Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Trabant - 50 let ve službách lidu (1. část: dědictví DKW)

Karel Haas

První Trabant vyjel z továrny ve východoněmeckém Zwickau 7. listopadu 1957, jen krátce po vypuštění sovětského Sputniku. V sousední NDR i u nás se pro mnohé stal splněným snem po vlastním autě. Vyrobilo se jich přes 3 miliony a dodnes jich řada...

Při hledání kořenů legendárního trabantu se musíme vrátit na konec druhé světové války a podívat se do válkou těžce poškozených automobilek Audi a Horch v saském Zwickau (česky Cvikov). Po nutné rekonstrukci se zde nejdříve prováděly opravy vozidel pro sovětskou vojenskou správu, pak se zde krátce vyrábělo různé spotřební zboží, ale od roku 1946, kdy došlo ke znárodnění obou továren, se zde začaly vyrábět automobily vycházející z předválečných modelů DKW F8. První vozy byly představeny na lipském veletrhu v roce 1947 ještě pod označením DKW-IFA F8 (IFA byla zkratka Industrieverwaltung Fahrzeugbau), později dostaly jméno IFA F8. Přední kola poháněly dvoutaktní tříválce objemu 0,7 litru s termosifonovým chlazením. Dřevěný rám karoserie byl potažen umělou kůží, blatníky a kapota motoru byly plechové. Později se k výrobě střechy a kapoty při poválečném nedostatku ocelových plechů začala používat umělá hmota Duroplast.

Zastaralý typ F8 byl v roce 1949 nahrazen modelem IFA F9 s moderní aerodynamickou celokovovou karoserií a dvoutaktním tříválcem 0,9 litru, pohánějícím přední kola. V roce 1953 byla výroba typu F9 převedena do Eisenachu, kde byl tento typ později nahrazen známými Wartburgy. Bývalá továrna Audi v Zwickau změnila jméno na VEB Automobilwerke Zwickau, neboli AWZ a začala intenzivně pracovat na vývoji nového modelu s duroplastovou karoserií. V bývalé továrně Horch se od roku 1954 vyráběl luxusní typ P240 a v roce 1957 dostal závod název VEB Sachsenring.

První „bakeliťák“

AWZ P70 se stal prvním německým malým vozem s plastovou karoserií. Použitý materiál Duroplast byl směsí fenolové pryskyřice a bavlněného odpadu. Model P70 (P znamenalo plast a 70 objem motoru zhruba 0,7 l) debutoval na lipském veletrhu v roce 1955. Jeho motor vycházel ze starého tříválce F8. Dvoutaktní dvouválec měl objem 690 cm3 a maximální výkon 16,2 kW (22 k). Dvoudveřový automobil s pohotovostní hmotností 820 kg jezdil rychlostí až 95 km/h.

audi trabant audi trabant
 

Typ P70 se vyráběl ve třech karosářských verzích (když pomineme malé náklaďáčky nazývané Pritsche). Kromě tudoru se stupňovitou zádí se vyrábělo i kombi a vcelku pohledné kupé. Odlišná maska chladiče a efektní vzduchový vstup na kapotě zdůrazňovaly sportovní vzhled vozu. Jeho maximální rychlost byla ale jen o pár km vyšší (100 km/h). Do roku 1959 vzniklo celkem 26.800 vozů tohoto typu (z toho kolem 800 kupé). Mezitím se ale v AWZ začalo pracovat na vývoji nového typu s pracovním označením P50. Jeho vývoj začal už v roce 1953 ve výzkumném a vývojovém centru v Karl-Marx-Stadtu (dnešním Chemnitz) a po dvou letech byl převeden do AWZ. Po stavbě pěti prototypů se na podzim 1957 začala vyrábět nultá série padesáti kusů. Současně se v podnikové soutěži hledal vhodný název nového vozu. Z řady návrhů vyhrál Trabant (v němčině to znamená osobní strážce ale také družice).

audi trabant audi trabant
 

Trabi nastupuje

V květnu 1958 došlo ke spojení obou cvikovských automobilek pod názvem VEB Sachsenring Automobilwerke Zwickau a vyráběné automobily dostaly nové logo se stylizovaným písmenem S v kruhu. Sériová výroba Trabantů P50 (někdy se také používalo označení Trabant 500) se začala pomalu rozbíhat.

audi trabant audi trabant
 

Dvoudveřový čtyřmístný Trabant P50 dostal duroplastovou karoserii s rozvorem náprav 2020 mm a vnějšími rozměry 3361x1493x1465 mm. Proti typu P70 měla karoserie Trabantu modernější tvary. Nárazníky a rámečky světlometů byly lakovány v barvě karoserie, kapota motoru byla protažena až k přednímu nárazníku, což usnadňovalo případné opravy na motoru. Stupňovitá záď skrývala poměrně objemný zavazadlový prostor, jehož značnou část však zabíralo náhradní kolo. Interiér byl jednoduchý, ale účelný. Na přístrojové desce byl před volantem umístěn ukazatel rychlosti a řadicí páka našla místo v těsné blízkosti volantu.

Přední kola Trabantu P50 poháněl vzduchem chlazený dvoudobý dvouválec s objemem válců 499 cm3 (vrtání 66 mm, zdvih 73 mm) a maximálním výkonem 13,2 kW (18 koní) při 3750 otáčkách za minutu. Při nízké pohotovostní hmotností 620 kg postačoval tento výkon k dosažení maximální rychlosti 90 km/h. Od roku 1959 se vyráběl typ P50/1 s výkonem zvýšeným na 14,7 kW (20 k). Novinkou se stalo tehdy módní dvoubarevné provedení. Velkou oblibu si od začátku výroby v roce 1960 získalo praktické kombi, jehož délka vzrostla na 3400 mm a zvýšilo se i užitečné zatížení. V posledním roce výroby (1962) dostal Trabant (typ P50/2) inovovaný interiér s pětici kolébkových spínačů po levé straně přístrojové desky, vylepšená sedadla a topení.

audi trabant audi trabant
 

V roce 1962 dostal Trabant větší motor s objemem 594 cm³ (při stejném zdvihu se zvětšilo vrtání na 72 mm). Jeho výkon tím vzrostl na 16,9 kW (23 k) a maximální rychlost na 100 km/h. Vůz dostal nové označení Trabant P60 (600), ale jeho karoserie zůstala proti typu P50 beze změn. U modelů v dvoubarevném provedení měly vozy na bocích úzký olištovaný barevný pruh. Samozřejmě nechybělo ani provedení kombi s bočním otevíráním zadních dveří. P60 byl prvním typem Trabantu, který se začal dovážet do naší republiky a při nedostatku vozů na trhu si ihned získal velkou oblibu. Trabant P60 se vyráběl jen do roku 1964 (kombi o rok déle), neboť již vrcholily přípravy radikálně modernizovaného Trabantu 601, o kterém si povíme ve druhé části tohoto článku.

Druhý díl naleznete na odkaze: Trabant – 50 let ve službách lidu (2. část: vzestup a pád)

Karel Haas