Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

TEST Volkswagen Touran 2.0 TDI DSG na konci dlouhodobého testu. Dobrý společník s několika mouchami

Martin Frei
Diskuze (68)
Ne obvyklý rok, hned dva a půl roku trval dlouhodobý test Volkswagenu Touran. Žilo se nám s ním dobře, snadno a velmi prakticky. Pár much se také našlo – i proto, že na jejich hledání bylo tolik času.

Dlouhodobé zkoušky nových aut patří v naší práci k nejpoučnějším. Hlavní rysy každého vozu stihneme odhalit při běžných testech za týden. Při srovnávání více aut na letištní ploše jsou hlavní rozdíly vidět okamžitě. Dlouhodobě zkoušený vůz se ale stane členem rodiny. Sledujeme jeho život od prvních krůčků, pokoušíme jeho výdrž při dlouhých cestách na autosalony i dovolené, užije si provoz v plném obsazení, musí nastartovat za krutých mrazů a uchladit nás za parného léta.

Modrý touran si všeho užil vrchovatě. Ke konci původně dohodnutých dvanácti měsíců jsme si totiž řekli, že reprezentant německé solidnosti by měl přesvědčit něčím navíc. A pozor - souhlasili s tím i pánové od Volkswagenu, za což jim patří velké uznání, protože se nám tím vydali všanc. Auto jsme jim vrátili až po dvou a půl letech a najetí 63.278 km.

Neobešlo se to bez chyb a některé závady se ukázaly až ke konci. Ne ovšem jako důsledek intenzivnějšího používání, ale prostě proto, že měly dost času se projevit. Tak je také třeba výsledky testu chápat: touranu dnes nastavujeme přísnější zrcadlo než v minulosti cee‘du, focusu, mégane či mazdě po roce služby.

Nestárne s módou

Některá výrazně tvarovaná auta se můžou po dvou letech používání okoukat, nebyl to však případ zdrženlivého touranu, který drží emoce na uzdě. Tvary prozrazují účel, na první pohled může působit až nudně. S postupujícím časem ale stále víc oceňujeme, že jednoduché zaměření na podstatu věci se nepřejí. Pár prolisů na ostře řezaných tvarech stačí, víc ozdob netřeba.

Uvnitř vládne stejný duch, jednoduchou jistotu umocňuje solidní zpracování a pečlivě zpracované povrchy. Celek si zachoval i po dvou letech používání maximální soudržnost a nijak slyšitelně se nerozvrzal, což považujeme za úspěch zejména vzhledem k tomu, jak 18“ kola masírovala karoserii, jejíž tuhost navíc kompromitovala prosklená střecha.

Vydržel světlý a lesklý

Zpočátku jsme si dělali obavy, jak světlé čalounění, dekory s klavírním lakem a dotyková obrazovka odolají nekonečnému ohmatávání, ale nakonec to

nebylo žádné drama. Stačilo minimum běžné hygieny a auto vypadalo stále dobře. Tedy kromě lehce namodralých sedadel, což ovšem nebyla chyba jejich, nýbrž riflí, které všichni nosíme a které pouštějí barvu – na tmavých sedadlech by to tak vidět nebylo.

Z ergonomického hlediska máme jedinou výhradu ke stárnoucímu řešení palubní desky s obrazovkou navigace umístěnou až pod výdechy topení – dnes častější „tablety“ jsou blíž zornému poli řidiče. Na druhou stranu žádný z konkurentů dosud nepřekonal přehlednost a intuitivnost celého informačnímu systému, s nímž se pracuje velmi snadno.

Křesla nadevše

Sedadla patří k nejsilnějším stránkám touranu. Našel se v nich každý bez ohledu na velikost a tělesnou konstituci a nikoho ani po delší cestě nebolela záda. Pohodlná křesla se stavitelnými bederními opěrkami a dnes už málo vídaným mikroplyšovým potahem jsou přitom standardem nejvyšší výbavy Highline, připlácet se musí až za masáž nebo kožené čalounění. Zároveň byla sedadla asi jediným místem, na kterém se plynoucí čas a přibývající kilometry nějak podepsaly. Konkrétně levá bočnice u řidiče po dvou letech ustavičného nastupování a vystupování začala ztrácet

tvar, takže nás v zatáčkách držela už o něco hůř.

Pochválit musíme sezení vzadu. Zatímco francouzská MPV mívají sedáky umístěné nízko u podlahy a vyhoví jen dětem, touran dobře podepře i dospělé. Navíc je kabina pohodlně široká – i prostřední samostatné místo je použitelné, byť trochu užší. Samozřejmostí je možnost zadní sedadla posouvat i sklápět a proměnit touran v malý stěhovák.

Kufr se díky chvályhodnému doplnění plnohodnotné rezervy zmenšil z udávaných maximálních 843 litrů na méně než 600, tedy řádově o sto méně než u francouzských konkurentů se skladnější vlečenou nápravou. Většině našich dospěláckých výprav zavazadlový prostor stačil. Když se ale Jirka Baborský vydal do Itálie s rodinou v rozpuku a kočárkem, už se neobešel bez střešního boxu.

Napněte plachty
Ve volitelném režimu Eco jsme si užívali plachtění na volnoběh. S velkým dieselem pod kapotou bylo opravdu poznat, jestli auto po sundání nohy z plynu dojede setrvačnosti, nebo brzdi motorem. Škoda jen, že jsme museli „dozelena“ přepnout cele nastaveni včetně sníženého výkonu klimatizace a ospalých reakci tempomatu. Přestože režim Individual umožňoval jinak libovolnou kombinaci nastaveni, převodovka v ně plachtit nedokázala –tedy kromě krátkého období, kdy to v jedné aktualizaci softwaru výrobci uteklo. Důvod příliš nechápeme, stejně jako oficiální zdůvodnění Volkswagenu, že v režimu Individual se prý očekává dynamičtější jízda. Hm, tak proč se v něm dá celé auto nastavit do komfortu?

Je ti teplo, děvenko?

Jednoznačnou výhradu stran komfortu máme k topení. Ani ta však nevybočuje ze zvyklostí dnešní doby. Moderní diesely mají tak nízkou spotřebu, protože dosahují vysoké účinnosti, a tím pádem mají velmi málo odpadního tepla. Už dobrých patnáct let proto posádky dieselových aut hřeje elektrické těleso. Jenže dnes, kdy baterie musí i několik kilometrů po startu „přikrmovat“ žhavicí svíčky a mezitím ji ještě ždímá stop-start, na ohřev pasažérů prostě nezbývá energie. Z čehož vychází jednoduchá rovnice: čím kratší cesta, tím větší zima. Rozlehlá a vysoká karoserie touranu se

přitom vytápí obzvlášť pomalu, takže zejména popojíždění zimní Prahou nebyl žádný med.

Ideální odpovědí by bylo dálkově ovládané a programovatelné naftové topení, které ovšem stojí nemalých čtyřicet tisíc.

Většina zákazníků se tak nejspíš jako my bude muset spokojit s vyhříváním předních sedadel. Při zimních startech nás těšilo také vyhřívané čelní okno – během minuty sníh rozpustilo a pak už stačilo mávnout stěrači. Méně jsme si tuto vymoženost užívali při nočních jízdách, kdy ve světle protijedoucích aut vystoupily drátky ve skle a unavovaly oči.

Neraď mu, jede sám

Přes krátkou příď a nízkou palubní desku jsme měli výborný výhled. Stejně tak byli všichni spokojeni s pozicí za volantem, který má široký rozsah seřízení. Ovládání vozu se Volkswagenu podařilo naladit dokonale uživatelsky nenáročně, tak jak to má u automatu být. Kdo nekladl na souhru s vozem vysoké požadavky, byl spokojen – na žádnou kulišárnu v řízení si nestěžovali ani naši fotografové.

Dvouspojková převodovka jako obvykle o něco méně bavila nás, kteří řídíme srdcem a chceme mít nad autem kontrolu. Při rozjezdu i podřazování šetří spojky a nakládá jim pomalu, i když bychom zrovna potřebovali rychlejší akci. Vzhledem k rodinnému poslání touranu ale nejde o zásadní připomínku.

Zpočátku nás v rozletu brzdilo také váhavé naladění motoru, po několika aktualizacích softwaru v rámci servisních prohlídek ale dozrál k temperamentu odpovídajícímu výkonu 110 kW. Kopce vyjížděl bez podřazování, k předjíždění měl sil tak akorát, na dálnici táhl do 160 km/h přesvědčivě. Slabší motor bychom do touranu nechtěli, ale po silnějším jsme zatoužili jen málokdy.

vw testy svetmotoru mpv vw testy svetmotoru mpv

Spotřeba během testu klesla ze syrových 6,9 l/100 km na 6,4 litru. Tuto hodnotu jsme výrazně nepřesahovali ani na dálnici, více než sedmilitrovou žízeň jsme pozorovali hlavně ve městě. Vzhledem ke hmotnosti i aerodynamice rodinného furgonu, automatické převodovce a velkým 18“ kolům to je stále příznivé číslo. A při téměř šedesátilitrové nádrži znamená dojezd téměř 1000 km. Desetilitrová nádržka na AdBlue vystačila na 8000 až 9000 km. Vzhledem k cenám kolem 10 Kč/l tedy tato položka zatěžuje rozpočet přibližně jedním haléřem na kilometr.

Mezi servisními prohlídkami předepsanými po 30.000 km ubývalo oleje. Zpočátku mělo vliv zajíždění motoru, dolévali jsme dva litry. Mezi první a druhou výměnou pak už stačil jen litr. To je vzhledem k řídkosti dnešních olejů obvyklé: nízká hustota je nechrání před strháváním do spalovacího prostoru, přidaná aditivace pouze brání jejich spalování. Během takto dlouhých intervalů se však účinnost aditivace vyčerpá a olej se spálí. Kontrolka hladiny oleje na nás navíc zablikala už po ujetí 15.000 km od výměny, proto bychom uživatelům doporučili už v tu chvíli vyčerpaný olej vyměnit.

Kola (ne)dělají auto

Jako většina aut této kategorie má i touran celkem tuhé pérování. Logický ústupek stabilitě vysoké karoserie na jednu stranu omezuje komfort na nerovnostech, na druhou předchází zbytečnému houpání, ze kterého by se zejména dětem vzadu mohlo dělat špatně. Z tohoto pohledu jde o vhodný

kompromis. Jízdní vlastnosti těžící z nezávislého zavěšení všech kol ovšem touran posouvají o ligu výš. Reakce při nouzových manévrech nebo přejíždění hrbolů v zatáčce jsou zřetelně klidnější než u francouzských konkurentů, zejména při plném zatížení.

Jako největší kompromis se nakonec ukázala 18“ kola. Vzhledu auta dodala dynamický šmrnc, ale už tak našponované pérování připravila o rezervy. Kdybychom si touran vybírali znovu, určitě bychom zůstali u sedmnáctek.

Příplatkové tlumiče DCC dokázaly v komfortním režimu dodat jízdě spojitou plavnost, ale jen na kvalitním povrchu. Na kanálech a přejezdech uvolněné tlumiče nedokázaly odfiltrovat nepříjemné rázy. Většinou jsme proto stejně jezdili v základním nastavení.

Měření na válcové zkušebně

Výkonové parametry naměřené na válcové zkušebně proti začátku testu (112 kW a 332 Nm) stouply v závěru o tolik, že by to prostou fyzikální logikou zajíždění motoru objasnit nešlo. Vysvětlením je několik aktualizací softwaru, které mezitím proběhly. Poslední verze dokáže spojit emise s výkonem daleko lépe, což se odráží i v živějších reakcích na plyn. Stále platí, že točivý moment udržuje rovinu 340 Nm v širokém rozmezí 1800 až

3200 min-1, díky čemuž lineárně roste výkon. Pro plynulou jízdu bez dynamických ambicí ideální charakteristika.

vw testy svetmotoru mpv vw testy svetmotoru mpv

Kamarád do deště

Celkově se touran ukázal jako věrný a praktický přítel – dva a půl roku s ním uplynulo jako nic, procestoval s námi půl Evropy a s jeho praktickými dovednostmi se loučíme neradi. Z každodenního života bychom vytkli jen pomalý nástup topení. Méně radosti přinesly čtyři neplánované návštěvy servisu, z nichž jedna nás donutila přerušit zahraniční cestu. Těmto nepříjemnostem se věnujeme v dalším textu.

Nikdo není dokonalý

Dlouhodobý test Volkswagenu Touran poznamenalo také několik závad. V některých případech ale nepředvedl stoprocentní práci ani servis.

Neobvykle dlouhý čas, který jsme mohli s modrým touranem strávit, nám umožnil nahlédnout za obzor běžného testování nových vozů. Většinu z nich máme k dispozici na týden, během něhož dojde k nějaké nepředvídatelné události jen zcela vzácně. Roční test už může ukázat něco ze života. Předloňskému Renaultu Mégane utekla náplň z klimatizace a praskla jedna vodní hadice, Mazdě 6 se zablokovaly dveře a nešly otevřít, hybridní Toyotě Auris se zkroutily brzdové kotouče, v Peugeotu 207 se uvolnilo čalounění sedadla řidiče a často chválené Škodě Fabia první generace, se kterou jsme najeli sto tisíc kilometrů, museli v servisu vyměnit převodovku. Nějaké chybě se zkrátka při dnešní složitosti aut nikdo nevyvaruje. Není divu, že se jí nevyhnul ani touran.

Hledá se kuna

Od ledna 2016 jsme si užívali bezproblémový půlrok – zima byla mírná, brzy přišlo léto, klimatizace fungovala, motor se zajížděl, a tak nám nic nebránilo v hektickém najíždění kilometrů. V listopadu se ochladilo a v touranu nám začala být při krátkých cestách zima. Jelikož jsme mezitím stihli natočit 29.000 km, vyrazili jsme do servisu pro nový olej a ptali se, proč auto špatně topí. Ukázalo se, že to není chyba, ale vlastnost – vůz je v pořádku, jen náběh topení trvá déle.

Na kratší vánoční popojížďky jsme se tedy vyzbrojili kulichem a rukavicemi, ale přišel jiný zádrhel. Mezi svátky se rozsvítila kontrolka motoru. Martin Vaculík v rámci svých novoročních rituálů připojil diagnostiku a našel chybu vyhřívání modulu AdBlue – to je jak známo vodný roztok, takže kdyby při -11°C zamrzl, nedostal by se do katalyzátoru, auto by neplnilo emise a odmítlo nastartovat. Proto svítila kontrolka. Naštěstí takový mráz nenastal, takže jsme se do servisu vrátili po vlastní ose.

Mechanici Porsche Praha Smíchov měli podezření na kabel překousaný kunou. To se nakonec nepotvrdilo, další stopy vedly k závadě na modulu AdBlue. V rámci záruky jsme tedy dostali nový.

Něco je jinak

Připomeňme, že kdybychom test pojali jako roční, krátce po této příhodě bychom auto vrátili a o jeho dalším osudu se nic nedověděli. Bohužel o tři měsíce později se za chladného rána kontrolka rozsvítila znovu. Načtení diagnostické paměti i návštěva opravny skončila podobným závěrem – nefunguje vyhřívání nádržky AdBlue. Tentokrát servis sáhl po části ovládací elektroniky, kterou opět v rámci záruky vyměnil.

Kdy máme přijet?

V září na nás touran zamrkal znovu. Na displej palubního počítače nám napsal, abychom se nejpozději do 28 dnů dostavili na pravidelnou servisní prohlídku. Vrtá nám to hlavou, vždyť interval prohlídek je dvouletý, na oleji jsme byli v listopadu a najeli na něm teprve 20.000 km. Podrobné menu v nastavení vozidla skutečně očekává životnost oleje ještě dalších 8000 km, což by za 28 dnů najel málokdo. Tak kam bychom tak najednou jezdili?

Ve skutečnosti šlo o to, že počítač eviduje termín prohlídky (daný pevně) a výměnu oleje (s proměnným výpočtem) odděleně. Mechanik by tedy měl

při prohlídce s výměnou oleje oba čítače vynulovat, jenže to se nestalo. Po naší návštěvě v listopadu 2016 se začal počítat od nuly jen olej, zatímco termín prohlídky se dál zkracoval, jako kdybychom servis nenavštívili.

Což o to, stát se to může. V Porsche Smíchov pohotově nabídli, ať se jen zastavíme, že chybně zadaný termín smažou, aby nás nemátl. A jak řekli, tak udělali – jenže dalším omylem vynulovali všechno. Kromě termínu prohlídky se tedy začala vesele od nuly počítat i životnost oleje, který už měl za sebou 20.000 km.

Uživatel, který by to sám nesledoval a spoléhal pouze na displeje, by pak na jednu náplň najel skoro padesát tisíc kilometrů. Co by to udělalo s motorem, si jistě domyslíte sami. Nás by víc zajímalo, jakou odpovědnost by za jeho poškození nesl servis.

Severská sága

V listopadu 2017 vyrazil Matouš Jelínek pro další tisíce kilometrů do Dánska. Krátce před cílem ale propadla horečce palubní elektronika. Přestal fungovat tempomat, rozsvítily se kontrolky ABS, stabilizace i airbagů a nakonec se ohlásila závada adaptivních světlometů, které se kvůli tomu nouzově sklopily na nejnižší úroveň – samozřejmě kolem půlnoci v naprosté tmě.

Museli jsme ocenit pohotovost a vstřícnost nejbližšího dánského servisu, do kterého Matouš ráno zamířil. Vůz ihned přijali a Matouše pustili do dílny, takže mohl celou akci sledovat i fotit. Díky tomu jsme se dozvěděli, že poplach způsobila nahodilá závada bezpečnostního přednárazového systému. A pak jednu nepříjemnou drobnost – po smazání záznamu se v paměti opět objevila chyba vyhřívání modulu AdBlue, takže ani druhá pražská oprava

z dubna zjevně nevyřešila příčinu problému. Kontrolka na palubní desce se nerozsvítila jen proto, že bylo dosud bezpečně teplo a zamrznutí roztoku

nehrozilo.

Zásah zahraničního servisu všechny poplachy zklidnil, kontrolky zůstaly zticha, tempomat fungoval a světla svítila. Přednárazový systém si přesto vzal poslední slovo. Cestou domů uprostřed obchvatu Berlína rozblikal varování blížící se překážky a vší silou zadupl brzdy – to celé dvakrát po sobě, před autem přitom nebylo nic kromě velké lesknoucí se louže. Za panicky brzdícím touranem v tu chvíli naštěstí nikdo nejel…

Foukej, foukej, větráčku

Před zimou jsme se opět připravovali na horší topení při kratších jízdách, ale ouha – netopíme vůbec, mezi svátky přestal fungovat větrák a opět svítí

kontrolka motoru. Následná rozborka odhalila příčiny obou závad: v prvním případě regulátor ventilátoru, ve druhém zoxidované konektory hlavního

kabelového svazku. Vše pokryla záruka, jen jsme museli přes dva týdny čekat na náhradní díly. Současně s touto operací proběhla také druhá výměna oleje v motoru (4200 Kč), výměna oleje v převodovce DSG (5800 Kč) a druhá výměna baterie v klíčku (118 Kč).

Další půlrok do konce už touran sloužil zcela bez závad. Navzdory mrazům z přelomu února a března se už vůbec neozvala závada vyhřívání AdBlue. Zdá se, že teprve nový kabelový svazek zažehnal problém, který předtím nevyřešily dvě výměny celého modulu.

Záruka jednou skončí

Sečteno a podtrženo, v životě někdy přijde smůla. Z jednoho planého poplachu v elektronice bychom závěry nedělali, jakkoli může být při zahraniční cestě nepříjemná. Závada elektroinstalace u tak nového vozu ovšem zamrzí, po záruce by stála kolem patnácti tisíc korun. Víc nás ale zaráží tápání servisu, který nejspíš zbytečně měnil drahé komponenty, aniž by odstranil příčinu závady. Vždyť vyhřívaná nádržka AdBlue stojí 18.900 Kč. Takový postup bychom ze svého platit nechtěli.

Plusy

  • Výborné využití prostoru
  • Pozice za volantem a výhled
  • Snadné ovládání a ergonomie
  • Výborná sedadla
  • Jisté jízdní vlastnosti
  • Přiměřená dynamika i spotřeba

Minusy

  • Pomalý nástup topení
  • Komfort jízdy na 18“ kolech
  • V režimu Individual chybí možnost
  • plachtění na volnoběh
  • Pomalé reakce převodovky DSG
Základní údaje výrobce
Motor Vznětový řadový čtyřválce přeplňovaný turbodmychadlem, uložený vpředu napříč
Rozvod DOHC,4 ventily na válec
Zdvihový objem 1968 cm3
Výkon 110 kW při 3500-4000 ot./min
Točivý moment 340 N.m při 1750-3000 ot./min.
Pohon předních kol
Převodovka 6° samočinná dvouspojková
Nejvyšší rychlost 206 km/h
Zrychlení z 0 na 100 km/h 9,3 s
Spotřeba město/mimo město 5,6/4,4 l/100 km
Kombinovaná spotřeba 4,8 l/100 km
ROZMĚRY A HMOTNOSTI
Délka x šířka x výška 4527 x 1829 x 1659 mm
Rozvor náprav 2791 mm.
Rozchod kol vpředu/vzadu 1569/1542 mm
Provozní/užitečná hmotnost 1571/704 kg
Maximální hmotnost přívěsu nebrzděného/brzděného 750/2000 kg
Objem palivové nádrže 58 l
Standardní pneumatiky 205/60 R16, testovaný vůz 225/45 R18
Objem kufru 843/1980 l
Celková záruka 2 roky, 3 roky na lak, 12 let na neprorezavění karoserie
Cena testového vozu 1 084 100 Kč (verze 2.0 TDI DSG Highline 774 900 Kč + metalíza 14 600 Kč, světlomety LED 46 500 Kč, technický paket s bezklíčovým odemykáním, parkovací kamerou a volbou jízdních režimů 39 800 Kč, navigace Discover Pro s přehrávačem DVD a hard diskem 46 000 Kč, vyhřívání čelního skla 4900 korun, adaptivní tlumiče DCC 24 300 Kč, 18“ kola Marseille 30 900 Kč… )
Martin Frei
Diskuze (68)
3. 9. 2020 17:10
Zrejme mam ten istý problém
......
Avatar - JirkaV8
3. 8. 2018 03:48
Re: Veltrh zavad
Hovnaj nebrat 8-s :no:
2. 8. 2018 21:15
Touran
Dcera ho má a je naprosto spokojená,tak snad nebude mít zrovna ona smůlu na vadný kus. ;-\
30. 7. 2018 11:06
Re: Touran po roce a 45.000 km
Tento argument beriem. Ja menim po max. 15000 km, alebo roku. U druheho auta v rodine to vychadza vymenu po ca 7000 km. Ale to auto skace len po meste. Lenze aj tak tam nepozorujem ubytok oleja.
29. 7. 2018 12:33
Re: Touran po roce a 45.000 km
Jak máš dlouhé intervaly výměny oleje? Do první garančky v 30.000 km jsem dolil cca 1.5l, nedávno jsem v půlce intervalu dolíval cca 0.5l. U kratších intervalů není potřeba dolívat, protože se to dorovnává při výměně oleje.