Autobus a superauto v jednom? Superbus umí jet 250 km/h (+videa)

Rychlý přesun na delší vzdálenost si nyní obvykle spojujeme s letadly nebo rychlovlaky. V osmdesátých letech ale v Nizozemí vznikl plán na zavedení vysokorychlostních autobusových linek. Výsledkem tohoto projektu se stal prototyp Superbus.

Za myšlenkou Superbusu stál první holandský astronaut Wubbo Johannes Ockels, kterému s projektem pomáhal tým z Kosmické fakulty technické univerzity v Delftu. Superbus byl alternativním projektem k plánům na vlakovou rychlodráhu spojující Amsterodam s Groningenem. Na jeho vzniku se finančně podílela i holandská vláda.

Ve srovnání s rychlodráhou mohl Superbus využít stávající infrastrukturu, a tak by jeho zavedení bylo mnohem levnější. Futuristické myšlenky ale počítaly s výstavbou vyhřívaných silnic, které by v zimě nenamrzaly.

Zároveň ale Superbus mohl být podobně rychlý jako rychlovlaky. Vozidlo totiž mělo být schopno jezdit až rychlostí 250 km/h. Pohon měl být relativně ekologický, Superbus totiž využívá elektrickou energii. Použité elektromotory údajně dosahují výkonu 800 koní (588 kW). Akumulátor má vozu umožnit ujet na jedno jejich nabití více než 200 kilometrů. Lithium-polymerové baterie se mohou snadno vyměnit, což je rychlejší řešení než dobíjení.

Více než klasickým autobusům se Superbus podobá limuzínám. Vozidlo dlouhé 15 metrů je velice nízké, jeho tvary byly navrhovány s ohledem na co nejlepší aerodynamiku. Autorkou tvarů je Italka Antonia Terzi, která v minulosti pracovala u Ferrari a Williamsu jako specialistka na aerodynamiku v jejich týmech ve Formuli 1. Na konstrukci jsou použita především uhlíková vlákna, kvůli zajištění co nejnižší hmotnosti.

Dovnitř se vejde až 23 cestujících, nástup usnadňuje osm párů k nebi otevíraných dveří. Sedačky jsou kožené, což zjednodušuje péči o ně, navíc vydrží více než látkové. Pasažéři mohou během cesty využít třeba Wi-Fi.

Superbus v tuto chvíli existuje v jediném prototypu. V minulosti prošel různými testy, ve kterých zazářil. Díky homologaci dokonce může i do běžného provozu.

Autor projektu Wubbo Ockels již nežije, jeho následovníci ale stále doufají, že se vozidlo dostane do sériové produkce. Některé regiony v Nizozemí nadále zvažují možnosti jeho zavedení do provozu. Superbus si v roce 2011 vyzkoušeli také ve Spojených arabských emirátech, vozidlo by totiž mohlo být použito pro vysokorychlostní spojení Dubaje a Abú Zabí. Trasu dlouhou 120 kilometrů by Superbus mohl zvládnout za pouhou půlhodinku.