Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

TEST Toyota Aygo - Go, go, go!

Ladislav Čermák
Malá Kolíňanka je zdrojem mnoha překvapivých asociací, ovšem nejvíce ke vzletným metaforám pochopitelně inspiruje její vzhled.

Proti „dětsky“ okatým Francouzům totiž nabízí ušlechtilejší křivky s citlivě vkomponovanými malými světlomety a celkově působí dospěleji, jakkoliv to zní u minivozu poněkud paradoxně.

Přinášíme první test malé Toyoty, rodící se v nové továrně v Ovčárech u Kolína. V minulých týdnech jsme si kromě Ayga osahali i Peugeot 107 – toho zatím jediného v třídveřové verzi a nedlouho nato jsme otestovali první z trojčat – Citroen C1.

K plnohodnotnému redakčnímu testu jsme obdrželi shodné provedení, v jakém jsme učinili naše první jízdní dojmy. Proto se naše pocity při přebírání vozu de facto opakovaly, i když tentokrát již bez překvapení. Kola se posunula tak blízko rohům karoserie, jako málokdy předtím, a konkávně prohnutý zadní nárazník vytváří neobvyklý dojem „krabicovitosti“. Přesto rafinovaně prohýbaný povrch a pečlivě vyvážené detaily karoserie propůjčují malé Toyotě nadprůměrnou dávku elegance. Aygo se nám i po čtvrt roce velice líbí a opětně jej prohlašujeme za jedno z nejelegantnějších miniautíček.

Přístup do interiéru

se vzhledem ke shodným dispozicím neliší od Citroenu – řidič a spolujezdec nastupují díky velkorysým otvorům a vysoké střeše takřka luxusně, dozadu se nasedá skrz nízké a úzké otvory o poznání hůře. Všechny dveře se lehce otevírají a dostatečně aretují, páté se zdvihají dostatečně vysoko, aby neohrožovaly hlavu. Pouze zadní boční se mohly otevírat o pár stupňů více, takto dále znesnadňují nastupování.

Zadní víko, tvořené pouze skleněnou deskou, se odjišťuje poněkud komplikovaným dvojhmatem – ten se zakrátko dá naučit, prsty se ovšem občas nevyhnou zašpinění. Vzhledem k provedení pryžového těsnění jsme se neubránili obavám, že by po čase mohlo začít propouštět vodu - majitelé Volva 480 s obdobně řešenými zadními dveřmi by mohli vyprávět. Trochu rozpaků vzbudilo i zpracování přívodní kabeláže k vyhřívání a stěrači zadního okna.

Opakujeme výhrady k ovládání centrálního zamykání – vůz zevnitř nelze zajistit jinak, než s mírně akrobatickým natočením ke kolíčku ve dveřích. Zamčené dveře se také neotevřou při zatažení za vnitřní kliku, jak jsou Evropané zvyklí – tento bezpečnostní prohřešek nás překvapil o to víc, že větší Toyoty se jej už vesměs zbavily. Výtka zazněla i na adresu elektrického stahování okének – absenci jednodotykového ovládání jsme Aygu odpustili, ne tak nemožnost spustit okno spolujezdce z řidičova místa. Výklopná zadní okénka by cestující za horkého letního dne jistě rádi vyměnili za tradičnější spouštěcí variantu.

toyota design testy toyota design testy Do zavazadelníku, jehož rozměry se hodí taktak na větší nákup, vede trochu trnitá cesta přes 82 cm vysoký práh a úzkou skulinu za zadními opěradly, do nepříliš dobře využitelného prostůrku. Pod krátkou kapotou je místo právě tak pro sedmdesátikilový motorek a několik plnících otvorů. Žárovky ve světlometech jsou dostupné bez problémů, stejně tak všechny kontrolní a servisní body.

Uvnitř

čeká atmosféra 21.století a vzhledem ke kompaktnímu zevnějšku také nečekané množství místa pro posádku. Čtyři osoby se uvnitř usadí s dostatkem podélných i příčných centimetrů; vpředu se dá dokonce hovořit o mírném nadbytku, zatímco v druhé řadě se poněkud nedostává místa pro hlavu a kvůli malým oknům také denního světla. Sympatie budí pohled na solidně působící plasty s matnou povrchovou úpravou a v případě palubní desky i dírkovaným dezénem. Interiérové panely nechávají části lakovaných plechů nepokryté, zato však neskřípou a jsou na omak příjemné. Vzdušný pocit dále podporuje neuvěřitelné množství poliček a stojánků včetně chytře umístěných úchytů na čtyři CD vedle páky ruční brzdy, využit byl doslova každý krychlový decimetr. Chybí uzavíratelná schránka, kterou nabízí Peugeot 107 jako volitelný doplněk. Přední sedadla na pohled příliš nelákají, avšak po usednutí nečekaně pohodlně podepřou celá záda i boky; kdyby přidala několik milimetrů šířky a seřiditelné hlavové opěrky, zasloužila by si adjektivum „skvělá“.

Ergonomie

toyota design testy toyota design testy ztratila jen minimum bodů, poloha za volantem je přirozená a podobá se větším vozům. Sloupek řízení i s přístroji lze výškově seřizovat, sedačku řidiče již bohužel nikoliv, takže řidičky drobného vzrůstu by mohly mít problémy s výhledem. Testovací řidiči o výškách 168 – 190 cm se naopak usadili pohodlně a bez problémů dosáhli, kam potřebovali. Všechny důležité ovladače – s výjimkou předních mlhovek - jsou rozložené intuitivně, vyžadují minimální ovládací sílu a vracejí jednoznačnou odezvu. Speciální sympatie si získaly dva inovativní prvky – excentricky umístěný otáčkoměr, blížící se ose řidičova zorného pole, a ovládaní ventilace, v noci příjemně podsvícené a snižující únavu zraku. Pochvalu také adresujeme třem velkým ovladačům kolem spínače varovných blikačů.

Odhalili jsme také několik mezírek ve zpracování – hlavice řadící páky se protáčela a některé šrouby v interiéru (např. uchycení zadních bezpečnostních pásů) postrádají krytky a do interiéru koukají jejich nezakryté šestihranné kovové hlavy.

Výhled

určuje velká plocha zasklení a třemi směry je proto nadprůměrný; zejména vyšší řidič vidí dopředu i bezprostřední okolí vozu. Spodní linie oken však rychle stoupá, takže vzad a šikmo vzad je situace o poznání horší, ovšem mnohé zachraňují rozlehlá zpětná zrcátka. Jediný stěrač čelního okna sice dosud postrádá moderní jednodílnou konstrukci, avšak k jeho účinnosti nemáme – na rozdíl od jiných Toyot – výhrady. Světlomety čiré konstrukce svítí pro metropolitní užití dostatečně, pro noční meziměstské přesuny by neškodil vyšší výkon zejména dálkových světel.

toyota design testy toyota design testy Přístrojová deska je vidět velmi dobře – indikované provozní údaje byly redukovány na nezbytné minimum a soustředěny do jediného velkého kruhového přístroje. Teploměr chladící kapaliny stejně jako v mnoha jiných dnešních vozech – dle našeho mínění zcela oprávněně - odpadl, palivoměr dostal podobu postupně vyplňovaného digitálního sloupce. Není nejpřesnější, protože po ujetí více než 70 km stále ukazoval plnou nádrž, navíc je stupnice příliš hrubá a skutečný stav paliva se odečítá obtížně. Zato velký rychloměr s jednoduchou grafikou a bílým pozadím nabízí bezproblémovou čitelnost; totéž platí i o otáčkoměru, na jehož neobvyklé umístění jsme si přes počáteční nedůvěru velmi rychle s chutí zvykli. Noční oranžovočervené podsvícení bez regulace intenzity neruší a originálně řešený prosvětlený mléčný válec vyplňuje interiér měkkým ambientním světlem, které snižuje únavu očí. Jednoduché, účinné a dle našeho názoru i pohledné řešení.

Akustické vjemy

Po nastartování se interiér vyplní specifickým tříválcovým zvukem, který je překvapivě docela příjemný a dokonce může evokovat i sportovní pocity. V nižších otáčkách se šíří poměrně výrazné vibrace, ve vyšších otáčkách zase začíná opouštět hranice komfortu úroveň hluku.

Jinak je odhlučnění solidní, i ve vysokých rychlostech zůstává zvuk motoru dominantním nad obtékajícím vzduchem i odvalujícími se pneumatikami. Dokonce se nám zdálo o něco lepší, než při prvních jízdních dojmech; soudíme tedy, že si výrobce vzal k srdci kritické připomínky prvních testerů. Zabudovaná audiosoustava poskytuje dostatečný výkon k přehlušení provozních ruchů, ovšem kvalita reprodukce je pouze průměrná a ovládání rádia není nejpřehlednější.

Jízda

toyota design testy toyota design testy neskrývá žádný problém. Velmi měkce jdoucí spojka zabírá na dlouhé dráze a od prvního okamžiku umožňuje zcela plynulé změny rychlostních stupňů. Řazení trochu postrádá na exaktnosti, ovšem jeho dráhy jsou vymezeny jednoznačně bez vratných momentů a dostatečná synchronizace dovoluje i velmi rychlé přeřazování. Takřka jedním prstem se ovládá i volant, ovšem u jiného než ryze městsky orientovaného auta bychom vznesli námitku proti příliš lehkému převodu řízení, který se neliší od verze bez posilovače a vedení předních kol citelně ubírá na přesnosti. Vynikající jsou brzdy – velké chlazené kotouče vpředu poskytují nadprůměrný a zcela přesně dávkovatelný brzdný účinek, aniž by byly přehnaně jedovaté. I když zadní nápravě pochopitelně stačily jen bubny, fading se nedostavil ani po opakovaném panickém brždění.

Motor

lze označit za překvapivý – moderní hliníkový tříválec nabízí výkon i kroutící moment, srovnatelný s konkurenčními dvanáctistovkami, a s devítisetkilovým vozíkem hýbe velmi čile. Při hbité práci s převodovkou lze v městských aglomeracích zcela bez problémů držet krok se silnými velkými auty a velmi solidně pružně zrychlovat. Specifický zvukový doprovod navíc městské pojíždění okořeňuje sportovními pocity a nadskutečným vnímáním rychlosti. Jako každý tříválec, i Aygo potřebuje k životu otáčky, avšak díky variabilnímu časování ventilů v podstatně omezené míře. Ve srovnání s konkurenčním agregátem htp od Škody je citelně živější ve středním pásmu otáček a průběh kroutícího momentu nevykazuje tak strmé přechody.

Především metropolitnímu charakteru poněkud odporuje extrémně dlouhé zpřevodování, díky kterému je pětka ve městě při dodržování předpisů zcela zbytečná. K udržování padesátky se nejlépe hodí trojka, o „obchvatovou“ osmdesátku se optimálně postará čtyřka, na kterou také vůz dosahuje při mimoměstském provozu maximální rychlost. Pětka je vysloveně udržovací stupeň pro dálkové jízdy stovkou až stotřicítkou, při které točí podprůměrných 3.700 otáček za minutu; ze stočtyřiceti je schopnost zrychlovat již zanedbatelná. Při mimoměstském provozu vždy platí, že ke svižnému předjíždění je nutné podřadit, někdy o dva stupně. Spotřeba se během testu, zahrnujícího cca 60% podíl rychlého městského provozu, ustálila na znamenité hodnotě 5,6 l/100 km, při mimoměstské pohodové cestě klesla o další litr. Aygo je velice střídmý atlet!

Parkování

zvládá mikrotoyota suverénně. Konce vozu s prakticky obdélníkovým půdorysem se odhadují velmi dobře a vynikající rejd umožňuje např. otočení napoprvé na běžné městské ulici či zajetí do mezery mezi dvěma auty v těsných podzemních garážích bez najíždění. Jedinou slabinou je příliš vysoko umístěná spodní hrana zadního okna, takže těsně za auto není příliš vidět.

Jízdní vlastnosti

toyota design testy toyota design testy

připravily jedno z nejpozitivnějších překvapení; Aygo našlo velmi dobrý kompromis mezi tuhostí, nezbytnou pro stabilitu relativně malého a vysokého auta, a městským komfortem. Jednoduše řešený robustní podvozek absorbuje ve spolupráci s měkkými sedačkami městské výmoly v rámci možností výtečně a poskytuje komfort, obvyklý o třídu výše. Nejeví tendence odskakovat na roletách a poskytuje velmi dobrý kontakt s vozovkou. Při jiskrnější jízdě si velmi dlouho zachovává nadhled, jen směrová stabilita není kvůli lehkému převodu řízení nejlepší. Zatáčky se dají protahovat takřka sportovně, sice se značnými náklony, ovšem díky tuhé karoserii s neustálou kontrolou. Limitem se trochu předčasně staly pneumatiky o šířce pouhých 155 mm, které pustily kola do smyku daleko před limity podvozku.

Bezpečnost

dostala vše potřebné, aby plnila dnešní standardy; kromě tuhé karoserie s programovanými deformačními zónami nechybí neobvykle štědrá bezpečnostní výbava, nabízená z větší části ve standardu. Již nejlevnější provedení tak poskytuje ABS s EBD(!), dvojici airbagů a předpínače bezpečnostních pásů. Námi testované provedení přidalo boční airbagy a ISOFIX, v Německu dokonce v základním provedení figuruje šestero airbagů. Celkovou bilanci samozřejmě vylepšují i dobré jízdní vlastnosti a výborné brzdy.

Kolik za to

Aygo přichází na český trh s odlišnou cenovou politikou než jeho francouzští bratranci. Základní cena je sice vyšší – za startovní třídveřový model Toyota žádá 259.900,- - ovšem ve standardní výbavě nechybí, na rozdíl od Peugeotu i Citroenu, rádio s CD přehrávačem, metalíza, posilovač řízení a příplatek za pětidveřové provedení je poloviční (+5.000,-). Kromě základního provedení nabízí Toyota ještě vyšší úroveň výbavy Aygo+, která za 25.000,- navíc přidá boční airbagy, elektricky ovládaná přední okénka, lakované kryty vnějších zpětných zrcátek, centrální zamykání s dálkovým ovládáním, 4 reproduktory navíc, dělenou zadní sedačku a ISOFIX. Speciálně pro pětidveřové provedení je k dispozici ještě Aygo Cool+, které jsme zvolili my a jenž za dalších 25.000,- doplňuje ještě klimatizaci a otáčkoměr. Obě vyšší provedení lze za dvacetitisícový příplatek získat také s robotizovanou pětistupňovou převodovkou MMT. Vznětová čtrnáctistovka D-4D dosud k mání není, avšak příplatek bude činit citelných 50 tisíc. Cenově se tedy Aygo, přesně v duchu obvyklé cenové strategie Toyoty, nepodbízí, ovšem jako obvykle nabízí za peníze něco navíc, a to i ve srovnání s Peugeotem 107 a Citroenem C1.

  • základní cena vozu: 259.900,-
  • základní cena vozu s testovanou motorizací: 259.900,-
  • základní cena testovaného provedení (Aygo Cool+): 314.900,-
  • cena v testované výbavě (Aygo Cool+): 332.900,-

Plusy:

  • pohledný a vyvážený design
  • nadprůměrný vnitřní prostor
  • výkonný, úsporný motor
  • znamenité jízdní vlastnosti a manévrovací schopnosti
  • rozsáhlá bezpečnostní výbava v základním provedení

Mínusy:

  • vyšší cena testovaného provedení
  • přístup do zavazadlového prostoru
  • odhlučnění motoru
  • nepřesné řízení
Ladislav Čermák
Toyota Aygo
Cena základní sestavy 0 Kč
Výbava základní sestavy ABS + EBD, 4 airbagy (spolujezdcův čelní vypínatelný), elektrická okna vpředu, posilovač řízení, centrální zamykání s DO, imobilizér, klimatizace, rádio s CD + 6 repro, otáčkoměr, lakované kliky dveří a kryty vnějších zpětných zrcátek, dělené zadní opěradlo 50:50, ISOFIX Kč
Cena testované sestavy 0 Kč
Výbava testované sestavy Sport Pack (hliníková kola + mlhovky) (+18.000,-) Kč
Motor
Typ motoru: zážehový
Válce / ventily: 3 / 4
Zdvihový objem (ccm): 998
Nejvyšší výkon (kW / ot/min): 50 / 6000
Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min): 93 / 3600 - 3600
Provozní vlastnosti
Maximální rychlost (km/h): 157
Zrychlení 0 - 100 km/h (s): 14.2
Spotřeba město/mimo/kombi (l/100 km): 5.5 / 4.1 / 4.6
Emise CO2: 109
Rozměry a hmotnosti
Zavaz. prostor - sedadla/sklopena (l): 139 / 782
Objem nádrže (l): 35
Pohotovostní hm. / nosnost (kg): 905 / 285
Rozměr pneu: 155/65 R14
Toyota Aygo
Rozměry dle nákresu - vnější rozměry
a) délka (mm): 3410
b) šířka (mm): 1615
c) výška (mm): 1465
d) rozvor (mm): 2340
e) rozchod vpředu (mm): 1415
f) rozchod vzadu (mm): 1410
Rozměry dle nákresu - vnitřní rozměry
g) podélný prostor vpředu min/max (mm): 890 / 1110
h) podélný prostor vzadu min/max (mm): 590 / 830
i) výška nad sedadlem - vpředu (mm): 990
j) výška nad sedadlem - vzadu (mm): 910
k) šířka vpředu (mm): 1370
l) šířka vzadu (mm): 1360
délka sedáku vpředu (mm): 470
délka sedáku vzadu (mm): 450
výška opěradla vpředu (mm): 630
výška opěradla vzadu (mm): 600
místo vzadu pod předním sedadlem: ano