Americké vozy 50.let (velká fotogalerie)-1.díl

Tento víkend skončená automobilová výstava Auto Mobil Internetional láká návštěvníky pokaždé na speciální výstavu automobilů. Letos dostaly prostor křižníky amerických silnic z 50. let minulého století. Tyto vozy nás ohromily a proto jim dáváme prostor také na Auto.cz.

Futuristická vstupní hala lipského výstaviště je velkolepým místem pro jakoukoli výstavu. Tento zvláštní prostor má s americkými automobily 50. let společnou takřka mimozemskou atmosféru. Pečivě restaurované historické automobily evropského původu jsou bezesporu krásné, ale ameriky mají navíc punc exotiky. Když u nich člověk chvíli stojí často přemýšlí, zda "to" vůbec někdy jezdilo po silnici a jak to tehdy v USA asi vypadalo...

Jediný nenaleštěný automobil z 32 dvou vystavených exponátů má zajímavou historii. Bledě zeleného Cadillaka Sedan DeVille koupil jeho německý majitel na internetu za 1000 USD jako automobil na náhradní díly, až po transportu do Evropy však zjistil, že jde o 70 cm zkrácený model (určený do města), kterých se mezi roky 1961 a 1962 vyrobilo jen 3756 kusů.

Během padesátých let se velká trojka amerických koncernů skládala z následujících uskupení značek: General Motors měl pod svými křídly značky Chevrolet, Pontiac, Oldsmobile, Buick a Cadillac (řazeno dle cenové úrovně té které značky), Ford Motor Company nabízela vozy značek Ford, Edsel, Mercury a Lincoln a konečně Chrysler Corporation se na trhu snažil prodat vozy značek Plymouth, Dodge, DeSoto, Chrysler a Imperial.

Rudý Dodge Mayfair(řadový šestiválec 3,8 l, 100 kW) je na první pohled typickým křižníkem s množstvím chromu na přídi, dlouhými kapotami vpředu i vzadu. Mayfair byl exportní model určený pro kanadský trh. Příď pocházela z Dodge, záď z Plymouthu. Stejný automobil byl exportován také na některé evropské trhy pod názvem Kingsway.

Buick Special z roku 1958 má pod kapotou šestilitrový osmiválec o výkonu 184 kW. Netradiční maska složená ze 160 chromovaných kvádrů. Celý automobil nese podle vystavovatelů 120 kg chromu, což je prý rekordní hodnota v historii automobilového průmyslu. V roce 1958 se jich prodalo 139 213 ks.

Chevrolet Impala (4,6 l V8, 125 kW) model 1960 již byl umírněnější variantou předchozích modelových ročníků, ale i tak zůstává i na tomto voze patrné obrovské nadšení z kosmického i pozemského létání. Konstruktéři měli, zdá se, v padesátých letech vskutku bezstarostná léta. Co jim fantazie a šéfové povolili, to se vyrobilo. Jinak si snad ani nelze vysvětlit takřka totální prosklení interiéru, aplikaci panoramatických oken vpředu i vzadu a velmi subtilně působící sloupky karosérie. Co se dělo v případě převrácení vozu raději nedomýšlet.

Další Chevy Impala, tentokrát s dvoudveřovou karosérií, je model roku 1959. Pod kapotou má osmiválec 4,7 l (184 kW), ale dech vyráží obrovské ploutve, které tvoří rozměrnou plochu, na které dle dobového reklamního sloganu „mohla přistávat letadla“. Všimněte si také složitě tvarovaných dílů pod křídla na zádi, které dominují koncová světla ve tvaru kočičích očí.

Cadillac Sedan DeVille (motor 6,4 V8, cca 235 kW) již patří drahým modelům, které svým majitelům plnily sny. Karosérie se pyšní nejen velkorysými rozměry, ale i propracovanými a tvarově složitými detaily (raketová koncová světla, čelní dvojité světlomety obklopené množstvím chromu). Éra koncových ploutví, které v automobilu přirozeně nemají z hlediska aerodynamiky žádný praktický význam, začala asi v polovině padesátých let. Prvním Cadillakem s velkými ploutvemi byl model Eldorado. Vystavený Sedan DeVille (model 1959) byl jedním z vrcholných modelů s ploutvemi.

Pontiac Star Chief Catalina Coupé modelového ročníku 1954 má nejen nepochopitelně dlouhý kus karosérie za zadním sklem, ale také jeden z posledních řadových osmiválců pod kapotou. Zdvihový objem 4,4 l, nejvyšší výkon asi 90 kW. Od roku 1955 je motor nahrazen modernějším vidlicovým osmiválcem.

Buick Roadmaster (4,4 l V8, 147 kW) by klidně mohl být vzorem pro výtvarníky večerníčků o krtečkovi. Právě zde jsme se v minulých dobách nejčastěji setkávali s rozevřenou žraločí tlamou stylizovanou do podoby chromované mřížky chladiče motoru. Vystavený kabriolet je model roku 1954, kterých se prodalo 3305 ks. Do sériové výbavy patřila automatická převodovka, posilovač řízení i brzd, elektrické ovládání oken, nastavování sedadel i stahování střechy. Kde byla v té době automobilová Evropa nebo snad Československo?

Oldsmobile Super 88 (V8 5,3 l, cca 170 kW) patřil k portfoliu středně prestižní značky koncernu General Motors. Hierarchicky pod ní byly Chevrolety a Pontiaky, nad ní pak Buick a Cadillac. Super 88 byl prostřední modelovou řadou, nad ní byl model 98 s delším rozvorem, model 88 se vyráběl s pěti různými karosériemi. V modelovém roce 1956, ze kterého tento automobil pochází, nabízel Olds zákazníkům na americkém trhu celkem 13 různých karosérií vozů se značkou Oldsmobile.

Dalším vystaveným exponátům se bude věnovat druhý díl tohoto článku.