TEST VW T-Roc 2.0 TDI 4Motion – Víc než jen městská stylovka
Design, interiér
Když jsem před časem dával dohromady přehled všech sportovně-užitkových vozů na českém trhu, společně s jejich nejrůznějšími variantami se počet šplhal ke stovce. Netřeba připomínat, jak velkým fenoménem kategorie SUV je, tudíž je jasné, že možnosti zákazníků budou v příštích letech ještě košatější.
Čerstvým přírůstkem na seznamu kompaktních SUV je Volkswagen T-Roc. Byť nás zástupci značky během premiéry na českém trhu upozorňovali, že auto je v hierarchii koncernu posazeno vedle Arony, technicky i velikostně má novinka blíže k větší Atece či Škodě Karoq. Okolí mi dalo za pravdu, že design tohoto auta se skutečně povedl. T-Roc jsme testovali s dvoulitrovým turbodieselem v kombinaci se samočinnou převodovkou DSG a pohonem všech kol. Jak se nám líbil?
Design jen pro nás
První zkušenost s T-Rocem jsem získal už v srpnu loňského roku. Jenže zatímco kolegové auto prozkoumávali během oficiálního odhalení nedaleko italského Milána, já jsem si jej ve stejný den mohl prohlédnout v o poznání poklidnější atmosféře o několik set kilometrů dál. Vůz jsem totiž naprostou náhodou spatřil během našeho tažení veteránskou rallye na trase Hamburk-Berlín. A nutno říct, že díky atraktivnímu pojetí exteriéru jej na silnici opravdu nepřehlédnete.
T-Roc se nabízí v jedenácti barevných odstínech, které lze kombinovat se čtyřmi barvami střechy. Dohromady je k dispozici čtyřiadvacet nejrůznějších provedení, z nichž většina hraje hlavně na křiklavost a atraktivitu. Testovaný exemplář dospal „obyčejný“ bílý lak, ale i s ním umí auto zaujmout. Hlavními rysy jsou určitě denní světlomety a blinkry zabudované v nárazníku, linie připomínající kupé a jednou z nepřehlédnutelných charakteristik je i výrazný zadní sloupek.
Úvodem bych ještě rád připomněl jednu tuzemskou specialitku - čeští zákazníci mohou kromě tradičních výbavových stupňů (T-Roc, Style, Sport) sáhnout i po variantě Design, která je posazena mezi prvními dvěma provedeními. Vyšší Style už se totiž páruje výhradně s kontrastně barevnou střechou, což by podle Volkswagenu nemuselo být českým zákazníkům příliš po chuti. Design je tedy jakýmsi kompromisem vyšší výbavy a vzhledu, jenž se ještě v rámci možností drží při zemi.
Dojem svěžího moderního auta přetrvává i po usednutí dovnitř. Interiér námi testovaného kousku byl sice laděn do střídmějších barev, ale i tady můžete pustit uzdu fantazii a nechat si jej individualizovat pomocí barevných dekorativních plastů.
Pokud jde o multimédia, ta už dobře známe z nového Pola. V praxi jde o Active Info Display s úhlopříčkou 10,3“ a osmipalcovou obrazovkou uprostřed, která stále ještě sází na otočné ovladače pro regulaci hlasitosti a rolování v menu. Drobnou zajímavostí je mapa navigace. Tu si můžete pustit buď na prostředním displeji, případně digitálním štítu za volantem. Na obou místech najednou to nelze. Pro řidiče nejde o nic zásadního, ale pokud vám vyhovuje mapa mezi budíky, spolujezdec má smůlu, případně vám může koukat přes rameno.
Už během prvních jízdních dojmů byla řeč o tvrdých plastech, které interiéry doprovází napříč všemi výbavovými stupni. Přitom třeba i Polo dostalo měkčí materiály, které jsou na dotek mnohem příjemnější.
Je to ale jen malá kaňka na jinak velmi dobře zpracovaném interiéru. Nejenže se uvnitř cítíte komfortně, ale s autem se rychle sžijete i díky ergonomii. Všechny důležité prvky totiž máte okamžitě po ruce, ty méně potřebné jsou zase umístěny tak, aby při řízení nepřekážely. Dole zploštělý volant má ideální velikost a padne do ruky, nastavování teploty zase zůstává věrné tradičním tlačítkům a s přibývajícími kilometry už ji zvládnete regulovat, aniž byste museli spouštět zrak z vozovky.
Příjemnou záležitostí je pak prostornost vzadu, místa tu totiž není o mnoho méně než ve větší Atece či Karoqu. Se svými 176 centimetry jsem si našel ideální řidičskou pozici za volantem a za sebe se pak posadil s komfortní rezervou před koleny a nad hlavou. Problém s místem ale během mezinárodních jízd neměl ani kolega Honza Mička s výškou 190 cm, jenž měl při usednutí „za sebe“ k dobru pěticentimetrovou rezervu.
Stále však platí, že vzadu se bude nejlépe cestovat hlavně dětem, maximálně dvěma dospělým. Zadní lavice je sice vcelku plochá, ale díky měkčímu sezení se mi tu pobývalo o kousek komfortněji než v dlouhodobě testované Atece, která nám dala sbohem v lednu. Vepředu už je to jiná, sedačky mají výraznější tvar, ale hlavně široký rozptyl nastavení. Když budete chtít, klidně si můžete najít posez, jenž ve vás namísto SUV bude evokovat spíše prostorný hatchback.
T-Roc disponuje zavazadlovým prostorem 445 litrů, případně 1290 l po sklopení zadních sedaček. Tyto hodnoty se ale vztahují jen k variantám s pohonem předních kol a bez příplatkového audia Beats. My jsme si s testovaným exemplářem užívali nejen lepší ozvučení, ale i pohon všech kol 4Motion, což v praxi znamená „jen“ 392/1237 l v zavazadelníku bez možnosti polohování podlážky, pod kterou je umístěna plnohodnotná rezerva. Kufr je pro každodenní používání dostačující, pětičlenná rodina sem ale zavazadla k moři bude skládat horko těžko.
Volkswagen T-Roc vs. Seat Ateca - rozměry zavazadelníku | ||
Model | Volkswagen T-Roc | Seat Ateca |
Šířka v nejužším místě [mm] | 1010 | 1010 |
Délka [mm] | 780 | 850 |
Výška po plato [mm] | 420 | 525 |
Délka po sklopená zadní opěradla [mm] | 1400 | 1440 |
Průchozí výška pod otevřeným víkem [mm] | 1900 | 1920 |
Objem [l] | 445/1290 (392/1237) | 510/- (485/-) |
*údaje v závorkách platí pro pohon 4x4 |
Motor, jízdní vlastnosti
Nafta zatím jediná
Jak je u Volkswagenu zvykem, motorová paleta nového SUV je vskutku pestrá. Absolutní základ tvoří litrový tříválec s výkonem 85 kW, jenž se páruje se šestistupňovou manuální převodovkou. Silnější variantou je patnáctistovka TSI se 110 kW a vrchol zážehové nabídky tvoří dvoulitr s výkonem 140 kW, jenž se dodává výhradně s pohonem všech kol a samočinnou převodovkou DSG. Od jedenáctého kalendářního týdne roku 2018 se nabídka rozroste o dieselovou šestnáctistovku (85 kW) a dvoulitr (140 kW).
Aktuálně tak T-Roc koupíte s jediným vznětovým motorem – 2.0 TDI výhradně s pohonem všech kol, avšak možností volby mezi šestikvaltem a sedmistupňovou samočinnou převodovkou DSG. Základem aktuálně nejmenšího SUV v nabídce VW je modulární platforma MQB pro vozy s jednotkou uloženou vpředu napříč. Konstrukční základ je totožný jako u většího sourozence Tiguanu.
Se čtyřkolkou 4Motion rozděluje hnací sílu mezi přední a zadní nápravu elektronicky řízená vícelamelová mezinápravová spojka. Rozdělování závisí na příslušné úrovni točivého momentu, podle aktuální potřeby se mění tak, aby byla zajištěna optimální trakce. S nízkým točivým momentem či při brzdění je zadní náprava částečně odpojena a hnací síla se přenáší především na přední kola, což má přinést nižší spotřebu paliva. V případě potřeby se ale zadní nápravě okamžitě zapojuje do práce.
Součástí čtyřkolky je i volič jízdních režimů, jenž se ovládá otočným ovladačem na středové konzole. Na výběr je ze čtveřice variant - Street, Snow, Offroad (automatické nastavení terénních parametrů) a Offroad Individual s možnosti variabilního nastavení. Nechybí ani volič jízdních režimů s možnostmi Comfort, Normal, Sport, Eco a Individual, jenž mění nastavení převodovky a elektromechanického řízení, ale i regulace podvozku DCC či adaptivního tempomatu.
Uspokojí i náročné
Motor sice nezapře svůj původ a zejména za studena umí být hlučnější, kabina je ale důkladně odizolována, takže vás jeho chod výrazně neobtěžuje. S lehkou nohou bude na palubě při plavbě okreskami na „dieselové poměry“ vcelku ticho, pokud se jej tedy nerozhodnete prolomit audiem Beats s výkonem 300 Wattů. Ve vyšších rychlostech (zejména při dálničním putování) vás ale bude obtěžovat aerodynamický svist od zpětných zrcátek a také předních okének.
Maximální výkon 110 kW je k dispozici v pásmu od 3500 do 4000 otáček a točivý moment 340 N.m od 1750 do 3000 ot./min. Oproti vrcholovému TSI máte o 30 kW méně, ale zase dvacet newtonmetrů k dobru. Nejsou to sice čísla oslnivá jako v případě zážehového maxima, ale nemyslete si, že by dieselový T-Roc neměl chuť sportovat. V nejostřejším režimu se hbitě odlepí od semaforů a při sešlápnutí do kick-downu akceleruje zatraceně pružně! A když mluvíme o té pružnosti, snadné je i samotné předjíždění. Autu totiž ani při dálničních rychlostech nedochází dech a má kam sáhnout. Oceníte to i při hbitém projíždění utažených zatáček, do kterých se díky přesnému řízení a minimálním náklonům nemusíte bát vrhat po hlavě.
Pomáhá k tomu i DSG prostřednictvím dvojité spojky a dvou hnacích hřídelů. Převodovku ovládá mechatronický modul a pocitově mi její chod přišel o něco jemnější než u zmiňované Atecy. Ve sportovním režimu si sice sem tam „škubne“, ale při klidném stylu jízdy s motorem pod dvěma tisíci otáčkami umí být poklidným parťákem. Příjemným zpestřením je možnost sekvenčního řazení páčkami pod volantem, na pokyn řidiče totiž vůz dokáže reagovat s minimální prodlevou.
Auto obouvalo devatenáctipalcová kola z lehkých slitin. Zprvu jsem z toho měl trochu obavy - zvládne obutí nástrahy českých silnic důstojně? Pravdou je, že podvozek je tužší a o velkých výmolech či příčných nerovnostech dá řidiči najevo svou nespokojenost nelíbivými rázy. Na úkor stylu bych se možná spokojil s vyšším komfortem, což by vyřešilo o palec menší obutí.
Zatímco v dálniční rychlosti točí motor na nejvyšší stupeň lehce pod dvěma tisíci otáčkami, při devadesátce je to zhruba 1300 otáček. Odměnou za pohodovou jízdu je pak slušná spotřeba, která se při ekonomickém stylu klidně vejde pod šest litrů na sto kilometrů. A to je se čtyřkolkou s automatem opravdu pěkná hodnota. Ani při agresivnější jízdě vám ale auto nepoleze do peněz výrazněji. Hodíte-li strasti s rodinným rozpočtem za hlavu a budete si vůz užívat plnými doušky, dostanete se někam nad osm litrů.
A když jsme v té kategorii sportovně-užitkových aut, jak je na tom T-Roc s ambicemi mimo zpevněné komunikace? Pravdou je, že se světlou výškou 161 milimetrů si nemůže příliš vyskakovat, avšak tradičních polních cest se nezalekne a s pohonem všech kol se nemusíte bát ani podmáčených terénních cest. Ke krátkému pokusu nám po deštivé noci posloužila část opuštěné motokrosové dráhy, na které se T-Roc z vyjetých kolejí dostával statečně. Výlety do náročného terénu by ale měly zůstat sváteční záležitostí…
Závěr
Závěr
Volkswagen T-Roc přijíždí na český trh s vábivou úvodní cenovkou, nové SUV totiž můžete mít už za 452.900 Kč. Za takový peníz však dostanete „jen“ litrové TSI s výkonem 85 kW v základní výbavě T-Roc. Ani v té ale nechybí elektrické ovládání oken vpředu i vzadu, asistent rozjezdu do kopce či Front Assist s funkcí nouzového brzdění. Za silnější pohon už si budete muset připlatit, se zážehovou patnáctistovkou auto startuje na 584.900 Kč s výbavou Design. Nejsilnější dvoulitr je výsadou provedení Sport a stojí 808.900 Kč.
Testované TDI začíná na 692.900 Kč ve výbavě Design. Té už nechybí adaptivní tempomat s automatickou regulací odstupu do rychlosti 210 km/h, akustický parkovací systém, automatická klimatizace či multifunkční tříramenný volant v kůži. Připlatit si pak lze třeba za parkovací kameru (5.200 Kč), nezávislé vodní topení s dálkovým ovládáním (31.700 Kč) či elektrické ovládání zavazadelníku (9.000 Kč).
T-Roc je autem, které dokáže uspokojit široké spektrum uživatelů. I když jde o atraktivní a v jiných barevných kombinacích až extravagantní auto, není to jen další městská stylovka. Pořídit jej totiž můžete s řadou silných jednotek (včetně dvoulitrového TSI, které třeba v nabídce Karoqu chybí) a hlavně pohonem všech kol, jenž umožní i občasné zavítání do zhoršeného terénu. Pokud ale SUV není v žebříčku vašich automobilových hodnot prioritou a chcete ušetřit nějakou tu korunu, nemusíte se bát sáhnout po sourozeneckém Golfu. Jízdně k sobě tato auta mají velice blízko.
Nejlevnější verze modelu | 452.900 Kč (1.0 TSI/85 kW T-Roc) |
Základ s testovaným motorem | 692.900 Kč (2.0 TDI/110 kW Design) |
Testovaný vůz bez příplatků | 820.900 Kč (2.0 TDI/110 kW Sport) |
Testovaný vůz s výbavou | 956.300 Kč (2.0 TDI/110 kW Sport) |
Plusy
Minusy
Foto: Ondřej Lilling