98. ročník 500 mil Indianapolis vyhrál domácí Ryan Hunter-Reay

Spojené státy mají po dlouhé době velkou hvězdu svého formulového seriálu. Ryan Hunter-Reay předloni triumfoval v celém šampionátu IndyCar Series, ale vítězství v ve „staré cihelně“ se zatím nedočkal, to tehdy získal Skot Dario Franchitti, který po loňské těžké nehodě v Houstonu ukončil kariéru. V roce 2013 se zase poprvé radoval Brazilec Tony Kanaan, jemuž dnešní závod nevyšel. Hunter-Reay se ale musel nakonec prát s jiným Brazilcem.

Helio Castroneves z týmu Penske na něj po posledním restartu (závod byl kvůli nehodě Townsenda Bella dokonce zastaven rudým praporkem) tlačil a několikrát se během závěrečných šesti ostrých kol vystřídali ve vedení. Hunter-Reay jej přezval na cílové rovince před vjezdem do posledního dvouapůlmílového okruhu a ač se Castroneves snažil, seč mohl, Victory Lane včetně vavřínového věnce a nezbytné sklenice mléka patřila o 0,06 s Američanovi. Tady je druhý vždy prvním poraženým... Na slavnou Borg-Warnerovu trofej tak musí být vymodelována hlavička dalšího nového vítěze. Byl to mimochodem druhý nejtěsnější dojezd v historii. V Indy není tolik důležité postavení na startu, Hunter-Reay si v kvalifikačních trénincích vybojoval až sedmou řadu, tedy devatenácté místo. V jedné stojí vždy tři jezdci, i to je tradice. Ve vedení však strávil ze všech nejvíce kol: 56 z 200. Triumfu se dočkal i tým Andretti Autosport a Honda jako dodavatel motorů. Michael Andretti coby šéf stáje slaví už počtvrté, ale sám nikdy nevyhrál. Slavné závodnické dynastii se to podařilo jednou jedinkrát, v roce 1969 otci Mariovi. Ten byl na oválu také přítomen, vnuk Marco byl ve strhujícím finiši nakonec tím třetím vzadu.

Castroneves mohl vstoupit mezi legendy jednoho ze tří nejvýznamnějších automobilových závodů světa. Čtyři vítězství mají totiž na kontě zatím jen tři jezdci: A. J. Foyt, Al Unser senior a Rick Mears, pětkrát dosud nevyhrál nikdo. Navíc jsou všichni Američané. Bude si muset počkat minimálně do příštího roku. Letos jeho monopost Dallara DW12 týmu Penske dostal legendární barvy olejářské společnosti Pennzoil. Pamětníci si určitě vzpomenou, že v nich jezdily ještě vlastní podvozky této stáje v osmdesátých letech, předtím než je přemalovalo Marlboro. Aktuální bitva mezi Američanem a Brazilcem byla i soubojem dvou stájí, žlutých monopostů a pohonných jednotek: Hondy a Chevroletu.

Ohlas vzbudila i kolize mezi Edem Carpenterem a Jamesem Hinchcliffem ve 176. kole, oba piloti jeli v té době na druhém a třetím místě. Carpenter navíc odjížděl do závodu z prvního místa, pole position získal podruhé v řadě, tentokrát průměrnou rychlostí 371.866 km/h. Po incidentu se netvářil zrovna nadšeně, Hinchcliffe ho zkrátka sejmul a on chtěl vyhrát. Ještě předtím dal slušnou ránu i Novozélanďan Scott Dixon (Target Chip Ganassi Racing), obhájce titulu IndyCar z loňska. Zdi, které jsou v Indy vždy nebezpečně blízko, políbili také diabetik Charlie Kimball a Josef Newgarden. Všechny incidenty se naštěstí obešly bez újmy na zdraví, ale odehrály se až v poslední třetině závodu.

Ve startovním poli se objevili také dva slavní navrátilci: Kanaďan Jacques Villeneuve a Kolumbijec Juan Pablo Montoya. Vítězové z let 1995 a 2000 bojovali statečně, Villeneuve dojel čtrnáctý, Montoyovi patřilo nejrychlejší kolo a dokonce páté místo v cíli. Vycházející hvězdou ze stejné země je však Carlos Nuñoz. Loni při debutu (nejen na Brickyardu, ale i v celé sérii) protnul proslulý cihlový pruh druhý, letos čtvrtý. Kromě zmíněných předešlých vítězů 500 mil Castronevese, Montoyi, Dixona, Kanaana a Villeneuva se letos na start dostal i šestý: Buddy Lazier, ale stop mu vystavila technika. Ten vyhrál ročník 1996.

Titul nováčka roku patří Kurtu Buschovi, známému spíše z NASCAR. I on jel v Andrettiho týmu jeho jezdci tak obsadili čtyři místa v první šestce! Nejlepším Evropanem byl dobře známý Sébastien Bourdais, který skončil hned za Buschem. Žádný oficiální titul se však v tomto směru neuděluje. Mezi tradičními 33 startujícími bychom letos našli jedinou ženu, Britku Pippu Mann. Neuspěla, byla klasifikována čtyřiadvacátá se sedmi koly ztráty.

500 mil Indianapolis vyhrál potřetí Dario Franchitti