Aston Martin Lagonda Vignale: Zvláštní koncept s tuctovou technikou se nechytil
Lagonda byla původně britskou automobilkou, založenou Američanem Wilburem Gunnem, po jeho přestěhování se z USA do Velké Británie. Založena byla v roce 1903 a soustředila se na výrobu luxusních automobilů. Po válce v roce 1947 se však značka dostala do finančních potíží. Výsledkem byl prodej Lagondy konkurenčnímu Astonu Martin.
Ten ji posléze používal pro označení čtyřdveřových luxusních sedanů. Nejprve pro koncept Rapide v šedesátých letech, od roku 1976 do roku 1990 pro luxusní sedan ostře řezaných tvarů, který proslul na svoji dobu řadou nekonvenčních řešení. Například už tehdy používal v kabině dotyková tlačítka, což se ovšem záhy docela vymstilo. Nakonec dle některých údajů vzniklo 645 kusů tohoto zcela svébytného auta s technikou kupé (kabrioletu) Aston Martin V8. Jak mohl vypadat nástupce zmíněné Lagondy, naznačovala studie luxusního sedanu Aston Martin Lagonda Vignale z roku 1993.
Hrany vystřídaly obliny
Už od osmdesátých let vlastnil společnost Aston Martin (stejně jako Jaguar) americký Ford. A protože už tehdy patřila do portfolia modrého oválu také kdysi slavná turínská karosárna Vignale, jež navrhla třeba naši Tatru 613, rozhodl se Ford spojit v případě konceptu luxusního sedanu hned tři zvučná jména automobilové historie – Aston Martin, Lagonda a Vignale.
Výsledkem byl rozložitý sedan velmi oblých tvarů, trochu připomínající, v případě, že by se obě auta dočkala výroby, přímého konkurenta v podobě italského vozu Bugatti EB112 ze stejného roku.
Velmi osobité tvary konceptu vzešly z pera dvojice Ian Callum, který před tím navrhl Aston Martin DB7 a o mnoho let později všechny moderní Jaguary, a jeho bratra Moraye Calluma, který sice není tak známý jako Ian, avšak v době představení konceptu Lagonda Vignale působil v designérském studiu Ghia. I to je již desítky let v područí Fordu. Na rozdíl od DB7, které se s úspěchem vyrábělo po dekádu a jež později dostalo také dvanáctiválcový motor, neopustila Lagonda Vignale stádium konceptu.
Globalizace na postupu
Koncept Aston Martin Lagonda Vignale se nesl plně v duchu nastupující globalizace. Možná to je důvod, proč se auto nikdy nedočkalo ani kusové výroby. Místo, aby se využilo techniky z kupé DB7, jenž v útrobách ukrýval techniku původně vyvíjenou pro nástupce Jaguaru XJ-S, sáhli tvůrci konceptu Lagonda Vignale po americké velkosériové technice.
Podvozek atraktivně tvarovaného sedanu tak pocházel z vozu Lincoln Town Car. Ani motor neměl ušlechtilé kořeny. Jednalo se sice o osmiválec, ovšem nikoliv Aston Martin v té době pohánějící modely Vantage, ale o motor Ford Modular 4,6 litru. Navíc i v tomto případě se pojící se samočinnou čtyřstupňovou převodovkou.
Nakonec vznikly údajně dva exempláře vozu, z nichž snad jeden vlastní Brunejský sultán.
Návrat ve velkém stylu
Od roku 2007 již Aston Martin ve vlastnictví amerického koncernu není a na produktech je to vidět. A je to vidět také na tom, co se děje se jménem Lagonda. K jejímu obnovení došlo ze strany Aston Martinu už v roce 2015. Z názvu auta bylo vypuštěno jméno Aston Martin a zůstalo jen Lagonda Taraf coby luxusní čtyřdveřový sedan. Do roku 2016 vzniklo údajně asi 200 Tarafů.
Loni v Ženevě prezentoval Aston Martin pod značkou Lagonda koncept luxusního elektromobilu, letos má být na stejném místě odhalen coby Lagonda elektrický crossover. Tak třeba se dočká alespoň malosériové výroby.
