V Malajsii budou stavět silnice z gumy...
Ceny přírodního kaučuku na světových trzích padají, Malajsie je přitom jedním z jeho největších producentů, vzniká tu 700 tisíc tun ročně. Většinou kaučukovník pěstují drobní zemědělci, jenže z necelých 29 milionů obyvatel, které v současnosti země má, je do tohoto odvětví zapojeno na 1,2 milionu lidí. Přímých malých pěstitelů pak v zemi funguje zhruba 410 tisíc. To samozřejmě není zanedbatelná položka! Spousta lidí by nejen přišla o práci, ale také doslova o živobytí, tato komodita pro ně představuje mnohdy jedinou možnost...
Malajsie tedy hodlá využít suroviny při stavbě silnic a dálnic, výzkumy probíhaly poslední tři roky, už od loňska rozjela pět pilotních projektů. Přímo na vládní úrovni, spotřebu je přece nutné podpořit, měla by se zvýšit asi o 10 %. Surový kaučuk (latex) se stále získává tradičním způsobem, po nařezání kůry vytéká ze stromů do na nich umístěných kalíšků. Tento způsob se nemění už po staletí! Spolu s živicí se pak vmíchá do asfaltu.
Stavba takového povrchu vyjde, pravda, o 16 % dráž, než je tomu u konvenčních asfaltových silnic. Jenže snesou větší zatížení a jsou odolnější, takže jejich údržba v dlouhodobém horizontu bude naopak levnější, což je velmi důležité. Malajsijská vláda včetně příslušných ministerstev stále ještě nerozhodla, kde se začne stavět, případně které úseky budou inovovány, ale dojde k tomu velmi brzy, ještě letos. A to zejména v malých městech a na některých částech hlavních silnic. Nic víc v tuto chvíli známo není.
Obyvatelé pro nás exotické země tak nebudou používat pryž pouze na pneumatikách svých vozů, i když tam jde většinou o umělou. Pogumovaný asfalt se uplatňuje už jinde, například na několika místech v USA. Pochopitelně se do něj přidává recyklované staré obutí, nikoli vzácný přírodní kaučuk. Odpadní materiál se tak ale účelně zpracuje. Na jednu míli (1609 m) povrchu a jeden pruh je potřeba asi 1.500 pneumatik. Takové silnice najdeme třeba v okolí arizonského Phoenixu na jihozápadě země.
