím, že Škodováci Tatraplán zkrátka nechtěli. Ať už byl důvod zfušovaných aut jakýkoliv, pravdou je, že mizerná kvalita a poruchovost výrazně ovlivnila zahraniční prodeje auta. Ty přitom byly klíčové, třetina z 6.342 zhotovených kusů (z toho 2.100 v Mladé Boleslavi) zamířila za hranice republiky. Největším odběratelem bylo Rakousko (435 aut), hodně aut mířilo i do Číny, Německa, Švédska a dokonce i Kanady.

Kvůli ukončení produkce už bohužel nedošlo na některé projekty, na nichž se v Kopřivnici pracovalo. Tatra totiž postavila třeba prototyp Tatraplan Diesel poháněný plochým vznětovým dvoulitrem (postaveným z originálního zážehového), pár vozů osadila i vyvíjeným 2,5litrovým osmiválcem, později využitým v Tatře 603. Zmínit musíme také dva kousky s hliníkovou karoserií a pouze jedním párem dveří (Tatra 601 Monte Carlo) nebo závodní speciál Tatraplan Sport. Existovala i sanitka nebo pick-up.

Důležitým speciálem byl také kabriolet karosovaný firmou Sodomka ve Vysokém Mýtě, který se světu poprvé představil na ženevském autosalonu 1949. V Kopřivnici se počítalo se sériovou výrobou, která by přinesla důležité finance ze zahraničí, ústřední orgán komunistické strany ale rozhodl jinak. Místo sériové výroby byla Tatra 600 Cabriolet předána sovětskému vůdci Josifu Vissarionovič Stalinovi jako dárek k jeho sedmdesátým narozeninám. Sám Stalin s ním podle pověsti ale údajně nikdy nejel, po jeho smrti chvíli sloužil na jedné moskevské klinice (krémovou karoserií vůz připomínal sanitku) a po následné změně majitelů se dostala zpět do Kopřivnice, kde je vystavena v tamějším muzeu. Automobilka vůz získala zpět výměnou za mírně ojetou Tatru 603.

Tatra chce opět stavět osobní auta. Prý už do konce desetiletí...

Historie Tatraplanu je dnes už hodně vousatá, po mnoha desítkách let by se ale mohl vrátit na scénu. V Kopřivnici totiž zvažují obnovení výroby osobních aut, přičemž prvním z nich by se měla stát právě replika Tatraplanu. Nemá se však jednat o věrnou kopii, ale o vůz kombinující historický design s moderní technikou. Zda moderní Tatraplan skutečně vznikne, má být schváleno do poloviny příštího roku. Samotná výroba by pak měla odstartovat nejdříve tři roky po jejím odsouhlasení.