Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

V Americe nabarvili silnice na bílo. Prý to důvod má...

David Bureš
Diskuze (32)
V americkém Los Angeles nabarvili silnice v několika ulicích na bílo. Na podobném projektu se pracuje také v australském Sydney.

Když se řekne silnice, každý z nás si představí kus černého asfaltu, aniž by nad tím nějak detailně přemýšlel. Do budoucna se ale tento obraz může změnit. V Americe a Austrálii se totiž zabývají projektem světlé (ideálně bílé) silnice. K čemu je tato myšlenka dobrá?

Projekty světlých silnic probíhají v australském Sydney a v americkém Los Angeles, které mimo jiné spojují vysoké teploty během léta. Ulice se za letních pařáků rozpálí, což už známe i z českého prostředí. A právě světlý povrch silnic by tento problém mohl vyřešit.

Jak je dobře známo, černá barva pohlcuje tepelné záření, což ve výsledku zvyšuje teplotu v ulicích měst. Nakumulované teplo se navíc drží v daných místech i přes noc, přestože už do dané oblasti slunce nesvítí. Ostatně dobře je to patrné třeba na teploměrech u dálnic, které za horkého dne ukazují mnohem vyšší teploty na povrchu silnice než ve vzduchu. Pokud by se naopak silnice natřely na světlo (ideálně na bílo), najednou by pohlcovaly teplo mnohem méně a tím by ve výsledku mělo být v ulicích chladněji.

Definitivní hodnoty nejsou zatím známy, protože výzkumy na toto téma zatím probíhají. Autoři projektu Cool Change Cities v čele s Michaelem Mobbsem tvrdí, že světlejší ulice dokážou teplotu v zastavěných oblastech snížit až o sedm stupňů Celsia. Mobbs nicméně chce jít ještě dál a rád by natřel na světlou barvu i střechy domů a provedl další úpravy (třeba více stromů v ulicích), což ve výsledku má snížit průměrnou roční teplotu v městech o dva stupně Celsia.

Zatímco Mobbs chce v povrchu silnic používat jiné látky, které by změnily jejich barvu z černé na světlou (tedy místo asfaltového cementový povrch, který už bývá používán), v Los Angeles místo toho na vozovky aplikovali speciální vrstvu bílé barvy. To by podle odhadů odborníků mohlo snížit teplotu v daném místě až o deset stupňů Celsia. Při širší aplikaci by pak podle odhadů amerických odborníků mohla průměrná teplota v městech klesnout o 0,5 °C. Bílý povrch je zatím zkoušen v několika ulicích Los Angeles, a to v té vůbec nejteplejší oblasti, přičemž ekologové doporučují, aby byl postupně užit na 35 % území města. Při širší aplikaci může dané řešení ročně ušetřit prý až 100 milionů dolarů ročně (2,2 miliardy korun). Do čísla jsou přitom započítány peníze, které by lidé ušetřili na klimatizaci, a další náklady spjaté s tímto problémem (léčba osob zasažených horkem).

Přestože propagátoři tohoto řešení zdůrazňují jeho výhody, o nevýhodách se zatím tolik nemluví. Třeba v Evropě by na světlém povrchu bylo špatně vidět vodorovné dopravní značení, což je v Austrálii nebo USA řešeno používáním žlutě nabarvených čar. V případě amerického řešení pak není jasné, zda světlá vrstva nebude za deště klouzat. Z tohoto důvodu australský propagátor světlého povrchu silnic Michael Mobbs zdůrazňuje, že se zatím celý nápad musí v praxi vyzkoušet, aby bylo vůbec jasné, zda skutečně funguje a nakolik teplotu ve městech opravdu sníží.

A jeden výzkum navíc upozorňuje na to, že vývoj a výroba materiálů pro světlejší povrch silnic a chodníků je natolik ekologicky náročná, že se ve výsledku nevyplatí. Potřebná energie do výroby a související emise jsou totiž vyšší, než kolik se dá jejich použitím ušetřit. Tak třeba to s těmi bílými silnicemi nebude tak horké...

David Bureš
Diskuze (32)
2. 8. 2017 21:00
Re: Hm
On se na mostech nepouziva z duvodu hmotnosti, ale jelikoz most neustale pracuje, ohyba se, prodluzuje, zkracuje vlivem ruznych zatizeni (od dopravy, teploty...), tak tohle by nevyztuzeny beton dlouho nevydrzel, viskozni asfaltobeton s tim potize nema.
2. 8. 2017 19:39
Re: hloupý nápad
Nechtěl jsem říct, že je to cíl zeleně (z našeho pohledu je kyslík důležitým produktem). Zeleň se prostě snaží přežít, růst. Nicméně ta energie pohání nějaký chemický proces. To je zásadní rozdíl oproti obyčejné barvě, která může záření leda tak odrazit (dobrá, může i degradovat :-) ale to je v porovnání zanedbatelné).

Když už jsme u doplňování, tomu barvivu se říká chlorofyl. Pokud jde o přenos elektronů, vybavuji si něco o transportním řetězci a cytochromech, které by měly vázat ionty železa. Ale rozumím tomu asi jako koza petrželi. :-)
Avatar - lordlord
2. 8. 2017 16:06
.
klimatizace stejně poběží, v dešti je natřená silnice hodně kluzká
2. 8. 2017 14:50
Re: Hm
Je uplne jedno co bylo na fotce, pointa zustava stejna a myslim ze kazdy alespon prumerne inteligentni clovek ji pochopi - povrch prumerne silnice (at uz je z asfaltu nebo betonu) proste neni cerny (klidne se podivej z okna, jestli nejakou silnici uvidis).
Avatar - WinDiesel
2. 8. 2017 13:33
Re: hloupý nápad
jen bych korigoval, cílem zeleně není vytvářet kyslík, kyslík je pro rostliny nebezpečný odpad ... rostliny spotřebovávají CO2 + vodu + minerály a výsledkem fotosyntézy jsou cukry, celulóza, tuky apod. Ve dne převažuje výroba odpadního kyslíku, v noci rostliny dýchají jako my, kyslík je tedy produkován pouze ve dne
my používáme na přenos 02 hemoglobin s vázaným železem, rostliny používají na přenos elektronů zelené barvivo na bázi hořčíku které je ale nápadně podobné hemoglobinu