TEST Volkswagen Beetle 2,0 TSI – Síla díky radosti
Brouk je legenda. Legenda, začínající svou stopu historií už na začátku třicátých let a končící donedávna (alespoň v Evropě) rokem 2010. Na veleúspěšný Typ 1, jehož se po celém světě prodalo více než 21,5 milionu exemplářů, navázal po určité pauze (už zdaleka ne tak úspěšný) New Beetle, vyráběný v letech 1998 až 2010. Nyní máme co dočinění s třetí generací.
Nový Brouk přišel o přívlastek New a je prostě pojmenován VW Beetle. Jméno je odkazem na prapředka se vzduchem chlazeným motorem za zadní nápravou, o něco blíže mu má být i designem. Úspěch či neúspěch designérů posuďte sami, za sebe říkám, že pruhovaný brouk na leštěných devatenáctkách je prostě trefa. Oproti podivně sladkému bobánkovi tu je ostřeji řezané auto s pohledem nikoliv domácí puťky, ale drzého frajera od vedle. Takhle je to nepochybně lepší.
Ani třetí generace se nebude pouštět do stíhání neuvěřitelných objemů prapůvodního brouka. Jednak nejsme v šedesátých letech, doba i technika poněkud pokročila, a od velkých čísel má Volkswagen už od roku 1974 pro vyspělý svět jiné lidové vozítko; model Golf. Beetle se tak může zaměřit na trochu movitější klientelu, které umí nabídnout stejně dobrou techniku a slušnou porci třpytivé image. Zde bude naopak výhodou to, že rozhodně nepůjde o masovku.
Slim Jim
Interiér hraje takový malý dvojboj: na jedné straně se vás snaží přesvědčit o své hravé broukovitosti, na straně druhé je to však stále interiér současného produktu automobilky Volkswagen. Že to nejde moc dohromady?
No to asi máte pravdu, nicméně takovou tu „poctivou strohost“ se podařilo výrazně nabourat. Retroschránka před spolujezdcem, textilní popruhy ve dveřích (kam se vejde i velká lahev!), dominantní rychloměr, tenčí volant, bezrámová okna… Volkswagenu rozhodně nelze upřít snahu. Snahu s dobrým výsledkem.
Tradičně výborná jsou sportovní sedadla s dobrým bočním vedením i poloha za volantem, kterou je možno zvolit opravdu nízkou. Perfektní pocit „zapadnutí“ do auta umocňuje vysoká palubní deska a linie oken i krátké čelní sklo. Líbí se mi dostatečný počet odkládacích schránek, leckterá usedlejší auta by si měla vzít příklad.
vw testy Na zadních sedadlech se bez větších obtíží usadí i průměrně vzrostlý muž, limitem zde není ani tak prostor pro hlavu (střecha je šikovně vybraná), jako místo před koleny. Toho opravdu moc není. Vystupování a nastupování napomáhá šikovný popruh upevněný zevnitř na B-sloupku.
Trochu otazníkem je grafika rychloměru, který je sice velký, ale o velké přehlednosti se mluvit nedá – pro přesné přečtení údaje je nutné se trochu soustředit. Zato palivoměr je ukázkou čitelnosti, tak přesnou informaci o palivu, zbývajícím v 55 litrové nádrži, asi nikde jinde díky jeho velikosti nenajdete.
Třídveřové auto nemusí nutně znamenat to, že kola necháte při výletu doma. Pravda, neměla by asi být moc velká, každopádně základních 310 a maximálních 905 litrů je příjemná hodnota, zvláště když vás nelimituje malý vstup do zavazadelníku.
Menší a šikovnější
Jezdí Beetle jako Golf? Rozhodně ne! Kombinace kratšího rozvoru (o zhruba čtyři centimetry) a širšího rozchodu kol (přední náprava o 45 mm, zadní o 29 mm) mu propůjčuje mnohem motokárovitější jízdní vlastnosti, takže jízda vás bude opravdu bavit.
Devatenáctipalcová kola jsou už docela extrémní volbou, nicméně tlumiče si s nimi překvapivě docela vědí rady. Jediný slabší okamžik přichází na větších příčných nerovnostech, na kterých si přední náprava lehce „lupne“. Celkový komfort lze hodnotit jako nadprůměrný mezi stylovkami, což je globálně vzato lehký podprůměr.
Na kvalitním povrchu se však umí zdravě zahryznout do silnice a se zvyšujícím se tempem nehledá žádné výmluvy. Hodně mu v tom pomáhá zadní víceprvková náprava, kterou umí Volkswagen naladit opravdu výborně. Pozor na malou fintu marketingového oddělení: levnější motorizace mají vzadu klasickou vlečenou nápravu.
Svádí jej dokonce porovnat s Golfem GTI, oproti němu má však o něco menší adhezi i méně jistoty při jízdě na normálních silnicích. Nedotáčivosti odolává možná o něco déle, nicméně pocit z řízení, šestistupňového DSG či brzd je prakticky stejný.
To znamená, že prakticky není proč si stěžovat, takže zmíním jen obligátní ospalé nastavení převodovky DSG na „D“, která přeplňovaný dvoulitr zbytečně dusí. Sportovní režim to docela elegantně řeší, úplně nejlepší však stejně je používat titěrná pádélka a pádlovat si sám. Na to, aby vás pak jízda v zatáčkách bavila o něco více, totiž nemusíte být žádný Vavřinec Hradilek. Elektronika vás motor nenechá přetočit ani podtočit, takže jde stejně jen o takovou milou kratochvíli s laskavým svolením Skynetu.
vw testy Dvoulitrové TSI má poctivých 147 kW a 280 Nm, kterými disponuje v takřka neuvěřitelném rozsahu. Přeplňovaný motor sice postrádá gradaci v nejvyšších otáčkách, mezi třemi a pěti tisíci si vás však umí získat svým drsným zátahem, doprovázeným pěkně nakřápnutým zvukem z výfuku. Co spotřeba? Dlouhodobý průměr se pohyboval kolem osmi litrů, ve městě počítejte s devíti až deseti litry.
Dálniční stotřicítka znamená (při 3.000 min-1) odběr 8,9 litru paliva každých 100 kilometrů, zvolnění na stovku pak spotřebu sníží na litrů sedm.
Takže?
Za stylovku je potřeba zaplatit, s tím nic neuděláte. Docela sympatická je v tomto světle základní cena 380 tisíc Kč za verzi s motorem 1,2 TSI o výkonu 77 kW, která je na dohled od ceny Golfu se stejnou motorizací. Podívejte se na tabulku pod testem: pořád hodně lákavých 590 tisíc za dvousetkoňové auto, za kterým se každý ohlédne, to přeci není špatné! Jenže stačí připlatit tu za devatenáctipalcová kola (která by tam ale být nemusela), tam za lepší rádio s měničem, parkovací senzory nebo bi-xenonové světlomety a jsme na částce blížící se k 750 tisícům.
Výkonově i rychlostně srovnatelný, leč o něco ikoničtější Mini Cooper S stojí v základní výbavě stejně, za výše zmíněných 750 tisíc už můžete mít nejnazlobenějšího prcka v ulici, verzi John Cooper Works, byť v základní výbavě. Stejně si ale myslím, že tato auta si v silnějších verzích kupují většinou lidé, kteří přesně ví, proč si „miníka“ nebo „brouka“ koupí.
Volkswagen Beetle je bezesporu povedené auto. Vypadá zajímavě, výborně jezdí a do kufru dáte kromě hygienické taštičky i něco navíc. Ne tolik jako v Rapidu, ale to už je zase úplně jiný příběh...
Plusy
- Úroveň materiálů i zpracování
- Jízdní vlastnosti
- Počet odkládacích prostor
- Design
Minusy
- Přejezdy příčných nerovností
- Čitelnost rychloměru
- Výhled vzad
- Místo na zadních sedadlech
První cena vozu | 379.900,- (1,2 TSI 77 kW Basic) |
První cena vozu s testovanou motorizací | 589.900,- (2,0 TSI 147 kW Sport) |
Základní cena testovaného vozu | 589.900,- (2,0 TSI 147 kW Sport) |
Cena testovaného vozu vč. příplatků | 745.900,- (2,0 TSI 147 kW Sport) |