Alfa Romeo 159 – překoná stopadesátšestku?

Alfa Romeo 156 byla ve výrobě od roku 1997, tedy celých osm let což svědčí o její oblibě a nadčasovému designu. Letos přichází na svět její nástupce, model 159, který se v určitých ohledech ke svému předchůdci hrdě hlásí, v některých jde novou cestou a v jiných jej výrazně překonává. Pomineme-li výrazně dravě přepracovanou příď vozu, ostatní linie vozu dále rozvíjejí koncept předchůdce. Dramatické přídi tradičně dominuje trojúhelníková maska a kruhovým znakem v horní hraně, která je součástí kapoty motoru. Dalším dominantním prvkem přídě je do širokého V tvarovaná přední hrana kapoty, která vozu dodává „zamračený“ výraz. Hluboko umístěné dvě trojice kruhových světlometů celek doplňují. Zajímavě působí ostrá linie začínající na spodní hraně předního spoileru a končící spodní hranou bočních oken. Ve srovnání s přídí 156 tak nová 159 působí opravdu velmi dravě. Designéři automobilky na vzhledu nového vozu spolupracovali se studiem Giorgetta Giugiara a snažili se dynamiku přídě promítnout i do ostatních linií. Výsledkem je v bočním pohledu poměrně hodně dlouhá kapota motoru s velmi skloněným čelním sklem posunutým co nejvíce vzad. Zajímavostí je návrat ke klasické klice zadních dveří, která se ze sloupku okna vrátila na obvyklé místo. Zaměříme-li se na detailní zkoumání bočního profilu, nelze nevidět linii vycházející z přední hrany kapoty pokračující opakovacími směrovkami, klikami dveří a vrcholící zadními koncovými svítilnami. Na sportovním duchu celkovému vzhledu přidávají také široce vytažené blatníky. Záď vozu jednoznačně ukazuje, že právě tato partie rozvíjí původní řešení ze 156ky nejvíce. Nestojí-li oba modely přímo vedle sebe, jen znalec pozná rozdíly. Významnou změnu však představuje nárůst rozměrů nového modelu. Délkou 4660 mm převyšuje svého předchůdce o plných 225 mm, šířka 1828 mm je o 85 mm větší, naopak výška 1417 je o 13 mm nižší. O 105 mm narostl také rozvor náprav, který činí 2700 mm.

Oč menší se mohou zdát rozdíly ve vzhledu, o to více práce technici koncernu Fiat odvedli pod kapotou nové Alfy 159. O pohon novinky se stará celkem šestice motorů, vždy tři zážehové a tři vznětové. V případě zážehových se jedná o jednotky s přímým vstřikem paliva – 3.2 JTS V6, 2.2 JTS a 1.9 JTS. Vznětové motory pak pracují s turbodmychadlem a vstřikováním Common Rail a jedná se o tyto – pětiválec 2.4 JTDM 24v a dvě výkonové verze čtyřválce 1.9 JTDM s 16 nebo 8 ventily. Všechny motory prošly před použitím v novém modelu většími, či menšími úpravami. Nejvíce změn potkalo zážehový šestiválec 3.2. Ten byl premiérově přebudován na přímý vstřik. Technologie na něm použitá je prakticky stejná jako na menších čtyřválcích. Motor má čtyři ventily na válec, každá řada válců má dvě vačkové hřídele s variabilním časováním v rozmezí 50°. Hlavy i blok motoru jsou z hliníkové slitiny. Ventily jsou ovládány přes vahadla s kladkami a hydraulickým vymezováním vůle. Pohon vačkových hřídelí je zajištěn dvěma řetězy, které mají automatické napínání a nevyžadují výměnu po celou dobu životnosti motoru. Nové jsou také ojnice, které používají dělení hlavního ložiska řízeným lomem. Díky všem inovacím, především však přímému vstřikování a variabilnímu časování ventilů se výkon motoru proti předchůdci zvýšil o 14,7 kW (20 k) na 191 kW (260 k) při 6200 ot/min a točivý moment vzrostl o 33 Nm na 322 Nm při 4500 ot/min. Jeho průběh je však velmi plochý, neboť 280 Nm je k dispozici v rozmezí 1800 – 6250 ot/min. Stejné technologie pracují i v menších čtyřválcích, které produkují velmi zajímavý výkon 136 kW (185 k) při 6500 ot/min u 2.2 a 118 kW (160 k) při 6500 ot/min o 1.9. Točivé momenty mají hodnoty 230 resp. 190 Nm při 4500 ot/min přičemž 88 procent je k dispozici již ve 2000 ot/min. Tyto hodnoty jsou dosahovány i díky vysokému kompresnímu poměru 11,3:1 u čtyřválců a 11,25:1 u šestiválce, přičemž motorům dostačuje i běžný benzín s 95 oktany. Emise jsou v souladu s normou Euro 4.

Také vznětové motory prošly omlazovací a posilovací kůrou. Největší motor například dostal do vstřikovací jednotky analyzátor kvality paliva, který okamžitě rozpozná jeho kvalitu a upraví dávkování vstřiků. Motory dostaly nová tělesa škrtících klapek, silnější čtyřválec dostal nové turbodmychadlo a zesílením ojnic jim byla prodloužena životnost. Nejsilnější pětiválec 2.4 produkuje výkon 147 kW (200 k) při 4000 ot/min a točivý moment 400 Nm při 2000 ot/min. Silnější čtyřválec vyvíjí 110 kW (150 k) při 4000 ot/min a točivý moment 320 Nm při 2000 ot/min. Nejslabším motorem nabídky je osmiventilový čtyřválec 1.9 JTDM, který produkuje 88 kW (120 k) při 4000 ot/min a 280 Nm při 2000 ot/min.

Všechny motory budou nabízeny s novými mechanickými šestistupňovými převodovkami. Jejich vývoj se zaměřil mimo jiné také na co nejkratší řadící dráhy, precizní chod a minimalizaci ovládacích sil. V nabídce budou také automatická převodovka a robotizovaná převodovka, obě také se šesti stupni. Model Q4 navíc disponuje trvalým pohonem všech kol, kde na přední nápravu směřuje 43% a na zadní 57% točivého momentu, aby byla zajištěna mírná přetáčivost, která je v krajních situacích lépe zvladatelná. O dělení momentu se stará samosvorný diferenciál Torsen a systém je plně mechanický bez jakéhokoli řízení elektronikou. Lepším motorům byl přizpůsoben také podvozek, který je tvořen vpředu lichoběžníkovou nápravou s vysoko umístěným horním ramenem a vzadu je víceprvkový závěs Multilink. Přední náprava má ramena z hliníkové slitiny. Velký důraz byl kladen na minimalizaci přenosu rázů a hluků do karosérie, což zajišťují nově koncipované silentbloky. O odpružení se starají klasické vinuté pružiny s dvouplášťovými tlumiči, brzdy jsou na všech modelech kotoučové na obou nápravách. Kola jsou 16“ u čtyřválců a 17“ u vznětového pětiválce a zážehového šestiválce. Podvozek je jinak osazen všemi běžnými systémy jako ABS, EBD, ESP, ASR.

Interiér vozu sice nezapře sportovní eleganci, ale rozhodně patří k tomu střídmějšímu co dokážou designéři Alfy navrhnout. Dvojice kruhových přístrojů před klasickým tříramenným volantem přímo vybízí ke sportovnímu pocitu a stejně tak kruhové výdechy ventilace a trojice malých přístrojů ve středu přístrojové desky, který je nakloněn k řidiči. Poněkud diskutabilním se může jevit efektní souvislý hliníkový povrch středového panelu, který by mohl ve slunečných dnech také oslňovat. Novinkou v tomto modelu je použití elektronického klíče, který se zasunuje do štěrbiny na středové konzole a motor se spouští tlačítkem v jeho těsné blízkosti. Z nárůstu vnějších rozměrů profitují především cestující. Na zadních sedadlech se pohodlně usadí dokonce o 9 cm vyšší člověk, než ve 156. Zvýšeny byly také dveřní otvory, které mají vpředu 13,7 mm navíc a vzadu dokonce o 32,5 mm. Narostlo také množství a velikost úložných prostor v interiéru, které mají celkový objem 13 litrů a zvětšil se i zavazadlový prostor na přijatelných 405 litrů, což je nárůst o 27 litrů proti modelu 156. O bezpečnost v případě kolize se stará celkem sedm airbagů (včetně kolenního pro řidiče) a osmý je na přání (kolenní pro spolujezdce). Přední sedadla jsou všestranně seřizovatelná, na přání elektricky, ve výbavě nechybí klimatizace mechanická či automatická, dešťový senzor na spouštění stěračů, automatické rozsvěcování světel, na přání pokročilá navigace s informačním systémem s propojením na mobilní telefon či kvalitní audioaparatura.

Základní vybavení má tedy nový model více než kvalitní, podle motoru dosahuje nejvyšších rychlostí od 191 do 240 km/h a zrychlení z 0-100 km/h od 11 do 7 sekund. Spotřeby se pohybují v kombinovaném cyklu od 5,9 do 6,8 l/100 km nafty a 8,7 do 11,5 l/100 km benzínu.