Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Desítka slavných i méně známých osobních vozů značky Tatra

Ondřej Pavlůsek Ondřej Pavlůsek 26. 10. 2015 • 08:35
38
Automobilka Tatra se sice s výrobou osobních automobilů rozloučila koncem devadesátých let dvacátého století, stále se však má čím pochlubit.


Úvod


Kořeny kopřivnické automobilky sahají až do roku 1850, kdy se Ignác Šustala za pomoci dvou tovaryšů pustil do výroby kočárů a díky kvalitním výrobkům i svým obchodnickým schopnostem dokázal z malé živnosti vybudovat jeden z významných evropských podniků. V roce 1882 se navíc pouští do výroby železničních vagónů, s nimiž rovněž dosáhl úspěchu. Od roku 1895 se pak v Kopřivnici začaly stavět automobily, které až do roku 1919 nesly označení NW, odvozené od jména společnosti Nesselsdorfer Wagenbau Fabriks-Gesellschaft

(Kopřivnice se německy jmenovala Nesselsdorf).

Tradiční kulaté červenobílé logo Tatra se zrodilo až po vzniku Československa a souviselo se schopnosti tehdejších osobních i nákladních vozů z Kopřivnice. Jejich konvenční konstrukce měla ovšem již brzy zastínit řada revolučních řešení, z nichž ta nejvýznamnější představují páteřové roury s výkyvnými polonápravami, vzduchem chlazené motory a aerodynamické karoserie.

10. Tatra 10


10. Tatra 10

Titulem prvního osobního vozu nabízeného pod značkou Tatra se může pochlubit model, který zahájil svou kariéru v roce 1915 jako NW typ U, aby se 29. března roku 1919 proměnil v Tatru 10. K použití jména slovenských velehor došlo v souvislosti s testy modifikovaného brzdového systému v zimě roku 1919 prováděnými právě ve Vysokých Tatrách.

Tento model se kromě použití proslulé značky může pochlubit ještě jedním prvenstvím právě v podobě použití brzd na všechna čtyři kola, protože až do jeho uvedení byly všechny osobní modely značky NW vybaveny brzdami pouze na zadních kolech. Tehdejší odborná veřejnost jej paradoxně označovala za nebezpečný a našli se i jedinci, kteří tvrdili, že se tento vůz při prudkém brzdění může převrhnout přes příď.

S ohledem na tehdejší konkurenci Tatra 10 představovala až na své brzdy naprosto konveční automobil s tradiční rámovou konstrukcí podvozku, kapalinou chlazeným řadovým šestiválcem o objemu 5340 cm3 a výkonu 48 kW v přídi, čtyřstupňovou převodovkou a pohonem zadních kol.

Na podvozku NW typ U i Tatry 10 pak byly stavěny různé karoserie od otevřených lehkých čtyřmístných faetonů přes klasické kabriolety, nástavkovou limuzínu, u níž bylo možné sejmout pevnou střechu a vytvořit otevřený vůz, až po luxusní limuzíny s otevřeným i uzavřeným prostorem řidiče.

Výroba velkého a nejen ve své době luxusního vozu schopného dosahovat s otevřenými a lehčími karoseriemi rychlosti okolo 120 km/h byla ukončena v roce 1925. Celkem mělo být vyrobeno 129 vozů s označením Tatra 10.


9. Tatra 11


9. Tatra 11

První skutečnou legendou v produkci kopřivnické automobilky je bezesporu Tatra 11, která měla premiéru 28. dubna roku 1923 na XV. pražském autosalonu. Hans Ledwinka s tímto typem uvedl revoluční tatrováckou koncepci používanou automobilkou dodnes.

Tatra 11 byla jako první vybavena vpředu uloženým vzduchem chlazeným plochým dvouválcem, na nějž navazovala čtyřstupňová převodovka a centrální nosná roura, na jejímž konci byla rozvodovka s výkyvnými polonápravami. Přední i zadní kola pak byla odpružena příčnými listovými pery.

Automobil s motorem o objemu 1056 cm3 a výkonu pouhých 8,82 kW byl jedním z prvních skutečně lidových automobilů na tehdejším československém trhu. Právě díky své konstrukci byl ideálním řešením pro tehdejší nepříliš kvalitní silniční síť.

Podle tvaru kapoty dostala Tatra 11 přezdívku žehlička a podle tehdejších zvyklostí byla nabízena s různými druhy karoserie od čtyřmístného faetonu přes nástavkovou limuzínu až po sportovně laděný dvoumístný roadster a užitkové provedení Normandie. Nechybělo ani závodní provedení, nazvané podle slavného italského závodu Targa Florio, kde Tatra 11 získala v roce 1925 první dvě místa v kategorii do 1,1 litru.

Celkem bylo vyrobeno 3767 vozů Tatra 11 a od roku 1926 se vyráběla mírně upravená Tatra 12 s brzdami i na předních kolech a mazáním motoru se zpětným transportem oleje (T11 měla ztrátové mazání se suchou skříní).


8. Tatra 57


8. Tatra 57

Právoplatným nástupcem modelů 11 a 12 se stala Tatra 57, jejíž premiéra se odehrála na podzimním Pražském autosalonu 1931. Na své předchůdce tento model, pro nějž se vžila přezdívka Hadimrška, navázal koncepcí podvozku s centrální nosnou rourou a výkyvnými polonápravami i pohonnými jednotkami s chlazením vzduchem a protilehlými válci, jejichž počet se ovšem zdvojnásobil.

Ve své původní podobě navazovala Tatra 57 na jedenáctku i designem kapoty, pod níž pracoval motor o objemu 1155 cm3 a výkonu 13,2 kW, roztáčející kola zadní nápravy prostřednictvím čtyřstupňové převodovky.

Do roku 1935 měla Tatra 57 na svém kontě téměř šest tisíc vyrobených a prodaných exemplářů, což byl na tehdejší poměry úžasný úspěch. Ve stejném roce pak bylo představeno modernizované provedení 57a s novým provedení přídě s mřížkou přivádějící vzduch k motoru podobnou jako u tehdejších vozů s kapalinou chlazenými pohonnými jednotkami. Čtyřválec tohoto provedení i přes zachování objemu prodělal řadu změn a nabízel výkon 14,7 kW. V letech 1936 až 1938 mělo vzniknout 8019 vozů Tatra 57a.

Rok 1938 přinesl poslední modernizaci v podobě Tatry 57b, kterou lze identifikovat podle zaoblené přídě, pozměněných bočních oken a zavazadlového prostoru přístupnému stejně jako u dnešních vozů z vnějšku. Objem motoru byl zvýšen na 1256 cm3 a výkon vzrostl na 18,4 kW. Do roku 1948 bylo vyrobeno 6469 vozů Tatra 57b a 6540 exemplářů má na svém kontě odvozený model 57K. Ten byl vyráběn v letech 1941 až 1948 s několikaletou přestávkou a určen čistě pro armádní využití. Charakterizovala jej jednoduchá čtyřdveřová karoserie s plátěnou střechou a vyšší světlá výška


7. Tatra 75


7. Tatra 75

V roce 1934 byla představena aerodynamická Tatra 77, která naznačila, jakým směrem se v příštích letech vydá kopřivnická automobilka, ale tradiční koncepce se ještě nevzdávala. Ve stejném roce totiž došlo k uvedení posledního modelu střední třídy s centrální nosnou rouro, jímž se stala Tatra 75.

Podobně jako podvozek se tradice držela i pohonná jednotka v podobě vzduchem chlazeného plochého čtyřválce o objemu 1688 cm3 a výkonu 22,1 kW, umožňujícího dosažení rychlostí okolo 100 km/h. Prostřednictvím čtyřstupňové manuální převodovky byla poháněna samozřejmě zadní kola.

Podle dobového tisku představoval Tatra 75 hbitý a velmi dobře ovladatelný automobil, který se mohl pochlubit kapalinovými brzdami Lockheed na všech čtyřech kolech nebo řízením s automatickým odstraňováním vůle.

Tatra nabízela model 75 s elegantní čtyřdveřovou uzavřenou karoserií, ale rovněž jako prodlouženou šestimístnou limuzínu nebo klasický dvoudveřový kabriolet. K nejatraktivnějším provedením ovšem patřil dvoumístný roadster s nádherně zaoblenou zádí a možností použití krytů zadních kol, který pocházel od karosárny Bohemia.

Výroba Tatry 75 byla ukončena v roce 1939 s ohledem na počátek II. světové války a na kontě tohoto modelu má být celkem 4114 exemplářů.


6. Tatra 80


6. Tatra 80

Tatra je sice nerozlučně spojena se vzduchem chlazenými motory, ale její nejluxusnější model disponoval kapalinou chlazeným vidlicovým dvanáctiválcem o objemu 5990 cm3, poskytujícím výkon téměř 90 kW a umožňujícím skoro dvouapůltunovému vozu dosažení rychlosti kolem 140 km/h.

Impozantní pohonná jednotka byla spojena s čtyřrychlostní manuální převodovkou a poháněla kola zadní nápravy. Podvozek na rozdíl od motoru zachovával pro Tatru typickou centrální nosnou rouru. S ohledem na celkovou hmotnost vozu a jeho výkony byly použity dostatečně dimenzované dvoukruhové kapalinové brzdy.

Tatra 80 byla v nabídce své značky v letech 1932 až 1938 a konkurovala nejluxusnějším strojům světových značek. Tomu odpovídala skutečnost, že tento model využívali jen zástupci nejvyšší třídy a vzniklo údajně jen 26 exemplářů.

Nejznámější je s největší pravděpodobností landaulet pro prvního prezidenta československé republiky T. G. Masaryka, který je vystaven v Národním technickém muzeu v Praze, ale Tatra 80 nesla i karoserie uzavřených limuzín a čtyřmístných nebo dokonce šestimístných kabrioletů.


5. Tatra 77


5. Tatra 77

Podobnou revoluci jako Tatra 11 představená ve dvacátých letech způsobila zhruba o deset let později Tatra 77. Velký aerodynamický automobil, za jehož vývojem stáli Hans a Erich Ledwinkové a Erich Übelacker, se veřejnosti poprvé představil na autosalonu v Praze 5. března 1934. Třetí jmenovaný muž měl na starosti tvary, první dva techniku.

Tatra 77 překvapila svou aerodynamicky tvarovanou karoserií i umístěním motoru za poháněnou zadní nápravou, i když zde lze narazit na tradiční konstrukční prvky v podobě výkyvných polonáprav a chlazení vzduchem.

Vzadu umístěný vidlicový osmiválec s rozvodem OHC měl zdvihový objem 2970 cm3 a maximální výkon 44 kW, což z dnešního pohledu není nijak oslnivá hodnota, ale právě díky aerodynamické karoserii vynikala Tatra 77 nad své konkurenty i dynamickými schopnostmi.

V roce 1936 byla uvedena modernizovaná Tatra 77a s prodlouženým rozvorem náprav a elegantnějším provedením předních partií s dvojicí světlometů v blatnících a jedním uprostřed. Změny se odehrály i v motorovém prostoru, kde došlo ke zvětšení objemu na 3380 cm3 a nárůst výkonu na 51,4 kW.

Tatra ve své původní i modernizované podobě uměla uhánět rychlostí kolem 150 km/h a díky motoru uloženém až za zadní poháněnou nápravou vynikala ve srovnání s tehdejšími konvenčními vozy výrazně nižší hladinou hluku pronikajícího k uším cestujících.

V původním provedení mělo být vyrobeno 95 sériových vozů Tatra 77, zatímco modernizovaná verze 77a má na svém kontě celkem 154 automobilů. Produkce první aerodynamické Tatry byla ukončena roku 1938.


4. Tatra 87


4. Tatra 87

Přímým nástupcem Tatry 77 se stal již v roce 1936 model s označením 87, který dále rozvíjel myšlenku aerodynamicky tvarovaného automobilu. Od svého předchůdce se Tatra 87 odlišovala kratší samonosnou karoserií oblejších tvarů a výkonnější pohonnou jednotkou.

V zádi této Tatry pracoval vzduchem chlazený vidlicový osmiválec o objemu 2968 cm3, který disponoval výkonem 55,2 kW. Prostřednictvím mechanické čtyřstupňové převodovky byla poháněna zadní kola a osmdesátsedmička dosahovala maximální rychlosti okolo 160 km/h.

Vedle své aerodynamické karoserie se mohla Tatra 87 pochlubit i na svou dobu velmi moderním a komfortně zařízeným interiérem. Palubní deska například disponovala i hodinami. V letech 1936 až 1950 opustilo brány kopřivnické automobilky celkem 3023 vozů.

Tatra 87 představovala sice luxusní limuzínu, ale zároveň byla spolehlivým automobilem snášejícím bez větších problémů provoz na špatných cestách a v nepříznivých klimatických podmínkách. Potvrdily to v plné míře výpravy inženýrů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda do Afriky a Jižní Ameriky, které podnikli se stříbrnou Tatrou 87 v letech 1947 až 1950.


3. Tatra 600


3. Tatra 600

V roce 1946 se v Kopřivnici vedle probíhající výroby předválečných modelů Tatra 57b a 87 rozběhl vývoj zcela nového vozu. Ten se měl do jisté míry stát nástupcem předválečného aerodynamického modelu 97 vybaveného čtyřválcovým motorem, ale nakonec nahradil do jisté míry i větší Tatru 87.

Tímto vozem se stala Tatra 600 známá pod jménem Tatraplan. Prototyp tohoto vozu ještě s označením 2-T107 měl premiéru na pražském autosalonu na podzim roku 1947, ale již v roce následujícím došlo k přejmenování a od června 1948 i k pomalému rozběhu sériové produkce.

Linie samonosné karoserie odpovídaly době vzniku a byly do jisté míry evolucí tvarů předválečných aerodynamických modelů. K pohonu vozu s celkovou délkou 4540 mm sloužil vzduchem chlazený plochý čtyřválec o objemu 1952 cm3 s výkonem 38,2 kW, který umožňoval dosažení rychlosti okolo 130 km/h.

S Tatraplanem byla na počátku padesátých let spojena i snaha tehdejší vlády o ukončení výroby osobních automobilů v Kopřivnici, aby se Tatra mohla plně věnovat vývoji a produkci nákladních vozidel. V roce 1951 se tedy výroba tohoto modelu přesunula do Mladé Boleslavi, ale již v roce následujícím byla zcela ukončena. V letech 1947 až 1952 pak vzniklo 6342 vozidel Tatra 600, z nichž 4242 vyjelo z bran kopřivnické automobilky.


2. Tatra 603


2. Tatra 603

Se zákazem výroby osobních automobilů se v Kopřivnici na počátku padesátých let nechtěli smířit a dál pracovali na nových konstrukcích. Nejprve se zde zrodil nový vzduchem chlazený vidlicový osmiválec o objemu 2,5 litru, který byl použit v závodních monopostech 607 a zamířil i do lehkého terénního nákladního modelu 805.

Koncem roku 1952 se v konstrukční kanceláři Tatry v Praze začaly rodit obrysy nového reprezentačního automobilu s motorem V8 umístěným vzadu a moderní proudnicovou karoserií. Na návrhu karoserie pracoval architekt František Kardaus a konstruktér Vladimír Popelář.

Nakonec dostala Tatra 603 zelenou a veřejnosti se její prototyp předvedl poněkud netypicky v září roku 1955 během motocyklové šestidenní soutěže v tehdejším Gottwaldově (dnes opět Zlíně). V následujícím roce byla vyrobena devítikusová ověřovací série a v roce 1957 se již rozběhla sériová produkce.

První série Tatry 603 dodnes oslňuje zaoblenými liniemi své karoserie s trojicí světlometů v přídi a rozměrným dvojdílným zadním oknem. K pohonu pak sloužil již zmiňovaný vzduchem chlazený osmiválec o objemu 2545 cm3 a výkonu 70 kW.

V roce 1962 došlo k zásadní úpravě vzhledu Tatry 603, když byl na veletrhu v Brně představen model T2-603, který opustil trojici světlometů ve prospěch dvou párů oddělených kruhových světel. Použita byla rovněž upravená pohonná jednotka o objemu 2472 cm3 s výkonem 78 kW.

Tatra 603 se stala posledním zástupcem kopřivnické linie automobilů s proudnicovými karoseriemi a dnes patří k nejpopulárnějším vozům své značky. V letech 1955 až 1975 bylo vyrobeno celkem 20.422 vozů.


1. Tatra 613


1. Tatra 613

Nástupce populární Tatry 603 zůstal sice věrný koncepci se vzduchem chlazeným osmiválcem uloženým za zadní nápravou, ale vše ostatní bylo zcela nové. Nejzásadnější odlišnost samozřejmě představuje karoserie, která je dílem italské karosárny Vignale.

Tatra 613 byla vyvíjena od roku 1968 a veřejnosti se poprvé představil automobil v červené barvě na výstavě Autoprogres Praha v roce 1973. Karoserie navržená italskými mistry mohla být pro příznivce předchozích zaoblených modelů jistým trnem oku, ale ani z dnešního pohledu jí nelze upřít lehce sportovní nádech, který byl ovšem téměř dokonale zadupán do země skutečností, že veřejnost vídala šestsettřináctku nejčastěji v černé barvě ve službách úřadů a státních podniků.

Lehce přes pět metrů dlouhá Tatra 613 byla v letech 1973 až 1980 poháněna vzduchem chlazeným vidlicovým osmiválcem o objemu 3495 cm3 a výkonu 121,4 kW. Automobil s hmotnosti okolo 1670 kg i díky tvarům své karoserie dosahoval maximální rychlosti 190 km/h.

V osmdesátých letech došlo k prvním modernizacím zaměřeným u verze 613-2 na hospodárnost provozu, zatímco provedení 613-3 se v roce 1985 představilo s upraveným designem. Vznikla rovněž řada speciálních provedení od komfortnější 613S přes přehlídkové 613K se stahovací části střechy až po záchranářské verze.

Na počátku devadesátých let byla představena Tatra 613-4, která měla opět upraven exteriér i interiér a později byla k dispozici s katalyzátorem. Poslední modifikaci pak představovala Tatra 613-5 s prodlouženým rozvorem a výkonnějším motorem uvedená v roce 1995, která byla již jen labutí písní této modelové řady, protože její výroba skončila na jaře roku 1996.

V případě produkce modelové řady 613 se poměrně hodně rozcházejí údaje o celkovém počtu všech vyrobených vozů. Podle evidence z Příbora jich mělo vzniknout 8728, ale uváděno je i přes devět nebo dokonce jedenáct tisíc vozů.


Zobrazit celý článek
Témata
26. 10. 2015 19:47
Re: Celý článek
Já už tyto články čtu jedině na mobilu, kde se bůh ví jakým zázrakem ještě zobrazují normálně (snad redakce nepracuje na "nápravě" i zde) ... bohužel je těch článků čím dál víc a víc (nejvíc mě se*ou testy :-( ) ... jestli to však zavedou i do prohlížečů na mobilu, tak praktika kopírování článků do diskuzí bude asi jedinou akceptovatelnou cestou ... A jestli jednoho dne redakce omezí i příspěvky na počet znaků, tak tyto stránky nadobro zmizí ze seznamu mých pravidelně navštěvovaných stránek :no:
Avatar - wakantanka
26. 10. 2015 13:54
Re: a to je vsechno?
Mne hovorila pane len jedna 613, ale spomínam aj napriek jej chybám na ňu s láskou. >:D Tipnem, že o 700 nieje zmienka hlavne kvôli malému počtu vyrobených kusov.
26. 10. 2015 13:51
Re: Celý článek
Díky. :-) :yes:
Re: Tatra 603 A (na prodej)
Nesmysl.
Avatar - euro89
26. 10. 2015 12:43
Tatra 80
Tatra 80 je vedle Walteru Royal jedním ze dvou nejlepších aut, která podle mě v Československu vznikla. :yes:

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerátZobrazit nabídku