Zapomenuté značky první republiky. Připomeňte si vozy Gatter nebo Start

Česká republika dnes z celosvětového pohledu patří mezi klíčové hráče v produkci automobilů. Loni se u nás vyrobilo 1,414 milionu automobilů, což z Česka udělalo 13. největší zemi světa. Důležitým producentem aut ale bylo už v době první republiky i Československo.

Jestliže dnes je domácím producentem osobních aut vlastně jen mladoboleslavská značka Škoda, plus někteří malovýrobci sporťáků jako Gordon či Kaipan, za dob první republiky tu existovalo podstatně více výrobců. Jestliže Laurin & Klement (předchůdce Škodovky), Praga nebo Aero jsou dodnes známé, jiné jsou už dávno zapomenuty. Neprosadily se nebo dokonce ani nezačaly prodávat, aby si udělaly jméno. Pojďme si při příležitosti oslav výročí let od založení Československa některé z nich připomenout. Vybrali jsme hned pět neznámých značek aut z první republiky:

Odhalujeme tajemství názvů českých značek. Jak dostala jméno Tatra, Praga či Zetor?

Enka – dílo Ing. Novotného

Ing. Břetislav Novotný patřil za první republiky mezi významné konstruktéry automobilů. Prvním jeho dílem byl lidový vůz Novo, jehož nástupce Omega převzala brněnská Československá zbrojovka, která jej prodávala pod označením Disk. Dalším Novotného dílem byla Enka.

Enka vznikla poté, co Novotný opustil brněnskou zbrojovku a přesunul se do Prahy, kde začal připravovat konstrukci vlastního malého automobilu. Ten zprvu vznikal v prostorách firmy Varvařovský, později u společnosti Košař, aby projekt nakonec finančně zajistil tiskař František Kolanda. Složením příjmení obou pánů vznikla značka NK, od níž bylo brzy odvozeno označení Enka.

Firma nakonec za čtyři roky produkce mezi lety 1928 až 1931 postavila asi šest desítek automobilů Enka. Poháněny byly dvoudobým jednoválcem o objemu 499 cm³ a výkonu 7,4 kW. Většina měla otevřenou karoserii, na stejném základu ale vznikla také uzavřená varianta a dokonce nákladní verze. Zajímavostí bylo použití jen jedněch dveří u otevřeného a nákladního modelu.

Samotná Enka sice zůstala jen malosériovým modelem, dala ale základ Aeru 500, které bylo podstatně úspěšnější. Vyrábělo se mezi lety 1929 až 1932, kdy vzniklo na 1.359 jeho kusů.

FRM – Tatra ze Střešovic

Průkopníkem „aerodynamických“ automobilů s proudnicovou karoserií byla u nás bezesporu kopřivnická automobilka Tatra, konkrétně její modely 77 a 87. Jenže v polovině třicátých let nebyla jedinou firmou, která na něčem takovém pracovala. Patřila mezi ně i společnost Fischer-Reimann-Motoren (FRM) z pražských Střešovic, jejíž automobil však nikdy nevstoupil do prodeje.

Firma založená konstruktérem Stefanem Fischerem a obchodníkem Ottou Reimannem zhotovila své dílo v roce 1935. Automobil zaujal nejen aerodynamickou dvoudveřovou karoserií, tvořenou dřevěnou kostrou a plechovými panely z hliníkové slitiny, ale také unikátním podvozkem s několika patentovými řešeními.

Československá auta za oceánem. V USA mají obří muzeum Škodovek, Tater i Velorexů!

Základ vozu tvořil obdélníkový rám z ocelových profilů, vyztužený centrální příčkou ve tvaru X. Všechna čtyři kola byla nezávisle zavěšena na dvojicích nad sebou umístěných příčných závěsů, pérování obstarávaly dvojice vinutých pružin. Pohon 4,6 metru dlouhého auta měl na starosti vzadu napříč uložený čtyřválec o objemu 1,9 litru a výkonu 31 kW, který spolupracoval s třístupňovou převodovkou.

Na výrobu ale nakonec nedošlo. V roce 1937 sice probíhaly přípravy na zahájení produkce v Chrudimi, v bývalé textilní továrně, postupně se stupňující válečné hrozby ale realizaci neumožnily. Fischer kvůli židovskému původu musel prchnout do Velké Británie a spolu s tím vůz FRM zmizel v propadlišti dějin.

Gatter – Dílo spolupracovníka Ferdinanda Porscheho

V počátcích automobilismu byla auta hlavně pro bohaté, už ve dvacátých letech se však řešilo, jak tento stále poměrně nový vynález rozšířit mezi co největší publikum. S takovou myšlenkou si hrál též inženýr Willibald Gatter, který ve dvacátých letech pracoval u Daimleru, kde spolupracoval i se slavným Ferdinandem Porschem.

V polovině dvacátých let však kvůli neshodám Gatter podobně jako Porsche z firmy odchází a zamíří ke společnosti Georg Schicht (dnešní Setuza), kde dostává na starosti postavit cenově dostupný čtyřmístný vůz. Ten se má jmenovat po svém konstruktérovi, když ale firma změní v tomto směru názor a pojmenuje ho Schicht, Gatter odchází a začíná nanovo.

Výsledkem je v roce 1929 „malý Gatter,“ jak se autíčku přezdívalo, drobný roadster vážící jen 200 kilogramů, který poháněl jednoválec o výkonu 6,6 kW od britské společnosti VIlliers. Později se ale do útrob dostal motor vlastní konstrukce o objemu 500 cm³.

Výhodou byla hlavně nízká cenovka, částka 13.800 Kčs odpovídala tehdy polovině ceny nejlevnější škodovky, a tak se autu brzy začalo v propagačních materiálech říkat volkswagen nebo volksauto, tedy lidový vůz. Tuhle přezdívku tak díky původu zakladatele firmy (Gatter byl sudetský Němec) nesl dříve než takto skutečně pojmenovaná automobilka.

Firma nakonec vydržela do roku 1936, tehdy ale už nějaký čas kvůli finančním problémům nevyráběla. Problémy vyústily v bankrot, který byl následkem propadu zájmu kvůli hospodářské krizi. Gatter zkrátka na trh přišel ve špatném období, a tak se navzdory postupnému vylepšování aut a různým modelům (včetně užitkových) neprosadil. Výsledkem tak bylo jen pár desítek postavených vozů.

Stelka – Lidovka z Příbrami

Automobily značky Stelka jsou další snahou tehdejších konstruktérů o tzv. lidový vůz. Vyráběla je příbramská firma Rudolfa Stelšovského, která byla založena v roce 1899 jako strojírna a slévárna.

Autorem byl Jan Švejda, který se při jejich konstrukci zhlédl v železničních drezínách. O pohon se staral čtyřtaktní dvouválec o objemu 1145 cm³, který byl kombinován s třístupňovou převodovkou. Hmotnost činila 300 kilogramů, přičemž karoserie byla schopná pojmout čtyři pasažéry. Existovala ale i nákladní verze s dvoumístnou kabinou a dřevěnou ložnou plochou.

Stelka byla ve své době opravdovou lidovkou. V roce 1923 byla na pražské XV. mezinárodní automobilové výstavě tím vůbec nejlevnějším automobilem, s cenovkou 29.000 Kčs. Dlouhého života se ale značka Stelka nedočkala, v roce 1924 firma výrobu ukončila. Důvodem byl malý zájem, způsobený prý hlavně nespolehlivostí aut příbramské firmy. Později však na základech závodu vznikla firma Příbramská strojírna a slévárna nabízející auta pod značkou ASPA (Akciová společnost příbramské automobilky).

Start

Východní Čechy jsou dodnes důležitým centrem českého automobilového průmyslu a platilo to i v éře Československa. Jedním z tamějších výrobců kdysi bývala i Továrna automobilů Start Františka Petráška a Vojmíra Věchta sídlící v Kuklenách a později v Hradci Králové. Pro Petráška to přitom nebyla první automobilová zkušenost, ještě před první světovou válkou vyráběl vozy Perfekt.

Podle původních plánů měla vyrábět vozy PAV či Petrá podle zakladatelů firmy, nakonec byl ale první vůz vystavený na pražském autosalonu v roce 1921 prezentován pod značkou Start, kterou si ponechala i další díla.

První model, Start B, odpovídal předchozímu typu Petráškovy firmy Perfekt. Pohon měl na starosti řadový dvouválec o objemu 1106 cm³. Další model, čtyřmístný C, měl už čtyřválec a výkon 20 koní, stejně jako u prvního byl základem žebřinový rám s tuhými nápravami.

Firma nakonec vyráběla do roku 1931, poté se věnovala jen opravárenské činnosti. Byla tak jednou z obětí tehdejší hospodářské krize.

Zdroj: časopis Automobil, Auta5p.eu, Rimbaba.cz, Gatter.net, Jihočeské motocyklové muzeum