Celodenní mrazy mohou řidiče vytrestat. Na co si dát pozor a čemu se vyhnout?
Současné mrazy, kdy ranní teploty padají k mínus 10 stupňům Celsia, kladou zvýšené nároky i na vaše auto. Čím vám mohou coby motoristovi zkomplikovat život?
Jízda autem za nízkých okolních teplot v zimním období má svá specifika. Nejde jen o to, že to může klouzat, a tedy že jízdní vlastnosti se mohou od těch při vyšších teplotách dost lišit. Jde také o řadu „drobností“, jejichž opomenutí může být přinejmenším nepříjemné, v extrému vás může dokonce znehybnit. Obranou je prevence, případně vyvarování se některých činností, které sice na začátku mohou vypadat slibně, avšak realita bývá jiná. Co tedy nedělat a co naopak ano?
Na horkou vodu zapomeňte
Nízké teploty pod bodem mrazu znamenají, že pokud parkujete venku, bývají skla vozu pokrytá námrazou, jež znemožňuje výhled. K odstranění stačí škrabka. Někdy ale může být námraza natolik silná, že oškrabat sklo zabere více času. Navíc dnešní vysoká auta znamenají, že mnoho řidičů se škrabkou vůbec nedosáhne na střední část čelního skla. A to neplatí jen pro ženy malého vzrůstu, které jsou v tomhle ohledu nejvíce v nevýhodě.
Pro rychlejší odstranění námrazy lze použít rozmrazovač ve spreji, který vrstvu ledu změkčí a ta lze tudíž snáze oškrábat. Přirozeně ve výhodě jsou řidiči aut s vyhřívaným čelním sklem. V žádném případě ale čelní sklo nepolévejte horkou vodou. Námrazy se sice zbavíte nejrychleji, zároveň ale hrozí prasknutí skla. A s prasklým sklem jet nemůžete nebo můžete, ale jen za určitých okolností. A to nemluvíme o jeho drahé výměně, byť ta většinou jde na pojišťovnu.
Nejde se dostat do auta
Moderní auta mají téměř vždy minimálně dálkové ovládání zámků dveří. Pokud jej nemáte a zámky odemykáte klasicky otočením klíče ve vložce, pak vás může po ránu za mrazivého počasí překvapit jedna nepříjemnost. Vložka zámku přes noc zamrzla a nejde s ní otočit. Pokud máte vložku i u dveří spolujezdce (běžné například u první Škody Fabia), můžete zkusit zámky odjistit odsud. Pokud ne, musíte vložku zkusit rozmrazit.
Horká voda je opět nepřítel, rady použít třeba horkovzdušnou pistoli nebo fén na vlasy jsou nesmysl, jelikož byste museli mít hodně dlouhý prodlužovák. Jedinou možností, jak zámek rozmrazit, je použít rozmrazovač ve spreji, který je většinou na bázi ethanolu. Pokud nejde klíčem ve vložce otočit, určitě nepoužívejte hrubou sílu. Jinak hrozí, že ohnete čepel klíče a budete mít pak problém s ním otočit také ve spínací skříňce při startování motoru.
Lepší než rozmrazovač je situaci se zamrzlou vložkou zámku předejít. Úplně stačí do zdířky pro čepel klíče ve vložce nastříkat trochu maziva WD-40, jehož jednou z vlastností je, že vytěsňuje vlhkost. A zámek by neměl zamrznout.
Asi zamrzla voda
Zatímco coby náplň chladiva už dnes snad každý používá antifreeze na bázi etylenglykolu, přičemž měření teploty tuhnutí, respektive hustoty směsi, která s tím souvisí, patří ke standardní proceduře snad každé servisní prohlídky, na náplň do ostřikovačů lidé občas zapomínají. A servisy to nekontrolují. Pouze směs dolévají, což ale spousta lidí nechce, protože proč platit za něco, co není nezbytně nutné.
Pokud třeba málo jezdíte a v nádobce na ostřikovací kapalinu vám zbude letní směs nebo jen obyčejná voda a udeří mrazy, dojde k zamrznutí kapaliny, čímž jsou ostřikovače nefunkční. To je ten lepší případ. V horším vám může zásobníková nádrž dokonce prasknout. Pokud tedy zapnete ostřikovače a slyšíte, že pumpa hučí, ale nic nestříká, a vy přesto víte, že v nádržce by kapalina být měla, je to právě z důvodu zamrznutí.
Zde se opět vyplatí prevence. Prostě do nádobky včas nalijte nemrznoucí kapalinu, případně ji nařeďte s vodou, čímž dosáhnete vyšší teploty tuhnutí. Je jasné, že třeba v Praze nemá použití ostřikovací směsi s bodem tuhnutí mínus 30 stupňů Celsia skoro smysl. Tak nízké teploty tady nebývají.
Nechce se odbrzdit
V zimě může představovat problém také aktivovaná parkovací brzda. Nejde jen o tu ovládanou manuálně, ale také o její elektromechanickou sestru. I ta totiž dokáže zamrznout. Pokud se tak stane, vozidlo zcela znehybní. To se týká zejména starších systémů, například na passatu B6.
Pokud parkujete s vozidlem na rovině, je aktivování parkovací brzdy zbytečné. Bohužel u mnoha moderních aut se jí současně ovládá parkovací poloha samočinné převodovky, takže tady si moc nepomůžete. V mnoha případech se však brzda vždy po zastavení a vypnutí motoru aktivuje i v případě, že je vozidlo vybaveno západkou pro parkování na převodovce nebo dokonce manuální převodovkou. Jde o někdy až chorobnou snahu výrobců chránit řidiče před sebou samým. Pokud je ale parkovací brzda stále oddělená od parkovací polohy samočinné převodovky, pak doporučujeme ji po odstavení vozidla manuálně tlačítkem odbrzdit. Při otevření dveří se ozve zvukový signál, který ale ignorujte. Opět snaha vozidla vás chránit.
Kde škrabku nepoužívat
Zatímco na namrzlá skla je plastová škrabka možná tím nejlepším pomocníkem, na namrzlé světlomety byste ji používat neměli. Už dávno pryč jsou doby, kdy měla vozidla skleněné kryty světlometů. Už mnoho let se používají polykarbonátové, které přirozeně plastovou škrabkou nenávratně poškodíte.
Bohužel moderní diodové svítilny emitují jen nízké odpadní teploty, na rozdíl od starších halogenových žárovek nebo výbojek, takže námraza ze světlometů mizí pomaleji než dříve. Ani rozmrazovač bychom na světlomety nepoužívali. Je třeba se přesvědčit, jaké povrchy se smí používat.
Hezké, ale vrtošivé
Nízké teploty mohou způsobit také komplikace při otevírání dveří. Pokud má auto běžné rámové dveře, problémy zpravidla nebývají. Horší to je u sportovních vozů s bezrámovými dveřmi. Jejich sklo totiž dokáže k těsnění doslova přimrznout, takže při otevírání máte pocit, že jej vylomíte. To se týká zejména starších aut bez systému, který před otevřením dveří sklo o několik milimetrů stáhne.
Prevencí může být impregnace těsnění glycerínovým olejem, který zamezí přimrznutí, zároveň ale nepoškodí lak, na rozdíl třeba od silikonového oleje, který nikdy nepoužívejte.
Ani se nehne
Za nízkých okolních teplot je nejčastější příčinou imobility vybitá startovací baterie. Právě nízké teploty mají na její kapacitu značný vliv. Před lety se uvádělo, že pokud je teplota okolí - 30 stupňů Celsia, může být startovací výkon akumulátoru, což je vlastně kapacita, čtyřicetiprocentní. Za kritickou mez stavu akumulátoru považujeme takzvané 50procentní nabití, jemuž odpovídá klidové napětí 12,24 až 12,36 voltů, případně hustota 1,20 až 1,22 g/cm3. Při něm vám ještě může pomoci nastartovat motor z externího zdroje, tedy nejčastěji z baterie jiného auta takzvaně přes kabely. Jsou-li naměřené hodnoty nižší než tyto, neměl by se akumulátor vůbec montovat do vozidla. Při klidovém napětí 12,30 voltů byste měli co nejrychleji baterii dobít externí nabíječkou.
Pozor také na to, že i pokud máte hybrid, plug-in hybrid či elektromobil, tak i tady je stav 12voltové baterie klíčový. Sice už nemusí napájet startér, avšak její 12voltové napětí ovládá vysokonapěťové stykače, takže pokud je slabá, stykače nesepnou, a tudíž vůz nenastartujete. A to i přesto, že trakční baterie může být třeba plně nabitá.
Zdroj: Auto Bild, učebnice Autoelektrika a autoelektronika, technická školení Volkswagen, Foto: Tomáš Dusil a archiv Světa motorů
