Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

80 let německých dálnic - Jak Hitler ukradl Autobahn

Zdeněk Vacek Zdeněk Vacek 9. 8. 2012 • 13:51
13
Propagandista Goebbels by měl radost. Také jste mu věřili, že první německé dálnice zbudoval a otvíral Hitler?

Tak vidíte, a přitom musel ješitný diktátor nejprve degradovat dnes osmdesátiletou Adenauerovu Autobahn na silnici první třídy, jen aby si mohl přisvojit budovatelské prvenství.

Byl to slavný den. Primátor Kolína nad Rýnem Konrad Adenauer přestřihl odpoledne 6. srpna 1932 pásku první německé dálnice. Měřila 20 kilometrů a směřovala k Bonnu. Šlo o tehdy nejfrekventovanější trasu v celém Německu. Byla široká 12 metrů, měla dva jízdní pruhy každým směrem, obešla se bez křižovatek a dnes ji snadno najdete pod označením A555.

Adenauer protlačil projekt dálnice Kolín – Bonn i proti vůli ústřední vlády. Ta z deficitního rozpočtu nehodlala financovat luxusní silnice pro boháče. Spojil proto síly se soukromými spolky jako HaFraBa, usilujícími o stavbu rychlostní komunikace mezi Hamburkem, Frankfurtem n. M. a Basilejí. Výraz „Autobahn“, doslova automobilová dráha, vznikl odvozením od „Eisenbahn“, tedy železnice. K všeobecnému bojkotu Adenauerem propagované infrastruktury se – a to je pikantní – přidali i tehdy ještě slabí nacisté. Takže se uvažovalo o zapojení soukromých investorů a vybírání mýtného. Vláda reagovala novelizací legislativy: vždyť mýtné se v Německu neplatilo už od poloviny 19. století podle dodnes uznávané filozofie, že volnost silniční dopravy prospěje hospodářství více než inkasované drobné.

Že v Berlíně nakonec změnili názor, dálnici povolili, a dokonce ji spolufinancovali, souviselo se sociálně výbušnou náladou bezpočtu nezaměstnaných za hospodářské krize. Mělo to podmínku: muselo vzniknout nejméně 5500 pracovních míst. Stavební firmy byly donuceny vyřadit tehdy obvyklé stroje a místo bagrů nastoupili kopáči. Ze státních sociálních fondů se tak uhradilo 45 procent z celkových nákladů 9 milionů marek. Podařilo se zvládnout i výkup pozemků od 650 vlastníků, jen ve 13 případech došlo na vyvlastnění.

Od počátku se projektanti drželi zásad minimálních stoupání, maximální přehlednosti, velkých poloměrů zatáček a neznatelného bočního sklonu vozovky kvůli odvodu dešťové vody. Chyběl středový pás, zato se nezapomnělo na optické vedení patníky ani odstavné ostrůvky. Projektanti se obávali vyjetí vozidel z jízdního pruhu, proto je vzájemně oddělili 30 centimetrů širokými barevnými pruhy. Policie přísně stíhala parkování a otáčení vozidel i neodůvodněné zastavení, nemluvě o vedení nebo hnaní zvířat po dálnici. Přestože tehdejší auta jezdívala v průměru šedesátkou, na dálnici

se smělo vyvinout až 120 km/h. Není divu, že se na slavnostní otevření sjelo 2000 motoristů z celé Evropy, ochotných zaplatit za nevšední zážitek 5 marek.

O půl roku později se říšskoněmeckým kancléřem stal nacista Adolf Hitler a už dvanáctý den v úřadu vyhlásil plán velkorysé výstavby až 20 000 kilometrů dálnic. V červnu byl tento záměr uzákoněn a slavnostní výkop dnešní A5 (Frankfurt n. M. – Mannheim – Heidelberg) Hitler provedl 23. září 1933. Ale jen o čtyři dny později se s minimální pozorností médií otevíral dálniční obchvat Opladenu, první část spojnice Kolína s Düsseldorfem budované už od roku 1931.

Hned od počátku si Hitler na Říšských drahách vynutil zavedení autobusové linky, aby si dálnici užili a mohli opěvovat i nemotorizovaní cestující. Nejrychleji se po ní prohnal Rudolf Caracciola v monopostu Mercedes- Benz: v lednu 1938 dosáhl na letmé míli průměru 432,4 km/h!

Výstavbu sítě „Autobahn“ dostala na starost pracovní organizace Kraft durch Freude (Radostí k síle), vedená Fritzem Todtem. Ostatně KdF zajišťovala i projekt lidového vozu (KdF-Wagen) včetně výstavby továrny v dnešním Wolfsburgu. Pracovníci KdF později převzali dohled nad budováním protektorátních dálnic a mimo jiné srovnali se zemí Lidice.

Stavělo se hlavně z betonu, asfalt hrál okrajovou roli: přírodní zdroje Německo nemělo a syntéza z ropy kolidovala se strategickými zájmy zbrojící Třetí říše. Dbalo se i na „ryze německou strukturu vegetace“ podél dálnic.

V říjnu 1934 bylo rozestavěno 1500 kilometrů a dalších 1200 km ve fázi příprav. Roční přírůstek tisíce kilometrů se podařilo splnit jen v letech 1936 až 1938. Na přelomu let 1941/42 válka stavbu dálnic ukončila s celkovou bilancí 3860 km – pracovali na nich i vězni koncentračních táborů. Po rychlostních komunikacích se proháněli převážně prominenti a vojenské transporty, proto je tak rádi ostřelovali spojenečtí letci. Dne 25. února 1945 takto při náletu u Berlína zahynul protektorátní vyslanec a bývalý ministr zahraničí František Chvalkovský.

Po ztrátě území na východě a vzniku NDR v Západním Německu roku 1950 evidovali už jen 2128 kilometrů. Některé úseky jako A72 včetně rozestavěného mostu Elbstalbrücke přeťala železná opona, jiné sloužily jako vojenská letiště.

To už stál v čele státu Konrad Adenauer. Byl jedním z prvních demokratických politiků odstraněných nacisty v dubnu 1933 z funkce. Podle Hitlerova dvorního architekta Speera „Vůdce“ Adenauera uznával právě pro výstavbu městského okruhu, dálnice a zeleného pásu kolem Kolína nad Rýnem. Křesťanský demokrat se však dočkal velkolepého comebacku, čtrnáct let do svých 87 byl západoněmeckým kancléřem (1949-1963). A právě výstavba dálnic patřila k symbolům tehdejšího německého hospodářského zázraku. Síť se rychle rozrůstala: 2128 km (1950), 2551 km (1960), 4110 (1970), 7292 (1980), 8822 (1990), 11 515 km (2000). Dnes v SRN slouží 12 819 km dálnic, což je třetí největší systém po USA (75 376) a Číně (45 400 kilometrů).

Témata
Avatar - BruceWayne
12. 8. 2012 07:22
Re: Rychlost
A to byl rok 1938, autobahn A5 Frankfurt-Darmstadt. Veyron či Konig tento rekord prostě těžko překonají ;-) Ono při té rychlosti podjíždět přemostení nebyla žádná vselice :-!
Avatar - VDC
12. 8. 2012 00:41
...
No jiste, ale bez Führera by k takovymu rozmachu nikdy nedoslo. Zrovnatak by nevzniknul bez KdF VW, potazmo Porsche 356 a nasledne 911, bez WWII by neexistovaly ani rakety, takze dneska by se na Mars rozhodne nelitalo atd. Jinymi slovy - za vse vdecime Vudci! >:D
10. 8. 2012 12:23
Re: vystavba na slovensku
Tím jsem si vzpoměl na dokument o stavbě dráhy z východu na západ USA. Tam společnost málem dojela na zlatou horečku. Dělníci se nechali najmout, vzali krumpáč a lopatu a odešli hledat zlato. Nebýt neúrody v Číně a následného příjezdu lodí s prácechtivými dělníky, těžko by dráhu společnost dokončila.
10. 8. 2012 11:44
Re: vystavba na slovensku
4h pracuju tak vo sne.
Degesi sa dostavia o pol9rano a o 9 odchadzaju k doktorovi, k opatere starej matere, z dovodu choroby, hladu a vsetkeho mozneho, co ti len moze napadnut.
Vacsina sa ani nedostavi a dalsie dni nosi ospravedlnenky.

Problem budu len krompace a lopaty. Zberne suroviny by boli hned plne zeleza z nich.
10. 8. 2012 10:01
Pěknej článek
Ony ty totalitní režimy (Hitler, komunisti a spol..) mají společné to, že se rádi chlubí něčím, na co neměli a rádi si přivlastňují cizí peří.....tady je to popsáno perfektně.

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerátZobrazit nabídku